210
jiti ma i v tom po vsech spoluradnich. A potom povinnosti
náležité celé radě rozkázati čísti.
Potom má čten býti předešlého sněmu zápis, a k tomu pil-
ně přihlédnuto, stalo-li se a děje-li se tomu dosti, což jest bylo
usouzeno, aneb bylo-li co obláší kterým osobám poručeno v pře-
dešlém shromáždění. Za tím doptávati se přítomných v radě
na potřeby Jednoty, zborů, zprávců i lidu, a věci oznámené od
každého podle jeho povinnosti rozkázati zapsati.
Věcí potřebných podávati srozumitedlně k soudu, a aby
k nim porad fikali pońoukati.
Ty, kteříž by se neuměle přimlouvali v radě, zpravovati,
zdání jednoho každého vyslýchati a souditi, srovnávání neb ne-
srovnávání hlasů jich znamenati a v paměti skládati, soud svůj
též mezi ně vložiti, a chce-li co kdo přidati neb svého poopra-
viti, na ně toho podati. Potom ještě oznámiti má, čím by ten
soud chtěl zavříti. Pakliby co nebezpečného bylo, k potomku
odložiti. Paměť toho, na čem to postaví, rozkázati zapsati.
Sněmy obecné s povolením tovaryšů svých, a když možné
jest, i s povolením rady svolávati, v nich všeho původ a ře-
ditel býti, kázání spolu s tovaryši svými činiti, úsudky v sně-
mu vypovídati i přečítati, a k ostříhání jich všecko privoditi,
vyvinutí každého napravovati i trestati. Spisy od písarü zfize-
ných neb od písaře, buď k potřebě Jednoty o kterýchkoli
pravdach sepsané, buď dosti činicí nepřátelům, vezma spolu
souditi, a potom buď vydati, buď k jinému času odložiti a scho-
vati, jakž by toho potřeba ode vší celé rady uznána byla.
Když by sněm obeslán býti měl, spolu s tovaryši svými
o to pečovati má aneb jinému poručiti, aby potřebami vezdej-
šími podle slušnosti opatřen byl.
Všelikým nevážnostem pohoršitedlným, žertúm, smichúm,
pohráváním atd. přítrž a zástavu činiti, k soudu rady státi;
nebo dále není kam leč k sněmu (od něhož jest moc dána
radě), a odtud toliko ku Pánu Bohu.
Povinnost písaře neb písařů Jednoty volených
a zřízených ode vší rady.
Pilné a bedlivé čtení spisů domácích i cizých pro jistou
a místnou povědomost, co se buď doma v Jednotě buď jinde
děje a působí.
Bedlivé a časté rozsuzování toho, co jest v Jednotě a čeho
potřebí Jednotě, aby odtud se patřilo nato, byl-liby kde v čem
jaký nedostatek, totiž potřeba ještě nenaplněná, a to v těchto
věcech:
Předně. Nebylo-liby ještě o které pravdě víry, totiž o kte-
rém artikuli učení Božího světle vypsáno, tak jakž by náleželo.