z roku 1548. 267
Pakli by se vždy od tebe týmž lidem a poddaným našim za taková pobraná
sena náprava ve čtyřech nedělích, jakž dotčeno, nestala, již bychom se věděli dále
jak a pokud v tom k tobě spravedlivě zachovati a ruku nad poddanými našimi držčtíi.
vuoli naši býti, zachováš, a častopsaných Lavských až do vyjití dvou let, jakž jsi se
k tomu podvolil, při těch gruntech, loukách a pastvách pod týmž platem, kterejžť
jsou předešle spravovali, zanecháš, a jich v žádné jiné zápisy obtížné a nesnesitedlné
potahovati nebudeš, jináče nečiníce. A my také na to milostivě pomysliti a komisaře
zase v té věci (aby to na dobré míře postaveno a srovnáno býti mohlo) zříditi rá-
čieme. Dán v Augšpurku v středu po nedéli postni Reminiscere léta oc XLVIII° a
království ut supra.
Místodrž. arch. král. Českého, Missiven 1547—49, sv. 41., fol. 107 v. — *) Rozuměj Hrádek, něm.
Erdberg, městečko u Dyje. — **) Nejspíš se míní rakouské město Stožec, něm. Staatz.
438.
Jan z Pernštcina žádá Hendrycha z Švamberka, aby při jednání o frejmarky s králem ho
zastupoval; dceru svou a manželku jeho paní Kateřinu že k sobě domů vezme. — Na Mezi-
říčí 1548, 7. března.
Službu svú vzkazuji atd. Nepochybuji, žě o tom ráčíte vědomost míti, jaké
sou psaní páni komisaři krále JMti učinili, i také s čím sou ke mně Heřmana Lhot-
ského, služébníka mého, vypravili, oznamujíc mi, žě jest král JMt k tomu jednání
se mnou o ty frajmarky povolení své dáti ráčil, aby to mezi JMKskú a mezi mnou
vykonáno bylo; a protož abych na místě svém do Prahy některé osoby s mocí vy-
pravil, oč ještě na místném postaveno není, aby se to postavilo.
I můj milej pane synu, za to prosím, ż6 ráčíte to pro mne učiniti a v tom
jednání od osoby mé bejti a pracovati. A k tomu přidávám pana Voldřicha z Prosti-
boře, místopísaře království Českého, a pana Zikmunda Ouderského; a z služebníkův
svejch Jindřicha Přepyského, Heřmana Lhotského a Jana Vyskytenského. Avšak na
tom sem, Zé sám osobou svou, bude-li vůle Boží, v Oboře budu pro mnohé případné
věci, byla-li by potřeba, abych tu mohl nalezen bejti, kdež nejvyžšímu panu kanclé-
řovi, panu Janovi Popelovi, i panu Florianovi Gryspekovi psaní činím, žádajíc, aby
k tomu vedli, aby shledání naše společné bejti mohlo, neb mně do Prahy nikterakž
možné jeti není pro některé slušné příčiny a pro mnohá má pilná zaneprázdnění.
Oč ještě na místném konci postaveno není a na čemž to jednání všecko
najvejše náleží, ty artykule všecky najíti ráčíte u služebníkův mejch, kteříž k tomu
jednání vypraveni budou.
Což se paní Kateřiny, manželky vaší a dcery mé, dotejče, poněvadž jízda má
mimo naději mou z Moravy bude k Pardubicím a k Voboře, a vy také ráčíte v této
potřebě mé pracovati, kdež té dokonalé naděje sem, že tak učiniti ráčíte, i tím se
34*
