22 A. XXXII. Dopisy pdniw Jana a Vojtécha z Pernsteina
než nezaplacené úroky z peněz dlužných obnášejí, jiné ujištění přijme, aby odložili vyřízení
takové záležitosti až do králova příchodu. Tamže fol. 150 v. (List něm.)
Konečně listem ze dne 13. února 1533 nařizoval komoře české, aby v příčině nahoře
psané věci ujednání se stalo beze škody jmenovaného Vojtěcha z Pernšteina. Tamže fol. 159.
(List něm.)
74. Jan z Pernšteina žádá Půty z Ludanic a na Rokytnici, aby se mu postavil za
rukojmí na 700 kop gr. Bernartovi Vlkovi z Konecchlumí dlužných. — Na Tovačově, v so-
botu po Novém létě sc 33 (1533, 4. ledna). (Trebońsky arch. Familie Pernstein. Registrata.)
75. Kristofor z Švamberka žádá Jošta z Rožmberka, aby k svatebnímu veselí syna
jeho Hendrycha, kteréž vedle oznámení pana Jana z Pernšteina díti se bude dne 2. února
t. r., na Prostějov přijel. — Na Zvíkově v neděli před božím křtěním (5. ledna 1533). (Orig.
v arch. Třeboňském.)
76. Jan z Pernšteina Půtovi z Ludanic: aby se mu postavil na 100 kop gr. českých
Anně z Kostelce za rukojmí. — Na Tovačově v sobotu před sv. Fabianem Šebestianem léta
9c 33 (1533, 18. ledna). (Orig. pap. Tiebonského arch. Fam. v. Pernstein. Reg.)
77.
Vojtěch z Pernšteina Hanušovi Pflugovi z Rabšteina: že posel císaře Tureckého ubírá se
z Vídně do Ostřehoma; posílá noviny německé, jež má od knížat Bavorských; žádá, aby mu
zjednal člověka, který by znal se v hledání kovů. — Na Pardubicích 1533, 10. dubna.
Službu svou oc. Oznamuji vám, že jest mi psaní učiněno, v kerémž mi se
oznamuje, že posel císaře tureckého z Vídně doluov po vodě až do Vostřehoma
vypraviti by se mél na.ten spüsob, že od císaře tureckého k vajvodovi má nějaké
poselství ne velmi příjemné učiniti. Ale jak se domajšlím, že tajž posel tureckaj
poněvadž se zase z Vostřehoma k Novému městu vobrátiti má, pro nic jiného té
jízdy do Vostřehoma nečiní, nežli pro to, aby on to všecko tam v Vostřehomě císaři
tureckému pánu svému vykonal, což jest se král JMt pán náš témuž císaři tu-
reckému učiniti podvolil s tajmž zámkem Ostřehomem.
Také vám teď posílám noviny německé, keréž jsou mi poslány, což se dotýče
knížat bavorských ; pak jestli to samo v sobě v pravdě, jakž ty noviny ukazují
a vy o tom co slyšíte, za to vás prosím, že mi o tom oznámíte.
Kdež.jsem vás prve žádal, abyšte mi jednoho člověka toho, kerýžby rudy
a kovuov hledati uměl, z[j]ednali: i ještě vás prosím, že tak ráčíte učiniti, a na čemž
jej koli smluvíte, podle toho já se chci k němu zachovati; a jestli že mi jej zednáte,
prosím, vypravte ho do Prahy k svátosti. Dajž všemohoucí pán Buoh, muoj zvláště
milý pane a příteli, nám se spolu ve zdraví shledati. Dán na Pardubicích v zelenaj
čtvrtek léta oc XXXIIT*. Vojtěch z Pernšteina m. p.