Waveform view

prevzate-kotouc-80-12AB

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

Sám o snazší modlitby která způsobila že jsme byli vyslyšeni je to moc od boha tam magické síla modlitby ale není to přímé vyslyšení bohem upozorňuju vás na to a toto člověk vůbec nerozezná kdyby vyslyšen bohem a my si ten svou silou vůle svou silou vlastní vůle te na magie a jde si byl vyslyšen z té vlastní síly vůle když si to přál tak víc tak pak se ze zlou potože kolikrát se symbol něco za co potom trpí celý život prosím to něco říká případy todleto ale to nebylo ve jménu božím tady je dotaz velice velice obtížná otázka ne na odpovězen. Ale velice filozoficky pojatá že totiž říkáte já jsem cesta pravda a život to je méno to je obsah působení spasitelovo rozumíte spasitelské úlohy boží čili to není mého to je víc v té obsah spasitelské úlohy už má úlohu stvořitele spasitele osvětitel a jestliže ježíš kristus řekl já jsem cesta pravda a život řekl jakou funkci boží on zastává jako spasitel musíte se tím myslet že tuhletu radu o školy budete prosit ve jménu mém a nedává komukoliv nýbrž to říká svým učedníkům kdo to byli ti učedníci chodili s ním měli ho u sebe měli to vedení nad ani. A nic se nemohli provinit vlastně protože věděli co ten ježíš e a když to nechtěl taky to vyslali co se strachujete nebo tak kdyby se byli o něco volil ze strachu tak tím to vůbec nedovolil že ano jako třeba tam na tom jezeře jak byla ta bouřka a topili se a on přitom ježíš klidně spal a oni se strachu o probudí ty dostali tečku copak nevíte že jsem s vámi tu bouři to byl přeci prosba utišit ne mejch om do nuly když jste se mnou toto toto si učedník páně má uvědomit že je s ním bůh většina proseb by odpadla samozřejmě nemám to nikomu za zlé protože není si toho vědom kdepak je ten kristus že protože nejsme ještě učedníky páně učedníky páně starém depresi až naše až naše všechny schopnosti budou zaujati pro ni. Jenom ty učedníci představují schopnosti lidské to je všechno se týká jednoho jediného člověka se tam napsáno a jakmile vstoupí do služeb toho boha naše schopnosti pak máme opravdu právo se modlitby jménu božím a všechno je vyslyšen ale zkuste si to my který nejsme v tom postaven té modlit v jak nám to vyjde nevede a není to nebylo neposednosti boží je to veliká milosrdné ze strany boží to že sme nevědomí nevíme o co prosíme ne slepý nevíme co máme chtít vlastně a modlíme se za to máme dobrou vůli ale neznáme tu vůli boží to je ta bída oltář a to jsou na západě způsobem se potom s tím seznámit vám to nebudu dál rozvádět kteří si žádal se vstoupení ducha svatého a pomoc tu a svatého pro si vě dělá pořád že prosí od sestoupením a svatého o jeho pomoc dívání do asi te těmi a pro absolutně běžné to není nového ale my víme dobře jak to dopadá už třebas dva tisíce let to katolickou cítí se já také vzývá z ostatní které ducha svatého nějak ho moc nepoznala a čím je to tam ho to zve musíte si uvědomovat že ten bůh musí mít prázdniny místo na aby mohl sobě. Kdyby to byla pouhá stály pouhé jesle nezáleží ale to místo tam bude musí být jestliže jsme plni sami sebe žádné vzývá ní ducha svatého nám nepomůže protože v nás není místo my se musíme umět ze sebe vyprázdnit a pak je to samozřejmá záležitost pak je to všechno správné co on mě někdo si tu spásu představuje strašně jednoduše někde po smrti nebo tak když tady dobře člověk žil ale být spasen té to znamená jenom ten je spasen kdo opravdu vědomě je spojen s bohem nepřetržité ne nějakou extazí vůbec ne. A kdo může být nepřetržité vědomě spojen s bohem kdo je prázden sama sebe to tam trvale má pro boha místo tak jak to říkal svatý pavel já se musím zmenšovat aby mohl ve mně růst kristus nebo já už nežiju žije ve mně kristus dokonce tak daleko to musí a podle tuhleti známe a ne podle nějakých jiných protože to byly solidní lidi takový dodal můžeme usuzovat toto spása nebo co spása není. Tady mám opačný názor aspoň byl pochody z temný sledovat se úplně nemůže podívejte se já ti neříkám že se má nebo to jsme si špatně rozuměli být prázden není nebo at se to znamená já jsem pořád ná dobou tydle ale prázdným nejsem bez bu já to moje lidství má nějaký na tebe tí byl né. Jenomže pokud v něm není na lid bůh tak o něm říkají sílu že jsem mrtvých víte a pokud je mně pokud se do něj vejdete ducha trvale tam vydrží protože se tam ho nikdo odtamtud než to ven je to že máme tak velkou moc vůle to můžeme udělat tak jsem věc sem živ z věčnosti vědomě a to tedy není nenašel jak si to indové představují to primitivním zrozujeme potírat že kdyby se člověk úplně zničil. Jenom se má za přijít se rozdíl tam není napsáno zabít zapři se té zdi lidí na cestě se spokojil s formulkou přede tomu zapisovat říkám tak že jsem se zapřu se bude to dobrý ale vy tomu se te rozumět jak se to dělá že ano a já bych začal trošičku od adama jakmile se zrodí te na tomto světě tak se pod vás pořád se sebezápor vaše dceruška začínají křičet když mají hlad viďte povídám teďka prosím vás ty maje no ne manželku dá a ať si křičí manželé tam o toho říkáte říká maminka ale to dítě čí proto že se mu něčeho nedostává. A než se mu dostanete stavy tak se přece jenom musí zapřít kdybyste zapři a zabíralo moc a nekřičelo tak by ta matka ani nevěděla že že má hlad to by bylo správné dítě je samorostle přirozené nemá zábran a tak se zapírá poměrně málo a všechno že ne na svůj mlýn to znamená v něm se vyví něco v tom dětem se říká já individualitu pro vyviňte individualitu je třeba určitá a sebezáporu protože dostane přes ruce když dále to špatně nebo vynadáno nebo prostě je poučen jak má jednat správně v tom už je u směrování ale nikdo mu nemá za zlé že se třebas v něčem dělám že nabývá nějaké vlastnosti ctnosti dobré vlastnosti a trpí se třeba si to mák jeho špatnost. A on vyrůstalo do určité individuality která se liší od všech ostatních až sem to ten sebezápor z toho člověka vypadá takhle že musí poslouchat co se mu nařizuje musí to uznat za správné to je velký sebezápor uznat to za správné řídit se podle toho a tak se dostane takových let kdy může přejít k sebe výchově když si může sám nařizovat. To už je zápor sebezápor vyššího rázu to už je sebezápor který bychom nazvali disciplínou vlastní disciplínou kterou dokud člověk nenarodí tak není správně na tohleto co já tady říkám připraven jakmile ten člověk je schopen určité soustavné disciplíny třebas oboru vědy kterou studuje aby si nařídil já to na studuju a neslevil abys to mu naučil třebas pořádně to je z té ten nejlepší náboženské úkony jak si může dělat a oporou tam není ani slovo von se správně připravil ano. Tak to je ten sebezápor obecně ale když bych chtěl jít za ježíšem kristem a bohem do jeho vědomí se dostat aby ho měl jako aby mu patřil tak k tomu je třeba zapřít mnohem li když já se učím nějaké vědě čemu by se učíte momentálně a učit se normálně se do tak bych chcete dosáhnout určitých znalostí že to je aktivita vaší strany to mě třeba velký sebezápor uznávám ale to je jedna stránka sebezáporu která sama na tuhletu cestu o které já to nemluvím nestačí tomu sebezáporu je třeba ještě trpná stran. Podívejte se ať se postavíte třebas na hlavu až se unavíte musíme si jít lehnout vite a musí se vyspat na to a ji na to nanovo to je řek bych přirozená negativní nebo opačná stránka je pozitivní sebezáporu a ten organismus si sám vyžaduje odpočinek ten řekne dost se sem mě spát tohleto dost umět si říct