Waveform view
prevzate-kotouc-80-04AB
Loading wave form: 0%
Speed: ⊖ 100% ⊕
|
|
fast_rewind
play_arrow
fast_forward
|
Zoom: ⊖ 200 pps ⊕
|
Tak
v
tom
stvoření
aby
to
poženu
ex
a
tak
tam
bych
jedno
tak
že
musí
být
volnost
dvojnost
sama
o
sobě
zaručuje
že
to
že
to
neví
do
boha
čili
to
je
prosím
funkce
satana
ovšem
u
člověka
je
to
ta
tam
opravdový
kdežto
ne
vesmíru
je
to
satan
sloužit
bohu
rozumíte
tam
se
to
mělo
rozlišovat.
U
člověka
od
určitého
okamžitě
se
tam
opravdový
který
stojí
proti
dalšímu
vývoji
ne
člověka
udržuje
ho
v
tom
stvoření
on
nedělá
nic
špatného
von
von
udržuje
tu
tvůrčí
činnost
boží
tam
kde
je
ne
no
proti
bohu
se
nedá
nic
dělat
to
je
té
zbytečně
dramatizováno
ovšem
na
to
protože
to
je
to
je
to
taky
pravda
protože
to
úžasná
úloha
no
bez
něho
by
to
vůbec
neexistovalo
nic
celý
svět
je
ve
zlu
postaven
říká
jen
apoštoly
nějaký
epištole
pravdu
a
to
nejvíc
proti
náboženští
hlásal
vyčítají
na
světu
totiž
náboženství
že
říkají
že
to
pesimisti
nebo
bez
ne.
Ve
zlu
postaven
protože
kdyby
nebylo
toho
táta
ten
světce
hroutí
řídí
se
do
boha
ano
tak
to
je
úkol
ve
strohého
satana
bych
tak
řekne
mu
stvořeného
tradicí
ho
nad
stvořeným
tímto
způsobem
samozřejmě
on
nemůže
zabránit
tento
satan
jedné
věci
správně
je
latinsky
nazván
i
v
na
svět
vono
ono
tohleto
to
jak
jsem
vám
často
líčil
bez
svém
životě
má
za
následek
dobro
vždycky
od
musí
tím
zlem
sloužit
bohu
takže
u
mě
ta
největší
takzvaná
zla
v
tom
životě
dycky
vynesla
velké
dobro
jeli
každý
avatar.
Synem
božím
a
stejně
hodnotím
jako
ježíš
kristus
proč
se
nazývá
a
proč
to
jeho
tak
nad
ve
jedno
rozeným
prvorozenému
jediným
synem
božím
protože
je
vždycky
jeden
a
tentýž
odpovězeno
aby
se
k
tomu
dal
eště
víc
toto
myslí
ty
myslíme
protože
všechno
chápeme
sedi
následků
a
ne
hlediska
příčin
když
vidíme
tady
se
narodil
spasitel
že
se
opravdu
ten
spasitel
tam
narodil
víte
na
tom
tolik
nezáleží
protože
on
se
ustavičně
rodí
to
je
také
i
ta
spasitelská
úloha
prochází
pořád
jako
ta
tvůrčí
prosím
vás
měl
by
to
na
vědomí
tady
zapomínáte
při
této
otázce
na
to
že
ta
spasitelská
roli
boží
je
pořád
koná
na
že
pořád
probíhá
čili
kdyby
se
byl
ježíš
kristus
narodil
jednou
betlémě
v
nitro
nebylo
platným
ten
se
narodil
tam
jako
dokument
že
to
pořád
probíhá.
Zrovna
jako
šest
dní
tvoření
je
dokument
že
pořád
tvoření
probíhá
v
kdyby
se
dneska
neradil
tak
nemůžeš
se
znovu
zrodit
z
vody
a
z
ducha
on
se
musí
on
to
musí
v
tobě
provést
to
von
se
musí
zrodit
svatá
terezie
jsem
marně
snažila
oni
se
bohu
když
to
chtěl
dělat
svými
silami
a
silou
boží
silou
je
ukřižování
ježíše
krista
a
kříži
ona
taky
vnitřně
už
tím
se
narodila
trvale
v
bohu
byla
spasena
ten.
To
pořád
probíhá
kdyby
ten
o
vteřinu
probíhal
tak
to
všechno
zhroutí
všechno
kdyby
to
neexistovalo
žádná
tvůrčí
činnost
by
nebyla
sama
schopna
podržte
svět
takový
jaký
že
musí
zároveň
probírat
spasitelský
úkol
a
zároveň
se
to
jestliže
to
co
dělal
třebas
komenským
by
ta
činnost
určená
pro
boha
pro
osvícení
člověka
proč
mu
ty
spisy
v
tom
lehko
hořeli
přeci
to
nemohlo
být
od
boha
tomu
ho
by
to
nějakýho
satana
trestám
odpálil
ne
není
pravda
musíme
si
uvažovat
jednu
věc
komenský
byl
žák
kristu
a
byl
na
jeho
cestě.
A
taky
pro
něho
bylo
zapotřebí
aby
vnitřně
umřela
nedivte
se
mu
že
to
jeho
výtečné
psaní
mu
stouplo
do
hlavy
a
že
se
cítil
v
té
evropě
být
někým
a
proto
mu
to
muselo
všechno
hořet
aby
se
mu
ukázalo
že
není
ve
vůli
boží
aby
to
psal
nýbrž
ve
vůle
boží
je
aby
byl
ten
neboť
nezasel
nemůže
nikoho
nikomu
jinému
pomoci
ke
spáse
takže
daleko
důležitější
aby
byl
spasen
a
to
může
být
jenom
když
tam
sobě
umře
než
aby
se
zachovalo
to
co
postavení
vzdaluje.
Kdyby
kdybych
já
napsal
lety
spisy
a
říkal
si
to
sem
to
psal
tak
pro
tuhletu
myšlenku
nemohu
nemohu
být
spasen
protože
bych
se
stal
sama
sebe
já
teď
já
musím
si
uvědomovat
že
je
to
vůle
boží
a
proto
to
píšu
a
je
to
s
pomocí
boží
a
proto
je
to
takové
jaké
je
to
je
jak
tomu
dodávám
jenom
ty
všechny
chyby
tím
tom
překladu
z
toho
obsahu
jak
jsem
ráno
říkal
no
a
to
je
asi
všecko
čili
každý
jedinec
má
před
bohem
stejný
stejnou
hodnotu
jako
celé
lidstvo
jako
všechno
tvorstvo
ne
zapomenete
lidstvo
pro
tu
mým
si
ani
ice
postím
bohu
proti
proti
obojí
má
stejnou
cenu
já
bych
to
eště
řekl
jinak.
