464 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
a budoucími potomky našimi chtíc, aby podle tohoto našeho obdarování při tom zboží
v celosti zachovéni byli, mâme jim svrchupsané radé i vší obci města našeho Prostějova
to všecko osvoboditi a očistiti od každého člověka světského i duchovního i od
věnných práv, tak jakž markrabství Moravské za právo a obyčej má, aby svrchu-
psaná rada a obec při tom zboží připsaném v celosti zachována byla bez umenšení.
Tuto také vzláštní milost purkmistrovi a radě i vší obci města Prostějova
nynějším i budoucím činíme, jestliže by z držení našeho a dědicův našich kdy vyšli
mužského pohlaví, a komu jinému měli v ruce uvedeni býti, aby nebyli povinni slibu
a člověčenství žádnému činiti a slibovati potud, pokudž by jim prvé na jejich listy,
svobody, obdarování, kteréž mají od předkův našich i od nás, potvrzení učiněné
a v moc jejich jim dáno nebylo; než kdyby se jim takové potvrzení stalo a v moc
jejich dáno bylo, tehda jsou oni povinnovati se tak zachovati k tomu pánu, jako ku
pánu svému dědičnému.
A chtíce my nahořepsaný Jan z Pernšteina, aby oni Prostějovští nynější
i budoucí při tom při všem, což se v tom listu píše, zachováni byli, listem to jsme
jim pod pečetí naší s naším jistým vědomím vydati ráčili; a pro širší toho vědomost
připrosili sme urozených pánův pana Pertolta z Lipého a na Krumlově, nejvyššího
maršálka království Českého, pana Jana z Žerotína a na Strážnici, nejvyššího komorníka
markrabství Moravského, pana Václava Haugvice z Biskupic a na Bauzové, urozených
a statečných rytířův pana Vilíma z Vickova a na Cimburku, nejvyššího hofrychtéře
markrabství Moravského, pana Přemka z Vickova a na Prusinovicích, a urozeného
vládyku pana Jana Dubčanského ze Zdenína a na Habrovanech, že jsou pečeti své
podle našich svědomí k tomuto listu přivěsiti dali, sobě a erbům svým bez škody.
Jenž jest dán a psán na zámku našem Mezeříčí v pondělí po sv. apoštolích Šimonu
a Judu léta od narození Syna božího tisícího pětistého čtyřidcátého druhého počítajíc.
Op. novější ve sb. priv. městsk. v arch. zemsk. král. Česk.
464. Jan z Pernšteina dává purkrabímu zámku Tovačova Janu Pivcovi z Hradčan
a z Klinšteina půl lánu rolí, kteráž slove Oujezd, nad Uřečici [Uhřičici] u Kojetína, z kteréhož půl-
lánu žádných poplatků nemá dávati; kdyby však toho půllánu komukoliv prodal neb jinak odbyl,
ten z něho půlletně platiti bude, jako jiní lidé. — Na Mezeříčí v outerý před sv. Martinem
[7. listopadu] 1542. (Arch. mus. Frant. v Brné, priv. Tovaé. f. 250.)
465.
Král Ferdinand zastavuje Janovi z Pernšteina ves Chrčice, jež se má od Hynka, Vojtěcha
Sejíryda bratří Vopršalů vyplatiti. — Na hradě Pražském 1542, 6. prosince.
(JMKská ráčí panu Janovi z Pernšteina na vsi Chrticích [sic] vajplatu dávati.) My
Ferdinand oc. Oznamujem tímto listem všem, že sme z milosti naší královské urozenému
Janovi z Pernšteina na Helfenšteině, věrnému našemu milému, vzhlédše na jeho věrné
