562 Tři vášnwé projevy z války za krále Jiřího
Jistě my již na to tuto sebraní nerozpakujem se ani máme na mysli se
nákladův varovati; což jest na moci naší, nic nebude, abychom nakládati nechtěli
na tak potřebnú, užitečnú a spasitedlnú: obranu. A vás všech i každého zvláště prosíme,
kdož tento list uslyší nebo uzří, skrze pravdu pána Ježíše Krista a skrze střeva
milosrdenství jeho vnitřní prosíme, napomínáme i upomínáme, abyšte pro tu svatú
pravdu i pro svůj český jazyk hrdel svých i statkův nelitovali, ale s námi se o to
zasadili a toho brániti věrně pomáhali; neb jest nám lépe na pravdě umříti, než
bychom hanebně od ní odstoupíc živi zůstali. Ó milí Čechové, budem-li jeho a pravdu
jeho před lidmi vyznávati, zajisté ont nds zde neopustí, a potom před otcem svým
nebeským i přede vší říší nebeskou k věčnému našemu utěšení a slávě nás také
vyznávati bude, neb jest nám zaslíbil a sklamati nemůž. A co by nám to platno
bylo, že bychom všechen svět zejskali a jeho s jeho pravdü ztratili; kterú bychom
odměnu dali za duši svou? a co by nám to užitečné bylo, stratíce pravdu, a svět
měli? Jistě nic by nám neprospélo. Protoz, milí Čechové a Moravané, litujte toho
a želejte toho velikého bezpráví, kteráž se té svaté pravdě dějí, a povstańte ve
jméno jeho, neb jest bohatý Pán; ztratíme-li co pro jeho [svatú] pravdu, můžť nám
zde stokrát více dáti a k tomu život věčný. Jestit štědrý a věrný všem těm, kteříž
jeho milují.
Ó milí Čechové, poněvadž on všemohoucí pán Bůh a člověk, stvořitel a vy-
kupitel, ráčil jest pro nás hříšné, bídné, ohavné a mrzké lidi trpěti až do smrti
kříže: i proč bychom my pro jeho jméno, pro jeho pravdu a pro jeho svatou krev,
kterúž pro naše hříchy ráčil proliti, nás obmejti od hříchův a vykoupiti od zatracení
a nám ji zde ráčil ostaviti na památku, jakož on jest ráčil svú svatú krev pro nás
vyliti, abychom i my své hříšné krve nelitovali pro jeho pravdu proliti a svých
hrdel nasaditi. Ó buďme vděčni jeho robotné práce a povstaňme ve jméno boží
o jeho pravdu a nelitujme sebe ani statkův svých, ale odvažme se pro něho a pro
jeho krev svatú všeho, což nás koli potkati může; neb jest pán věrný, pán mocný,
pán silný, pán bohatý, pán štědrý, pán spravedlivý, že věrných služebníkův neopustí;
mdlých mocně brání, nemocných posiluje, chudé štědře obdaruje, upřímých neopouštěje
a spravedlivě všecky věci, škody pro něho vzaté hojně nahrazuje. Pakli v tom
budete váhati a meškati, toto za celo vizte: byste na hradích a v městech odpírali,
velmi pozdě bude, tu nic neobráníte, ale s hanbou, s posměchem i škodou statky
i hrdla ztratíce, žádné odplaty za to trápení nevezmůúce, ale strach věčného zlořečení:
„Sluho zlosyne, proč's zakopal hřivnu mú? A tu bude pláč očima a skřípění zubův.“
Ó věrní Čechové a Moravané, prociťte ze sna, již jest hodina a bližší jest
spasení naše, než když sme se nadáli. Braňte toho a hajte toho a zachovejte to,
což vám Pán všemohoucí ráčil dáti z své milosti nad jiné národy a jazyky! O lide
Český výborný, o lide udatný, o lide bojovný, neztracujte tak marně, tak lehce a tak