za lidského vědomí nepo abych zahálel ale abych udělal přítrž své vůli abych nebyl jak se říká své volný. Abych neměl příst plnou hlavu která by to s si zamane to musí mít nýbrž abych mohl sledovat disciplínu která je založená na obou službách na aktivitě i na trpnosti a to je ta to složka o které je toto disciplína které já mluvím náboženství ale mystické spojovací ne to obyčejné jestliže tuto cestu chci splnit nebo po ní kráčet tak musím harmonii dodržovat. Aktivitu to znamená musí se snažit jednat správně třebas vám po nějaké povinnosti správně konat a tak dále ale na druhé straně musím vědět že toto nestačí já vám to ještě řeknu přirovnáním které řekl ježíš kristus ovšem vy to budete muset opět s nic ne to byla tak jak vám to řeknu já vám to pro řeknu to obecně všechny mu mladý který od mládí spravedlivě žil byl to bohatý malý a řekl ježíši co mám dělat abych získal život věčný a ježíš kristus řekl no tak musíš plnit všechny povinnosti které nám řek eště zákon mojžíšovi po že mě porodil svět a on říkal to dělám od mládí než přes sledoval a říkal mu tak a teď už zbývá jenom jediné aby svoje mění rozdal chudým. A následoval ne zesmutněl mladí a vodešel tomu nešlo co to tady znamená je člověk třebas tu nějakou letech nik aby se tomu učil pro věc nejenom pro sebe to je to rozdávání chudým tam té křivě je zapotřebí aby tam tím jednou sloužil rozumíte ne aby se tím ozdobil říkal já jsem i žijem od ti sice a obyčejným ne to tech nikam nebo tak to nám až to týká ře já sem víc to ne on se tím nesmí odít on musí z toho dávat. Toto dávání z toho této se ta trpná stránka ne to rozdávání chudým to má daleko širší platnost než vzít peníze a rozdat třebas je nemáte ne a jste velice bohatý protože všechno co se učíte mám patří a je to pro vás máte z toho radost a tak dále já vám to nevyčítám já jenom říkám abych to moh ucházet a to se to nemá dělat ne nějakou roz toho máte právo mít ne proč pak ne to až později se i toho dva víte kdyby například lékař třebas neměl rad že už zdraví nemocného to by bylo chybné musí mít z toho radost ale musí jít především o uzdravení toho člověka stav kolika že to snadno ukázat to etika už ho ší to už je to hůř ale nepo tam taky. A jestliže třebas už zase člověk nějakou modlitbou na této cestě tak pak také musí vědět že když budeš chtít to království pro sebe tak zůstane trčet na určité úrovni může chopit napřed pro sebe ale nedostanete až na konec cesty jako vy kdybyste nechtěl zítra třebas to s to lajáctvím na své cestě byste nechtěl do studovat pro sebe tak nemáte možnosti potom sloužit to není možné čili nemusíte se vůbec ska zabývat tím komu a já zlato ne nýbrž musíte hledět především do studovat lišit ale potom musíte tu chvíli už být připraven na to že už musíte tím sloužit čili chovat se. Zároveň trpně a zároveň aktivně třebas když lékař de léčit někoho a je to v půl noci tak musí zachovat velikou míru sebezáporu aby šel a to zapřít znamená prý také zároveň odevzdat se do rukou božích já vás upozorňuju na to že tato cesta by měla být především přímá jestliže je mi to za těžko ne zase do rukou boží v něčem lépe když se neodevzdám než když předstírám že se odevzdal odevzdat se musíte do té míry jak to dokážete být si ggos slabosti své sebelásky svého ne umrtví toho že patřím sobě do určité míry a do určité míry bohu že se tím zatím na dvou židlích že to moje cesta má všechny nedostatky. A musím se snažit to byl považ a právě proto bych radil nej na to takový my těmi primitivním prostředky že třebas se nutím to tělo ten ta každou cenu odpoutání o odevzdání se bohu za každou cenu nýbrž dělá něco co mě odpoutává rozumíte co je to dělat něco co mě odpoutává dělat něco co je dobré a co dělám nea co je potřebné a dobré a samou vykonat to se velice prudce odpoután od sebe a pak dorostu do toho že se budu umět odevzdat do do vůle boží to je jeden způsob a druhý způsob je takzvaná mystická koncentrace kdybych například měl nějaký prostředek v ruce kterým bych si troufal jít k bohu tak tím bych se celý vlastně odevzdávm. Dokonale kdyby takový prostředek u mých rukou byl beze zbytku a jestli ne tak by se mi tak koncentrace nevedla no k tomu jak víte je třeba velká příprava a teď to sem oni právě promluvil říkáte mi tady že asi nejvyšší způsobí zapřením sama sebe bylo odejít od svého já tak s tím se musí opatrně promiňte protože co myslíte ten ježíš kristus vzal si po ruku nějaké lidi kteří neměli já to byli lidi kteří byli ti sama sebe. On je musel teprve učit jak to svoje já zaměstnat mimo sebe tohleto je správné co říkáte snad by to byla nejvyšší forma kdyby toho byl člověk schopen ale ježíš kristus právě sem životem tělo symbolikou svého života ukazuje jak se dorůstá tomu odevzdání svého já panna maria odevzdala své já v tom smyslu že věděla že když se z ní jako jsou za svobodní na matky narodí někdo že bude vidět den sem v té společně bude moct být jenom otroky nic nikým víc nebo prosim to už jednou ani jedno ani druhé nebylo záviděníhodné a vona to pomalá takovým způsobem se vzdala se sebe svého já ale to já tam bylo jinak zachováno ale po této stránce ježíš kristus potom když se narodil se vzdal svého já v tom smyslu nebo napřed svatý josef to je rozum se vzdal svého já rozum postavte rozumem se závislé látky že posloucháme vnuknutí boží spíš než co mně rozum na uká. Když mu anděl v noci řekl odejdi s s tím dítětem dogma tak vážím tu druhou cestu chápete to je touha cesta tehdejší poměr a on nemá za dítě i matku a odešel velice nazpátek vrátil se a tak dále čili tohleto je ztráta já po stránce rozumové tam je to ukázáno po všech stránkách když například dejme tomu v potom ježíš byl oddán své rodině poslušen do třicátého roku svého to slovo vychoval se nějakého tesaře nebo tak by oddanost praví tak tato poslušnost vůči řádu betlém mši to my je kolikrát mater že ano to je zase jiné zbavování se svého já a bylo to ho nutně zapotřebí aby se mohl ocitnout jednu a když se konečně vzdále od své rodiny to to bylo zvládne svého já je do určité míry. A ocitl se v jordánu tak prosím vás co to tam vyvedl on žádal obyčejného člověka on vtělený bůh aby ho pokřtil by ponížení svého já na tu nejvyšší míru v té době jak mohl aby totiž to já nestálo ste v tě tomu aktu spojení s bohem vědomém to nesmí ta když třebas deme zase dál to nestačilo ke zničení slovo já musel vyprovokovat svoje já to byl ten satan na poušti vyprovokovat vědomě to už si moh dovolit potom co zažil jako měl zkušenost vyviklal svoje já k tomu abyste s ním dalo do boje. Aby ho mohl přemoct a od té chvíle jak přemáhá toho satana tak to jeho já to jeho ego se stává služebníkem a ne jeho pánu ten další fáze lite teďka ta dovedl si takhle bohužel vzít pomalinku když třebas ustupuje na kříž to ztráta já už hodně dokonalá von se musel zbavit veškeré cti před lidmi musel odhodit sebeúctu že ho poštvali vlastní žádné četl co se mu se na stav že si ne božím a teď bezmocný tak dále máte to všechno už vám je jasno to co jste četla ne nakonec se musel vzdát pro sebe i toho vedení otce se kterým byl před tím zajedno já otec jedno jsme bože prostě opustil tam říká pro nás abychom věděli jak daleko musí jít ztráta ego. A teprve potom mohl vstát z mrtvých tak takhle bych to moh nejkratším způsobem povědět ono to je tak je to nejvyšší ale ta otázka není tak dobře kladena je třeba aby se takhle dopovězena aspoň v je tady svatý proto který je znázorňován jakou satan