271
Stav měniti žádali:
a) Z rady tři: B. Jan Popel, Jan Albin, Jakub Alfeus.
Žádali toho snažně na otcích, aby jim dovoleno bylo se oženiti.
Tu jim otcové všichni napomenutí učinili; aby se na to
pilně rozmyslili, co chti Giniti, poněvadž věk jejich jest je-
dnoho přes padesáte let a jiní málo mladší. Protož aby sobě
raději daru Božího, svobody stavu vážili, na zbory Bratří my-
slili, aby jich neurazili a sumou, pokudž by bylo možné, aby
se spokojili i žádost na ně vložena. Oni pak nepřestavše na
tom, vždy žádost svou obnovovali, aby jim místná odpověď
dána byla. — I předloženo B. Jakubovi Alfeovi, že těch pří-
čin nenalézají, pročby jemu dovolovati měli pro věk jeho již
přes padesáte let; však že mu nebráni, také neradí. Nacházi-li
on při sobě co lepšího, že ho při tom na svobodné vůli za-
nechávají a osidla žádnému klásti nemíní. — B. Albinovi ře-
čeno, poněvadž se nedávno v tom ponejprvé ohlásil, že slušně
ještě má se vtom zkusiti a s sebou hojněji propracovati. Pak-
liby bezelstně nemohl státi, má se staršímu v tom zjeviti a
rady užiti. B. Popel radu na přítomný čas přijal, a že ještě
chce počkati v tom se ohlásil.
b) Kněží hospodářové: B. Jan Beránek, Abraham, Kašpar
D. Strážek, Samuel Silvester, Simeon Křížek, Jiřík Kunwald-
ský, Pavel Abdiáš.
Křížkovi a Silvestrovi dovoleno, není-li překážky pro mí-
sto. Některé zdržovati bedlivě, když se nedávno ohlásili. B.
Abdiášovi a Kunwaldskému na vrchnost odloženo, aby sobě
toho tam při ní hledali; že otcové jim pro ten jejich výhost
závadný jináč raditi nemohou.
c) Mladí kněží. Skrze psaní žádali tito: Jan Novoměst-
sky, Jan Cruciger, Daniel Delfin, Pavel Kapito, M. Gelasius,
M. Cyrus, Pavel Prokop, Stanislav Jaroś.
Zůstáno na tom, jakž i jiným byla ta rada dávána, aby
se ještě hojněji zkušovali, aby vidíno bylo z potřebyli vlastní
čili jen z příkladu jiných toho žádají. A při tom jim ozná-
miti, Ze my mist a far pro n& nemame, Ze se museji Ziviti, a
poněvadž otcové tělesní dítkám nehned dovolují, jim též aby
nebylo tak kvapně dovolováno.
d) Jahnové: Mikuláš Jestřáb, Eliáš Straka, Jan Domecký,
Václav Kyjovský, Tobiáš Chvátal.
Sloužiti jim ještě k pilnému daru Božího sobě vážení a
při tom oznamovati, že my jich opatrovati nebudeme moci, že
sami se živiti musejí. ProtoZ jest se jim nać rozmysliti, aby
potom na starší nebylo naříkání.
