z roku 1536. 47
120.
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina, aby nepřekážel Jiříkovi Žabkovi v jednání o vedení
vody na Lenovský rybník u panství Vlasatického a ve stavění nového rybníku. — Ve Vídni
1536, 7. ledna.
(Janovi z Pernštaina.) Urozený věrný n. m. Zprávu toho jmíti ráčíme, že jest
statečný Jiřík Žabka oc v. n. m. pro zlepšení statku našeho Vlasatického s tebú
v jednání o vodu vedení na Lenovský rybník a pod týmž rybníkem o některá místa
k dělání nového rybníku se jest byl dal, a pro snadnější toho vykonání na uro-
zeném a statečném Janovi z Lipého oc, najv. mar&álku království Českého oc, a Vi-
lémovi Prusinovském z Vickova oc v. n. m. k mocné vejpovédi toho s tebú podal
a na nich přestal: kdež my znajíc, že již psaný Jiřík Žabka oc chtíc náš statek
dědičný opraviti, zlepšiti, více nám k dobrému nežli pro samý užitek svuoj v to jest
všel, tebe s pilností žádáme i milostivě napomínáme, aby ty vzhlédnúc na nás, v tom
se také povolně k nám a na místě našem k již psanému místokancléři našemu o tu
vodu vedení a nového rybníka dělání najíti dal a skutečně nám k libosti bez všeli-
jakých překážek i těžkostí jse okázal, jakož o tobě pochybovati neráčíme. A což tú
mérú pro nás a k lepšení statku našeho učiníš, té jisté naděje buď, že my tobě to
všecko milostí naší královskúů milostivě spomínati i nahrazovati ráčíme. Dán ut s.
[u Vídni v pátek po sv. třech králích léta oc XXXVI].
Místodržitelský arch., Missiven vom J. 1534—1536 Bd. XIII., pag. 478.
121. Jan z Pernšteina Půtovi z Ludanic: aby byl za něho rukojmím na 175 zl.
červených a na 65 kop gr. čes. k vládykám Matoušovi Zigotovi z Slupska a k paní Dorotě
z Bružovic manželce jeho. — Na Pardubicích první čtvrtek v postě léta sc (1536, 2. března).
(Orig. pap. Třeboňský arch.: Fam. v. Pernstein. Reg.).
122.
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina se omlouvá, že mu nemůže položiti dlužnou summu peněz,
ani jej v ní zastoupiti u Arnošta vévody Bavorského. — V Inšpruku 1536, 24. března.
(Janovi z Pernštaina.) Uroz. v. п. m. Jakož jsi nám na ceduli poznamenáno
poslal, co ještě tobě na tvü sumu, kterúž sme na berní jminulů v markrabství
Moravském byli k záplatě ukázali, pozuostávati ráčíme, žádajíc, abychom nyní při času
stredopostí takovü sumu poloziti aneb u osvieceného Arnošta oc, ujce v. n. m., v té
sumě tebe zastüpiti rozkázali a těch tisíc kop gr. českých, na kteréž jsi z poručení
našeho urozenému Zdislavovi Berkovi oc v. n. m. dal jistotu, odkud by ty peníze
zase vziti mél, opatriti ráčili; tomu sme srozuměli. Kdež podle žádosti tvé rádi
bychom tak učinili a u knížete Arnošta tebe v tej sumé zastipili, ale poněvadž téhož
knížete na tento čas při dvoru našem není, a znajíc, že on sám k vejplatě knížetství
Opolského znamenité sumy nynějšího času potřebovati bude, tebe s pilností žádati