oře jak já mu donucen aby mu oral to je symbol toho že to já toho satana potřebujeme i tehdy když ho máme pro celého protože lidství je potřebné tak dlouho dokud nestaneme z mrtvých to znamená on se že se úplně ve věčném životě. Před tím musíme prodělat mystickou smrt úplnou a tak ten svatý pro kok potřeboval to své lidství pro ty úkoly které tady měl na svět jako potřeboval ježíš kristus pro ty úkoly které tady měl zasvětí aby to vtělený bůh a on proto řekl o sobě já sem menší než můj otec že si metr si toho nesmíme tam nic zanedbat tam osten a byl menší protože potřeboval služby lidského já. On sice byl dokonale odevzdán bohu dokonale s ní spojen ale bez lidského já se neobešel indové předčasně odpouštějí já a když se ho předčasně opustil a ne rozvine se všechna možnost lidského já tak ten účinek je poloviční nebo velice ma jenom z rozvinutého života se dá navést život rozvinutý duchovní křesťanští světci zmrzačení vstupovali do království božího záži nějak to nešlo protože ta tradice komu vedla chyba veliká proto se nám to ta být tak těžké a nebude to tak těžké když za chováme tahleta pravidla kdyby si byli takhle přešli že krista jak to s tím já má vypadat tak by byli tohleto nikdy nedělal a kde jim to řekl on to věděl mysli že já jsem první moudrý je pak že to nesměli ska patři opravoval za to se věřilo do dopadalo to se učilo. Protože ti kdo nasazovaly ty nebyli na výši a vy nebyla na výši proto že roku tři sta dvacet čtyři jak jsem vám třebas v tom že říkal církev slevil a s kristovi nauky tak dalece že se nikdy vod tý doby jako celek nemohla postavit na nohy protože svolila že se svými je kris předs nikdy neboli a že s ním člověka být majetek pro sebe a ty nestal to je vám nauk ježíšových patrno. Tak tím to postavim na hlavu byli potom nesmírně slabý a jednotlivce který se vymkli této slabosti té celkové církve tím potom byli chudáci protože ty na mě koukali spatra ty ostatní a měli to za zlé že je chtějí něco co je neuskutečnitelné ho nebo co sami nebyli ochotni dělat ne když například křižovali nebo upadali husa tak jenom proto že chtěl kradli ví život a nepil se pro dávání odpusť a takový věci on nechtěl představit katolickým knězem. Mám tady dotaz jak to udělat aby člověk miloval bližního jako sama sebe protože to napřed poklad bez kterého se nedá jít protože ježíš kristus řekl že je to první přikázání milovati budeš pána boha a tak dále a bližního jako jsem tak když to přikázal tak z toho není ven tí když to nepovedu tak nejsem asi křesťan nebo nenásleduje krista ne mě jasné samo sebou on tam také vykládá ježíš kristus třebas já se zatím všimnu toho miluj pána boha svého z celého se ze svého na zatím klára že to má nějaké stupně neboť tam říká z celého srdce z celé mysli duše síly ne se to nějak de směrem k o srdce s tou jeho citu nahoru. A že to nerozvedl takhle u toho bližního to je prostě dáno tím že za bible tam je šířeno každým slovem který by neměly tiskárna si ne když se ti opravdu každým slovem tam je to minimum totéž by se mohlo říct o té lásce když ním v cíli se naučit milovat bližního ho jak to sama sebe musím začít napřed citovou stránkou jako tam milovat to jsem té citová stránka ano že ho napřed naučit milovat srdcem to znamená musí mít soucit musím mít ohleduplný vůči svému okolí do té míry ohledu plný jako vůči sebe sobě a pak se prv přidávat podaří rozumíte mi. To by bylo srozumitelné pochopitelně až si přečte tohleto třebas že jsem to někde rozvedl jak popsat přečtěte někde to o tom milování boha tak si to v tom převeď na toho bližního a už mu to půjde ale zjistil byste jako já jsem ti na sobě si vil že my ta láska k lžu přeci jde hůř vod ruky než na tak sobě pochopitelně vyšší postele kabát a to z toho důvodu že mám pocit oddělenosti pan čte s ně přesně do jiný než karel makoň to mi ten já jsem ti se přeci bližní ne staneli se něco vám nestalo se to mě co je mi dotoho když já při tom nebudu se nic nestalo mně a vám ano. Jak se na tohleto že toto já řeknu ztratil jsem někoho nějakýho přítel třeba tam je za neře to neměl pře a po tomto pozor na zavře co by se nedivil protože chci moc co se má dělat takhle to je v pořádku tak se vás začít a vážně e negativní stránku si velice cením ale to byste a tady nechtěl a to dopadne proto že byste se mohli všichni tady na pravou já bych musel utéct já ještě počítat nechal nám chtěl bych říct jenom tohleto že nakonec přeci si při znáte že sebe máte radši když to upřímně při znáte a nebudete schopen udělat takovým odvážný krok že byste miloval toho bližního jako sebe stejným seno měrou a proto ježíš kristus před čun před tom milovat bude boha. Takže ono se musí začít láskou k bližnímu prosím ne zástup k bohu protože ježíš kristus řekl když nevedu eš bližního drama před sebe jak už je milovat boha kterého nevidíš té prana ale v určitém stupni se to zastaví jestliže nepřizná k tomu učení se lásce k bohu teprve jakmile se v tom učení lásce bohu dostanu do daleko tak ta jednou nastoupí ve mně vědomí že je to bůh který miluje. To znamená já vyjdu z pocitu oddělenosti v té chvíli ste se bude pro mě matou teď čtete bude pro mě makoň rozumíte a to bude vyhráno ovšem to já musím už ví sám ze sebe že tady řekli opustit sama sebe zapřít sama sebe předtím do značné míry ale jenom kdybych to dělal pro sebe zápor tak to nedokážu já musím být to je ta negativní stránka věci ta trpná já musím také aktivní tak si milovat toho boha a tím se zapírat obojí musí harmonii a když toto dokážu na určitém stupni tak najednou zjistím že jsem třebas ze má a že mě na vás záleží stejně jako na mě. A a to proto že by pro mě nejste něčím co nejsem já jako asi ježíš kristus řekl při líčení posledního soudu že spasení budu jenom ty tři nezištně milovali ního ne ten kdo se modlil opustila já to nikomu nebudez ale tam tam takové nezasil on spasen jenom ty které milost kteří milovali nezištně bližního a když řekli. On říkal byl jsem žaláři eště listem je byl jsem nemohl se a tak dále měl jsem na dali jste místě měl jsem řízení my jsme ti neviděli žíznivého cokoliv jste učinili nejmenšímu z na tří nic my jste učinili jste neučinili mě jste neučinili tak je důležitý je to je vidět že třeba také trošičku dbá na tu stránku lásky k bohu ne přestože on pasuje ty který nezištně dělají pro bližního jenže to je do určité míry to už zase vinici přirovnání řečeno že by nikdy takhle nezištně člověk nemiloval vy byste oddělen od toho kterého má milovat kdyby ten sat samaritán byste si ji odděleno toho nepřítele který byl ještě bez vědomě nemohu být za ní vděčen že ho ošetřil tak by to byl neudělal jsem tady mluvil o tom jestli to dokážu dyť takhle odosobnění právě slova smyslu být zrovna v tom bližním jako v sobě já jsem tím naznačil tak trošičku jenom málo že to nedokážu z vlastní síly k tomu je třeba opravdu napřed se otevřít tomu bohu jehož sou všichni dítky. A on jako já ten bližní jako já jestliže já se jednou stanu jako dítě to je první požadavek tak prostě na věc budu ne složitě nějak indicky nebo tak nějak nebo dogmatiky křesťansky to nestačí tak teprve pak je naděje že to zmohu rozumíte musí se stát velice prostě myslícím člověkem víte kdo to nejlíp mohl v časností svatý františek že a doma je la prosťáčci a ti co nebyly tak prostý tohleto nemohl tak já myslím že začátek v té prostoty spočívá ni kde ve spravedlivém životě a potom tou ze. Přirozeně myslet ne tak nějak vyumělkované prostě vážit si