430 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
75 hi. stifbrn., takovou měrou, aby z toho dvoru každoročně platili 4 hř. gr.; Pernštein
stvrzuje dále, že od robot dvorských jsou osvobozeni. — Na Tovačově v outerý den rozeslání
sv. apoštolů (15. července) 1539. (Mus. Frant. v Brně, priv. Tovač. 1396.)
403. Král Ferdinand k přímluvě Jana z Pernšteina dává městu Prostějovu 3 trhy
koňské, a sice ve středu a ve čtvrtek po neděli Oculi, druhý ve středu a ve čtvrtek po ne-
děli květné, a třetí v středu a ve čtvrtek po sv. Bartoloměji. — Ve Vídni v outerý den sv.
Maří Majdaleny (22. července) 1539. (Opis nověj. ve sbírce priv. městsk. arch. zemsk. kr. Česk.)
404. Dobeš Černohorský z Bozkovic dává jako věřitel moc a právo bratru svému
vlastnímu Tasovi Černohorskému z Bozkovic na dlužní list 7000 zl., kteréž mu Jan z Pern-
šteina dluhuje. — Na Rosicích 1539, v středu po sv. Jakubu [30. července]. (Orig. perg.
v stát. a dvor. arch. ve Vídni.)
405.
Smlouva mezi Janem z Pernšteina a knězem Ondřejem opatem kláštera Louckého, vedle
kteréž postupuje opat podací kostela sv. Jana ve Vrahovicích Pernšteinovi, začež tento pouští
faru a podací kostela ve Fryšově témuž klášteru. — V Brně 1539, 27. srpna.
Léta Páně tisícého VÝXXXIX* v středu po sv. Bartoloměji apoštolu Páně
v Brně, na mocné povolení vysoce duostojných v Bohu otci pánuov pana Jeronyma
titule svatého Grysogona svaté římské církve kněze kardinála arcibiskupa Brundu-
zinského, v království Uherském, Českém a markrabství Moravském a zemí i panství
slava biskupa Olomúckého, mezi námi Janem z Pernšteina a na Helfenšteině oc
z jedné, a knězem Ondřejem opatem i vším konventem kláštera Louckého u Znojma
zákona premonstranského v biskupství Olomúckém z strany druhé, stala se jest smlúva
dobrovolná, frejmark a směna celá a dokonalá o podací kosteluov v Vrahovicích
a v Fryšově, a to taková: Jakož my nahořepsaný kněz Ondřej opat s konventem
svejm máme podací svý kostela svatého Jana v Vrahovicích blíž Hrušovan ležících,
ve vsi již psaného pana z Pernšteina, kteréž nám a klášteru našemu se vším právem
a příslušenstvím přísluší, kterýžto kostel sv. Jana pode vsí Vrahovicemi mezi rybníky
na mokřinách leží, kterýž se neopravuje, ale čím dále vždy víc se spouští a kazí;
k kterémužto kostelu a podací oužitkuov žádných nepřichází ani náleží, než z té
samé vsi Vrahovic, na kteréžto oužitky kněží tu trvati a stálí býti nemohú. Protoz
pro zlepšení kláštera našeho ten kostel svrchupsany svatého Jana s podacím, což
k tomu podací a faře té od starodávna náleželo a náleZí, freymarkem a smóni se
všemi a všelijakými užitky a požitky a grunty nahořepsanému panu Janovi z Pern-
šteina, erbóm a budoucím potomkóm jeho pustili sme a postoupili, pouštíme a postu-
pujem k jich vlastnímu dědičnému držení a požívání, nic sobě tu na tom kostele
a podacím práva, panství ani kterého vlastenství nepozůstavujíce ani zachovávajíce
ani budoucím potomkóm našim.
