že v oněch spisech se snaží pisatel opříti nauku husitskou o Písmo
Pisatel se opírá o čtyry artikule pražské formulované ve dnech
3. července—1. srpna. Uvážíme-li, že spis byl podan theologické
fakultě pařížské ještě roku 1420 a že odeslaný exemplár byl již
druhou redakcí (první byla rovněž zabavena), pak se můžeme do-
mnívati, že leták byl sepsán někdy na podzim 1420.
Jaký jest historický význam oběžníku? Předně dokazuje přítom-
nost valdenského předáka z Flander roku 1420 v Praze, neb vý-
slovně praví: „Ante recessum meum de dicta civitate Pragensi.“
Za druhé: Z vyzvání, by sektáři přistoupili na učení formulované
pražskými artikuly, jakož i z událostí, jež se po roce 1420 ve
Flandrech odehrávaly, seznáváme, že Valdenští v severní Francii
byli od konce roku 1420 pod vlivem husitským.
Jedná se nyní o druhou část otázky: o vlivu valdenství na hu-
sitství a hlavně na vznik českých Pikardü. Vyjdeme od úsudku
Beuzartova,l dle něhož sektáři inkvirovaní v severní Francii v letech
1420—1465 byli navzájem úplně totožni. Zároveň jsme poznali,
že dle francouzských pramenů vynořili se ve Flandrech a Artois
„Vespertilionisté“. Jejich články sice nejsou v nich zaznamenány,
ale za to se s nimi potkáváme ve sborníku Petra z Klatov a sice
s poznámkou, že přišli asi z Anglie do Francie a odtud do Čech.
Má-li Petr pravdu, pak se musí články jeho sektářů shodovati
s naukou francouzských heretiků. Srovnávejme tudíž články Petra
z Klatov s články inkvisičního protokolu ve Valenciennes (1420)
a sice právě ty nejpříznačnější:
Čeští: „Vespertilionisté“. Sektáři z Flandrů.
30 dicunt, quod debemus confiteri . . . quece n’estoit rien des pres-
peccata nostra soli Deo et non tres, et que a eulx on ne devoit
sacerdotibus? . .. confesser3 . . . confession n'est
rien.4
que la confession n'est rien a un
prestre5 . .
'U. d., 63. , Tous ces procés, de 1411, 1420, 1429, 1430, 1460 et 1465, ont
un air de famille. A Lille, à Douai, à Tournai et à Arras, on porsuit la méme
«hérésie et incredulité“ . . .
2 Neumann, Ceské sekty atd., 43.
3 Beuzart, 478.
*U. m.
5 U. d., 476.
18
