z roku 1537. 409
přišly, vysoce učené Melichara z Lamberku a Markusa Pecka z Lendpoldsdorfa
doktora a victhuma našeho v Rakousích pod lesem, rady naše, Jana Certa paumistra
našeho a Jakuba Rydlingera ceugwartera našeho ve Vídni, věrné naše milé, na ta
místa, oč jest rozepře mezi stranami, aby slušné jednání před se vzali na místě
našem, za komisaře volili. Kdež sou se pák na těch místech najíti dali, a po jistém
vyrozumění obojich stran, totiž urozeného Vilíma Kuny z Kunstátu na Hrádku, Mi-
kuláše Prusinovského z Vickova, Jiříka z Křivce a Bernarta Dubňanského z Bačic,
jakožto vyslaným a mocným poručníkům [sic] téhož Jana z Pernštaina, i také nahoře
jmenovaný rychtář a rada [sic] města Lavy a Wolfganga mlynáře vznášení, žalobu, těžkost,
zprávu i odpověď, týž také po takovém vyhledání sou oni takové různice s dobrü
vůlí a vědomím obojich stran srovnali, smluvili, a strany takové srovnání zdržeti
sou přijaly, tak jakž o tom důle dotčeno, a to takto: aby týž mlejn, jakž nyní polštář
v něm leží, bez překážky tak zůstal, a ty dva stavy jmenovaný mlynář nemá vajše
dělati, než tak, aby břehy z obou stran jednoho verchšuchu, jako by bylo půl druhé
pídi, výše byl, nežli stavy zdělány býti mají. A témuž mlynáři se má pro takovúž
míru ham zdélati a koly vbíti; a měšťané z Lavy a mlynář také mají městskú pří-
kopu pro dobré toho mlejna vyraumovati jednoho verchšuchu zhloubi, pokudž toho
potřeba ukazovati bude. A protož mají již jmenované strany těch našich komisařův
srovnání napotom ve všech artykulích drżeti, zachovati a tak věrně a bezelstně
züstati. Tomu na svědomí každé straně na žádost jich sme dali tu smlúvu pod
visutu pečetí naší. Datum v městě našem v Vídni XXX. dne měsíce Augusti léta
tisícího pětistého třidcátého sedmého, království našich Římského šestého a jiných
desátého.
Arch. m. Brn. codex Pernst. č. 132 f. 344.
365.
Revers, kterým Jan z Pernšteina vyznává, že všemu dosti učiniti chce, což v zápise o hrabství
Kladské jest obsaženo. — 1537, 1. září.
Já Jan z Pernštaina a na Helfenšteině vyznáváme tiemto listem obecně přede
všemi sám za se i za všecky dědice a budúcí své: jakož mám smlouvu s JMKskü,
od JMKské vydán jest, kterýž všecky věci, pokud a na jaký způsob mi to hrabství
Kladské zastaveno jest, vyslovuje, tak jakž slovo od slova v tento list a revers muoj
vepsán jest a takto zní: My Ferdinand sc.. [Následuje list krále Ferdinanda dd. na
hr. Pražském 1537 v středu den sv. Jana stětí, tištěný výše str. 401—408.]
A protož já napředpsaný Jan z Pernstaina tiemto listem a reversem svým
slibuji a přiříkám sám za sebe i za všecky dědice i budúcí své, že tomu všemu
dosti učiniti a tak jse při té zástavě hrabství Kladského, pokud mi od JMKské za-
Archiv Český XX. 52