toho že jsem je vám za vírou a že to je do dlouhou dobu jediné světlo vod pána boha které mám a že vám také cit a to je taky světlo od pána boha a že když je správně užívám že dospěju k správném míře prostoty a z té potom vyplyne tak chudoba ducha to blahoslavenství které mě vynese do té schopnosti dělat pro bídně jako pro sebe asi tak vím že se mám odpověděl my se my jenom já vám tohleto nebudu moc důkladně vysvětlit protože my na to nezbývá čas ale já to obejdu tímto smíříte když potom se člověk dostane do nějaké výše musí se vrátit k nějaké prostoty nějakého nižšího stavu prostoty já s tím nesouhlasím to je vyšší stav té prostoty a pročist vysvětlit na víc se nezmohu v této krátké době. Nej tu chali pilnější vynálezy tohoto světa jsou vynálezy té prostoty která v tom je dejme tomu já možná mě násobit dělit řek jestli se toho vlivy svědky ale třebas samočinným počítač ten by integroval ne umím derivovat my vyšší matiku i tu elementární všecko zvládne všechno možné zvládne za stejnou dobu jako člověk třebas milionkrát více čím je to a teď dále se dobře pozor že umí rozeznávat je tam elektrická nebo není tam trik. Není tam etika to je nula je tam ale který ka to je jedna takžé složité číslo tři tisíce pět set osmdesát pět si umí rozložit na jednoty a nuly na strašně neduchovní jedna jedna jedna nula nula jedna jedna nula nula nula jedna ně třebas cesta padesát pět dejme tomu já když a protože takhle tetu počínat neumím a mohl bych ho to vina papíru spočíst tak jednoduchý je ten princip je to prosím vás ponížení to je ta prostota je povýšení toho té složitost protože opravdu to co nám ukazu ježíš kristus se strašně prosté ale to je tak geniální nebo že mě při své složitosti na to nestačíme tak je. Říkám prý nějakém spisu že člověk dneska po těch dvojích letech když se stalo tak složitý má přes to blíž k těm duchovním věcem než živější člověku který tak ty nebyl do té prostý a po té stránce to mě blíž je máte zdá obojí je pravda to bohužel tak že obojí je pravda ale přesto bych řekl že nesmí člověk je tomu blíz toho důvodu že on má možnost na svém místě se rozvinout víc než člověk ve středověku jo starověku duševně například tělesně a musím vám prozradit že jenom z rozvinutého života se dají dál. A ne z nerozpoltí nutného to budete pořád po rozvinutý i tam nahoře co do toho vložíte to se vám vrátí sice na násobí věčné dejme tomu kdyby byl nebýval svatý petr rybářem který uživil svou rodinu tak do toho své rybářským nemohl vložit ale to se rybáři toho vložil on přestal být rybářem ry začal být eliášem duší tímtéž rybářem jenomže lovil duše a tak je to s tím člověkem jeden je lékařem jeden etika je vezeme ale dneska má za sebou vědu on může rozvinout když chce. Na té své úrovni život tak jak nikdy před tím nikdo nemohl já myslím že dneska žáček desítky by dal v mnohém let velice učení mu a moudrému komenským to on nevěděl to co dneska devíti lety že vytk vstupující člověk nemohl to vědět že to světlo kola nevěděl to neubírá nic na velikosti toho komenského on ten život rozvinul jinak láskou i vědění ne ale když to dneska jde po této stránce a rozvineme to a tam nasadíme tam jsme tak si on. Ta za námi přijde ježíš kristus na tom místě veme on dovede od i do hospod i do vědy dneska věda je opravdu na pokraji te těchto zkušeností prosím vás přečtěte si laskavě knížku od vrátka sejdeme se v nekonečno strana sto čtyřicet já to tam svatě říkám tu vdova to nedávno to je nese to ne kvas deme se nekonečně stojí jinak dráze ne kryt obrázek je to ale budoucnost je zrozena nech promiňte budoucnost začíná ze ještě je to na mění kterou to vás to čtyřicet to velice dobrá knížka abyste čověk řešil oslavy dnešní vědy on to oboru astrologie a tak se mu tato dovíte jak je blízko neska věda těmto věcem velice být všichni budou vyučen od boha a jenom ti kdo budou vy učení od boha přijdou kou asi tak kolem jeho vás ta není to dále přesně určeno od boha sme vyučování bohužel všichni jenomže jsme si to je v toho nejsme vědomi. A jsme slepý on mluvil k mnoha lidem a oni přes to zůstali ruší a přes tu stali slepý na to on nemohl když se někdo postaví na pozici svého já vy mu to kázali shora zdola kdyby ho třískali kladem tak neposlechne ten tak opravdu jenom ten kdo slyší dobré vůli slovo boží ten přijde k tomu kristu já bych to řekl ještě jeho slovy ne totiž když vyčlením z toho evagelia něco a vydává to za celé tak dycky se dopouštíme chyb jsme jak se tomu říká kacíři v abych jim nebyl tak já přidám ještě aspoň nějaké slovo když se ježíš kristus narodil tak prostý vlasti ne někdo jiný byli toho svědky. A chodili k němu a našemu dary maloval se z toho ne a oni taky slyšeli na nebi sláva na výsostech bohu a pokoji lidem dobré vůle čili už při narození to ježíše krista byl dán program dobrá vůle že musím opravdu dobrou vůli aby vůbec to slovo boží slyšel dovolit poučen to je nemá tak nezíská ten vrchol toho ten pokoj to není ožení klid ale spočinout v bohu ano které přinesl ježíš kristus tvý učiní až nakonec a prostě sláva svatýho pokoji vám že ano kapse jim zjevil po svém vítán lidem no tak von tam hned při narození ukazuje cíl a za jakých okolností ten cíl tam. Jenže známe podmínky všichni já nevím duší na tom stavu nemůže pravý se posledního soudu že bude soudit živé mrtvé z toho církev ve lineárně usoudil že se týká všech lidí kteří už zemřeli ne a i těch lidech i těch lidí kteří právě žijí v té doby ty ten se soud nastane a protože to pochopili takhle tak očekávali že jednoho dne přijdeš kristus plné slávě své jak tam ještě a tento soud nastane a taky tam říkal o těch známka toho blízcí ho se posledního soudu strašných známka to učení moře takový žák věci ne jak to náhle přijde. A z toho byli tvrzení v tom že je to událost pro všechny lidi pro živé i mrtvé ano jenomže bohužel z bible se nesmí jedna věc vytrhnout a potírat i věc druhou nýbrž se musí vzít bible jako celek zváště nový zákon a neříkám starý zákon a svou povídat které mají jenom historický význam a ne takovýhle vnitřní nebo ho mají ale je utajena v tom novém zákoně i ta stole život ježíše krista je plná vnitřního symbolismu a nemůžeme z toho nic vynechat jestliže on říká všimněte si ježíš kristus jinde někomu který ho chce následovat. Prosím poď za mnou když seš on říká pudu moc ran ale dovol abych pochoval svého otce e tak a on říká nechať mrtví pochovávají mrtvé a tak mezi námi jsou mrtví a mezi námi jsou živi to je jedna oprava o zkoušek i ty mrtvé bez positu soudu i ty mate i ty živé ano dále nebude to sou který který pochybuje probíhat pro celý svět najednou jak si představuje si že do dne pouze nýbrž to individuální záležitost uvnitř člověka a v tom člověku samotném jsou věci živé a jsou věci mrtvé v tomto smyslu bude také soudit živé a mrtvé co je dobrého se oděli od toho zlého na věky do prodělal totiž poslední soud. Tak v tom navěky bylo odsouzen ke zatracení všechno zlé ano a na věky bylo povýšen věčnému životu všechno dobré takhle z nich každém takovém člověku proběhl soudu podoby tomu takhle nebylo tak já to vykládám tak ježíš lhal protože řekl amerika sou mezi vámi někteří kteří tento poslední sou zažijou konec světa zažijou tak a tam měl by ten poslední soud ne no a protože do dneška nenastal tak asi ha ne jestliže nedá tak to myslel tak jako já mezi nimi už byli lidi někteří kteří zažili ten poslední soud a konec světa. On je už nastal konec světa každý do sebe úplně ztratí