318 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
od dolejšího i hořejšího úřadu k uopatření. Do těch vinic i všech zahrad okolo
města aby žádný nechodil jiný krom držiteluov jich aneb čeleď jich aneb dělníci,
kteří by na nich dělali aneb dělati měli, leč by kto s nim šel, čí by ta vinice neb
zahrada byla. Pakli by kto všel, aby po něm hned pokřik byl, a tu, ktoż by koli byli
na vinicech neb zahradách aneb mezi zahradami, mají jej všichni honiti, a uhoníce aby
jej ku právu dali, a tu aby byl vsazen do šatlavy a potom aby byl trestán, jakž by
se pánu JMti zdálo aneb ouřadníkuom, kteříž by byli posazeni na místě pána JMti,
buď starý neb mladý, muž, pacholek neb pachole, žena neb dívka neb děvče. A pakli
by ho nemohli uhoniti ti, kteříž by jej honili, a znali jej, mají to oznámiti ouřed-
níkuom pána JMti aneb úřadu dolejšímu, a úředníci hořejší neb dolejší mají kázati
vzíti a trestati, tak jakož sě svrchu píše.
Item. Co sé pak dotýče dětí aneb čeledi těch držiteluov, ti mají každý svým
přikázati, aby do cizího nechodili; a jestliže by přes to šli a postižení neb usvědčení
byli, tedy ten, v čímž by byli, má vznésti na toho, čí by čeleď neb děti byli;
jestliže by děti byly, má je trestati a s sousedem sé smluviti o škodu; pakli by
byla čeleď přístavní neb vandrovní, ty jmá postaviti před právem, a ti mají
trestáni byti pokutń svrchupsani.
Item. Což sě vinic dotýče, a pán Buoh ráčil dáti, aby sě na nich rodilo, aby
ti držitelé těch vinic svobodu měli ta vína prodávati, komu by mohli aneb komu
by sé jim zdálo; a jestliže by nemohli aneb nechtěli prodati, aby měli svobodu
doma šenkovati v domích svých, by pak byli i na předměstí, bez všelijaké překážky.
Item. Což se dotýče vinic neb zahrad toliko těch na tom vrše u Pardu-
biček, aby jich držitelé měli svobodnü vuoli je prodati neb profrajmarčiti celü, puol
neb čtvrt, jakž by sě komu zdálo, pod ten plat, kterýž jmá pánu JMti placen býti,
aby pánu JMti nic nesešlo.
Museum m. Pardubic. Knihy městské rudé fol. 16. b.
156. Do schůze Zavídeňského Nového Města, 1523, 21. října, kdež jednalo se o větší
pomoc a novou výpravu proti Turku, přibyl jako zástupce stavů českých vedle jiných Vojtěch
z Pernšteina. (Palacký: Děj. nár. česk. V., 2., 452.)
157. List krále Ludvíka daný Vojtěchovi z Pernšteina, že i s dědici ze statkův du-
chovních splacován býti nemá. — V Prešpurce 29. října 1523. (Arch. Český IV. p. 224. č. 49.)
158. Smlouva mezi Janem z Pernšteina a Mikulášem Tupeckým ze Svrčova, vedle
kteréž prodal jmenovaný Mikuláš tyrz a ves Tupec pánu z Pern&teina za 1200 (f mí&. — Na
Hranicích v pondělí před sv. Martinem [9. listopadu] 1523. (Arch. m. Brn. Cod. Pern. 132.)
159. 1523. V registrech přiznání berně a pomoci na Turka stavův panského, ry-
tířského, městského i dědinníkův kraje Bechyňského, v kterémž kraji tehdy berníkem byl
Jindřich z Rožmberka, zapsáno na fol. 2.: „pan Vojtěch z Pernšteina a na Pardubicích při-
znal se z lidí, kteříž k zámku Hluboká příslušejí, že z nich přijde mu dáti 92 (P 37*/, gr. m.*
(Třeb. arch. hist. No, 3846.)
