364 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
otcem jejím Vojtěchem zůstaveného; vedle toho druhý zápis jímž táž Anna kvituje strýce
svého Jana z Pernsteina z téhož věna. (S týmž datem)].
Desky Karlšteinské I. ©. XXI. DZ. II. 98 sc v arch. z. kr. Č.
283.
Vojtěch z Pernšteina odkazuje z 15000 (f gr. &, kteréž si byl v posledním pořízení vymínil
k odkazům, manželce své paní Johance z Wartmberka 1250 (f gr. &. jejiho véna a 2000 [f
gr. č. nad věno její, více poroučí Havlovi Zvffetickému z Wartmberka, Tamchynovi z Dou-
bravice, Mikulášovi Zámrskému ze Zámrsk, Alšovi z Proseče a jiným šlechtickým úředníkům
svým. — V Landškrouně 1531, 22. listopadu.
Já Vojtěch z Pernšteina a na Pardubicích sc oznamuji tímto listem obecně
přede všemi, kdož jej uzří anebo čtouc slyšeti budou: Jakož v kšaftu a poručenství
svém, kteréž leží u pana Jana z Pern&teina a na Helfensteiné oc, pana bratra mého
milého, sem sobě pozuostavil, abych mohl z statku svého do patnácti tisíc kop grošuov
českých poručiti a dáti, komuž by mi se zdálo a líbilo, tu všecku sumu spolu aneb
rozdílně za svého zdravého života aneb na smrtedlné posteli, a to listem pod pečetí
svou a na svědomí jednoho anebo dvou pánuov aneb dobrých lidí, tomu aby se dosti
stalo; též také komuž bych co z statku svého vydávati rozkázal, buď přáteluom
aneb služebníkuom svým do jich živnosti. a to do sumy pěti set kop grošuov a vejše
nic každého roku. A protož já svrchupsaný Vojtěch z Pernšteina takto o tom řídím
a puosobím:
Item, najprve jakož paní Johanka z Wartmberka, žena má milá, má věna
svého puol třinácta sta kop grošuov českých, tomu chci, jestliže by na mne pán
Buoh všemohoucí smrt dopustiti ráčil, aby paní Johance, manželce mé, ta suma věna
jejího v roce plném vyplněna byla ode dne umření mého; a dva tisíce kop grošuov
českých, kteréž jí nad věno její přidávám, ty aby jí dány byly hned po tom roce
v druhém plném roce pořád zběhlém, a to z té sumy, kterouž sem sobě k odkázání
pozuostavil; a nad to vejše aby jí každý rok vydáváno bylo od pana Jana z Pern-
šteina, bratra mého, aneb od poručníkuov dítek mých a statku mého puol třetího
sta kop grošuov českých k jejím vlastním potřebám a útratám, a ty aby ona obracela,
kdež se jí líbí a zdá, a to rozdílně, polovici při svatém Havle a polovici při svatém
Jiří, a to až do stavu jejího proměnění. Než kdyż by stav svuoj proměnila a se
vdala, nebudou jí povinni těch puol třetího sta kop grošuov vydávati. Byt svuoj na
zámku Novém Městě Hradišti aby měla, a tu aby slušně poctivě, tak jako za mé
živnosti, aby stravou opatrována byla, tak jakž na paní sluší, a to dotud, dokudž by
stavu svého neproměnila; než když by stav svuoj proměnila, tehda pan Jan, bratr
muoj, ani poručníci moji nebudou jí tu povinni bytu příti ani jí stravou chovati.
Item, což sem jí a což bych jí ještě buď od šatuo chodicích neb loZnich,
zápon, prstenuov, čalounuov dal, to má při ní zuostati, a v tom jí žádný překážky činiti nemá.
