z roku 1535. 45
toho bejti nemohou, poněvadž já osobou svou bytně na Pardubicích sem; pak já
takovou nemírnost u sebe rozvažuje, že by státi nemohla, toto nařízení činím při tom
a vůli svou konečnou oznamuji: Kterejž by z dvořanů mejch maštale na dva koně,
k tomu komory neb sklepu a jednoho lůže i s šaty potřebuje, u kterého hospodáře
zjednal, vod toho aby hospodáři dal do roka nájmu II (! gr. českých. A kdož by
pak větčí počet měl koní nad dva koně, ten aby povinen dáti byl s každého
stání na jeden kůň I (f gr. českých. Pakli by také který chtěl u kterého hospodáře
svého zvláštní světničku míti, ten zvláště od ní povinen dáti bude nájmu do roka
I ( gr. českých. Však jestliže by jaké pohodlí v ní míti chtěl, to na svůj náklad
sobě objednej.
Také v tomto jest vůle má a vám přísně přikazuji, abyšte k tomu dohlídli,
kde by mohli v kterých domích kromě domů hostinských starší moji státi, kterejchž
neubejvá nébrž přibejvá, aby hospodáři k tomu odporni nebyli, alébrž vámi k tomu
přidržáni byli, však když by vám od hejtmana mého dvořanského oznámeno bylo,
kde sobé kdo hospodu obral. ProtoZ védouc v tom vûli mou, podli tohoto mého na-
řízení vy i jiní tak se zachovejte. Dán na Pardubicích v středu před s. Havlem
léta sc XXXV.
Rukú J. vlastní.
Bez nadpisu. — Orig. musea m. Pardubic.
117.
Král Ferdinand žádá Jana z Pernšteina, aby mu byl jistcem při půjčce 10.000 kop gr.
od vévody Arnošta Bavorského. — Ve Vídni 1535, 19. října.
(Janovi z Pernštaina.) Urozený v. n. m. Jakož sme tebe před tím žádati
ráčili, aby nám deset tisíc kop gr. českých na berni, kteráž nám od stavuov mar-
krabstvie Moravského připověděna jest a na sv. tři krále najprv příští dána býti má,
zjednal a jistcem za tu summu jse za nás učinil: i srozuměli jsme, že jsi o to
s pilností pracoval, chtíc rád vuoli naši naplniti, ale takové sumy v markrabstvie
Moravském zjednati jsi nemohl; kdež sme pak tvú povolnost v tom vděčně a mi-
lostivě na ten čas přijíti ráčili. Ale poněvadž vdy peněz potřebujem, ráčili sme
u osvíceného Arnošta knížete Bavorského a administratora biskupství Pasovského, ujce
v. n. m., těch deset tisíc kop grošuov českých na minci rakouské sami optati a zjed-
nati, že tej sumy až do středopostí puojčiti a čekati chce; však tak, aby ty se jemu
jistcem na místě našem za tu summu udělal. Kdež o tobě pochybovati neráčíme, že
znajic pilnû potrebu naši, tak učiníš a již psanému knížeti na místě našem podle obyčeje
markrabstvie Moravského listem obyčejným s rukojměmi jistcem jse uděláš; a my
tobě záplatu, aby se vyvaditi mohl a škody na tom žádné neměl, na najprvnější berni
v markrabstvie Moravském nám svolené ukázati i listy našimi, pokudž potřeba kázati