Jestliže
abraham
slova
s
bohem
o
tom
za
jakých
podmínek
bude
zachována
k
sodoma
a
gomora
tak
vyšly
při
tom
slovní
z
mnoha
mnohého
velkého
počtu
spravedlivých
jenomže
abraham
někdo
be
že
tolik
stavech
té
sodomě
a
komu
není
tak
když
řekl
bohu
já
nevím
kolik
když
tam
bude
hospodin
třicet
spravedlivých
jestlipak
zachrání
město
a
von
říkal
ještě
víc
to
je
nevadí
to
ano
bude
ji
tam
celou
mě
sat
se
pravdy
a
město
nezničí
a
nakonec
končinách
patnácti
čichám
bude
patnáct
neničí
nezničí
ne
že
on
je
tam
nebylo
ani
patnáct
on
říkal
dále
už
nepůjdu
říkalo
s
pod
odejdi
ze
svými
pryč
město
ničím
ale
neobracej
te
se
o
sino
člověk
musí
odejít
k
tomu
se
nemá
obracet.
Odejít
bez
obracení
to
je
při
té
cestě
bude
žitý
princip
ucházet
bez
obracení
odešel
bez
obracení
až
na
to
to
se
mu
manželku
o
tom
která
potom
tam
zůstala
v
podobě
sloupu
a
jestliže
tedy
ten
jan
ten
byl
vzat
a
měl
být
znovuzrozený
eliášem
jak
to
že
ho
potkává
karma
toho
modré
eliáš
který
podle
názoru
starozákonní
ho
ani
nezemřel
byl
za
nebe.
A
to
oděvem
přem
voze
a
najednou
si
tady
rukama
obyčejného
satana
a
tak
ta
zemře
jak
je
to
možné
k
tomu
co
to
bylo
do
to
tady
působil
dali
ta
moc
lidská
není
větší
než
moc
boží
tady
ta
vůle
toho
herodesa
pochodem
on
to
až
nedělal
z
vlastní
vůle
von
dal
na
tu
tanečník
která
si
povídá
dala
že
jste
jim
tady
byl
prostě
udělat
radost
ne
on
si
přála
jeho
hlavu
tak
on
zvolil
a
tu
hlavou
k
ní
předložil
na
talíř
prosím
vás
to
je
skvělý
tříletýho
jak
to
má
v
člověku
že
totiž
hlava.
Je
způsob
myšlení
to
sídlo
myšlenek
jestliže
není
svatá
nemůže
člověk
přijít
do
nebe
či
je
to
to
nejlepší
to
mohlo
eliáše
potkat
mít
jakou
hlavu
jestliže
eliáš
eště
za
svého
života
třebas
toho
prvního
taky
ještě
myslel
tak
ten
eliáš
který
přišel
znovu
musel
někam
dál
dojít
a
to
bylo
z
těla
to
je
to
co
mně
dělalo
vždycky
tak
roku
po
setnout
hlavu
ne
boha
myslet
čili
nic
se
nestalo
žádným
násilím
to
vypadá
dramaticky
ale
ve
skutečnosti
na
to
má
být
ukázku
že
ten
do
hlásal
pokání.
Ne
znovuzrození
z
ducha
a
tam
je
plno
jinde
ne
ve
musí
být
jak
neboť
kdyby
člověk
zůstal
u
pouhého
pokání
tak
zůstane
tak
čet
na
poloviční
cestě
ten
prostě
jenom
připravuje
cesty
páně
jak
se
sám
o
sobě
já
že
a
když
je
připraví
musí
odejít
musí
odejít
a
kdo
mu
setne
ta
neni
se
ho
vlastně
to
způsobila
vite
to
je
zajímavý
že
ho
s
se
dává
setnout
pro
obyčejný
tanec.
Pro
obyčejný
pohyb
pohyb
tohle
obecně
pohyb
že
pro
ten
pohyb
který
existuje
v
lidské
mysli
musí
ten
pohyb
eliminovat
musí
být
vyloučen
ano
musí
padnout
musí
být
tak
dokud
ten
pohyb
v
té
mysli
existuje
tak
člověk
se
nemůže
spojit
s
bohem
a
von
nemohl
stát
v
cestě
k
tomu
spojení
s
bohem
tak
musel
jít
prosím
vás
řekl
jsem
že
ten
kdo
nepracuje
na
hospodářově
poli
nýbrž
hospodaří
pro
sebe
nemůže
být
spasen
ano
asi
tak
to
není
bohem
přijat
není
do
jeho
domu
nemůže
vstoupit
na
poli
vědomí
a
to
se
myslel
tak
že
kdo
při
činnosti
vyk
nepřestane
myslet
na
sebe
není
ještě
na
poli
hospodářově
při
lidské
činnosti
třebaže
nevěří
na
boha
na
tom
tolik
nezáleží
tak
si
myslíte
ta
víra
to
je
pro
kočku
která
nenese
plody.
Do
nevě
do
do
třeba
nevěří
jak
jsem
zdá
na
boha
ale
nemyslí
při
činnosti
na
sobě
na
sebe
je
na
poli
hospodářově
je
na
něm
my
na
věc
mu
o
věc
a
když
může
obhájit
tuto
činnost
navíc
ještě
tím
že
má
dojem
upřímné
dojem
že
já
věc
dobrou
spravedlivou
láskyplnou
tak
zaručeně
je
na
poli
podařený
zaručeně
nemusí
se
do
ničeho
vmýšlet
nemusí
na
boha
vůbec
pomyslet
já
jsem
to
často
se
snažil
vysvětlit
todleto
na
tom
podobenství
o
tom
neradi
který
šel
za
někým
kterým
je
by
největší
světcem
a
oral
pole.
A
když
se
ptal
kolikrát
ten
oráče
který
měl
by
velkým
světce
jsem
pomyslel
na
boha
to
říkal
vůbec
jsem
něho
nepomyslel
a
ono
mu
šlo
o
to
orání
o
věc
dobrou
spravedlivou
že
obživu
lidí
no
a
proto
byl
největším
světcem
on
říkal
tak
se
mi
přeci
jenom
zdá
říkal
narada
že
ty
nejsi
tak
velkým
světcem
když
na
toho
pána
boha
nemyslíš
k
tady
máš
šíři
já
ti
dám
i
plnou
vody
a
ni
tamle
tomu
nedaleko
mu
stromu
ale
pozor
ani
aku
neue
a
i.
