z roku 1532. 369
Petra v Brné, ku kterémuzto kanovnictví fara v městečku svrchupsaného pana Jana
z Pernštejna Kralicích s podacím právem od starodávna podle fundací náleží, kte-
réžto kanovnictví kněz Šimon kanovník na tento čas jemu od předešlé panny abatyše
a všeho konventa dané drží, že jsme to podací fary svrchupsané v Kralicích směnili
a touto smluvou směňujem a je od sebe oddáváme i na časy budoucí svrchupsanému
panu Janovi z Pernšteina, erbuom a potomkóm jeho, budoucím pánuom a držiteluom
móstećka Kralic, tak aby svrchupsany Jan, erbové a budoucí potomci jeho, páni
a držitelé městečka Kralic, moc jměli a jmíti mají kněží tu na faru podávati, jak by
se jim koli zdálo a líbilo, bez naší všelijaké překážky. A jmáme to podací při nej-
prvnějším sněmu panském, když dcky zemské otevřeny budou, svrchupsanému panu
Janovi z Pernštaina a erbuom a budoucím potomkuom jeho ve cky zemské vložiti,
a sobě, což by nám tu náleželo, z desk vymazati. A já svrchupsaný Jan podací své
protiv tomu, kteréz jmám ve vsi Medlové, zase syrchupsané panně Barboře, abatyši
Králové kláštera, a konventu jejímu směnil sem a od sebe oddal a tímto listem aneboli
smluvü směňuji a jim od sebe, erbuov a potomkuov svajch oddávám nyní i na budoucí
časy, tak ana takový způsob, aby svrchupsaný kněz Šimon, kanovník kostela svatého
Petra v Brně, i potomci jeho, kanovníci a držitelé tejž prebendy aneb kanovnictví
svrchupsaného. nyní i na budoucí časy mohli a moc jměli tu na faru v Medlově
knézí podávati, jakž by se jim koli zdálo a líbilo, beze vší a všelijaké mej, erbuov
a potomkuov mejch překážky. A jakož farář Kralickej dával a dávati povinen byl
podle starobylé zvyklosti a fundací knězi Šimonovi, kanovníku Brněnskému, a po-
tomkuom jeho kanovníkuom tejž prebendy nahoře dotčené platu. čtyry zlaté každej
-rok: pak ty čtyry zlaté platu ročního já svrchupsaný Jan z Pernšteina, erbové a po-
tomci moji na každej rok témuž knězi Šimonovi a potomkuom, držiteluom tejž pre-
bendy kanovničí, beze vší odpornosti, souduov a zmatkuov všelijakejch vydávati jmám
a mají z důchoduov a užitku panství mého vlastního dědičného Židlochovského, tak
jak sem ty čtyry zlaté platu ročního svrchupsaného pohotově již na témž mém zboží
a panství Židlochovském, jak se svrchu píše, ukázal, že se odtudž knězi Šimonovi
již častopsanému a budoucím kanovníkuom, držiteluom tohoto kanovnictví v Brně
u svatého Petra, vždycky rok od roku na den svatého Václava skrze ouředníka mého
Židlochovského nynějšího i budoucího vydávati jmají a to nyní i na časy budoucí.
A to podací fary ve vsi Medlové svrchupsané panné a konventu jejímu svrchu-
psanému i tudíž témuž knězi Šimonovi kanovníku a budoucím potomkuom jeho, držiteluom
téhož kanovnictví v Brně, když dcky zemské nejprv otevříny budou, ve dcky zemské
vložiti jmám, a sobě, což by mi v tom náleželo, vymazati tak a tím obyčejem, aby
již tejž kněz Šimon svrchupsaný a budoucí potomci jeho, držitelé téhož kanovnictví,
byli a bajti mají pravými a věčnejmi podacími tejž fary svrchupsané v Medlově beze
vší překážky. Tomu na svědomí svrchupsaná Barbora abatyše i s konventem svajm
Archiv Český XX. 47
