418 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
380. Smlouva mezi Janem z Pernšteina a Kateřinou převoryší kláštera sv. Kateřiny
v Olomouci, vedle kteréž osvobozuje Pernštein lidi Brodecké, poddané jmenované převoryše,
od roboty 2denní k zámku Tovačovu; klášter zase vzdává se nároku na 5 (| kaprů, kteréž
mu při lovení rybníka Majetínského byly vydávány. — V Olomouci v pátek po sv. Janě
Křtiteli (28. června) 1538. (Arch. města Brna, cod. Pernst. 132 f. 353.)
381. 1538, 31. července v Praze. Zřízené raddy komory v království Českém pečetí
společně s panem Janem z Pernšteina a na Helfenšteině soupis Kladských privilegií, které byly
Janovi z Pernšteina odevzdány zároveň se zástavou Kladska, aby jich užíval, pokud by měl
hrabství v držení. Zmíněná privilegia obdrželi raddy komory od král. komisařů určených k po-
stupování hrabství Kladského, a dali o nich dva souhlasné soupisy poříditi, z nichž jeden
zároveň s listinami odevzdán vládykovi Diviši Bošinskému z Božejova služebníku Pernštýn-
skému k rukám páně J. z Pernšteina, druhý schován při komoře. — Dán na hradě Pražském
leta boZieho tisícého pětistého třiteátého vosmého v středu před sv. Petrem v ükovách. (Orig.
papírový, 4 přitištěné pečeti; stát. a dvor. archiv ve Vídni.)
382.
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina vedle smlouvy o hrabství Kladské povoluje vložiti v desky
markrabství Moravského městečko Kojetín s příslušenstvím. — V Linci 1538, 5. září.
(Zápis panu Janovi z Pernštaina na některé statky duchovní, kteréž v mar-
krabství Moravském drží; jmenovitě na městečko Kojetín se všemi vesnicemi, kteréž
k němu náleží.) My Ferdinand oc oznamujem timto listem všem, jakož jsme smlouvu
udělali o hrabství Kladské s jeho se vším příslušenstvím s urozeným Janem z Pern-
štaina a na Helfenštaině, věrným naším milým, takž jakž táž smlouva všecky věci
v sobě sama šířeji a světleji ukazuje; v kteréžto smlouvě tento artykul postaven
jest: „A cožkoli těch statkuov duchovních on Jan z Pernštaina v království našem
Českém drží a v užívání jest, ty jemu chceme poručiti ve dcky zemské vepsati
a vložiti, a kteréž v markrabství Moravském má a drží, ty jemu majestátem a listem
naším zapsati máme; a takové jistoty a zápisy hned při vykonání této smlouvy jemu
a dědicuom jeho zdělati povinni býti ráčíme.“ I poněvadž jsme v královstvie Českém
ty statky duchovní, kteréž on Jan z Pernštaina drží, jemu i dédicuom jeho ve dcky
zemské vložili, také jemu a dědicuom jeho ty statky duchovní, kteréž v markrabství
Moravském drží, jmenovitě městečko Kojetín se všemi vesnicemi, kteréž k němu
náleží, i se všemi a všelijakými oužitky i s tím se vším, což k tomu mě-
stečku od starodávna příslušelo a přísluší a k arcibiskupství Pražskému náležčlo,
nic sobě tu ani budúcím králuom Českým a markrabóm Moravským nepozuostavujíc,
to všecko ve dcky zemské podle znění a moci smlouvy, kterúž s ním o Kladsko
máme, vkládáme a vpisujeme. Však tak s tou znamenitů výminkou a na ten spuosob,
když bychom k svrchu dotčené zástavě hrabství Kladského povolení od stavuov krá-
lovství našeho Českého zjednati ráčili, aneb že bychom vajplatu podle smlouvy učinili,
