229
Bratří starších v shromáždění jejich leta Páně 1570 na Kar-
meli 1. die Septembris.
.K Bratru Johannesovi Augustovi psaní.
Milování svaté s žádostí rozmnožení všeho dobrého a toho,
což by se Pánu Bohu líbilo, vás i nás zde i věčně těšiti mo-
hlo, za pozdravení vzkazujeme vám Bratře Johannes otče nám
v Pánu nejmilejší. Ačkoli předešlého času, když sme spolu
byli, od vás sme to slyšeli, že žádosti naší z strany sumovníku
naplniti nemůžete; však sme se nadáli, že prohledajíce na
příčiny ne jedny, nějak mysl svou promčnite. Ale nyní tomu
sme vyrozuměli, že předce ta kniha se dělá a s ní se pospichâ,
při tom nebezpečenství i vám i jiným, a snad i vší Jednotě
nastává.
Protož my, kterýmž s vámi spolu péči o Jednotu miti
náleží a povinné jest, všickni vám vědomi k vám tohoto posla
a spolubratra tou příčinou vypravili sme, a jemu, aby vám
ode všech nás některé věci předložil, poručili,
Ze vàs väickni jako otce milého, jehož bychom neradi
v ničem hněvali atd. prosíme pro Boha a jmeno jeho svaté,
a jakž nejvýše prošeno býti může, abyšte na ten čas tištění
té knihy zanechali až do našeho společného s vámi skledání
a o to všecko dostatečné promluvení.
Prosíme, necht naše tato prosba nynější pokorná u vás
misto má; nebot se Pána Boha v tom dokládáme (a před
obličejem jeho, na všecky věci jasně patřícího, upřímnost a
věrnost srdce našeho i svatou jmena jeho bázeň, i k vám sy-
novskou lásku s drahým sobě vás vážením vidoucího), Zet
v tom nic svého nehledáme, ovšem časného, ale toliko povin-
nosti naší, k níž zavázáni jsme, poslušného a věrného konání,
a v tom svědomí dobrého zachování; poněvadž nám spolu
s vámi řečeno jest: a vrátnému přikázal, aby bdél. My pak
víme, a tak se nám všechněm vidí, že se na tom nic nemý-
lime, že té knihy vydáním velmi se zle i pravdě, kterouž
Pán Bůh v Jednotě této má, i jejím oučastníkům i vám také
poslouží. Neb ačkoli to vše, což v ní jest dobrého, s písmy
svatými i s confessí se srovnávajícího, nám by milé a vzácné
bylo, ale některé věci při tom položené nám nemohou než
velmi odporné býti, k nimž my se přiznati a jich přijíti ni-
jakž nemůžeme pro svědomí své.
Protož žádáme, aby toho všeho do shledání našeho ut
supra odloženo bylo, však to nepříliš dlouhé prodlení a pood-
ložení nic tomu všemu, což již vytištěno jest, na škodu nebude.
Také, bude-li tak vůle Boží, nenesnadně 1 dílo to raději doma
dodéláno byti müZe, ponévadZ impressi svou dostatečnou v Je-
