356 C. XXV. Listiny pánüv Jana a Vojtécha z Pernsteina
cídívala, jedno cajzení nákladem páné JMti a druhé cajzení tymz lidem JMti z Ko-
márova. Než oni vždycky každého roku vypravováním tee strühy meskati nemají,
tak jak prve nejednou v tom spisu předepsáno. Jestliže by kdy do tee strúhy hovado
jaké uvalilo se, tehdy hned vytrženo [sic] býti má buď živé anebo mrtvé, a ten,
v čímž by to bylo, aby toho nikoli neobmeškával, ale na rychtáře a konšely to
vznesl pod pokutou výšepsanou; a voni to s obcí opatriti mají a to konečně vykliditi.
Pakli by oni toho rychtář s konšely neopatřili a zameškali, sami tou pokutou povinní
budou napřed psanou; leč by kto to svévolně učinil, moha bez toho býti, ten to sám
vykliditi bude povinen.
Ty všecky v tomto spisu položené, cožkoli pánu JMti přísluší, na potomní
léta budoucně to JMt vykonávati tak rozkázati má, a lidé teež páně JMti z Komá-
rova to sú teež dobrovolně podnikli, slibujíc sami za se i za své budoucí potomky,
že tomu všemu, jakž tuto sepsáno, dosti činiti mají. Stalo se za pana Václava
Dobřenského z Dobřenic, ty časy hajtmana na Pardubicích, při svatém Vavřinci léta
se XXXI.
Zbytek urbáře někdy v Golč. Jeníkově f. 83 b.
219.
Vojtěch z Pernšteina daruje obyvatelům iměsta Pardubic vsi Bukovinu a Lhotu, osvobozuje
je ode všech platův a povinností poplatných z týchž gruntův, kteréž platy k dobru obce
obráceny býti mají; za to měšťané Pardubští budou zdi, hradby, brány, věže opravovati,
trubače chovati, cesty vydrZovati; vyminuje sobě k užitku na týchž gruntech vzdělané
rybníky, začež jim dává- pivovary Pardubské, plat varný a z vody, jedno kolo sladové ve
mlejně a krámy masné; svoluje, aby i na dále krčmy, kteréž jim od Viléma z Pernšteina
dány byly, jim zůstaly; stvrzuje jim právo odúmrti, promíjí jim plat z pastvišt, plat roční
z lánů obecních, a dává jim moc, aby mohli pře trestní bez vznášení na vrchnost vyfizovati.
Bez místa 1531, 7. září.
Vojtěch z Pernšteina a na Pardubicích, nejvyšší hofmistr království Českého,
pán dědičnej a pravej držitel zámku a města Pardubic s jeho vším a všelikterakým
příslušenstvím, známo činím tímto listem přede všemi lidmi nynějšími i budoucími,
kdež čten nebo čtouci slyšán bude, že rozvažujíce potřebu vzdělání města mého
Pardubic a užitek obecní i osob v něm poddaných mých, a prohlédajíc k tomu,
kterak: by měšťané i jiní všelijací obyvatelé města Pardubic, i také kteříž vokolo
téhož města v předměstích obyvatelé jsou aneb potomně budou, mohli oni i také též
město čím dále a tím víceji přicházeti k zlepšení v osazování a v provozování živností,
jsouce ode mně jakožto od pána svého vopatieni listovnim ujištěním z milosti a obdaro-
vání daných pro budoucí paměť v tom, což za zřízení, vejsady a práva svá od otce
mého vydána a zřízena mají, i také ode mně nadáno, zlepšeno, přičiněno a opatřeno,
aby jim to mohlo býti trvanlivé, jisté a bezpečné před každým člověkem v nynějších
