404 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
Proti tomu my anebo dědicové a budúcí naši máme na najprvnějším vobecním
sněmě s stavy království Českého se vší pilností jednati, tak aby oni k této zástavě
povolení své dali a to všecko do desk zemských, pokud za vobyčej a za právo jest,
aby vloženo a zapsáno bylo. Ale poněvadž podle tohoto narovnání, které jsme s dě-
dici častopsaného Hanuše hrabě z Hardeku a věřiteli jeho nebožtíka učiniti ráčili,
na těch vosmdesáte třech tisících čtyřích stech a šedesáti čtyř zlatých vše rejnských
ještě nám summa, jmenovitě devět tisíc tři sta tritceti sedm zlatých rejnských a šest-
mezcítma krajcaruov, za zlatý po čtrmezcítma grošuov bílých a groš po sedmi pe-
nězích též bílých počítajíc, přebude a pozuostane: tu on Jan z Pernštaina, dědicové
a budúcí jeho aby tu summu dotud v moci své zachovali a nám ani dědicuom a bu-
dúcím našim jí vydávati povinní nebyli, dokud bychom k této zástavě povolení od
stavuov království Českého nezjednali; než když takové povolení od stavuov zjednáme
a obdržíme a do desk zemských vloženo bude, tehdy týž Jan z Pernštaina, dědicové
a budúcí jeho tu summu pozuostald nim aneb budúcím našim v jednom měsíci po
přivolení stavuov a vložení do desk beze všech výmluv a odtahuov k rukám našim a v moc
naši zde v království našem Českém položiti a dáti povinni budú. Avšak sobě to pozuosta-
vovati ráčíme, jakož jsme častopsaného Hanuše hraběte z Hardeku pozuostalé vdově za
jej[f] outraty a skody, které jest skrze prodleni a séekäni, že se tomu trhu dosti státi nemohlo,
vzala, náhradu učiniti milostivě povoliti ráčili, oč my se s ni teprva snésti a ji summu
za to jmenovati ráčíme a ji hrabinku o tu summu za ty škody a outraty zvláštním
listem na častopsaného Jana z Pernštaina a dědice jeho ukázati ráčíme, a on Jan
z Pernštaina jí tu summu z té summy, kteráž za ním pozuostane, totiž z těch devöti
tisíc tří set třitceti sedm zlatých dvaceti šest krajcaruov dáti a spraviti má; tu my
jemu zase při času kladení té summy nám pozuostalé vyraziti rozkázati ráčíme a po-
vinni budem.
Dále jest jse častopsaný Jan z Pernštaina přes těch vosmdesáte tři tisíce
čtyři sta šedesáte čtyři zlatých rejnských ještě třitceti tisíc zlatých rejnských na
přikoupení a připojení některých zboží, tak aby důchodové a užitkové rozšířeni býti
mohli, a také na opravu toho hrabství obrátiti a naložiti podvolil: podle toho jsme
my jemu Janovi z Pernštaina a dědicuom jeho z těch třitceti tisíc zlatých rejnských
na opravu zámku Klackého, poněvadž ten zámek, jakž zajisto zpraveni jsme, na
stavení velmi sešel a opravy potřebuje, pět tisíc zlatých rejnských, a ostatních
XXVM fi. r. na přikoupení a připojení některých příležitých a užitečných zboží
a pro rozšíření důchoduov a půžitkuov, též zdělání rybníkuov, mlajnuov, dvoruov
a jiných věcí povolili a dopustili, aby obrátiti, naložiti a vydati mohli; však na ten
zpuosob, co by oni téch statkuov prikoupili a připojili aneb na stavení a opravy
naložili, to všecko on Jan z Pernštaina aneb dědicové a budúcí jeho, dokud by toho
všeho v držení byli, při stavení, opravách bez vopouštění a umenšení zachovati mají
