110 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
kterýmižto spisy předešlým králům JMtem ano i také nynějšímu králi JMti počty
jsou činili z víry obecné křesťanské i také z učení svého, a tu našli-li by co blud-
ného, aby nám to ne ze zlosti, ale z křesťanské lásky ukázali, nezlobíce se a ne-
utrhajíc, a někteří z nich i na poctivostech mužského i ženského pohlaví nedotýkajíc,
ješto by toho svými hrdly i statky za pravé neučinili před pánem Bohem, ani tak
přede všemi pobožnými lidmi.
A také by mi se i to zdálo, aby předkem pan administrator i se vším
kněžstvem, kteréž pod správou má, toho hleděli a lidu předkládali, kdež by se koli
ve jméno pána Boha všemohoucího scházeli, buďto do kostelův nebo do sborův a na
jiná místa, aby tu předkem čest a chválu pánu Bohu všemohoucímu obmejšleli, cti
jemu samému náležící na žádné stvoření nepřenášeli, ani se také obyčejem a staro-
bylým užíváním nezastírali, zvláště tím, kteréž by bylo proti božskému slovu oc.
Neb to dvé, obyčej a starobylost, víru pravou z lidí mnohých jest vyprázdnilo, že
již mnozí lidé (a mohlo by se říci, na větším díle) času nynějšího více stojí o obyčej
à starobylost, aby se jim to didlo, nežli aby do sebe zase víru pravou křesťanskou uvésti
dali; ješto Kristus pán neráčil jest říci, já jsem starobylý obyčej, ale povědíti ráčil:
Já jsem pravda; a sv. Augustin také jest napsal: Obyčej, by nevím jak dlouho
starobylý byl a stavěl se proti pravdě na vyprázdnění víry, že ten obyčej pravdě
postoupiti má. Ale bezpochyby takové ukázání panu administratorovi i jinému kněžstvu
pod správu jeho náležícím bude příjemnější od VMti, nežli ode mne. Datum oc.
MS. knihov. univ. Pražsk. XVII. C. 3. fol. 203 oc.
219.
Jan z Pernšteina Kundrátovi z Krajku, že dopis jeho v příčině bratří Boleslavských pošle
administratorovi oc. — 1542, 28. ledna.
(Odpověď páně z Pernšteina). Službu svou, urozený pane pane otče a kmotře
můj milý, VMti vzkazuji; všemohoucí Pán Bůh rač VMti dáti zdraví a v něm všecko
dobré, věřte, bych toho VMti rád přál. List od VMti jest mi dodán, kdež jsem se
při tom Orelského ptal, kterak se na svém zdraví míti ráčíte; pak tak jest mi zprávu
dal, a tak jsem tomu srozuměl, že lépe nežli před časem, z čehož pán Bůh pochválen
buď, neb zdraví i jiného všeho dobrého VMti bych jistě přál, nedadouc toho žádnému
napřed. Tak jakž jsem z psaní VMti srozuměl, že psaní mému u sebe místa dávati
neráčíte, kdež jsem VMti psal, že na tom jsem, abych sobě pokoj učinil: i můj milý
pane otče, na tom jsem, bude-li vůle boží, abych to před se vzal, bych pak na Gas
jinde svůj byt míti měl, nežli na Pardubicích ; neb znám, že nemožnost zdraví mého
práce brání, by pak i chtíč byl, aby člověk pracoval.
Můj milý pane otče a kmotře, což se těch kostelův dotýče, o které jsem
VMti psaní učinil, pak co mi na to za odpovéd dáti rácíte, tomu jsem vyrozumél;