A
von
šel
nic
neulovil
a
vy
tě
to
sám
ně
prohlásil
ani
kapka
tak
mně
neutekla
a
on
si
král
kolikrát
jsi
myslel
na
boha
přitom
ani
jednou
kdyby
byl
myslel
na
boha
tak
jsem
to
tak
mi
to
teklo
já
jsem
musel
měl
sem
měl
co
dělat
abych
myslel
na
tobě
je
ani
kapka
neukápl
a
tak
je
to
se
správnou
činností
na
poli
hospodářově
a
další
věc
která
je
přitom
zapotřebí
aby
člověk
který
nemyslel
na
sobě
i
v
tom
v
pravém
slova
smyslu
aby
nemyslel
na
důsledky
pro
sebe
aby
mu
šlo
opravdu
o
věc
aby
se
při
tom
začal
litovat
že
musí
chudák
být
oku
na
tom
poli
začátek
v
litovat
sama
sebete
konec
duchovního
pokroku
člověk
který
sebe
lituje
nějaké
chovali
mý
měl
od
toho
co
dělá
odejít
protože
mílovými
kroky
se
vzdaluje
od
boha
jestliže
nedovedu
věci
dělat
nelítostně
vůči
sobě
to
znamená
myslet
pranu
křivě
na
sebe
a
lépe
bych
ve
plo
kdyby
to
člověk
nedělal.
No
a
ještě
by
se
dalo
říct
moc
věcí
ale
to
je
to
hlavní
co
je
k
tomu
zapotřebí
ne
nějakým
myšlením
se
já
jsem
na
poli
a
to
to
že
to
vůbec
nedokážete
být
na
poli
až
tam
nejste
vůbec
na
tom
poli
ale
dělat
to
bez
du
na
sebe
pro
věc
že
láskyplně
nelítostně
vůči
sobě
ne
to
je
pravá
činnost
pro
boha
dostaví
se
potom
situace
taková
že
nakonec
to
nebudu
dělat
já
nýbrž
to
vydělat
bůh
to
tak
činnost
kterou
jsme
viděli
u
ježíše
krista
to
dělá
mnoho
věcí
které
tam
by
byl
nikdy
nedokázal
ale
s
otcem
a
bravurně
samočinně
samovolně
v
tom
se
samovolná
činnost
dobrá
tedy
tak
nadá
modlitba
nebo
přeříkávání
jména
božího
je
klepání
na
dveře
království
boží
a
pochopitelně
jak
dlouho
je
nám
dovoleno
klepat
že
to
tak
záleží
na
tom.
Jestli
člověk
klepe
tou
modlitbou
a
nebo
jestli
je
to
ten
člověk
který
klepe
a
ta
ruka
modlitba
je
nástrojem
toho
klepání
toho
člověka
že
ta
ruka
která
klepe
je
pouhý
nástrojem
toho
člověka
pak
dlouho
klepat
nebude
a
bude
mu
rychle
otevřeno
jestliže
to
mu
je
ale
jinak
jestliže
ruka
klepe
a
člověk
vo
tom
neví
může
klepat
do
smrti
a
nebude
mu
nikdy
otevřeno.
Myslím
že
s
usměrnění
myšlení
člověka
na
přímou
cestu
k
bohu
může
nastat
teprve
po
prvním
osvícení
předtím
dokud
toto
osvícené
nastane
člověk
pořád
klouzá
do
starých
kolejí
ano
to
je
pravda
a
si
to
napsal
ten
komentátorem
má
dycky
pravdu
že
jo
a
má
věc
a
a
to
by
se
dalo
vysvětlit
takhle
jak
tomu
zabránit
byste
si
chtěl
vědět
aby
nespoutávala
o
těch
kolejí
že
starý
záleží
na
jeho
rozhodnutím
a
realizaci
toho
rozhodnutí
jestli
ten
člověk
má
rozhodnutí
k
tomu
bohu
jít
ne
aby
bůh
patřil
člověku
než
aby
k
němu
šel.
A
že
je
to
rozhodnutí
je
dost
silné
a
ten
bůh
si
ho
vezme
to
osvícení
se
dostali
a
on
nebude
dále
kou
záda
tady
v
kolejí
že
ho
rozhodnutí
je
plytké
a
stojí
vedle
jiných
rozhodnutích
vjem
etapě
se
liší
ch
tohoto
například
bude
vedle
rozhodnutí
boha
se
zmocnit
boha
mít
jako
křesťanští
mystici
mysleli
že
je
to
možné
vedle
sebe
není
tak
to
to
spojení
s
bohem
nenastane
to
osvícení
nenastane
bude
pořádku
zády
kolejí
se
tady
je
první
a
dvacet
otázka
kdo
je
tedy
a
odkud
začíná
být
člověk
živý
asi
tak.
Ježíš
kristus
jednou
řekl
člověku
který
chtěl
za
ním
jít
měl
dobrou
vůli
ale
žádal
o
posvětí
protože
chtěl
pochovat
od
se
řekl
mu
tyto
nedělej
nech
ať
mrtví
pochovávají
mrtvé
čili
pro
to
rozhodnutí
živé
upřímné
považoval
ježíš
kristus
toho
člověka
už
za
živého
totiž
to
to
znamená
kdybych
mluvil
lidsky
o
bohu
nemá
se
tak
dělat
ale
to
jenom
podobenství
nebo
že
je
to
to
za
celou
pravdu
teďka
řeknu.
Kdybych
to
podobenství
řekl
tak
bych
to
vysvětlil
takhle
bůh
považuje
on
nepovažuje
ale
aby
to
lidsky
přiblížil
uvažuje
za
hotovou
smlouvou
se
sebou
o
věčném
životě
jakmile
se
člověk
vědomě
dobrovolně
tomu
věčnému
životu
přihlásit
už
tam
patří
to
věčného
života
a
celý
diví
že
po
tomhletom
rozhodnutí
věci
v
jejich
životě
se
začnou
jinak
tváře
než
před
tím
než
toto
rozhodnutí
dělali.
Že
najednou
jak
se
jim
zdá
zase
je
to
jenom
lidsky
vysvětleno
za
něco
jsou
trestáni
za
to
dříve
trestáni
nebyli
a
něco
je
jim
dovoleno
co
jim
to
je
dovoleno
nebylo
něco
jim
zakázáno
co
jim
dříve
zakazovalo
nebylo
a
je
to
proto
že
tou
chvílí
se
napojili
do
toho
vedení
osobního
které
je
možné
jenom
přes
oživené
ho
člověka
my
tomu
říkáme
před
pominu
dvě
že
samozřejmě
jakmile
ten
člověk.
