129
činících aby nedělali; ale ve všem ozdobovali učení Pána
Krista, čeledi aby křivdy nečinili.
0 opovídání jdoucích přes pole.
Kdyžby po svých potřebách kterýchžkoli Bratří nebo Sestry
měli odjíti; buď hospodáři nebo svobodní, za dobré se soudí,
aby bylo opovidani se a za pamět i modlitby žádání.
Nejprv hospodar, mólliby kam pres pole odjiti, aby se opo-
věděl zprávci neb některému z soudců zboru, sebe nejbližšímu.
Pakliby kde jinam a blíže, můž hospodyni neb někomu
z čeledi povědětí a oznámiti, a též hospodyně hospodáři. A tak
kdožkoli jiný z čeledi.
Pakliby kdo bez opovědění odšel, aby jiní nebyli povinní
jeho čekati. A jestližeby kdo tak, buď i sám hospodář, večeři
zmeškal, aby to za pokutu měl, proto že se jest neopověděl.
Z téhož snému pri posvicenich,
Při posvícení má se Bratr varovati k jiným choditi na
posvícení, ani manželce, ani dětem svým nedopouštěti. A sám
také posvícení naschvále aby nedělal, ani na ně zval. Než
jestližeby kteří sami přišli, aby byli odbyti pěkně a skrovně,
a aby jim bylo oznámeno, že my takových obyčejův nezacho-
váváme. Než vždy má hleděti Bratr i Sestra, aby takovým
přátelům neb hostem ku příkladu byli dobrými skutky nebo
řečmi, a v neděli k náboženství na kázaní jich nabídnouti.
Item. Jestližeby Bratr měl ženu hospodyni nejednomyslnou,
a ona chtěla přátely zváti, tak žeby nechtěla nikoli jinak uči-
niti, můž jí povoliti pro zachování pokoje s ní, aby učinila
skrovně, a sám, mohlliby, někam odjíti.
O chození na jarmarky. ltem. Bratří a Sestry bez
potřeby hodné jarmarkův, i trhův, i jiných chození aby ne-
chali a zvláště ve dny Páně nedělní.
Pakli jest tomu potřeba dobře se opověděti, a kdež přij-
dou, aby platili za stravu, a bez pohoršení mezi jinými byli,
do krčem nechodili; pakliby kteří potřebu měli napíti se,
soukromí sobě nabrali.
Zpráva vandrovním.
Aby svým mistrům poddání byli, povolnosti ostříhali, své
vůle ustupovali, povědouc své zdání rozkázaní činili, varujic
Dekrety Jednoty Bratrské.
