116 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
ství Moravském berné paní Barboře ze Sezemic. — Ve Frýdku v neděli před sv. Jakubem
[23. tervence] léta oc 42. (Orig. pap. Tfeboüsky arch.: Fam. v. Pernstein. Reg.)
226.
Jan z Perušteina zamítá žádost purkmistra a konšelů města Pardubic, aby voda ze strouhy
Sezemské do rybníčka pod rybníkem Glaudvicem byla puštěna. — Na Meziříčí 1542, 14. října.
Jan z Pernšteina sc. Věrní milí! Psaní vašemu, kteréž ste mi z strany Pavla
truhláře a toho rybníčku, kterajž jest pod Glaudvicem, učinili, tomu sem vyrozuměl.
Pak kdež toho žádáte, abý byla voda puštěna do téhož rybníčku z strůhy Sezemské,
kterouž voda teče na haltýře mé i na jiné i na příkop městckej, tak aby se vždycky
volněji tudy pouštěti mohla: a tak sem otom spraven, že času předešlého nebožtík
Jiřík Libanskaj drže ten rybníček, udělal sobě byl bez vuole a vědomí vrchnosti
strühu a troubku od té strühy Sezemské do toho rybníčku, vo čemž když k němu
bylo kdy promluveno, tehdy někdy nehnal vody a někdy na zakrytou hnal, tak až
teď lůni protrhla se strúůha a jeskyni a strž nemalou udělala, kterážto strž jest na
groš muoj zavezena a několik kop mne stojí Tak aby tu více trouby nebývalo. Než
ten rybníček Libanského naháněl se a ještě se naháněti muože z rybníčka Glaudvice
u haltéřuov, neb jest byla ta trouba vložena do Glaudvice s povolením majm, a to
v míru, tak aby voda bez škody zbytečně hnána nebyla, neb ta voda již preč do Labe
uchází. Než kdež toho žádost máte, abych k tomu povolení své dal, aby týž rybníček
tudy tok vody měl, jakž píšete: i sou toho příčiny, proč toho bajti nemuože, jedno
ta voda se pojímá ku potřebě mé na haltýře a časem jí mimo potřebu tu někdy ne-
zbejvá. Druhé lidé nadělali sobě haltýřuov, kteréž pod platy zujímali, více nežli prve,
ty také nemálo vody potřebují. Třetí o tom dobrou vědomost máte, že prachovna
nová na tom toku udělána jest, na kterouž nemálo vody na jedno kolo, kteréž dosti
bude míti co táhnouti, bajti musí. A poněvadž Jan pekař z toho mlajnce platí, také
by rád něco užiti chtěl. Čtvrté. Víte dobře, že na mlajn muoj móstckej velikej ne-
dostatek vody často bejvá, a těm jinajm mlynářóm v předměstí mnohokrát se mlý-
nové zamykati musejí, ješto také ti nemálo o to mluvivaji, avsak proto vSickni
z toho platí. Avšak se ta voda z Glaudvice, kteráž by z ného jinady pu&téna bajti
měla, pouští se tudy k oużitku toho rybníčka Libanského, tak že bez škody mé
obé bajti muože a tudíž jest dopuštěno toho, že by ta voda jinam tekla bez oužitku
skrze Glaudvic, ale lípe se zdálo, aby k oužitku ten zbytek vody dopřín byl. A protož
znajíc ty nahoře psané příčiny, proč se to státi nemuože, jakž jest žádost vaše, toho
znáti muožete, že mi není možné žádosti vaší naplniti. Dán na Mezeříčí v sobotu před
sv. Havlem léta oc XLII.
Rukú J. vlastní.
Opatrným purkmistru a konšelóm Pardubskajm, včrným milým.
Orig. musea v Pardubicích.