Nedbá
na
to
co
je
mu
jak
vidí
zakazovalo
o
nějakou
překážkou
ne
že
by
si
šel
nějaký
hlas
nebo
co
je
mu
dovolovat
že
vidí
schodu
okolností
která
ho
přímo
v
malé
ruce
do
nových
situací
otevře
mu
nová
přátelství
dveře
kam
byli
dosud
zavřeny
a
tak
dále
když
tohoto
neposlechne
tohoto
jemné
ho
vedení
se
tak
samozřejmě
si
zmaří
další
vedení
protože
co
začátku
jakmile
člověk
se
zařadí
si
rozhodnutí
mezi
živé
od
začátku
musí
jedno.
Dělat
být
poslušen
toho
vedení
třebaže
mu
ještě
rozumí
velice
chabé
a
často
se
mýlí
nerozezná
vnuknutí
pravá
po
nepravdě
nevadí
jestli
si
myslí
že
to
je
pravé
vnuknutí
máte
podle
něho
zařídit
no
a
plo
pít
ne
a
naučí
se
tímto
promítáním
rozeznávat
pravé
vnuknutí
od
nepravého
takzvaná
tušení
jsou
tím
nejvíce
klamným
ukazatelem
cesty
já
si
mohu
sobě
zrodit
že
takových
tisíci
tušení.
Devět
set
devadesát
devět
jejich
chyby
já
už
na
žádné
tušení
nedám
když
je
to
u
mě
jenom
tušení
tak
už
podle
zkušeností
které
já
mám
odvažovat
tak
vy
jiné
už
se
tím
vůbec
neřídím
vše
ním
se
vůbec
nevidím
že
to
je
to
je
tak
pro
lidi
mrtvé
ani
pro
lidi
oživené
kdo
se
už
dobrovolně
napojili
do
tohoto
spojení
s
bohem
když
ho
nemají
jasně
před
sebou
toho
pána
boha
pro
ty
tušení
přestává
být
vodit
po
dítkem
pro
ty
je
vodítkem
jenom
jistota
jestliže
mám
o
něčem
jistotu
větší
než
o
čemkoliv
jiném
tak
to
je
správné
protože
jako
této
cesty
se
napojilo
takle
do
tohoto.
Pochodu
do
věčného
života
tak
jsem
měl
celou
sérii
sto
budeme
na
t
jenom
ty
hlavní
že
jsem
věděl
jaký
prostředek
je
trvale
spojí
s
bohem
já
jsem
měl
jistotu
a
prostředek
jsem
neznal
vůbec
ale
měl
jsem
jistotu
že
ho
najdu
víte
dobře
že
jsem
ho
našel
způsobem
naprosto
nelidské
že
jsem
ho
našel
ve
weinfurtera
zlým
o
ni
vím
keři
kde
nebyl
napsáno
já
jsem
si
ho
tam
přečetl
stalo
se
správně
že
tím
moji
přátelé
když
to
zjistim
za
kázali
něco
takového
dělat
takovou
modlitbu
provozovala
která
není
zapsáno
je
weinfurtra
protože
to
byl
znáš
český
svatý
a
proti
němu
se
nesmělo
nic
dělat
bylo
to
správné
že
mi
to
za
zakázal
protože
a
se
přesvědčil
tím
mnoho
jiných
věcech
zase
to
bylo.
Zase
jsem
nabyl
jistotu
že
mají
pravdu
ale
byla
to
pravda
pro
mě
velice
nepříjemná
protože
to
moje
duchovní
cvičení
se
tomu
řek
říkalo
nebo
ta
vnitřní
modlitby
mě
vedla
aktivním
spojení
s
bohem
lépe
řečeno
trpnému
spojení
s
bohem
kdežto
tahleta
modlitba
je
jich
vedla
k
aktivním
spojení
s
bohem
závi
se
snažili
boha
mít
a
já
sem
se
před
tím
to
s
tím
předse
nejvíc
ježíši
od
nich
snažil
bohu
od
začátku
patřit
takže
jestliže
ježíš
kristus
potom
přijal
nějakého
učedníka.
Tak
první
co
chtěl
aby
nepatřil
nikomu
jinému
než
tomu
ježíši
než
tomu
vedení
aby
nepatřil
dokonce
ani
svém
úsudku
osobnímu
kdy
jste
jidáš
neboť
patřit
třebas
už
jenom
svýmu
osobnímu
úsudku
rozumu
znamenalo
že
se
nakonec
z
něho
vyklubal
a
není
z
toho
vyhnutí
musí
se
tomu
tak
stát
to
vedení
je
tak
náročné
že
si
vyžaduje
absolutní
poslušnost
a
ta
poslušnost
je
možná
protože
jakmile
jsem
poslušný
má
to
za
následek
z
jistotu
jistotu
každém
počínání
jistotu
násobnou
tím
že
všechny
okolnosti
do
u
člověku
na
ruku.
A
ty
okolnosti
proč
mu
jdou
na
ruku
toto
pán
bůh
tam
všechny
posílá
takhle
lidi
nebo
to
ne
vůbec
tím
bůh
na
nebesích
nemá
nic
společného
to
je
stav
klidu
a
to
to
je
věc
pohybu
to
je
zařízení
duševní
v
tom
automatismu
oživené
číslo
dvě
a
nazývám
že
ono
má
kontakty
obdobné
kontaktu
té
má
automatismus
jedna
s
tímto
světem
jako
já
když
jsem
tady
mezi
vámi
tak
vás
vidím
a
když
já
jsem
když
je
oživen
automatismus
dvě
tak
jsem
mezi
někým
jiným
kde
bych
to
přitáhl
za
vlasy
tak
by
říkal
mezi
svatými
takže
není
žádný
problém
se
s
nimi
stýkat.
Není
jestli
je
tak
ten
člověk
tam
není
tak
se
mýlí
ale
tam
se
jí
existuje
jistota
s
kým
mám
tu
čest
tam
se
mi
představuje
ty
svatý
daleko
dokonalejší
způsobem
než
se
mi
představujete
vy
které
já
tady
vidím
protože
s
tím
svatým
stav
nestýkáte
že
ho
vidíte
obec
se
potřebujete
vědět
to
je
naopak
řek
bych
degradace
toho
stavu
to
vidíte
ale
obsahem
jeho
vědomí
se
stýkáte
vy
vy
se
spojujete
z
jeho
vědomím
že
ono
je
to
vědomí
na
tamto
a
ta
úrovni
a
z
jeho
světlem
a
vy
se
svým
že
spojit
proto
že
vlastně
světlo
je
tam
vidět
a
spojuje
se
s
jejich
světlem
a
tak
tedy
mohlo
dochází
k
tomu
účinku
že
dělali
zázraky
a
předtím
to
byli
rybáři.
