z let 1518 a 1519 303
mne lidé moji z Předmostí, mne s pilností žádajíce, abych jim v lesi [sic] svém na
Lípovej místa k udělání pastviska ráčil popříti. Kdež já svrchupsanej Jan z Pernšteina
vzhlédnouce na jejich slušnou žádost, jsouce k nim jakožto lidem svým nachýlen mi-
lostí svou, opatrujíce to, aby tíž lidé moji v Předmostí v svých živnostech ruosti
a rozmáhati se mohli, to sem učinil a jim toho příl a přeji, aby sobě to pastvisko
udélati mohli v týmž lesi na Lipovej pod skalou, tak jakž jest jim jiz odměřeno
a zamezeno. Kteréhožto pastviska budou moci užívati, pastvami aneb jakž se jim zdáti
budc, bez překážky mne Jana z Pernšteina i budoucích potomkuo mejch, pánuov
a držitelů téhož panství Přerovského. Z kteréhožto pastviska mají a povinni budou
mně i budoucím potomkóm mejm z téhož panství vydávati jednou v roce při svatém
Martiné platu padesáte grosí bílejch a za každý groš sedm penéz bílejch pocítajíc,
a tak ten plat dávajíce a spravujíce, jinsich vsech uplacoväni z téhož pastviska
prázdni Буй та)! na budoucí časy. Kdez ja svrchupsanej Jan z Pernêteina slibuji
sám za se i za budoucí potomky a držitele panství Pferovského, ze jim v tom žádná
překážka ode mne ani od budoucích potomkuo mejch díti se nemá. Tomu na svědomí
a pro lepší jistotu pečet svou vlastní k tomuto listu přivěsiti sem rozkázal. Jenž jest
psán a dán v Brně v neděli po sv. Lampertu léta páně tisícího pětistého devate-
náctého počítajíc.
Arch. zemský v Brně. Pamětní kniha Tovačovská f. 222.
103. Smlouva mezi knězem Stanislavem biskupem Olomouckým a Janem z Pernšteina
o louky a pastvy, mezi lidmi Biskupskými a lidmi z Věrovan a Rakodav, k zámku Tovačovu
příslušejícími, čímž různice urovnána. — 1519 v pondělí po sv. Frantisku (10. fijna) v Bisku-
piefeli. (Arch. mést. v Brnó. Cod. Pernst. 132. fol. 212. Viz Arch. Český XVII. 18. č. 781.)
104. Jan z Pern&teina urovnává rüznici mezi lidmi Kojetínskymi a Mirovskymi o louky
Pokosy. — Na Tovaéové 1519 v pondélí po sv. Martiné (14. list). Arch. zemsk. v Brné. Pam.
kn. Tovać. fol. 240 (b). .
105. Jan z Pernšteina k žádosti purkmistra a rady města Lipníka prodává jim mlýn
na řece Bečvě, za nějž mu platu ročního vydávati mají za 300 měřic mouky režné 26 kop
(po 30 gr. bílých), za 400 měřic sladu 36 kop míš., za krmení 16 vepřů 5 kop 20 gr. míš.,
za krmení svině !/, kopy míš., sumou 68 kop 5 gr. míš. Opravu mlýna pro obecní dobré provésti
může mlynář bez dalšího uplacování; co se valchy a robot týče, toho se při starodávném
užívání zanechává; kdyby nový mlýn k užitku obce kde vystavěti si chtěli, učiniti budou
moci. — 1519 (bez bližšího data). Orig. v kníž. arch. Hatzfeldském v Lipníku.
106. Jan z Lipého činí poručníky statkův a dětí svých Viléma z Pernšteina a syny
jeho Jana a Vojtěcha. — V Brně 1520, 4. brezna. (Arch. Ceský XVII. str. 269 è. 1063.)
107. Smlouva mezi Janem z Pernšteina a Adamem z Hradce o věno sestry Ada-
movy, paní Anny z Hradce. — V Hradci Jindřichově, 16. května 1520. (Arch. Ceský XI.
436 č. 251.)
108. Výpověď ubrmanská ve sporu mezi Janem z Pernšteina a knězem Pavlem opatem
a konventem kláštera Hradišíského v příčině udělání příkopů u Bezmérova. — 1520 v pondělí
