350 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
puojčil, urozenému Janovi z Pernštaina na Helfenštaině, věrnému našemu milému,
a erbóm jeho, a k věrným rukám jeho urozenému Vojtěchovi z Pernštaina a na
Pardubicích, najvyššiemu hofmistru královstvie Českého, bratru jeho vlastnímu, i tomu
každému, kdož by tento list s věřiteluov našich, erbuov a věrných ruk jejich dobrou
vuolí jměl.
Kterúžto sumu dva tisíce a ij“ (I gr. českých máme jemu, erbóm jeho neb
věrným rukám jeho zaplatiti od svatého Jiří najprv přištieho v roce pořád zběhlém.
A ta suma má jim od nás zaplacena býti z berně svolené v markrabství Moravském,
kterúž sou nám před časem svolili dáti. Pakli by ta berně svolená nám před tím
časem prvé dána byla, nežli od sv. Jiří přištieho v roce, tehda také tu sumu máme
à povinovati budem napřed psanému Janovi, erbóm a potomkóm jeho prvé dáti,
spraviti a zouplna zaplatiti. Jesliže by pak ta berně z jakéžkoli příčiny nám dána
a spravena nebyla, tehdy těch dvou tisíc a puol druhého sta kop grošuov českých
z duochoduov nasich Kounickajeh napredpsanému Janovi, erbôm a potomkôm jeho
dáti a spraviti máme na ten čas, totiž od sv. Jifí najprv pfíštieho v roce, tak jak
jse napřed píše; a ouředník náš Kounický, kteréhož tu usaditi ráčieme, má zápis
na sebe udělati témuž Janovi z Pernštaina, erbóm a potomkóm jeho, že toho zámku
Kounic žádnému postupovati nemá, leč ta suma napřed psaná na ten čas, jak se
svrchu píše, témuž Janovi z Pernštaina, erbóm a potomkóm jeho dána a spravena
bude. Jestliže bychom pak prvé času zaplacení tej summy jiného ouředníka tu na
tom zámku usaditi ráčili; tehdy ten každý od nás ten zámek držící bude povinen
svrchupsanému Janovi z Pernštajna takový zápis na sebe udélati a tu sumu jemu
Janovi a erbóm jeho neb věrným rukám jeho dáti a zaplatiti. Jestliže by pak na
statek Kounický od nepřátel zkáza přišla neb jinak, že by nemohla se témuž Janovi,
erbóm a potomkóm jeho ta suma odtud dáti a spraviti, a ta berně svolená že by
nám také dána a spravena nebyla: tehdy máme témuž Janovi z Pernštaina, erbóm
a potomkóm jeho tu sumu předse na ten čas zaplatiti, jak se svrchu píše.
Což se peněz kladení dotýče, ty jemu a erbóm jeho kladeny býti mají při
tom času, jak se svrchu píše, na zámku Tovačově neb na zámku Pardubicích na
minci dobré, ryblařích neb groších českých neb bílých penězích. Kdeż my napřed
psaný Ferdinand král přiříkáme sami za sebe i za budúcí krále České a markrabie
Moravské napředpsanému Janovi z Pernštaina, erbóm a potomkóm jeho i jeho věrným
rukám, že se tomu všemu dosti státi má tak, jak se v tomto listu píše. Tomu na
svědomí pečet naši královskúů k tomuto listu přivěsiti jsme rozkázali. — Jenz jest
dán a psán v městě Brně v neděli květnú léta páně MV“XXXI a královstvie našich
Římského prvního a jiných pátého.
Archiv místodrž. v Praze, Verschreibungen, 1528—1542, sv. 5, pag. 121.
