z roku 1539. 433
té obce nám i našim budoucím odbývati a činiti, a dluhy, ać by které zuostalé byly
po smrti toho umrlého, zastoupiti a spraviti; a po tom roce pořád zbčhlém, nezdálo-li
by se tomu tu déle a více na tom gruntu seděti, má člověkem hodnejm a nezá-
vadnejm, kterýž by se tej obci a pánuom budoucim libil, osaditi a preč se stéhovati.
Jestliže by pak kdo aneb kteří bez zřízení statku svého umřel a s toho světa zšel,
a že by se žádnej přítel pod námi [na] zboží a panství našem obrati nemohl, tehdy
rychtář a konšelé mají se v takový statek všecken uvázati a ten grunt osaditi; a což
by bylo toho statku zuostalého, to mají na obecné dobré tej obce obrátiti
s panskou radu.
Při tom dále prošeni jsme od týchž lidí našich, jakož drží pod plat od
předkuov' našich dvuor tu v Bolelici, z kteréhoz platu jest jednou v rok puol třináctý
kopy a XVIII gr. českých při svatém Martině, jakož se to registry i také jejich
samejch Bolelitských dobrovolnejm přiznáním provodí a skutečně se nachází, že nad
starodávný plat již psanou sumu nám i budoucím našim sou a povinni budou platiti,
abychme jim jistotu listní proto, aby o to budoucích zmatkuov neměli, poněvadž na
to žádné jistoty od předkuov našich nemají, učinili.
Kdežto my zvláštní k nim milostí, aby se lépe a svobodněji pod námi živiti
mohli, k tomu jsme se nachejlili, tak aby nadepsani Bolelićśti nyni i budouci časy
ten dvuor, tak jakž jest vzdśn a mezi ně rozdělen, nám i potomním našim nahoře-
psanej plat vydávajíce, jměli a drželi a jeho požívali, a nám i našim budoucím s toho
dvoru, jakož sou na něm prvé roboty byly, kteréž sou oni spravedlivě na sobě držeti
museli a spravovali, těch aby prázdni byli, a nám i našim budoucím aby povinni
nebyli aniž budou robotovati, neb jsme je i jejich budoucí z těch robot toho dvoru
vyňali a osvobodili i mocně propustili na věčné i budoucí časy. Tomu na svědomí
pečeti naše vlastní k listu tomuto přivěsiti sme rozkázali dobrovolně pro budoucí
upevnění. Jenž jest dán a psán na Tovačově ve ćtvrtek po svatým Valentinu léta
božího 1503 počítajíc.
Kdeż my, svrchupsanej Jan z Pernsteina oc, chtice tomu, aby oni Bolelićti, poddani
naši, od nás, erbuov a budoucích našich, pánuov a držiteluov panství Tovačovského; při tom
při všem, což se v tomto listu píše, bez přerušení zachování byli, list tento sme jim pod
pečetí naší vydati rozkázali. Kteryż jest dán a psán na zámku našem Hranicích v neděli
před Narození panny Marie léta páně tisícího pětistého třidcátého devátého počítajíc.
Arch. mus. Frantiś. v Brnó, privil. Tovaé. f. 136.
407.
Jan z Pernšteina potvrzuje artikule cechmistrům a mistrům řemesla tkadlcovského v mésté
Kojetíně. — Na Hranicích 1539, 26. září.
My Jan z Pernšteina a na Helfenšteině sc i svými erby, pán a pravý dědic
panství Tovačovského a města Kojetína držitel, vyznáváme tímto listem obecně přede
Archiv Český XX. 55
