384 C. XXV. Listiny pánàv Jana a Vojtécha z Pernsteina
anebo čtúci slyšeti budou, že sou pfedstoupili pred nás mistři řemesla Sevcovského
města našeho Tovačova a okázali nám artykule sepsané v jinejch městech, kterak se
při tom řemesle jejich zachovávají, že by se oni též tím pořádkem a řádem živiti
a spravovati chtěli; při tom nás prosíc, abychom jim takovejch artykuluo jakožto pán
jejich dědičnej potvrdili; tak aby oni podle toho cech svuoj jmíti, držeti a těmi se
artykuly spravovati mohli. Kteřížto artykulové takto slovo od slova znějí: [Artikule
Tovačovských shodují se skoro do slova s Kojetinskymi, tištěnými výše. na stranách
288—9, protož vynechány — nové však kusy sem pokládáme.]
Item co se dotyce stievic Skopovych, tu pod knofliéi [sic] dáno byti má;
pakliZ by se kterej mistr. v tom nezachoval, a cechmistr by je nasel, z toho má
vzíti Jeden peníz viny.
Item také aby z města ani ze vsí odjinud odnikud žádnej řemesla k nám
na trh nenosil ani prodával, kromé mistrüv Kroméiísskych a Kojetínskych, ti mají
k nám svobodu řemesla nositi a prodávati, a my tolikéz u nich zase tím vobyéejem prodávati.
Item, jestliže by kterej tovaryš zahálel svávolně v dělnej den anebo který
by vandroval svávolně od mistra, chyba neděle. ty a takové cechmistři trestati mají,
jak se jim zdáti bude.
Item, co se dotejée koZeluhuo, který by koli chtěl se zde osaditi, ten aby
nejprvé se listem od rodu ukázal, a k tomu aby s námi do cechu dokládal, patnácte
grošuo bílejch do cechu dal a mistróm aby oběd udělal a dva funty vosku do
cechu dal.
Item, koželuh, který by mezi námi v Tovačově byl a řemeslo koželužské dělal,
ten aby kuože hodné vydělával, tak jakož se jinde zachovávají v jinejch městech,
a k tomu cechmistii dohlídati mají, jestliže by nehodné kuože našli, že by zle
vydělávány byly, na to jest vina položena, aby dal z volové kuože puol groše
a z krávy tolikéž a z teletiny a škopoviny tolikéž.
Item, týž koželuh, když by měl koże rozdělané, aby jich neprodával bez vuole
Tovačovských ševcuo, ale když by jim oznámil a voni nechtěli koupiti a jim toho
potřeba nebyla, tehdy von své kuože můž prodati, komu chce.
Item, též také aby židé z Tovačova žádnejch kuoží nekupovali v míli od
Tovačova, a kteréž by kuože v dluzích vzali aneb v lichvě, těch kuoží aby nepro-
dávali jinde než tu v Tovačově, a dvakrát aby na trh nesli je.
Item, řezníci aby v městě ani po vsech kuoží nepřekupovali.
Item, aby všichni z řemeslníků nahoře psaného řemesla v processí chodili na
každej rok jednou na den božího Těla; kterýž by toho učiniti zanedbal, ten aby dal
do cechu groš bílej.
Při tom sou nás mistři téhož řemesla ševcovského tíž poddaní naši snažnejmi
prosbami prosili, abychom jim těch artykuolů listem pod pečetí naší potvrdili a jim
