362 C. XXV. Listiny pánův Jana u Vojtěcha z Pernšteina
by bylo potřebí statek i děti poručníky opatřiti: že již dítky mé a ten statek tak
opatří, jakožto věrný strýc, a netoliko strýc, ale jako již otec těch dítek podle svého
nejvyššího rozumu k jich dobrému.
Item, jestliže by pán Buoh na děti mé a na děti pana Jana z Pernšteina,
bratra mého, všecky smrt dopustiti ráčil, nápadové statkuov ať zuostanou vedle po-
ručenství pana otce mého, kteréž jest učinil.
Item, jestliže by mne pán Buoh smrti uchovati neráčil, prvé nežli paní
Johanky, manželky mé milé, tomu chci, aby dcery mé všecky, kteréž by vdané ne-
byly, při paní Johance chovány byly do vdaní, též i pacholata do let slušných osmi
neb devíti; a na to chování dětí, aby jí vydáváno bylo z statku mého každý rok tři
sta kop grošů českých, dokadž by je při sobě měla. Než když by která z dcer mých
k letuom desíti přišla, tehdy pan Jan z Pernšteina bratr muoj, aneb ti, kdož by
poručníci po něm statku mého a dítek mých byli, mají je šaty chodicími bez ná-
kladu napřed psané paní Johanky, manželky mé, slušně i poctivě opatrovati: a v tom
jest vuole i rozkázání mé, aby se tomu dosti stalo.
Item, kteráž by dcera má k zamluvení a k vdaní přišla a vdáti by ji měli,
to vdaní aby s volí a vědomím manželky mé učinili. Než jestliže by ona proti panu
Janovi, bratru mému, a proti všem přátelům odpor držeti chtěla a překážeti vdaní
dcery mé, ješto by oni znali, že jest dobré a poctivé, tehda její, manželky mé.
předsevzetí nemá žádného pruochodu míti; než toho všeho jim věřím a jim to po-
roucim, aby to opatiili, pokudž by každé z nich nejpoctivější vdaní býti mohlo. A to
aby tak zachováno bylo při dcerách mých, též také i v chování až do proměnění
stavu jejího. Pakli by stav svuoj proměnila a se vdala, tehdy za to prosím: buď při
pan bratr muoj milý to opatř; pakli by pán Buoh jeho neuchoval, tehda ti páni
a porućnici, komuž dítky mé po jeho smrti by svěřeny byly.
Item, což se lidí mých všech dědičných, zápisných i opravných dotýče, to
aby tak ve všech artikulích při lidech zachováno bylo, jakž jest pan otec muoj dobré
paměti zříditi a poručiti ráčil; a nač bych vejsady kterým lidem dal ancb je čím
obdaroval, při tom aby zuostavení byli beze všeho přerušení.
A též také poroučím a rozkazuji, aby dluhové všickni spravedlivě ode mne
k záplaté povinní poddaným mým i jiným, ač bych komu co pozuostal, zaplaceni
byli; kdež za to pana bratra svého milého prosím; pakli by pán Buoh jeho ne-
uchoval smrti, tehdy těch pännov, kterýmž od něho statek muoj i dítky mé svěřeny
budou, aby to opatřeno bylo, aby s lidmi mými poddanými spravedlivě nakládáno
bylo, a mimo spravedlivé aby v nic potahováni nebyli, nébrž nad spravedlivost aby
jim milost ukazována byla taková, kteráž by se pánu Bohu líbila a spravedlnosti
neškodila; neb jest toho žádost má, aby se tomu všemu dosti stalo.
