z roku 1516. 289
též také u telecích škorní mají býti podliny na pazích; a kdo by toho neučinil, ten
aby dal do cechu puol groše bílého.
Item, co se dotejče ševcuo mistruo téhož řemesla u nás, ti aby měli svobodu
o kožích dělati sobě.
Item, co se dotejče koželuhuov, který by koliv se zde chtěl osaditi, ten nej-
prvé aby se listem od rodu okázal a k tomu s námi aby do cechu dokládal a XV g.
alb. aby do cechu dal, a mistróm aby oběd udělal a dva funty vosku do cechu aby
dal. A při tom se tak mají zachovat, jakž nahoře psáno stojí.
Kdež já svrchupsanej Jan z Pernšteina sc na místě svým i erbů a bu-
doucích potomkuo svých, pánuov a držiteluov panství napřed jmenovaného, pro lepší
toho jistotu svou sem pečet vlastní k tomuto listu přivěsiti rozkázal s mejm jistejm
vědomím. Jenž jest dán a psán v pondělí po svaté Trojici léta páně tisícího pětistého
šestnáctého počítajíc oc.
Archiv zemský v Brně, Pamětní kniha Tovačovská f. 251.
66.
Jan z Pernšteina přidává k cechovním artikulům ševcův Kojetínských ještě některé, jež byly
vypuštěny. — Na Tovačově 1516, 12. června.
Jan z Pernšteina a na Tovačově, nejvyžší hejtman markrabství Moravského
i s erby a budoucími potomky svými, oznamujem tímto listem přede všemi, jenž jej
čísti budou anebo čtouce slyšeti. Jakož sem lidem svým ševcóm z Kojetína artikuluov
některých cechu jejich listem svým potvrdil: i propustilo se napsati v tomž listu
artikuluov těchto dolepsanejch, kteříž k témuž jejich řádu cechovnímu přísluší.
Nejprvé, aby židé z Kojetína žádnejch kuoží nekupovali v míli od Kojetína,
a který by pak kuože v dluzích vzali anebo v lichvě, těch koží aby jinde neprodávali
než tu v Kojetíně, a dvakrát aby je na trh vynesli.
Item, řezníci aby v městě aniž po vsech koží nepřekupovali.
Item, aby vsickni z řemeslníkuo nahořepsaného řemesla v procesí chodili na
každý rok jednou v roce na den božího Těla; který by toho učiniti zanedbal. ten
aby dal do cechu groš bílej.
Tech svrchu jmenovanejch artikuluov tyż jim potvrzuji listem svým tímto,
kterémuž jsem také svou pečet přivěsiti rozkázal, a ti mají od nich též držáni býti,
jako by v prvnější muoj list napsáni byli. Psán na Tovačově ve čtvrtek před svatým
Vítem léta páně tisícího pětistého šestnáctého počítajíc oc.
Archiv zemský markr. Morav. Pamětní kniha Tovačovská fol. 252 b.
Archiv Český XX. 37