úplně se odevzdá ten zažil poslední soud a ví co to je poslední soud proto může pravý svatý jan ve své epištole první asi kapitola druhá že znovuzrozen nehřeší proč protože při tom posledním soudu byli zavrženi jeho špatnosti silou boží ale ne silou toho člověka tak je třeba rozumět poslednímu soudu že živé i mrtvé soudí bohužel chápat symbolicky se dosud nepodařilo církvi něco co se hodí co se nehodí to říkají tajemství není nic tajemného že je kristus řekl zase nelhal všechno tajemné bude vám odhalený a zase ne že do do do svým šel tak mu to bylo odhalena. Podívejte se tehdy šlo všechno na ostří nože že si uvědomí a jestliže on tam říká do věcí vynechá bude spasen třeba to řeknu volně ne životě ší on to je bude spasen ne a kdo nevěří bude zavržen na něho spočívá ne boží tak to je věrnějšího tak to jsem rád že se tak slušně vycházel svatý jan protože bych měl velikou potíž bych měl přísněji jako posuzovat co je to ně boží mě v boží jak mystikové toho chápali je stav ve kterém si člověk neuvědomuje boha. Křesťanští mystikové často zažívali vědomí boha nebo ježíše krista chcete ale zažívali také odlivy když se jim zdálo že ten duch je opusť jako by se na ně měl ano a tento hne boží voni si nedovedou vysvětlit snad nejbližší tomu byl do mé jakuba to nebyl katolík. Ale jak je to smysl toho že kdo po dobrým nejde za bohem ten de po zlém utrpením neboť bohužel jediný osud nás všechny čeká že šli chy bohu musíme a i tím životem který je plnili a nejde za i ten život nás musí nějakým způsobem přibližovat bohu protože ne by ten to stvoření člověka nemělo smysl to nás má přivézt zase nazpátek bohu to co z točení člověka. A tak to jde po ze a to se nám jeví jako v něm boží rozumíte utrpení asi tak ve zkratce samozřejmě mystika ten mě boží má daleko ještě hučí a ale to tady nemůžu říkat přesně ten se o tom temnoty smyslů a ducha ona že doporučuji třeba mě to má si na dvou stránkách samosebou když mluví o ježíši živých a mrtvých tak taky musí říct já se stát živým to on taky řekl za taky nemám to čas to je zase do mě říká kratší otázku jak se stát živým a on tomu nikodémovi říká že se stane živým tím že se musím rodit znovu z vody a z sse je to vysvětleno někde nějaké stránce dokud svatá terezie. Do toho díla za osobní spásu za spojení s bohem karla všechny své síly tak žila v tomto druhu nevědomosti že má něco svého a v druhém mohla žít to se je pochybuju že si něco přivlastnila co nebylo její ona věděla že ty věci jsou všechny celý život že máme od boha ale když člověk něčím vládne tak musíte prominout že on s tím jedná jako s vlastním a taky pod dlouhých osmnáct letech se naučila s těmito schopnostmi které měla vládnout jako s vlastními a to stačilo k tomu aby se ocitla na konci svých sil protože pokud něčím vázaným jako s vlastním tak uzavíráme bohu možnost aby nám dal něco navíc co je za tím co vlastním do nás totiž se toho moc nevejde takže my nemůžeme toho vlastnit moc jenom málo a to nestačí na překonání sama sebe. Takže jednoho dej musel kristus říct protože ona by byla z toho zoufalá prosím těch dyc nikdy nic vlastního neměl ale já to vidím na to že to nepochopí že ty si myslí že kdyby se do toho že máš dobrou vůli že ty musíš kdyby do toho všechno své neblahá takže nemáš vůbec právo z běžnou k bohu za to je na tom správné že si takhle pokorná ale víš o to přeci není pokora když si ví že je to tu a toho ty se nedovede při do při nejlepší vůli vzdát já tím to řeknu opravdu si dala všechno co si měla nejme tomu nějak to. Když to tak ty doslova pravda není že jak se teďka řekl těla já to bylo na vědomí že z této nevědomosti těm nemohu přímočaře dostat ale teď ti tady já vydá rizi něco co zaručeně nebeského nebudeš moci považovat za své a to je né utrpení na kříži které vedlo ke spasení lidstva nebo máme ke spasení tak tím se tím ke mně ji svým souhlasili řekla říkám já nejsem hodná pochopitelně platon ale jí jestli je to jediná možnost tak samo sebou se všemi deseti to toho chápu a půjdu a ejhle tou mocí boží spasitelské se k tomu bohu dostal ne svou toto co pořád říkám dneska už několikrát že na té cestě jsou nějaké dveře nebo nějaká zeď jak jsem říkal jinde tam v tom v té koncentraci to je můžete jít vlastními silami za ní vlasti si nemůžete a musím se spolehnout na tu sílu boží a to osobitou cíle někomu později podle toho jak daleko to dokáže jak má silné to já. To tak to ne praví se že královský boží násilím trpí a násilím je dobýváno to je pravda říkal ježíš kristus měl při tom na mysli svoje utrpení na kříži neboť to to království boží které přišlo mezi lidi muselo trpět toto násilí ano stejným násilím on potom žádal na svých žácích aby dobývali království boží ovšem to násilí kterým oni dobývali království boží bylo jiného charakteru než když je na tom království to násilí děláno je to jsou dvě dva proti kali proto sebe postaven násilí trpí o může na kříži a násilím je dobývání té svět do království božího cesta rozumíte čili musím to takhle chápat jako k věci paralelně ze sebe vycházející ne že totiž ten kdo se připojí k ježíši kristu musí si uvědomovat že činí veliké násilí království božímu v tomto smyslu dvojtečka celý ten vesmír je tvořen bohem. A má za sebou dejme tomu osmnáct miliard let existence tento co my jsme to my vidíme ten co nevíme třebas i nebo vůbec já nevím kdy to začlo ale pořád je tvořen dál tady se dovíte z těch spisů že vesmír se rozplyne se tvoří nový soustavy vesmírový a tak dále ale vedle této tvůrčí činnosti která pořád spěje jaksi od boha do času a prostoru ježíš kristus oznámil to co je faktem on to jenom oznámil tím svým životem jesi tu je proti proud proti tomu všemu rozumíte který vede to stvořené nazpátek do boha k tomu je třeba vy produkovat ohromné násilí na samotném bohu který je stvořitelem. Aby se člověk dostal nazpátek do toho království božího já vám to du například a ukázat vjemem jakub jak bojoval celou noc s bohem viďte a vy bojoval dětství a bůh mu krámu řek pust zvítězil si a já ti za to dám šestý název to znamená milost bych tak žil po to jméno nešlo de šlo o tu milost v tom jménu bojovníkem izrael ano. Protože si bojoval s bohem křest mu dělal násilí jaké tak to bylo nás dovolte mě já to trošičku rozvedu mohu já jsem to tam v tom sladkém úrov ale protože tam by to mohlo zaniknout v množství povídáním tam se to eště přečtete potom život možnost tak já to ještě jednou řeknu ten jako měl druhého bratra dávána na to byl rozdělen majetek mezi něj a mezi nabádá apno stal ho čas takže jako bohatl ale svědomí mu nedalo a chtěl se bratrem který ho na to neměl rád k smrti nenáviděl smířit ale věděl že když k němu přijde jenom tak nehřeš neodevzdá to z čeho se neprávem jak si myslel mocně že ho ten bratr zabije jak ho měl rád tak tam napřed poslal před sebou posly a četné mi dary šel taky za ním aby ho oprostil ale napřed posílal postihne dary až poslední noc se ocitl na břehu řeky asi jordánu posledními věcmi a kterém měl které taky poslal na toho domu smut. Ale nikdy ale nikdy kdykoliv poslal tomu bratru něco nějaké dary služebníky o chce dobytek obilí nikdy nikdo se mu nevrátil z těch poslům nikdo mu neřekl on to přijal milosti anebo rád nebo se smířil nikdo se nevrátil z čeho z ho soudil to je všechny po vraždil ty posly moh právem to věřit tak se ocitl na dobrého toho tý řeky a moh tušit jenom že také zemře smrtí ne ale pro spravedlivost která mu tam nula na mysli přeci jenom se