z roku 1467. 545
vidouce takové útisky a bezpráví, jež se jim a jich poddaným dály, i sjeli se a učinili
mezi sebou zápis tvrdý, aby sobě všickní vespolek radni a pomocni byli a svobod
zemských hájili a o ně stáli; a tak vyslali jsou urozeného pána Jana z Hazmburku
na sněm k Jiříkovi, žádajíce na něm, aby jim to, což v ceduli sepsáno bylo, napravil
a je při jich svobodách a právích podle své přísahy zachoval i zůstavil. I byli jsou
o ty věci nejedni sněmové.
A mezi tím otec svatý veda k konci počatou věc proti Jiříkovi, když jest
nestál ku půhonu a svému právu, a dnové půhonu vystáli, totiž sto a osmdesáte dní,
ač jest hned mohl podle práva otec svatý jeho odsouditi, však vždy ještě maje oče-
kávání, zdali by k sobě přijda učinil, co by měl učiniti; od toho dne konečného
čekal jest dní více nežli sto čtyřidceti. A tak 23. dne měsíce ledna, totiž ten den před
štědrým večerem [23. prosince 1466], sedě na stolici papežské přede vším sborem
křesťanským, odsoudil jest Jiříka království Českého pro příčiny, kteréž se pokládají
v témž výnosu, a dal jest jej v klatbu, a rozhříšil a osvobodil všecka knížata duchovní
i světská, hrabata, pány, zemany, rytířstvo, města, many i všecky Čechy a země
k České koruně příslušející od jeho poddanosti a poslušenství, a jim rozkázal mocí
Boží, aby více jemu jako králi Českému v ničemž poddáni nebyli, ale raději jakž
mohou, od jeho poddanosti a poslušenství se odvrátili a vzdálili.
A když ještě processové nebyli ohlášeni v království Českém, králové [sic]
křesťanští sjeli se s posly Jiříkovými v Hradci Jindřichově, chtějíce ty všecky věci
jednati a konati, co se svobod zemských dotýče. A když jednak bylo k námluvě
a srovnání, tedy přišli jsou listové a rozkázání přísné od otce svatého pod Jeho
Svatosti bullí olověnou, v nížto rozkazuje Jeho Svatost všem a jednomu každému,
pánům, rytířům a městům, aby nižádných námluv, jednání, tadinků, sjezdů a úmluv
s Jiříkem nečinili pod velikou pokutou duchovní jako synovć posluśni, neb již více
jich pánem a králem není, ale ovšem se jeho zbaviti a s ním nic činiti neměli.
To uslyševše páni křesťanští a jiné rytířstvo, město Plzeň poslušné a křesťanské,
ihned jsou nižádných s jeho radou a posly úmluv nechtěli dělati, a od jeho poslu-
šenství jsou odstoupili jakožto synové poslušní otce svatého u víře, poslušní svaté
církve a kostela Římského. I praví tak páni naši, že více jemu nejsou povinovati
podáni býti jako ssazenému:
nejprv, poněvadž jest ssazen od otce svatého, od toho, jenž to může učiniti
pro hodné příčiny, že nejsou více poddáni pánu odvolanému na své cti;
druhé, že jsou od téhož svatého otce jeho sprosténi a rozhříšeni od jeho
práva, moci a povinnosti a tak ode vší poddanosti;
třetí, že poněvadž ssazení rovná se smrti světské, jako žena po smrti muže
svého sproštěna jest a vysvobozena od jeho poddanosti, tak páni a města od poslu-
šenství Jiříka jakožto mrtvého na cti a svém důstojenství;
Archiv Český XX. 69
