z roku 1545. 491
Dále po odložení nadepsaných sester po přečtení odkladu jest mluveno: jakž
ten odklad ukazuje, že jsou se ony Bohunka a Anna sestry z Pernšteina při svědcích
v markrabství Moravském tak zachovaly, a zase od pánův ouředníkuov a soudcí téhož
markrabství Moravského připsání JJMtem dodaly; při tom oznamujíc, že jest věc
vědomá některým osobám z VVMtí, že jsou ony sestry toho při Janovi z Pernšteina
jakožto při příteli krevným přátelsky hledaly, chtíce spravedlnosti své během přátelským
od ného dosáhnüti, ale toho ničehýhož dosíci nemohly; a zvlášť paní Anna, kteráž
jest při Janovi z Pernšteina v mladých letech byla, toho jest hledala, aby jí tolikéž
jako paní Bohunce učiněno bylo; a když jest po častých žádostech k tomu ničemémuž
prijíti nemohla, i mušela jest to na JMKskú, tudíž na VMt vznésti, ješto kdyby se
byl Jan z Pernšteina tak přátelsky k ní Anně jako k Bohunce ukázal, snad by
tohoto vznešení potřebí nebylo, a Bohunka snad by od tohoto soudu přepustila. Ale
když to jináč býti nemůž, již musí soud o to trpěti; žádajíce předkem, aby suplikací,
kteráž JMKské od týchž sester podána, byla přečtena, nebo v té suplikací to se najíti
má, jakým jest způsobem Jan z Pernšteina v statek a v dědictví týchž sester vkročil,
a druhé, že jest se dobrovolně na JMKskú k rozeznání o touž spravedlnost svolil
a poddal, ješto o to jest žádného půhonu ani obeslání nebylo; a tak jí mnoho na té
suplikací náleží, pakli Jan z Pernšteina tomu místo dáti chce, že tato pře více nežli
od tří let jest zašla, tehdy by od tý suplikací pustiti chtěly a dále svú spravedlnost
ukazovati,
Zase proti tomu od Jana z Pernšteina žádáno jest: aby předešlé pře vedení
přečteno bylo; a po přečtení jest oznámeno, že se zřetedlně z toho pře vedení
nachází, kdy a jak jest ta pře na JMKskú přišla a potom před soudem zemským
[v] přítomnosti JMKské vedena, táhnúc se v tom na paměť nejvyššího kanclíře krá-
lovství Českého, že jest prvé nikda na JMKskú vznešena nebyla, ješto se to všecko
zřetedlně z téhož pře vedení i tudíž odkladu JMKské nachází, kdy, kterého léta
a dne jest slyšána, i tudíž odložena, a ne tak, jakž se od strany vede; a poněvadž
Jan z Pernsteina k tomu se jest svolil, aby takové rozeznäni JMKskü a JJMtmi
tímto soudem zahájeným se stalo, že za též na ten čas žádá, ač opět více odkladu
tuto hledá, nežli co jiného. A protož na to více odpovídati a mluviti žádná potřeba
není, než chce-li co strana odporná mluviti i ukázati, že na to na vše odpověď dáti chce.
Zase na to od sester z Pernšteina jest mluveno: že jest on Jan z Pernšteina
pohnán a dohnán, aby položil mocný listy královské od krále Ferdinanda na zřízení
statků způsobené, kšafty dva, jeden, kterýž jest učinil v království Českém a poruč-
níka nad dětmi a statkem svým Jaroslava z Šelmberka, nejvyššího: komorníka krá-
lovství Českého, a jiný, -a druhý, který[m] jest poručníka učinil v markrabství Mo-
ravském, v kterymito ksaftu poruénika jest učinil Jana z Žerotína, nejvyššího ko-
morníka markrabství Moravského, a jiné osoby tudíž nápadníky. A kdyby se těch
62*
