50
de preliis““. To jsou ovšem prameny, které se nedobře shodují,
což zavinilo mnohý odpor i v české Alexandreidě; povšimněme
si k poznání toho krátce pramenů této „Historie“.
Asi 200 let před Kr. vznikl v Alexandrii egyptskořecký
román o Alexandrovi, který, poněvadž autorem předstíral Kalli-
sthena, nazývá se Pseudokallisthenes. Ideou jeho bylo, udělati
z Alexandra vlastního zákonného krále Egypta, a proto dán
mu za otce Egyptan Nektanabos !). Tento román již ve IV. stol.
byl přeložen do latiny Juliem Valeriem, z něhož krátký výtah
byl velice oblíben právě jako ,ltinerarium Alexandri“, prosté
vypsání válek dle Arriana, s použitím Pseudokallisthena, vzniklé
mezi lety 340—345.
Tyto knihy byly v desátém století zatlačeny novým pře-
kladem Pseudokallisthena; v letech 941—965 byl totiž archi-
presbyter Leo vyslán od vévodů kampanských do Cařihradu k cí-
sařům Konstantinovi a Romanovi. Leo opsal tam Pseudokal-
listhena a navrátiv se přeložil jej do latiny, ale velmi: volně
a úplně v duchu X. století; jeho překlad, zachovaný v nesčet-
ných rukopisech, nazývá se „Historia Alexandri magni, Mace-
donum regis de preliis* čili „Historia de preliis*.
Historia de preliis požívala velké vážnosti a byla poklá-
dána za pramen historický; dle ní vznikla Alexandreida Au-
bryho (Alberica) Besanconského ?), kterou preloZil německý kněz
Lamprecht již v první polovici XII. století.
Uvedu hned další zpracování německá, která snad mohla
býti známa českému básníkovi : jsou to ze začátku třináctého
století básně jakéhosi Biterolfa a Bertholta von Herboltsheim,
jichž díla známe jedině z pochvalné poznámky básníka tře-
tího, Rudolfa von Ems, který básnil v polovici třináctého sto-
leti dle Curtia Rufa, pokladal však „Historii de preliis“ za
originál, z néhoZ Curtius éerpal. Jeho Alexander není dosud
vytištěn.
1) Miller, Zeitschrift für deutsche Philologie X., 1 nn. Zacher,
Pseudokallisthenes. Halle 1861.
2) Zachovano je jen prvních sto veršů, které nalezl a vydal
Paul Heyse v „Romanische Inedita, Berlin, 1856.
