522 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
Item o louku okopanü u Oplocan: z tej louky aby se seno sklízelo konečně
do sv. Bartoloměje na budúcí časy, a hned po sv. Bartoloměji lidé Polkovščí s ji-
nejmi lidmi k Tovačovu příslušejícími pásti mají, jakž o tom smlúva mezi panem
Ctiborem z Cimburku, na ten čas hejtmanem markrabství Moravského, a kapitolü
kostela Olomúckého učiněná ukazuje.
Item o lamfešt mlejna Hrubčického, jak při tom zachováno býti má. Poněvadž
se nachází, když jest předešle o to různice byla, že jsou se pán z Pernšteina a ka-
pitola snesli, aby mlynáři od obou stran vydaní, jak ten lamfešt držán býti má,
kole vbili, a obojí strany svědkové se srovnávají, ten kůl, kterejž v lomfeštu vbit
a zdiri Zeleznü obtočen a hřebík železný do něho vražen jest, Ze jest na misto
dobit tak, aby lamfešt u toho mlejna vejš kladen nebyl na budúcí časy; a nad tím
vejše druhej kůl též zdíří Zeleznû obtočen, uprostřed hřebíkem železnejm také na
místo doražen, aby vejš voda nad ten kůl se nedržela; a jestliže by voda příbytní
přišla, aby úpustami, kteréž zdělané jsou, voda zbyteční se pouštěla: povinny sou
se obě strany při tom tak zachovati. A jiní kolové, kteříž se není aneb na po-
tomní éasy u lamfestu bíti budú, s témi dvéma svrchupsanejmi koly hamem
srovnány budte.
Item o pasení Kralickych na blatech pod Hrubéici: ponévadz pán z Pernsteina
provodi, że sou lidć Kralicśći, jakż pan Ctibor z Cimburku blata pod Hrubéici
osusiti dal, na téch blatech aZ po louky Klopotovské pásali, Kralicstí tu po ta mista
spolu s Hrubčickými právo pásti mají.
Item most u Vitonic: aby toho Vitonští vůli měli, most sobě dělati není i na
časy budúcí pro vejhon koní a dobytkův svejch na pastviskách zšíří, jakž toho po-
třebu uznají; než před tím mostem ode vsi aby kolové vbiti dali, tak aby přes ten
most do vsi ani ze Vsi s Vozy se jezditi nemohlo.
Item o stavidla pod mlejnem Kralickým, kteráž sobě kapitola stěžuje, že
mlynář Kralický, když mu se zdá, vodu jimi pouští na škodu mlejnu Hrubčickému,
a smlúva o to učiněná ukazuje, že se tudy voda pouštěti nemá, než při cízení pří-
kopy; a protož aby se tu, kdež sou ty stavidla, zemí zavezlo, aby voda tudy cho-
diti nemohla; než kdyby příkopu cíditi potřebí bylo, bude se moci v tom místě
prokopati, a jakž se příkopa vycídí, zase zemí zavísti. A pro budúcí pamět každý
straně tuto jednu vejpověď pod pečetmi našimi visutejmi v jednostejná slova napsanü
dali sme. Stalo se léta a dne nahoře psaného.
Orig. perg. archivu zámeckého v Tovačově č. 19.
530. Smlouva mezi Janem z Pernšteina a Janem Hostinským z Walšteina, kterou
prodává Pernštein vesnice Heřmanice, Brod, Slotov, Krabřice, Vyhnánov a Proruby za 1500 kop
gr. česk. — 1548 v pondělí po sv. Trojici [28. kvétna]. (D.Z. 47. H. 7.)
