58 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
a jízdných scházelo, ta summa peněžitá, pokud by jse na počtu vydalo, nám by spra-
vedlivě náležeti jměla. Protož nebudem-li moci těch peněz tvých zase míti, ráčieme
ty cesty obmysliti, aby odjinad tobé penieze zjednány byly. Což se pak těch puo-
honuov dotýče, kterými jsi osvíceného Jiřího markrabí Brandenburského, ujce v. n.
m., na místě pozuostalého sirotka po někdy kniežeti Kazimírovi k právu Vratislav-
skému pohnal: i poněvadž my svrchupsaného markrabí Jiřího podle smlúvy, kterúž
s ním máme, v týchž puohonech zastúpiti jsme povinni, a na tento čas pro mnohá
a veliká zaneprázdnění naše k těm přem o sv. Václavě příštím pohotově býti ne-
ráčíme, tebe s pilností žádáme, že nám k vuoli bez ujmy spravedlnosti sirotčí do
roka pořád zběhlého času přidáš, abychom, pokudž by srovnáno nebylo, v naší spra-
vedlnosti se opatriti mohli. Kdeż pak o tobě nepochybujem, že se tak na žádost
naši, mohúc to dobře učiniti, zachováš. Datum uts. [na hradě Pražském v úterý po
sv. Bartolomi leta oc XXXVIT°|.
Archiv m:stodrZ. król. Ceského, Missiven 1536—8, 16. Band, pag. 175.
146.
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina oznamuje, že rok v jeho záležitosti musí býti odložen
pro pilný odjezd králův do Vídně. — Na hradě Pražském 1537, 30. srpna.
(Janovi z Pernsteina.) Urozeny věrný náš mily! Jakożt jsme ke dni sv.
Matouše evangelisty božího nyní příštího, což jse závazku tvého dotýče, rok na
hrad Pražský položiti ráčili; i vědětiť dáváme, že na tento čas spěšný odjezd do
Vídně pro pilné a znamenité potřeby naše i všeho křesťanstva před sebú jmíti
ráčieme, protož toho roku až do příjezdu našeho, dá-li Buoh brzkého a spěšného,
odkládáme. Dán na hradě Pražském ve čtvrtek po sv. Jana stětí léta oc XXXVIT.
Archiv místodrž. král. Českého, Missiven 1536—8, 16. Band, pag. 197.
147.
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina: Że nemiże propnustiti Jana Dubčanského, který psal
proti víře, a Ze odročuje záležitost mezi Znojemskymi a drem Theofrastem. — Na hradě
Pražském 1537, 1. září.
(Janovi z Pernsteina.) Urozený věrný náš milý! Jakož jsi nám psaní učinil
přimlúvajíc se k nám za Jana Dubčanského a jiné osoby, kteréž jsme podle něho
v závazek slibu vzíti ráčili, abychom je z téhož závazku propustiti aneb na postavení
dáti ráčili; i vědětiť dáváme, že se nám toho na ten čas učiniti nezdá; neb týž
Dubčanský a jiné osoby spolu s ním dali jsú traktát a spis tisknúti, kterýž jest
v artykulích v něm postavených proti svaté víře křesťanské smyšlený a falešný ;
a protož dokudž týž Jan Dubčanský s těmi osobami bluduov svých neustúpí
a u víře se nenapraví, neráčieme jich z závazku propustiti. Tím se spraviti muožeš.