Protože
spojili
s
možnostmi
boží
mi
a
u
boha
jak
je
na
jednom
místě
řečeno
slovo
je
skutek
kdežto
u
nás
slovo
není
skutkem
a
tak
když
například
ještě
bych
lépe
říci
řekl
vůle
je
skutkem
už
kdežto
vůle
od
vůle
něco
udělat
nebo
když
něco
chceme
k
uskutečnění
toho
je
moc
daleko
člověka
ale
protože
tam
vůle
je
skutkem
tak
proto
k
vám
hodí
lidi
kteří
prostě
bych
vám
byli
nepřišli.
A
je
ten
skutek
se
u
nich
uskutečnil
oni
mají
taky
ten
automatismus
dvě
který
vy
pokud
se
nějakým
způsobem
připraven
k
použití
oživuje
te
v
tom
smyslu
že
oni
jdou
za
tím
světlem
nebo
jsou
nuceni
za
tím
světlem
který
byste
osvítili
takže
to
všechno
vychází
od
vás
z
toho
vašeho
pomoci
ten
vám
to
přivádí
aby
se
muselo
tam
na
nebe
kdyby
se
musel
pořád
vona
boha
doved
někomu
karel
nebo
do
věčně
nebo
dej
mě
do
styku
s
člověkem
který
by
mně
pomohl
víte
protože
jsem.
Od
začátku
chtěl
k
tomu
bohu
patřit
tak
jsem
tu
hru
pánu
bohu
pokazil
jako
to
dělali
třebas
křesťanští
mystici
že
ho
pořád
chtěli
nějak
využít
čili
aby
ho
ved
aby
je
vedl
třebas
aby
ho
to
znamená
kdybych
já
chtěl
aby
mě
pán
bůh
vedl
tak
chci
vlastnit
prakticky
vlastnit
kdežto
já
jsem
toto
nikdy
na
bohu
nechtěl
nic
sem
na
ní
nechtěl
než
jemu
patřit
mezi
na
čáku
nebo
to
třeba
pře
jako
kazil.
A
začátku
jsem
chtěl
jenom
tohleto
ale
běda
když
on
se
projevil
proti
není
možné
aby
se
neprojevila
ten
následek
tohoto
spojení
taky
ve
smyslech
a
on
se
mi
projevil
ve
smyslech
to
znamená
já
jsem
zažíval
jak
jsem
vám
to
často
říkal
sto
sedmnáct
dní
beze
z
bude
mezer
blaženost
která
mě
znemožňoval
například
lidskou
činnost
protože
je
bylo
dobře
ne.
A
já
jsem
si
na
to
tak
pěkně
zvykl
tak
mě
v
tom
bylo
dobře
že
jsem
se
neměl
s
tím
rozloučit
a
to
bylo
přivlastnění
následků
toho
pro
počáteční
ho
malého
nepatrného
stupně
spojení
a
tuhletu
chybu
právě
dělali
křesťanští
sice
nebo
tradice
která
je
vedla
po
řečeno
že
jim
napovídala
boha
můžeš
mít
a
že
ho
chceš
mít
ten
vyřeším
pořádku
a
tím
ho
dycky
znovu
ztratili
a
že
i
když
jsem
ho
měl
třebas
to
sedmnáct
dní
tak
sem
ho
poslušen
ti
dnech
ke
svému
velikém
žalu
ztratil
blaženost
byla
ta
pán
a
já
jsem
přestal
toužit
o
bohu.
A
začal
jsem
toužit
po
blaženosti
já
jsem
se
stal
chtít
být
boží
nebo
ná
nebo
náležet
bohu
a
chtěl
jsem
se
let
v
tom
blaha
který
pochází
z
tohoto
spojení
představte
si
to
a
od
pudete
chybě
křesťanští
mystici
nevěděli
oni
se
tolikrát
vyválel
v
tomhletom
že
se
kolikrát
za
osmnáct
let
my
mám
na
mysli
učitelkou
kazetu
v
terezii
se
nemohli
z
toho
zvete
v
říká
tady
na
moravě
a
to
je
dost
dlouhá
doba
to
já
bych
nikdy
byl
nevydržel
naštěstí
má
člověk
od
pána
boha
taky
rozum
a
když
to
světlo
které
ustalo
přestalo
fungovat
tak
tady
byl
rozum
který
mě
říkal
jestlipak
někdo
z
lidí
smyslově
vnímá
boha
nikdo
čili
to
co
já
jsem
vnímal
tu
blaženost
to
nebyl
on.
A
poznal
jsem
že
jsem
se
mýlil
to
byl
nějaký
následek
něčeho
co
jsem
smyslově
asi
nevnímá
to
byl
jeden
z
následků
jedna
zplodí
na
tak
jsem
se
k
tomu
potom
od
té
chvíle
stavěl
velice
opatrně
a
naopak
když
to
na
mě
zase
šlo
tak
jsem
tak
z
jedni
způsob
modlitby
že
jsem
nebyl
schopen
vnímat
tu
blaženost
ještě
jsem
blažený
jsem
se
říkal
tak
ještě
musíš
jemněji
do
toho
boha
skrývat
aby
to
jemnější
než
ten
pocit
který
máš
tak
jsem
pořád
vjemový
způsob
soustředění
na
boha
až
daleko
za
mnou
zůstával
ta
blaženost.
A
to
se
stalo
asi
za
další
tři
měsíce
takže
jsem
překonal
ty
pocity
kterými
se
kterými
zápor
a
mystikové
celá
léta
v
sobě
že
nevěděli
nevěděli
kde
jim
neřekl
že
toto
je
chybné
ano
já
ne
říkám
jenom
ty
začátky
toho
spojení
abyste
věděli
že
to
vedení
máli
fungovat
nezáleží
je
ne
na
vůli
boží
ale
záleží
na
rozhodnutí
člověka
to
rozhodnutí
toho
člověka
musí
pořád
živé
pořád
organizován
pořád
rozumné
a
proto
já
si
kladu
za
úkol
vám
si
věci
rozumově
co
nejdále
zpřístupnit
abyste
měli
zdravou
kontrolu
já
narozdíl
od
weinfurtra
zdravý
rozum
nepovažuju
za
nic
chybného.
