z roku 1540. 445
vysazeny jsou, od nds, erbuov a potomkuov našich, držiteluov panství Helfenštain-
ského a města Lipníka, vysazováno nebylo.
Kdež my nahořepsaný Jan z Pernštaina znajíc jejich slušnou prozbu i také
prohlídajíc k tomu, že v tom městě domuov šenkovních dosti jest, a nechtíc, aby
jedni druhejm k záhubě bejti měli, při těch domích šenkovních nynějších je zuosta-
vujem. Než tyto dva domy jim k tomu přidáváme, totiž duom, na kterýchž sedí
Vítek bednář a Kašpar kovář, tak aby ti dva domové také šenkuov užívati mohli
tím vším zpuosobem jako jiní šenkovní domové. A více jich vysazováno bejti mimo
to nemá od nás, erbuov a budoucích potomkuov našich, pánuov a držiteluov panství
Helfenštainského a města Lipníka.
Item, což se skladu vinného dotejče, kdož by vína v městě skládati chtěl
a vcele je prodávati, budto tu v městě aneb ven z města, ten a takový k obci polo-
vici toho platu dáti má, kterajž se dává z těch vín, které se šenkují. — Než židé
vín žádných nyní ani v časích budoucích aby tu neskládali pod žádnými vymyšle-
nejmi barvami ani do mésta vozili.
Item, znajic Ze to mésto duchoduov žádných zvláščních nemá, k tomu jim
povolujem a cheme, aby suol na obec kupována a v radhauze skládána byla, a kdoź
by ji chtěl z obyvateluov na prodej sekati, ten aby ji od starších nynějších a bu-
doucich kupoval; kromé jarmarkuov: ktefíz by odjinad suol přivezli k jarmarkóm
a chtěli ji sekati, ti toho vuoli míti budou, tak aby frejúňku užití mohli.
Item, což se lesa k vopravám mlajna, mostu i vodvodóm od Bečvy i také
na opravu špitále dotejče, k těm svrchupsaným opravám ten !les od nás, erbuov
našich i budoucích pánuov, držiteluov panství Helfenštainského a města Lipníka,
dáván bejti mi nyni a na časy budoucí v slušnejch místech, kdež by jim hajnými
našimi ukázáno bylo.
I chtíce my svrchupsaný Jan z Pernštaina a na Helfenštaině, aby oni měšťané
Lipenští, poddaní naši věrní milí, při tom při všem v celosti bez přerušení od nás,
erbuov a budoucich potomkuov nasich, pénuov a drżiteluov panstvi Helfenstainskeho
a města Lipníka, i každého držáni a zachovávání byli, tak jakž se svrchu píše, list
tento jsme jim pečetí naší stvrditi a jistajm naším vědomím vydati rozkázali. Jenż
dán a psán na zámku našem Prostějově v outerý postní první po neděli, jenž slove
Invocavit, léta Páně tisícého pětistého čtyrycátého počítajíc.
Orig. kníz. Hatzfeldského arch. v Lipniku.
420.
Jan z Pernšteina propouští poddaným svým ze vsi Čelčic desátek obilní za peněžitý plat roční
a za dávky v obilí. — V Pardubicích 1540, 4. března.
My Jan z Pernšteina a na Helfenšteině oc i s svými erby, pán a pravý
dědic panství Tovačovského, oznamujem tímto listem obecně přede všemi, kdež čten
