76 A. XXXII. Dopisy pánüv Jana a Vojtěcha z Pernšteina
184.
Král Ferdinand nejvyšším úředníkům v Čechách, aby vyhledali zápisy a privilegia týkající se
pře mezi Jiřím markrabětem Brandeburským a Janem z Pernštejna na místě knížete Těšín-
ského. — Ve Vídni 1539, 31. července.
(Naj. purkrabí Pražskému, najvyššímu sudímu kráiovství Českého, najvyššímu
sudímu dvorskému království Českého, najvyššímu písaři království Českého, pod-
komořímu království Českého, každému obzvláště psáno.) Urozeny, vérny nds milý!
Z psaní a z odpovědi, kterúž jsú nám úředníci a soudce zemští i také rady soudu
komorního v královstvie Českém na vznešení doktora Švorce v té při, což se osvíce-
ného Jiří markrabí Brandeburského, a urozeného Jana z Pernšteina na místě knížete
Těšínského, oč před soudem v Vratislavi činiti mají, dotýče, dali, aby taková věc
s dostatkem vážena a ta všecka privilegia k tomu náležitá a nám potřebná vyhledána
byla, neráčili sme tomu vyrozuméti, ani toho najiti. Neb čehož nejvíce k spravedl-
nosti nasi a k té pri potrebujem, nejednom nám posláno, ale ani zmínka o tom
učiněna jest. Aé my vejpisy téch nékterych listuov a privilegii královstvie Českého
máme, ale však jest potřebí, abychom listy hlavní aneb dostatečný vidimus toho
všeho k té při míti mohli a sami se v naší spravedlnosti neobmeškali. Protož znajíc
toho pilnú potřebu naši býti, poroučiemeť, aby podle urozených a statečných věrných
našich milých, kterýmž o túž věc psáti ráčieme, na den sv. Bartolomí najprv prístího
na hradě Pražském najíti se dal, a při privilegiích královstvie Českého na ty přípisy
a artikule tak latinské jako německé, kteréž sme najvyššímu sudímu královstvie
Českého poslali, originaluov a listuov hlavních s pilností pohledal. A poněvadž těch
listuov vejpisové jsû näm déni, a od tebe také i od jiných nejednu zprávu sme míti
ráčili, že takoví hlavní listové od krále Vladislava a krále Ludvíka slavné paměti
stavuom královstvie Ceského jsou nadáni: nerozumíme, aby již ztraceni býti měli.
A když nalezení budou, jakž svrchu dotčeno, aby nám těch listuov pod pečetí kapituly
hradu Pražského vidimus posláni byli; aneb když by mezi privilegii nalezení býti
nemobli, tehdy v registratuře staré krále Vladislava, kteráž ještě při dskách v truhlách
kancelářských býti má, toho se pohledalo a nám vypsané poslal. Neb taková stará
registra, jakž sme spraveni, za krále Ludvíka slavné paměti nejsou (kromě nová registra
za doktora Václava) ztracena. A jestli při tom co více k takové potřebě a té při
náležitého vyhledati, vyrozuméti aneb s jinÿmi najiti budeš moci, toho nám také
spolu s zdáním a radá svü oznámiti neobme&kávej, jináé nikoli nečiníc. Dán ve Vídni
ve čtvrtek po sv. Jakubé apoštolu Božiem léta oc XXXVIIII.
Místodrzitelsk$ archiv král. Ceského, Missiven 1538— 1540, sv. XX., fol. 158.
