448 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
Též taky lesy své, kteréž sme jměli, kteříž lesové z jednej strany Žďáru,
ubce Novoméstcké mezi grunty Bradlskejmi, a z druhé strany, kdež díly dál od
lesů Daškovejch, třetí strana od kusu rolí Jana sladovníka leží, ty jim taky pouštíme
a k jich obecnímu dobrýmu užívání toho města dáváme.
Taky jim i tuto milost činíme, aby oni v ubci svej prvni i v ubci Bradlsky,
i také v těch lesích nahořepsaných, kteréž sme jim k tej ubci přidali; dvakrát do
roka s tenaty na zajíce sobě k oužitku honiti mohli, a to jmenovitě na ty časy
k vánocím a k masopustu.
Což se pak řeky, kterouž jest byl jim pan- Jan z Kácova někdy pán jich
k tej ubci dal, dotýče, kteráž leží od mosta horního až po most Sepskej, k té řece
jim více přidáváme od téhož mosta Sepského nahůru až po stav, kterýž u mlejna
tu pod městem jest, tak aby oni Novoměštcí mohli toho kusu užívati tak, jako toho,
který jest jim někdy od pana Jana z Kácova dán.
Taky jim tuto milost činíme a mlejn, kterýž sme za jedním kolem k sladu
mlení při tom stavu pod městem, při kterémž jest valcha, znovu ustavěli, ten jim
k tej ubci pouštíme a pod plat dáváme, však na tento spůsob, aby v tom mlejně
nic jiného nebylo mleno, nežli sladové toliko, a voni měšťané nám a budoucím pánuom
a držitelóm panství Novomestckeho s toho mlejnu povinni dávati budou platu ročního
jednu kopu grošuov českejch, a to rozdílně na každý svatý Jiří puol kopy grošuov
a na každý svatý Havel tolikéž puol kopy grošuov českých. A ten mlýn oni sobě
sami opravovati, mlynáře na svuoj náklad chovati a potřebami opatrovati mají; než
což se opravy stavu při tom mlýně dotýče, ten my s nimi spolu společně spravovati
jmáme. Než kdyžby mlýn aneb ten stav zšel, tak žeby se znovu dělati měl, tehda
to nové dílo my a budoucí potomci naši, páni a držitelé panství Novoměstckého,
znovu na svuoj náklad dělati a ustavěti jmáme.
Také jsme tejmž Novoměstekým k prosbě jejich tuto milost učinili a o ryb-
níček, kterýž nad cihelnú u Krčína k obci drželi, s nimiž jsme takto uhodieli a směnu
učinili, že sme jim k tej ubci za ten rybníček dali a mocí listu tohoto dáváme dvě
kopě grošuov českejch platu ročního na čtyřech mastných krámích, kteréž sme tu
jměli. I chtice my svrchupsany Jan z Pernšteina sc, aby jim to od nás, erbuov
našich a budoucích pánů a držiteluov panství Novoméstckého, coz se v tomto listu
píše, zdržáno a zachováváno bylo, list tento tomu na svědomí pečetí naší stvrditi
a jim védomé vydati sme rozkázali. Jenz jest dán a psán na zámku našem Koně-
tické Hůře ve štvrtek po svatém Bartoloměji, léta od narození Syna Božího tisícého
pětistého čtyrycátého počítajíc.
Orig. arch. města Nového Města nad Metují č. 5.
425. 1540, 1. října Jan z Pernšteina pohání Anežku ze Střmelic i sestru její Elišku
v příčině peněz na knězi Václavovi z Hradešína. (Zbytky desk zemsk. I. str. 307 čís. 219.)