Neboť
když
to
vím
že
to
takhle
nemá
dopadat
tak
mohu
jít
za
tím
za
to
dál
když
to
nevím
tak
se
v
tom
vážím
odpuštěním
asi
v
tom
medím
marně
se
pomalu
považuju
se
za
prase
na
určité
úrovni
nic
jiného
to
není
takhle
se
mi
to
jevilo
sem
se
považoval
za
svině
za
prase
za
to
něco
takovýho
nutného
nejsem
vybalujete
přes
není
cesta
tudleto
a
možná
že
se
vám
to
zabývali
se
přísné
nebo
řízné
todleto
ale
vy
jste
mi
to
vono
to
bylo
ještě
si
vnější
já
si
netroufám
říci
co
jak
jaká
přísnost
vyřkl
jenom
naznačím
který
věci
ale
nelekejme
se
to
nic
bych
byl
nedokázal
z
toho
co
teďka
budu
říkat
kdyby
nebylo
ze
začátku
té
milosti
toho
boha
představili
a
jak
vám
někdo
představí
nějakou
takovou
vznešenou
bytostí
vůli
nosili
dycky
jako
je
bůh
tak
už
nemůžete
nic
na
tomto
světě
považovat
za
většího
ze
začátku
všeho
štítit
například
máte
kdy
šlape
na
poda
když
jste
přišel
di
zkopali
kde
jste
byli
společně
králem
a
teďka
se
na
podal
svého
obyčejného
bytu
tak
si
říkám
si
ty
svoje
nohy
izolovat
a
mně
co
z
té
komnaty
eště
toho
šlapáno
po
komnatě
krále
z
bylo
na
míchá
jsem
se
bál
šlápnout
na
zem
fakt
abych
udělal
nějaký
hřích
co
jsme
to
nebylo
bez
pomyslel.
Já
jsem
vám
dělal
takový
vylomeniny
představit
já
jsem
byl
nemožný
to
studoval
to
mít
tak
to
dopadá
ale
zkrátka
před
bylo
to
na
to
zkoušel
která
kdyby
by
někdo
zažíval
takhle
intenzivně
jako
já
tak
já
bych
všemi
deseti
byl
pro
to
aby
opravdu
se
mu
umožnila
na
čas
né
pořád
ho
izolovat.
Odstraněn
ho
z
lidské
společnosti
a
na
tu
možnost
klidu
aby
to
mohl
zažít
trápit
protože
ten
svět
mě
nenechal
to
strávili
všichni
mně
říkali
jednáš
špatně
že
lidskou
hlediska
tomu
tak
bylo
ale
abych
řekl
něco
konkrétního
tak
třebas
když
vedle
mě
nikdo
mluvil
světsky
třebas
mě
vykládal
o
něčem
co
udělal.
Co
se
mu
stalo
mně
z
toho
pojímal
taková
hrůza
protože
to
bylo
světské
dění
které
bylo
mimo
boha
pojede
v
pohybové
oblasti
že
já
jsem
mu
říkal
prosím
tě
neříkej
mění
buď
tak
dobrý
já
tě
nemohu
poslouchat
tak
jsem
si
tep
el
všechny
kolem
sebe
a
věděl
že
jsem
blázen
protože
mluvili
rozumné
věci
například
dejme
tomu
někdo
mi
říkal
jak
kdyby
počítal
ten
příklad
to
by
to
bylo
den
před
tím
zajímalo
ale
teďka
mně
to
vůbec
nezajímal
že
si
ho
vypočítavý
nebyly
počítat
že
se
k
tomu
měl
odpor
k
tomu
dělení
jak
vy
počítal
příklad.
A
to
když
lidí
jednali
lidsky
normálně
tak
prostě
to
bylo
pro
mě
mě
v
tom
mluvit
mocí
to
to
prostě
mě
i
vyváděl
z
toho
mého
vnitřního
stavu
v
té
blaženosti
ta
kterou
jsem
se
tak
těšil
a
kterou
jsem
nechtěl
ztratit
tady
jsem
se
naučil
na
druhé
straně
vlastnit
a
vlastnit
nebezpečnější
normální
člověk
a
proto
jsem
byl
tak
krát
že
mě
z
toho
ty
moji
přátelé
vyvedli
a
že
mě
dali
k
dispozici
weinfurtrovi
cvičení
normální
opakování
jména
božího
které
okamžitě
začlo
mít
výsledky
žádné.
Má
to
bylo
to
byla
jedna
na
jedné
straně
veliká
sprcha
a
na
druhé
straně
když
za
tím
byla
jistota
zase
že
to
bude
mít
výsledek
tak
jsem
si
rozumně
říkal
a
h
tohleto
je
zkouška
jestli
by
držíš
a
tak
jsem
vydržel
pět
let
toto
cvičení
než
se
dostavil
ty
výsledky
těch
prvních
přímější
a
si
já
jsem
samozřejmě
měl
na
pozadí
vědomí
totu
že
to
povede
tam
kam
to
vedlo
že
se
s
tím
vrátím
k
bohu
který
ho
jsem
podle
mého
názoru
ztratil
ale
tady
je
jiná
zajímavá
záležitost.
Že
já
jsem
nevěděl
že
se
nedá
ztratit
že
když
ho
člověk
pořád
krmím
když
to
ve
smyslech
není
a
já
jsem
ho
smyslově
vodmítl
že
on
se
mnou
komunikuješ
a
že
se
ke
mně
pořád
sbližuje
nebo
já
k
němu
tebe
řečeno
tak
jak
jsem
vám
říkal
se
o
té
události
z
toho
květnu
třicet
čtyři
letech
nebudu
opakovat
to
bylo
v
době
kdy
jsem
dělal
weinfurterovi
cvičení
už
dávno.
A
nevěděl
jsem
že
by
tom
upadal
do
extaze
vůbec
ne
a
zřejmě
ne
jednou
nýbrž
často
asi
to
bylo
denní
můj
chléb
takže
něco
ve
mně
narůstala
nevěděl
jsem
jak
a
smyslově
se
to
neprojevovalo
a
to
byla
moje
záchrana
furt
by
moje
záchrana
té
smyslu
jak
se
to
neprojevovalo
jak
to
dělali
ostatní
mystici
který
vánoce
tam
se
jim
to
smysl
je
projevovat
šimrání
po
těle
kdežto
já
když
jsem
cítil
šimrání
po
těle
jak
už
jsem
tak
samo
sebou
to
na
mně
šlo
tak
už
jsem
věděl
co
s
tím.
