316 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
a Janem mlynářem Rakodavským člověkem naším a potomky jeho z strany druhé,
stala se jest smlouva celá a dokonalá, a to taková: kdež rybník udělán jest až za
humna Věrovanská, a místo sem já jemu dal tomu mlýnu dědičně k užívání, aby ten
mlýn byl tak svobodnej jako první, aby jej prodal, změnil a s ním dělal, jakž by
mu se zdálo. A čtyři kola při tom mlýně míti má, tři moučné, jedno stupné. A struha
vod toho mlýna má jíti mimo hráz až k Červenému blatu; a voda, kteráž na ten
rybník půjde, ta se má děliti ve dvé, na rybník polovici a na mlýn svrchupsanej
polovici; pakli by byl nedostatek na rybníce, má mlynář na několik dní potud,
pokudž potřeba káže, zastaviti kola a do rybníka vodu hnáti. A pode mlýnem v tej
struze za puol druhého provazce tej řeky užívat má rybami lapáním; a k tomu mlejnu
se přidává dědičně, a v tej řece jemu žádnej překážky činiti nemá lovením ryb ani
všelijakým obyčejem. A stavy ty, kteréž sou za Rakodavy a Nenakonici, kteréž sou
se od starodávna hradily, vedle smlouvy já svrchupsanej Jan i s budoucími potomky,
pány a držiteli panství Tovačovského, mám dávati hraditi polovici, a Jan mlynář
i s potomky svými též polovici má hraditi těch stavuo, aby dostatek vody bylo na
rybník i na mlýn svrchupsanej. A ten plat, kterýž jest prve dával z toho mlejnu,
dva metky rZi, tři měřičky kaše, kdež sem já s mlynářem i s potomky jeho na peníze
uhodil, aby toho obilí nedával, než peníze, totiž sest zlatejch, po tridceti groších za
jeden zlatej počítajíc a za groš sedm penéz bílejch obecně mezi lidmi bernejch, a to
na dvé: při svatém Jiří tři zlatý a při svatém Václavě tři zlatý. A také v lesích
našich Věrovanských pásti má a muože bez překážky naší i budoucích potomkuov
našich osm vepřův, než což by vice pásti chtěl sviní nad to, z toho též platiti má
jako jinej soused usedlej. A my svrchupsanej Jan i s potomky svými k tomu mlejnu
dřev suchejch k topení dáti máme; pakli by nebylo suchejch, ale syrových, tu kdež
by mu hejní Věrovanští ukázali. A my svrchupsanej Jan z Pernšteina a na Helfen-
šteině slibujem sami za se i za budoucí potomky své jemu svrchupsanému Janovi
i potomkóm jeho to všecko zdržeti a zachovati, což se v tomto listu píše, na bu-
doucí časy beze všeho porušení. Na potvrzení toho a pro lepší svědomí naši vlastní
pečeť k tomuto listu přivěsiti jsme rozkázali, jenž jest dán a psán v Tovačově ten
čtvrtek po božím Téle léta od narození Syna božího tisícího pětistého dvadcátého
třetího počítajíc.
Archiv musea Františkova v Brně, Privilegie města Tovačova f. 156.
151. Vojtěch z Pernšteina vkládá v desky Havlovi Zvířetickému z Wartemberka hrad
a městečko Kunštat s vesnicemi k němu příslušejícími. — V Olomouci 24. června 1523. (D.
Ol. kv. XIX. f. 9)
152. Král Ludvík dává a vysazuje městečku Kojetínu k přímluvě Jana z Pern&teina
jarmark roční s 8 dny pořád zběhlými a frejunkem obyčejným na druhý pondělí po provodní
