372 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
299. Jan z Pernšteina dává obci vsi Popovic k prosebné jich žádosti rybník při Popo-
vicích k užívání pod plat roční 6 zl. — Na Tovačově 1533 v středu den sv. Jiří (23. dubna).
(Arch. Frant. v Brně privil. Tovač. f. 277 b.)
300. Wolf Krajíř z Krajku vyznává, že jest dlužen, jako poručník sirotkův a statkův
po někdy Adamovi z Hradce, Michaeli Karygovi z Řezna a v Praze 531!/, (f gr. è. Jistcem
byl Vojtěch z Pernšteina a Kundrát z Krajku. V pondělí den sv. Vitališe (28. dubna) 1533.
(Orig. v arch. Jindř. Hrad.)
301. Johanka z Dědibab odkazuje v závěti své dětem dcery své Mandaleny z Honbic,
někdy manželky Jana z Maličína, plat ze vsi Sloupna, kterouž vesnici má zapsanou od Vojtěcha
z Pernšteina. 1533 v pátek po sv. Tiburcí (2. července). (Kv. Karlšt. I. fol. B. 15.)
302. Jan, Jaroslav ml. bratři vlastní z Šelnberka a Kosti prodali Janovi z Pernšteina
panství RoZnov za 28.000 zl. — Na Hranicích ve čtvrtek pfed sv. Vavřincem (6. srpna) 1533.
(Arch. mést. v Brné, cod. Pernst. 132. f. 320 b.)
303.
Jan z Pern&teina slibuje Prostéjovskym, Ze více žádnému výsada na šenk dána nebude, že
žádný před městem, nemaje šenkovního domu, vína skládati nesmí; pivo hostinské okolo
města Prostějova že šenkováno býti nemá. — Na Tovačově 1533, 5. října.
My Jan z Pernšteina a na Helfenšteině, pán a pravý dědic panství Plumlov-
ského a města Prostějova, s erby a budoucími potomky svými, pány a držiteli panství
Plumlovského a města Prostějova, vyznáváme tímto listem přede všemi lidmi nynějšími
i budoucími, kdež čten anebo čtouce slyšán bude, že sou předstoupili před nás moudří
a opatrní měšťané města našeho Prostějova, věrní naší milí, ukazujíce nám při živnostech
svých obtížnost a škodu při tom, kterak v krátkých časích domův šenkovních v témž
městě našem Prostějově přibylo, kteříž jsou předešlých časův takovejch vejsad s nimi
v užívání nebyli.
Druhé, tíž měšťané nám jsou v tom obtížnost svou také oznámili, kterak ne-
malou obtížnost v tom nesou, že někteří, kteříž vejsadních domův šenkovních nemají,
vína na škodu jim skládají, jimi kupčí, jakž se jim zdá a líbí, a mnozí i pokoutně
šenkují, a tak tudy mnohým měšťanům, kteříž toliko tou živností šenkování, řemesla
jiného neumějíce, vůkol jdou, ne malou než znamenitou újmu na té živnosti
jejich činí.
Třetí, též sou nám škodu svou oznámili při tom, že pivo hostinské Hradecské
neb Třebovské po vsech našich okolo města Prostějova jse šenkuje, skrze což jim při
om obchodu šenkováním neb piva vytahování nemalá se újma děje; pokorně nás
jakožto pána svého dědičného žádajíce, abychom jim tu milost učiniti a je milostivě
v tom na časy budoucí opatřiti ráčili.
Kdež my nahoře psaný Jan z Pernšteina s erby a budoucími potomky svými,
pány a držiteli panství Plumlovského a města Prostějova, prohlédaje k snažným
