z roku 1538. 425
Což přistavování prken na stavu Opatovském velkém dotýče, takto jest mezi
nimi pánem a Hradeckymi smluveno а stvrzeno: že pán z Pernštejna, kdyby vody
malé na Labi kdyžkoli byly a toho potřeboval aneb budoucí jeho, bude sobě moci
prken přistaviti na témž stavu Opatovském, tak aby voda nad ten cejch měděnej,
kterýž jest podle předešlé smlouvy udělán, kteráž míra první jim obojím stranám od
nás vydána jest, strany aby sobě nad ten první měděnej cejch hned bez prodlívání
na tu míru od nás vydanú novej udělali, však na ten způsob, tak aby voda nic vejš
nad tu míru novou od pána, dědicův a budoucích páně držána tím přistavováním
nebyla. Však to všecko aby bylo bez ujmy a pohoršení první smlouvy o témž stavu
a stavení cejchu ve všech artykulích učiněné.
Než toto jest mezi tím znamenité vymienčno, že v luk sečení, uznala-li by
se toho potřeba pro škodu luk, a oni Hradečtí o tom pánu aneb ouředníku páně
oznámili na Pardubice, ta prkna z stavu vyňata býti mají, tak aby lúky volné ssečeny
a sklizeny býti mohly. A potom zase, nastala-li by toho pánu potřeba, můž sobě ta
prkna rozkázati na stav na ten zase vstaviti. Než jestliže by pak vody veliké kdykoli
připadly, tehdy oni Hradečtí mají o tom pánu den napřed dáti věděti aneb ouřed-
níkům páně; tehdy bude pán povinen, dědici i budoucí páně, ihned ta prkna rozkázati
z toho stavu vyniti, a oni zase Hradečtí i budoucí jich tolikéž při té míře vnově
udělané pána i budoucí jeho zachovati mají. A tak oboje strany při tom artykuli
k sobě se beze všeho přerušení nyní i na časy búdoucí zachovati mají, a to pod
propadením pokuty padesáti kop grošův českých tolikrát, kolikrátž by se koli která
strana jedna k druhé k sobě tak, jakž se v této smlouvě píše, nezachovala.
Což se vody vedení u Boharyné pod mlejnem Boharynskejm dotejče, tu bude
moci pán a budoucí páně k oužitku sobě pojíti odtud, odkud sou ji Hradečtí do
své struhy nové pojali, a ji přes grunty Hradeckejch aneb poddanejch jejich vésti
a struhu sobě k vedení té vody udělati, tak aby čtyř loket zšíří v vodevření bylo
a ve dné dvou loket; a z té struhy zemi bude moci dáti metati na obě straně,
pokudž toho potřeba té struhy země ukazovati bude. A lidé Hradeckejch aneb oni
Hradečtí okolo té struhy na těch březích budou moci pastvami toho užívati i jinak,
avšak aby bez zavozování a škody té struhy to bylo. A napřed v té struze pán
i Hradečtí na společný náklad mají sobě stavidla udělati o dvou rovnejch polích,
a to tak opatiiti buď nadymačem anebo stávkem, aby tu vodu obě straně volně sobě
vésti mohly; a těmi stavidly jedna polovice se má tý vody na rybník páně pouštěti
a druhou polovici sobě Hradečtí na svůj rybník pojíti. A kdyby pán tý vody nepo-
třeboval, tehda oni Hradečtí budou moci na svůj rybník všecku vobrátiti a pojíti,
a to s vůlí páně a dědicův i budoucích jeho; a tolikéž pán, jestliže by Hradečtí té
vody nepotřebovali, bude ji moci k oužitku svému všecku hnáti struhou svou též
s vůlí Hradeckých. A jestliže by oni Hradečtí chtěli v těch místech pod Boharyní
Archiv Český XX. 54