Že
to
není
on
a
že
musí
mít
za
to
tak
se
zjevil
co
přeříkávání
jména
božího
tak
až
jsem
ho
už
nemohl
vůbec
jemně
říkat
a
tam
se
za
mě
začal
modlitbu
jak
jsem
vám
to
vykládal
a
bylo
třeba
jenom
se
naučit
ho
nechat
ve
mně
působit
být
při
tom
trpný
protože
to
působení
to
sám
se
mi
tady
hezky
vykládá
to
nespočívá
v
tom
že
bůh
se
ve
vás
jako
modlí
nějak
něco
přeříkávána
otčenáš
nebo
něco
takovýho
nýbrž
že
vás
od
sebe
od
toho
našeho
pomíjejícího
odpoutává
a
velice
prudce
že
by
najednou
ztrácíte
pocit
tělesnosti
ztrácíte
potřebu
žít
na
tomto
světě.
A
na
druhé
straně
přeci
jenom
v
koutku
zůstáváte
sami
sebou
a
jakmile
si
uvědomíte
ono
to
jde
do
určité
hloubky
a
jakmile
ale
to
tělo
se
hlásí
o
život
zde
na
tomto
světě
protože
uhasíná
jeho
cizi
všechny
jeho
vysoký
činnosti
u
nás
i
nají
tak
se
určuju
a
bráníte
se
té
smrti
to
se
mi
stalo
o
krátí
na
to
vám
všechno
upozorňuju
abyste
věděli
že
i
když
člověk
je
chráněn
způsobem.
Jak
jsem
to
říkal
těmi
i
to
tam
nikoliv
nějakým
tušením
tak
musí
při
tom
do
toho
vkládat
všechno
co
mu
z
něho
zbylo
nesmí
si
mít
nechávat
pro
sebe
žádná
zadní
vrátka
aby
kdyby
to
nějak
zkrachlo
tak
by
přeci
jenom
tady
aspoň
ještě
zůstal
a
s
tím
kdy
veliké
potíže
asi
tak
další
nějaký
rovný
až
po
tom
jsem
si
myslel
že
už
jako
je
to
v
pořádku
tak
jsem
se
dastat
do
koncentráku
protože
to
pořád
to
nebylo
já
jsem
byl
schopen
se
s
tím
bohem
spoléhat
jenom
v
modlitbě
a
ne
v
běžném
životě
a
to
je
to
co
se
mu
sem
říkal
jednostranné
krmení
automatismu
dvě.
Člověk
má
krmit
ho
nejenom
správným
duchem
modlitby
to
tam
u
mě
bylo
ale
správným
duchem
činnosti
to
tam
mě
vůbec
nebylo
tím
se
klidně
vydržel
devět
prvních
let
a
nebýt
této
anomálii
tak
jsem
se
dokonce
tak
nepotřeboval
dostat
tam
mě
učili
jak
činnost
považovat
za
modlitbu
tedy
platí
o
cosem
všem
tom
co
jsem
tady
předvedl
to
co
řekl
ježíš
kristus
při
jedné
příležitosti
kdo
nemá
to
znamená
že
to
nemá
ten
to
živé
spojení
s
bohem
tomu
i
to
co
má
to
znamená
o
čem
ví
že
má
co
vlastním
bude
vzato
ale.
Ten
kdo
má
rozumíte
to
spojení
s
jemným
životem
třebas
chabé
počáteční
jako
to
bylo
třeba
a
je
u
mě
tak
tomu
bude
pořád
předáváno
to
je
to
nepude
spravedlivost
veliká
že
když
to
takhle
z
veliké
ale
opravdu
ani
bůh
nemůže
stavět
na
na
ničem
si
tady
na
něčem
čili
tady
je
zdůraznění
ta
lidská
složka
důležitost
lidského
působení
přitom
kdyby
člověk
nic
neznamenal
jeho
rozhodnutí
se
znamenalo
tak
by
takhle
ježíš
kristus
nemluvil
ale
on
tímhletím
říká
rozhodný
se
člověče
jít
ke
mně
být
živým
víc
se
mnou
roznesli
rozli
se
mně
poslouchat
a
ne
sebe.
Poučení
tak
poteče
do
tebe
po
toky
vody
živé
nebudešli
poslouchat
nebudešli
chtít
za
mnou
jít
tak
se
to
všechno
ztratí
budešli
to
učiní
si
tu
chybu
na
cestě
že
budeš
chtít
mít
cokoliv
z
toho
co
ti
dávám
tak
tou
chvílí
se
ode
mě
vzdaluješ
já
jsem
zažil
těch
sto
sedmnáct
dní
blaženosti
od
samého
začátku
a
začal
jsem
toužit
po
tom
blažeností
víc
než
po
bohu
já
jsem
ji
měl
k
touží
po
tom
aby
měl
čili
tím
jsem
neměl
to
co
jsem
měl
mít
proto
jsem
ztratil
i
to
co
mně
bylo
dáno
že
tak
takhle
se
má
tomu
přirovnání
asi
rozumně
podle
mýho
názoru
pro
tetě
vlastně
vysvětlit
a
naprosto
neřekl
příklad
že
jste
se
to
chtěl
ukázat
dívejte
se
ježíš
kristus
byl
ze
začátku
závislí
na
panně
marii.
A
to
do
té
doby
dokud
se
nedovršil
to
čemu
říkáme
zrození
z
vody
znovuzrození
z
vody
nikdy
v
té
době
než
vstoupil
do
jordánu
neřekl
kdo
je
má
matka
jeho
matka
byla
panna
marie
a
takže
když
ve
dvanácti
letech
ho
hledali
a
našli
tak
zaručeně
nazval
matkou
ještě
matko
pro
se
ta
vo
to
mně
obává
aktivně
jsem
v
tom
čem
musím
býti
ale
potom
po
zrození
z
vody
už
jím
za
matku
nepovažoval.
Co
je
tím
řečeno
naše
nesmrtelná
duše
tím
co
má
v
nás
k
dispozici
cit
musí
mě
má
určitou
do
časnou
funkci
ta
nás
má
jenom
vlivem
z
té
naší
mrtvi
slona
čeho
hrobu
který
nazýváme
životem
jakmile
se
i
do
po
vede
tak
nás
musí
nechat
odejít
od
sebe
do
vůle
otcovy.
