440 C. XXV. Listiny pdniw Jana a Vojtécha z Pernsteina
Také k žádosti a k snažnejm prosbám nadepsanejch purgmistra, rady i vší
obce města našeho Přerova, věrnejch našich milejch, tu milost jim činíme a pořádkuo
i svolení jejich chvalitebného před nás přednešeného, kterýž sou od dávních časuo
mezi sebou zachovávali, tímto listem jako pán jejich dédiénej potvrzujem:
Item, kdyby který z obyvateluo v městě neb na předměstí s tohoto světa
sšel a podle obdarování našich svrchupsaných zřízení o svém statku učinil, manželce
a dítkám svým statek svuoj poroučejíc: to míti chceme, pokudž máti neb které z dětí
stavu svého. nepromění, umřel-li by z nich který v tom čase, aby s jednoho umrlého
na všecky živé nápad šel. Než jakž který z nich stav svuoj promění, aby hned všech
nápaduov po svobodnejch prázen byl, leč by žádného živého svobodného nezuostalo,
aneb leč by kterej z svobodnejch léta maje a živ sa, co z dílu svého aneb díl svuoj
všecek jemu poručiti chtěl: a takovej odporoučejíc díl svuoj, zuostal-li by živ v tom
stavu svém svobodném, po jinejch též svobodnejch nápadu žádného očekávati nemá,
leč by též všickni v stavích svých svobodni zemřeli; neb nebylo by spravedlivé, aby
ten, kterejž by stav syvuoj proměně, dílem svým po otci od jinejch svobodnejch se
oddělil, neb svobodnej zuostávaje, díl syuoj od jiných by odporučil, aby po jinejch
svobodnejch nápadu očekávati měl. Než jakož svobodní v svých stavích po těch,
kteříž stay svuoj proměňují a s díly svými se od nich oddělují, neočekávají žádného
nápadu, aby též tito, stav svuoj proménujíce, Zádného nápadu po svobodnejch neméli
a neočekávali, pokudz by kterej v stavu svobodném Zivej zuostal; neż svobodnej
v stavích svych, majíce neb nemajíce léta, neodporouéejíc díluov svých jedni od dru-
hejch, všetci souce živi, jedni po druhejch, chceme, aby nápaduov očekávali a je
berouc užívali beze všelijaké překážky a odpornosti.
I chtíce my tomu napředpsanej Jan z Pernšteina a na Helfenšteině, aby oni
i potomci jejich při tom při všem, což se v tomto listu píše a zavírá, od nás, erbuov
a budoucích pánuov Přerovských budoucně zachováni byli, list tento sme jim pod
pečetí naší s naším jistejm vědomím vydati rozkázali. Jenž jest dán a psán na zámku
našem Prostějově v neděli po svatém Františku léta páně tisícího pětistého třidcátého
devátého počítajíc.
Arch. Mus. Františ. v Brně, privileg. Tovač. f. 175. b.
410. Jan z Pernšteina sprošťuje poddané své v Předmostí některých robot k zámku
Přerovu, začež jistý plat dávati povinni budou; гу však drevní k zámku Přerovu i na dále
činiti mají. — Na Prostějově v pondělí po sv. Františku (6. října) 1539. (Arch. mus. Frant.
v Brn. kn. Tovač. f. 222.)
411. Jan z Pernšteina a rukojmí purkmistr a rada měst Kladska, Bystřice (Habel-
schwert), Hrádku (Wůnschelburg) vyznávají, že dlužni jsou Jindřichovi Gotschenovi rytíři
z Hertczigswalde (Hertwigswalde) 4000 uhersk. zl. — Na Kladsku v den sv. Havla (16. října.)
1539. (Orig. ném. perg. v arch. míst. kr. Česk. č. 986.)