rozhodl ží jít k tomu svému bratru a nechat se zabít na to bez právník které jsou bratru stalo dole ztratil sama sebe. To je to násilí které se činí na království boží proto vy bojoval na bohu to vítězství rozumíte a proto byl bojovníkem božím tak to a mám takový dovětek k tomu jestli by se to nemohl chápat taky tak že ten člověk který vlastně předbíhá vývoj vesmíru a dostane se dříve k spáse než celý vesmír jestli vlastně ten stále takovým uzurpátor takový násilím no tak já bych řekl že po této stránce by se to nemělo vykládat. Protože toto je mínění které pochází z rozumu odděleného o jiného rozumu nebo z pocitu oddělenosti a byl to dycky říkám pocit oddělenosti máte pravdu ale bohužel je to klamný pocit a tak je to kladná pravda todleto člověk když doby ne spásu pro sebe tak ji do bývá prostředu vesmír on spíše celý ten běh ve vesmíru a my se nemůžeme oddělit od toho vesmíru tím že si o deme pánu bohu my ho za sebe za sebou pane my se staneme spolu spasiteli. Každý děj který probíhá před námi nás to dívá silou boží protože mámeli se v tom ději otáčet mámeli tady ží potřebujeme tomu sílu boží ne čili rozvíjení tohoto děje toho času a prostoru před naším draky a pro naší bytost vedle naší bytosti a s námi způsobuje že my přijímáme každou kteří nou dalším sílu od boha čili je to pro nás požehnání ten čas plyne když přitom párem a tak je to obdobně se sne tam se taky rozvíjejí jenom rozvíjení děje se dá na nás na motivace nebo na nás nalepí milost boží rozumíte jenom rozvíjení e v té situaci v jaké jsme ve stvořeném musíme být. Řek bych sou činitelem rozvíjejí děje abychom mohli od boha bylo přímo protože když se neseme moc vysoko tak za dějem za překonaný děje přímo většímu milosti než než tím dějem ano to ale už je musíme nic z toho toho času vystoupím a do té doby vopravdu je velikým požehnáním všechno co tady žijeme protože přijímáme při tom vod boha moc bodu boží abychom žili sílu existenci existenci a i k lásce a ke všemu a i bez nu tam příjmeme tu sílu rovněž protože taky si tam sebe u necivím. A zase ale jiným způsobem než to je na tom světě protože tam méně svou vůlí odporujete či do nás může vznikat z jiného konce tak by by nemohl působit protože mu jinak za věděli o stavu protože mu klademe odpor kou vůlí ano říkáte mi tady stává se jí někdy že se dostal do situací o které bych mohl říci že už jsem jednou prožila známý jako známá musím vám prozradit já nevím jak byste založena ale že kdybychom tisíckrát nedělali to co dneska děláme předtím někdy. Nějakým způsobem tak bychom to dneska vůbec nedokázali udělat my jsme živi vůbec opakování ustavičného opakování opakování matka studentů a my se pořád nám to si těch učíme já nechci proti třebas vám sestupovat předcházející vtělení ne ale je tady jednota jednota veške veške stvořeném to znamená vy se jenom cítí být odděleno třebas po svém matky od svých dětí a tak dále ale ve skutečnosti ne všichni vnitřně propojení vy můžete dokonce zažívat ne jenom to co jste třebas schází vtělení zažila to můžete. Ale může také zažívat to co jiní zažil a ono se to vám hodí kdy se můžete přidružit k jeho zkušenosti ono to není tak pevně oddělenost zkušenost jednoho člověka zkušeností jiného člověka na vás má vliv mají vliv i zkušeností jiných lidí a ne o toho si chození takovýho něco ale opravdu my žijeme taky ze zkušeností jiných tvorů já vám teďka řeknu takovým způsobem jak bych to nenapsal a tak to se s tím pušku doma nepíšu to odpojený za zdánlivě scestně říká se že když někdo se zříká sebe kvůli tomu aby za dosáhl boha že toho všeho čeho se zřekl desetkrát silně k němu zase nou přistupuje že tak se to si to. Tak o tom se ježíš kristus vyjádřil takhle on říkal pravím vám s někým je to tak jako když vyžene ze své komůrky jednoho zlého ducha a vyprázdnění vyčistí raduje se z toho a když se vrátí zjistí že jich tam se dům to do dne tady si člověk když opravdu si od osobně jenom proto aby poznal boha a jenom proto se odosobňuje dopouští jedné velké chyby. Že se jenom snaží o očistu bodu doby poslal boha aby se spojil s boha to je málo jako by byl ježíš kristus řekl snaž se být čistým a vono to stačí to nestačí přijde v sedm jiných ďábli ještě horší a budou řády eště víc než tam ten první a proč protože zapomněl na první příkaz no neříkal čistě čistý čistě takhle bohužel se zvrhli křesťani že se nakonec podobali metrů ale to není pravá cesta. Ta vás se z té miluji na boha svého svého srdce svého své a tak dále a byl když mě jako sebe kdo při tom odosobnění ne takle abstrahováno odlišného dělá taky toto tak se mu to to nikdy neznevažovat musí to být všechno taková to ženo musí být láskyplná ohledu na jak není ke me jak svatý pavel řekl kdybych všechno měl mnohými jazyky mluvil zázraky dělal já nevím co všechno dělal všechno pomine kdybych lásky neměl byl bych zvolen z vůči cíl marný ze a a to by bylo jenom z von vůči cíp a jak by přestal z voni tak by bylo po tom zvuku že já musím do toho vložit lásku to to hodně si tam píše v těch koleno té lásce jak má vypadat přesto. Detailněji než o to řekl když kristus na této cestě prvořadý nutností aby člověk na ten na tom stupni na jakém je si byl vědom toho že jenom za určitých podmínek se může dostat dál těmi podmínkami jsou že bude zachovávat řád toho stupně čím dokonaleji bude zachovat řád toho stupně tím je větší naděje že se ocitne nad tím řádem není pravda že nad řádem se ocitne ten kdo ho nedodržovat odpuštěním nýbrž ten kdo ho plní. Ten kde správně povinnosti svého stavu a správně tím myslím ne tak jak lidí je plní ale něco do toho kladete navíc z lásky k bližnímu z lásky k bohu ale neon od kromě te v ničem ten řád ve kterém žijete protože kdyby se například zanedbala matka děti ne pro nějaký nábožensky že by četla třebaže se knížky to se nesprávné nebo kdyby třebas něco opomíjel z nějaké nadřazenost nad tímto to už na mě není musí člověk i kopat brambory je to nutné že a se to těžká práce když je ze mě tělem a nemá a to stroje na té úrovni třebas které nemá to z té musíte. Když se tímto způsobem se nad tím řádem ocitnete tak že už to budete dělat cesta ozřejmí to dříve jste muset dělat tomu cení a nebo že se že jste museli na tom myslet jakmile vám to pude na té vaší úrovni samovolně samozřejmě co vám dříve nešlo k čemu se musel jenom ti třebas nějaké ukázka lásky se se museli nutit ale ska už ne tak chci si dokazujete že jste na konci té úrovni před nějakým stupně a teď musíte nasadit nové prostředky abyste se na ten stupeň nahoru dostali. A tím novým prostředkem obecně řečeno je vždycky umět si o tom co jsem dosud dělat poctivě říci není to nic proti věčnosti jsem služebník neužitečný asi tak být trošičku pokorný dívat se někdo je přede mnou a ten kdo je podle mnou svým vývojem nemůže za to asi tak to znamená z pokorou opustit ten stupeň kterým jsem překonal tím že mi to samo de na něm ne odejít od rodiny ne odejít od toho co jsem dělal ale trošku se nad tím pozastavit tak. Že bych se zeptal a co teď bože nejdál bez jeho požehnání dál nechci bez toho požehnání a tak dlouho o to prosit až to požehnání příde to požehnání si je nečekaný kdy to nejmenším a přijetím způsobem že najednou se ocitnu někde kde jsem nebyl najednou začnu mít v sobě hodnoty a jistoty které jsem předtím ne neměl jakmile tu jistotu novou kterou jsem předtím neměl použiju pro ten následující svůj život tak pracuji na vyšší úrovni jestliže jí nepoužíval nazpátek a té