z roku 1544. 473
bez milosti pokutou dvojí, tak jakž na ně náleží. Též z společných mistruo, kterýž
by kolivěc buďto v cechu při společném shromáždění buďto na jarmarku při prodá-
vání, buďto v domě šenkovním předkem předstoupil k cechmistru staršímu nebo mlad-
šímu slovy nestydatejmi hanějíc, v nespravedlivém soudu jeho naříkajíc: tehdy cech-
mistr povolajíc všech mistruo, má jim žalovati; a mistři uznajíc pejchu a všetečnost,
povinni sou jeho trestati bez meškání pokutou VIII gr. bílejch, a to pro dobrý po-
řádek. Též předkem staršího mladší aby šanoval; a starší mladšího, když by viděl při
něm co neslušného, že by jemu k lehkosti bylo i jinejm mistróm, aby jeho řečí po-
vděčnost má dáti IIII gr. bílé pokuty, tak abychom všickni společně se v poctivosti
měli a ctnostně předchá[zejli napřed, aby se pánu Bohu líbilo a dobrým lidem.
Item, aby cechmistři dohlídali k díluom, jak se dělá, aby se hodné dílo dělalo,
abychom raději pochvalu měli nežli posměch.
Item, kdo by kolivék mezi nás přijat býti chtěl, ten aby nejprv zachování
otce i matky i sám sebe listem pod pečetí ukázal, i také že jest se řemeslu podle
pořádku vyučil. Nejprv aby řemeslo ukázal; a k tomu ukázání má jemu dáno býti
z cechu sto králíkuo dobrých, syrových. Z těch králíkuo má udělati blány tři řady
dobrý. A to dílo, který má dělati, u cechmistra aby dělal, a to proto, aby je sám
dělal a na místo připravil. A ty potřeby, kteréž náleží k těm blanám, aby sobě zjednal.
A ty blány aby položeny byly do cechu a k oužitku cechovnímu aby obráceny byly.
A zbytky, co zuostane po těch blanách, aby k své ruce vzal. A mistři ohlédajíc ty
nebylo, takovej přijat nemá byti, pokudz se lépe пепай&. A pakli by kdo, jinde
mistrem jsouce, sem se přistěhoval a při pořádném cechu prvé nebyl, tentýž povinovat
bude řemeslo ukazovati; a jestliže by při cechu pořádném, kdež řemeslo ukazuje,
byl, ten není povinovat řemesla ukazovati.
Item, když by do cechu přijímán byl, XVI gr. alb. aby dal a mistróm oběd
aby udělal.
Item, kdyby mistruo syn se oženil, ten řemesla nebude povinovat ukazovati,
než do cechu, což náleží položiti, bude povinovat polovici dáti a vobéd mistróm udélati.
Item, jestliže by kterej mistrovu dceru pojal, má při tom tak zachován býti,
jako mistrů syn.
Item, aby řemesla k ruce své nedělal potud, pokudž ženatý není.
Item, žádnej kdo by do cechu našeho přijat nebyl, svobody nijakž díla našeho
dělati aby neměl k ruce svej. Pakli by kdo v tom postižen byl, to, co by u něho
nalezeno bylo, aby jemu pobráno bylo, a městskou kázní aby trestán byl.
Item, kdož by řemeslu našemu učiti se chtěl, ten nejprvé podle pořádku
starodávního dvě neděle aby sobě ohlédal, bude-li se mu líbiti, a potom bude-li vuole
Archiv Cesky XX. 60
