466 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
468. Jan z Pernšteina dává soukeníkům v Meziříčí artikule, vedle kterých by se
říditi měli. — Na Meziříčí ve středu po Obrácení sv. Pavla (29. ledna) 1543. (Reg. Mührens.
v. Chlumetzký.)
469. Zdeněk Žampach z Potnšteina pohání Jana z Pernšteina, aby předložil smlouvu,
kteráž uzavřena byla mezi Janem z Potnšteina a Burjanem Trčkou z Lípy o hrad Žampach;
též aby připojil registra a ceduli řezanou, v nichž sepsány svršky na hradě Žampachu a ve
dvoře k němu příslušícím. — Půhon vložen 1543 v pátek po sv. Valentinu [16. února]. (D.
Z. m. I. W. 12.)
Zdeněk Žampach z Pottnšteina pohání Jana z Pernšteina, že pustiti mu nechce hrad
Žampach, jejž drží po bratru svém Vojtěchovi z Pernšteina právem Burjana Trčky z Lípy,
někdy podkomořího království Českého, a po něm Hajmana Krušiny, kdežto hrad ten dle přede-
šlých smluv jemu Zdeňkovi propuštěn býti má. — Půhon vložen 1543 v pondělí po sv. Va-
lentinu [19. ánora]. (D. Z. m. I. W. 10.)
470. Král Ferdinand dává instrukcí Janovi z Pernšteina, Jiříkovi Žabkovi z Limberku,
Jiříkovi z Gerštorfu a Václavovi Žehušickému z Nestajova, co by se stavy království Českého
a s vyslanci ostatních připojených zemí na sněmu k 5. březnu 1543 svolaném jako poslové
královští měli jednati. — V Norimberce v pondělí po neděli Oculi [26. února] 1543. (Reg.
sn. a instr. 1540—44 v arch. míst. kr. Česk. p. 186. Sněmy České I. 545.)
Téhož dne dána králem Ferdinandem instrukce týmž osobám, co by s posly od stavův
markrabství Moravského na sněm všeobecný na hrad Pražský vyslanými vyjednávati měli.
(Tamtéž pag. 202.)
471.
Jan z Pernšteina Přerovským na jich žádost potvrzuje artikule, kterýmiž povoluje jim užívati
dvou rybníků, dílem na jeho, částečně na jich gruntech udělaných; propouští jim mýto a mostné
v Přerově za roční plat; vymiňuje si některá mýta a mostné, vymezuje, pokud mají oni, pokud
on sám přispívati na opravu cest a mostu. — Na Pardubicích 1543, 10. dubna.
My Jan z Pernšteina a na Helfenšteině c i s erby svými, pán a pravý dědic
panství Přerovského a města Přerova, jak nynějším tak budoucím všelijakého pový-
šení a řádu, kdož tento list náš čísti anebo čtouce slyšeti budou, oznamujem, že sou
před nás předstoupili opatrní měšťané města našeho Přerova, poddaní naši věrní milí,
nás snažnejmi prosbami, jakožto pána svého prosíce, abychom jim artykuluo dole
psanejch listem naším milostivě potvrditi ráčili. K jejichžto prosbäm slusnejm na-
klonéni souce, tak činíme a jim artykule listem naším tvrditi ráčíme.
Item, jakož sou tíž měšťané Přerovští, poddaní naši; s povolením naším dva
rybníky mezi Přerovem a Dluhonicemi na díle v gruntech našich a na díle v gruntech
potomkové jich užívati mají, jakž se jim koli zdáti a líbiti bude, a to bez překážky
naší, erbuo a budoucích potomkuo našich, držiteluo panství Přerovského, a to na
budoucí časy; a pod žádnejm vymyšleným obyčejem v to jim žádnej sahati ani vkra-
čovati nemá.