horší než kdybych tam byl neblahou. Čili nové hodnocení nový smysl života hledat já pořád čistí lepší dokonalejší a vždycky komplexní to znamená vždycky ti ti celý ne toto bych tam mohl přidat a toto ne nýbrž upřímně začít na novo jako bych včera byl vůbec nic nedělal já ne při té příležitosti říkám to přirovnání nebo to podobenství života svatýho antonína poustevníka on si dožil sto pěti let. A dělal to tímto způsobem já vám nepřeju tak doví životu vám ale jak ho žijeme to je důležité jak ten náš životy padá třebas byl krátkým a von vypadal takhle každý se na ráno začínal mohu jako byl den předtím nic nedělal to znamená von nemohl žehrat nikdy na to že k němu nějak bůh není milosti že mu ukazuje málo dobra nebo že mu málo šel protěžuje nebo že mu málo přeje nebo že má nějaká protivení na cestě dopuštění božího to mu nikdy nevyčítal protože si byl jist že každý den musí začínat znova aby totiž nebyl povýšen. A nejenom to že každý den začínal zval ani jeden končil všechno co udělal všechno co udělal každý den složil do rukou božích neboť ono je taky důležité aby člověk klidu usnul aby neměl divoká sny aby si v tom tvém spánku u pána boha počinu a ráno vstal z novými silami a jako nový člověk první den narozený aby se znovu z boha narodil do toho dne a ne za je a tak se vám bude postupně za se vám budou věci měnit a budete čím dát jim více žít z rukou božích a ne jako. Lidé pocházející od rodičů nýbrž mající jediného otce a já bych ještě chtěl říct jednu věc nikdy si nemyslete že vlastní silou všechno zmůže na na této cestě vy musíte dokázat jenom dobrou vůli ale účinně ne si myslet já mám dobrou vůli účinně prokázat dobrou vůli skutky i myšlením pochopitelně. Ale nespoléhá se že tou dobrou vůlí se někam dostanete vyvine jenom jenže máte povinnost dobrou vůli prokázat do a že by udělat nemůžete nestarejte se ho víc jenom pro kaž te dobrou vůli při každém svém počinu při každé myšlence to vás zbaví úplně starostlivosti na budete klidu který na této cestě potřebujete bez něho to vůbec dán nejde a získáte pomoc boží kterou byste jinak zajít okolo si vůbec nezískali budete mít v sobě místo pro toho boha. Protože budete vědět že je to základ jenom cesty pokoji lidem dobré vůle to je základ když se narodí ve vás ježíš kristus a on to musí ještě dál musí s vámi vstoupit do jordánu na kříž stav mrtvých a to všechno musíte prodělat vy to se po učíte si sto když života ježíše krista asi šest si nemyslete že někde ta cesta končí to je veliký omyl já jsem měl hrůza z toho když mě babička říkala přeškolním věku že na nebi to vypadá tak že sedím a koukal na pána boha na jeho smrt sem říkal to bude hrozná otrava tím jsem se odnaučil věřit vážně to jsem neděje to se nestane každý do někam jde po této cestě se přesvědčuje že čím dál může být. Do větší šíře že nemá ani tušení co všechno je schopen udělat pomocí boží a tak asi na té věčnosti se člověk nezastaví a nedostaví se ne v tom složení rychleji mává rukama a nohama ale že bude všem mohl moci dělat i to na co nebude třeba pohybu ani myšlenkového ani fyzického vyšší pomoc než která je spočívá pohybu pohybu myšlenkovém poje fyzickém stáňo chop osmnáct tého srpna tisíc devět set osmdesát vysvětlení pohádky na dobrou na v této pohádce jsou použity běžné pohádkové případy které znamená te z jiných pohádek všechny jsou vyje odjinud jenom jsou nově seřazena tak jak je zapotřebí vzhledem k tomu že se od této pohádky chce aby vysvětlila jak se člověk má dostat z dvojnosti do jednoty to znamená do věčného života. Takže tady se vykládá o té dvojnosti tak že se napřed řekne každého páru dvojic jedna část a potom se vysvětlí druhá musíte si myslet že tyto páry patří k sobě členové těch párů patří k sobě čili bratr zlý a bratr dobrý to jsou dva prvky nebo dvě složky v jednom a tomtéž člověku a rovněž tak je tomu s těmi ostatními osoba jednajícím že to pohádce je to zkrátka rozbor lidského nitra a všech požadavků které mají sloužit jejich plnění má sloužit k tomu aby se člověk vymanil ze stvořeného. Aby se plně napojili na spasitelský úkol aby v něm dokončil fázi kterou nazýváme překonání zla samozřejmě překonání zla samo o sobě nemůže existovat jako nemůže existovat překonání dobra jedno jde ruku v ruce druhým a proto by bylo dobře kdybychom si ten výklad provedl jinak než jak zní pohádka kdybychom si vedle sebe dali třebas to zlé a to dobré a ukázali jak se anuluju dobro i zlo lidskou činností. Mimochodem autor této pohádky myslel na to že chtěl vysvětlit něco co dosud není křesťanské této že vysvětleno a to jednu část spasitelské ho úkolu ježíše krista která spočívá v tom že on jak se modlíme dřívějším znění kréda že on ježíš po smrti na kříži vstoupil do pekel tento vstup do pekel je zde detailně vysvětlováno to znamená z požitek úkol ježíšův zůstává úkolem který není splněn pro nikoho z nás nebo pro niko z těch kteří se tohoto úkolu nechopí a samý jej na sobě neodumřela dán jenom předpis jak to máme dělat před ty daleko detailněji než je v této pohádce ale tady je to myslím přístupní formou vysvětleno. Proto jsem se dal do toho abych ještě jednou to co ježíš kristus ukázal svým životem vysvětlil aspoň z určitého hlediska a v určité fázi na pohádkovém obrazu byly dva bratři kteří šli v malé chaloupce to je to dobro a zlo které je svázáno dohromady v tom lidském já obojí tam žije. Pohromadě a můžeme říci kdybychom to školsky vzali jeden k da část na naše dobra a jedna část ne zla dával jsem si záležet na tom abych nově definoval dobro a zlo tak jak potřebuju v této pohádce aby bylo chápáno obecněji než nějakým všem chyb nebo víte hříchu nebo ví ten ctností pokus definovat zlo víte hříchu je pokud beznadějný zrovna jako. Dobro definovat víte ctností je stejně bez naději násilí to je protože dycky tam bylo veliké mezery a celá ta stavba bude postavena na písku z toho důvodu že nepostihne pravý základ toho všeho kořen ze kterého pučí nebo roste jak to zlo tak to dobro a to roste a s kvas úkolu které má stvořené vesmíru a v tomto úkolu člověk hraje velice důležitou roli ke které dorostl tím že se vývojově stal člověkem. Dále bych chtěl říci jestli tedy dobro je tady líčeno jako jednání toho druhu ve kterém člověk se neohlíží na sebe nýbrž jde mu jenom o věc kterou považuje za dobrou tak pak je to obecnější definice dobra než kdybychom definovali dobro provádějí nějaké konkrétní ctnosti zlo naopak je zde definováno jako. Jednání bez ohledu na ní na cokoliv a na kohokoliv nezáleží na tom jakého druhu to jednání je ale jednání které konáno z bez ohledu na kohokoliv jiného než na sebe než na toho činitele jednání zlé v této pohádce ano a ta pohádka té náš život tak je to v našem životě že si neuvědomujeme často že zlé je to co slouží jenom nám i když v tom nevíme nic špatného způsobuje to totiž že jednáme li tak to pořád dál nakonec se staneme kamenem to znamená ztratíme ten život který tím co děláme hledáme a to je tragédie. Proto můžeme považovat za zlo nejenom to co je seznam u hříchů ale jakékoliv jednání pro sebe bez ona ostatní proto například zlém je celé jednání všech přírodních bytostí v tomto smyslu třebas každý druh zvíře ta rostlin je tak to ve zlém postaven protože se všímá sebe a když se má taky někoho jiného tak jenom proto že mu to jemu slouží takhle šlo je tady bráno zlo a takhle si roce tady bráno mám pořád na mysli co ježíš kristus řekl o posledním soudu že jenom ti budou spaseni dokonalý