288 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha s Pernšteina
Item, který by koli mistr téhož řemesla chtěl se zde osaditi, nejprvé má list
svého zachování okázati a potom též řemeslo má okázati; a to nejprvé boty příční
a škornice z kozloviny, a střevíce z šňůrou také z kozloviny, a z teletiny troje stře-
více ženám a čtvrté paroučochy [sic]; a má dáti patnácte groší bílejeh do cechu a dva
funty vosku, a k tomu ještě cechmistróm a mistruom svačinu má udělati.
Item, tovaryš odjinud přišlý také má ckázati list zachovací též i řemesla.
Item, synové mistruov zde rození nemají listu ani femesla okazovati.
Item, také jestliže by kdykolivěk jeden mistr druhého pohaněl jakžkolivěk,
což by k hanbě a k škodě jednomu každému z mistruov svrchupsanejch příleželo,
takový každý, který by se toho dopustil, aby dal do cechu funt vosku. Dále když
by kolivék cechmistři řemesla na trhu aneb kdyZkolivek ohledovali, našli-li by
u kterého mistra řemeslo spálené nebo lehké, to aby do cechu vzato bylo. A jestliže
by díry v kterém řemesle našli, buďto v škorních aneb v stfevících, to má cechmistr
tomu mistru ukázati a vinu vzíti z škorní puol grošě a z střeví jeden peníz.
Item, jestli by cechmistr mistra toho hanél, ten aby dal do cechu dva
funty vosku. Pakli by zase mistr cechmistra v trhu haněl, ten mistr aby dal do cechu
funt vosku.
Item, dále co se vSech mistruov dotejče řemesla svrchupsaného, jestliže by
přátely svými uručiti peníze od učení, jakž smlouva učiněná mezi nimi a mistrem
byla by. Item dále tenž uční [sic] přátely svými uručiti a rod svuoj před mistry
oznámiti má, jakého by rodu byl. Jestliže by rodu dobrého byl a přáteli za něho
slíbili; ten aby v učení přijat byl.
Item, dálé také aby žádnej z mistrüv Slakü nezakupoval. Pakli by se kdo
toho z mistruov dopustil, aby dal do cechu dva funty vosku. Item, téz také na trhu
aby žádnej z mistruov nekupoval kuoží, prvé než je na místo složí neboli na cil,
Pakli by se kdo toho dopustil, aby dal jeden funt vosku do cechu.
Item, také aby žádnej z města ani ze vsí odjinud odnikud řemesla k nám
na trh nenosil ani prodával; kromě mistruov Kroměřížských a Tovačovských, ti mají
svobodu k nám řemeslo nositi a prodávati, a my tolikéž u nich zase tím obyčejem
prodávati.
Item, také který by koli mistr do cechu nepřišel svávolně [sic] bez opovédi,
ten aby dal jeden groš do cechu. (Item, dálě také který by koliv mistr u sebe za-
držel kopýtko, ten aby dal do cechu jeden groš bílej. Též také jestliže by který mistr
jeden druhému tovaryše odloudil aneb odmluvil a to se naň dovedlo, ten aby dal do
cechu funt vosku.
Item, dále také co se dotejče pazníkuo [sic] u škorní, ten má našíván býti
dvěma konci, a kdo by toho neučinil, ten má dáti puol groše bílého do cechu. Item