dobro bez ohledu na sebe nikdo jiný ne kdo se modlil nebo já nevím co v jaké ctnosti jiné mě ale konal něco bez stanu dobrého něco bez ohledu na sebe. Takže když teďka jsme ty dva bratry spojili dohromady pod jednu střechu jak tady bylo řečeno začátku tak si musíme říct pro ten proč ten zlý bratr vyrušoval dříve než ten dobrý protože ne součástí přírody svou tělesností tak nemůžeme začít jednat jinak než tak zle jako ta příroda ono to není zlo v tom smyslu křesťanském a v tom nejširším slova smyslu že je to zlo že ten tvor napřed musím se sám na sebe aby vůbec na tomto životě toto světě mohl existovat a kdyby to toto to nedělal kdyby se tohoto této formy za zla všímal kdyby nežil podle tohoto tak by se neuchovalo naživu on myslí vykořisťovat test na svůj vlastní život vít se dítě nemá ni rozum z toho my mysleno jiného. A chce jít se pít chce aby se na něho aby byl středem řek bych života těch ostatních lidí bez ohledu na ně prosím to je zlo my si ani nevšímám a bez povšimnutí po necháváme to že přírodě je to takhle zásadně zařízeno že tam jeden šlape po druhém že tam nikdo nebere ohled na druhého jak je mu to vštípeno přírodními zákony tak jedná tygr stejně zle s jako třebas ještě ta která chytá jenom mouchy. Ale je to zlo jiného druhu než které se vede do nějakého příkazu křesťanského ale je to zlo stejně velké jako jakýkoliv hřích protože vede ke stavení všichni ztrácí ten život který hledají ustavičně tím že se krmí nedbají na někoho jiného že dva jenom na sebe a teď bych mohl přistoupit vlastní pohádce tak ještě jednou napřed vyráží z domova nespokojen ten zlý to znamená to zlo v člověku musí mít vrch ze začátku z toho důvodu abyste řeku choval naživu. A teprve když je zajištěné jeho život tím co já tady nazývám zlem tím zájmem jenom o sebe teprve po pak se na to může naštěpovali něco vyššího co bychom mohli nazvat zájem o věc zájem o dobro zájem o správné jednání spravedlivé láskyplné a tak dále jak by se to dalo nazvat naší hantýrkou a tak se nedivte že ten zlý bratr vytáhl za světa napřed ne ne a spokojen s tím co mu tam poskytl domov a že všude na cestě nedbal než na sebe spojíme jednání o bod velkou dohromady první třebas ne zachraňuje. Od práce nebo neosvobozuje o práce marně se do pozice pravém se protože to není on který se lo potí tak mu do toho nic není jestliže jeho dobrý bratr cítí potřebu pomoci i tam kde mu do toho nic není kde se nej ne nejnejde o něho tak vystihuje vnitřní stránku věci že totiž je to jde o něho to z povrchu věcí není patrno ta babička mu potom a ten čaroděj potom dobře říká tomu dobrému že tam všude šlo o něj kdy ten vlívat to vůbec nevěděl že když pomáhá těm tahat rybka a já nevím čemu všemu že že pomáhá vlastně sobě že nejlepší pomoc sobě je pomoc jinému ano tohleto nedošlo nebo to nedochází člověku na jeho začátku cesty a dochází prvé později čili fakticky to dopadá tak že ten člověk mnohokrát jedná zle svými se jenom sebe než začne se přijímat se někoho jiného bezohledné. A tohleto jednání bez od na sebe potom má smysl pro jeho další budoucí život předurčuje mu jiný způsob konců než kameni on kráčím mílovými kroky za věčným životem ne už se dneska není a teď pomáhat roven co to znamená jsou nějaké práce nebo nějaká činnost lidské lidském životě kde jde jenom o to zmoci nějakou fyzickou námahu nebo duševní námahu způsobem kde by člověk na sebe zapomněl jestliže totiž. By člověk myslel na sebe při pomocí jinému přestože by mu v pomohl tak by pro sebe tím neudělal to pravé on musí zapomenout na sebe a pomáhat co je při tom důležité z té pohádky by mělo být vidět přestože by mu to bylo třeba proti srsti se zdržovat tože držení to je ten zbyla tento řekl co mě zdržujete tak bez ohledu co to se sluhu na sebe nesou na to že je to zdržování to provede. To je ten pravý duch činnosti v těch začátcích tak ta činnost pokračuje dál u toho ptáčátku tam totiž pomáhat už znamená něco víc než v tom prvním dělat se někoho nějakou práci nýbrž tam už to znamená nějakým způsobem se dostat nad sebe ne neon zapomenout na sebe proto jsem ho necháváme v té pohádce lézt na na strom se musí od ze mě nějakým způsobem dostat výše. Já nevím jak příklad bych měl použít pro tento případ ale snad je to dobře říci že jsem patří veškeré druhý činnosti při kterých už nejde jenom o napravení nebo do plnění nebo zajištění nějaké ho úkolu nýbrž při který jde v pravém slova smyslu o život nemyslím že by jako každý člověk měl tyto možnosti má je třebas lékař má je možná směs a každý sociální pracovník ale my si neuvědomuje že že všichni lidé mají tyto možnosti jenže se méně lehce do výdajů jak to provádět bude kde je to jasné. Ale u jiného člověka který třebas řadu je někde to není tak patrně jak tam zachraňuje život nebo něco takového to tam není z toho zřejmé já si prosím vás nekrade teďka za úkol toto tam mysli je li protože to by byla kapitola sám pro sebe ale připomeňte mně později mimo rámec e to pohádky že to není řešena. Se zkrátka jsou myšlenky které přesahuje přes řek bych přízemní záležitostí člověka ono někdy o ten život člověku jde jinak než tím primitivním způsobem že by třebas muži vot zachránil ale že mu ho lepší nebo že ho dostane do kolejí do kterých má patřit. A té možná víc než fyzické zachráněni života protože život který po od určitého okamžiku je žit jiným způsobem za jiným účelem účelem nebo s jiným člověkem a tak dále to je život jiný který má s ním dopad a jiný význam tak ta se naznačil aspoň co tím chci říct tuhletím vznáší se na strom nebo ležení na strom je tam s tou riskuje ta ryba patří do vody voda je. Tak utiší oblast tvárnější než tvrdá zem a tak je to lidskou myslí která je takhle tvar a prostředí ve kterém ta rybka to je s lidská mysl se pohybuje to je prostředí tvárnější než tuhá hmota víte že lidská myšlenka je základem veškerého pokroku na této země zemi a že tedy bychom měli na tuhletu věc velice bát jak se s ní vypořádám. Jestliže my nějakým způsobem se dostaneme se svou myšlenkou za ten přirozený živil naší myšlenky vody takže se potom nemůžeme dostat nazpátek do toho přirozeného živu myšlenky tak se udělají sice chybu ale jestliže hledíme napraví tím že se dále ženeme zatím co se ocitlo mimo nebo mimo dosah toho život mysli tak činíme špatně protože jsme čím dal tím víc na suchu mlátím se jsme takovou rukou třeba kou kdežto opustíme li. To co jsme chytli mimo tento rámec živu myšlenky a budeme se snažit dostat se nazpátek do toho vod ního klidu tak jsme jednali správně musíte uznat co je neb než poznat co je na naše síly a co tam ještě je s myslitelné co je tam ještě unese a podle toho jednat čili jednání zlé v tomto smyslu je začíná to že se člověk hledí dostat na úroveň do které patří svou myslí a potom se z této úrovně nemůže dostat nazpátek dobré na tom je že tou složkou která je v něm dobrá si pomůže nazpátek jo to je to není jeho vlastní síla to je to dobro které v něm žije tam na jednom se v té pohádce o tom mluveno že se tam někdo se tam někdo ocitá klove zbývají tomu dobru které tam působilo ano. Tak to jsou ty úkoly které vykonávají ty dva bratři a ta gradace o toho zla do toho dobra dále babička tam je obecně nejen je řečeno znakem trpnosti jako žena stará že na tento my nemůžeme zůstávat jenom ve stavu činném nýbrž ve svém životě se musíte také postarat abychom správně pochopili a moudrost svou vzali také od stavu tak nosti od té ženy.

Edit utterance

Text view • Help