Neboť
na
tom
stvořiteli
záleží
jestli
on
nás
pustí
se
řetězu
stvoření
ona
v
tom
řetěz
odsouzení
není
nám
není
nepotřebuje
nikdo
pouště
ale
my
tam
jsme
a
ona
teď
odpojil
bych
tak
neklapalo
na
nohy
že
můžeme
dobrovolně
jít
k
otci.
Takže
co
ten
ježíš
slyšel
v
jordánu
ten
dojem
tento
je
syn
můj
milý
němž
se
mi
zalíbilo
nebyl
už
synem
matky
chápete
než
byl
synem
otce
nebesích
přestal
být
synem
panny
marie
té
chvíli
a
to
je
dovršení
křtu
vodou
nebo
znovuzrození
z
vodou
se
součást
toho
zrození
no
prosím
vás
ale
pak
se
to
musí
ještě
žijeme
na
světě
převést
realizovat
v
tomto
světě
převést
do
do
praxe
to
přejde
do
tak
se
bylo
těch
čtyřicet
dní
růstu.
Po
kterém
následoval
pokušení
satana
překonání
satana
tak
teď
se
člověk
musí
vypořádat
na
rozhraní
toho
prvního
rovnocení
se
svým
já
kterému
dosud
sloužil
a
protože
mu
sloužil
vlivem
výchovy
kterou
měl
třebas
by
byl
nechtěl
ten
výchovy
kterou
měl
vod
jenom
výchově
o
všem
tak
teď
naopak
to
já
musí
sloužit
člověku
který
tak
bohu
a
kdyby
nesloužilo
to
já
tomu
se
který
tak
by
nemohl
ten
člověk
bohu
jít
se
to
já
vám
pořád
nechci
potřebuje.
Bez
lidského
já
další
postup
není
zase
se
ani
nadále
možný
jenomže
si
já
který
neposlouchám
který
je
středem
všeho
se
dál
užít
který
kdo
úkol
je
já
středem
jeho
bytosti
ten
se
přes
křest
vodou
nedostane
on
musí
objevit
v
tomto
metru
ne
dříve
to
udělal
dříve
tak
to
je
taky
chyba
že
jeho
já
se
proměnilo
v
satana
v
té
chvíli.
A
že
tedy
mu
musí
sloužit
tomu
člověku
který
celý
bohu
a
nesmíte
m
člověk
sloužit
tomu
satanu
konečně
to
si
rozeberete
to
pokušení
na
pouště
bude
vám
to
úplně
jasné
a
co
je
to
nouze
z
vody
se
z
vody
je
využití
všech
možností
naší
nesmrtelné
duši
k
vedení
to
je
začátek
osobního
vedení
že
sme
vedeni
úkolem
individualizovaná
úkolem.
Který
v
nás
má
nechá
duše
ona
jedna
jediná
ale
my
představujeme
individualizovaná
úkol
jedné
a
téže
nesmrtelné
duše
my
ten
individualizovaná
úkol
musíme
splnit
pod
jejím
vedením
a
byli
jo
vedení
by
to
nešlo
to
znamená
my
se
musíme
stát
že
bych
individualitou
oblasti
ducha
jako
se
byli
individualitou
v
oblasti
hmotné
že
se
že
jsme
my
se
tím
a
já
jsem
tím
a
tak
dále
máme
takové
takové
vlastnosti
tak
tam
také
nabudeme
vlastnosti
mysli
tam
najdeme
svůj
příbytek
abych
povinován
u
boha
je
mnoha
přímým
nejsme
jenom
takový
bez
bez
nějaké
omezení
tam
nejsme
bez
tváře.
Ta
máme
svou
podobu
to
ten
příbytek
a
tu
podobu
musíme
objevit
nalézt
oživit
no
a
pak
někoho
z
nás
třeba
bude
to
oblasti
ducha
nějaký
eckhart
někoho
třeba
ta
tá
terezie
a
tak
dále
ale
ni
ani
ten
ani
onen
ale
říkám
ten
jinou
podobu
budeme
se
jinak
vyjadřovat
o
věci
z
jiné
strany
na
to
pudeme
a
bude
to
náš
přístup
a
nebude
nikým
jiným
napodobitelný
když
ho
to
někdo
jiný
bude
ukazovat.
Tak
vám
to
bude
ukazovat
jenom
jako
podobenství
na
to
vás
upozorňuju
a
ne
jako
něco
co
se
u
vás
také
tak
musí
stát
podobně
se
to
stane
analogicky
ale
ne
tak
no
to
tedy
znamená
že
nakonec
až
se
to
všechno
dovrší
budeme
moci
býti
osobním
svědkem
boží
velikosti
že
ho
ostatního
ne
a
si
prosím
vás
tady
je
námitka
ze
sladké
a
pět
set
čtrnáct
že
totiž
se
tam
praví
marnotratný
syn
si
vzpomněl
na
nebe
a
vracel
se
do
něho.
Trvám
já
se
neděje
to
bude
dělat
obtíže
trvám
na
tomto
změní
z
toho
důvodu
že
nebylo
marné
že
on
všechno
co
měl
od
otce
všechno
co
patřilo
rajském
dítěti
a
co
by
bylo
zůstalo
nepromarnil
kdyby
ten
člověk
zůstal
báji
všechno
promarnil
takže
z
rajského
mu
nezbylo
opravdu
nic
jenom
vzpomínka
na
otce
a
to
je
nebe
a
domov
otcův
je
taky
nebe
v
té
příbytek
u
otce.
A
ještě
to
řeknu
jinak
není
nesmyslné
že
člověk
padá
z
ráje
a
obchází
si
tady
světem
neboť
smysl
toho
je
ten
aby
se
nevrátil
do
ráje
nýbrž
do
nebe
a
když
se
a
nemohl
by
se
vrátit
do
nebe
kdyby
se
neprošel
tady
potom
světě
to
je
to
navíc
co
se
člověku
dostává
se
mu
chybělo
dokud
byl
v
ráji
že
neměl
zkušenosti
to
světem
že
neprošel
tou
nejnižší
tak
tomu
nejznámější
fází
stvořeného
od
boha
že
ne
nepřešel
do
té
krajní
polohou
pak.
Ze
které
se
může
shonu
zase
nazpátek
dokud
tam
nedostanete
klaní
polohy
a
ra
není
kain
povaha
on
se
nemůže
zhoupne
smysl
tohoto
trápení
je
na
tom
světě
je
ten
že
ti
můžeme
vzpomenout
na
nebe
a
ne
na
ráji
já
to
dokumentuju
to
zkušenost
v
tom
sedmnáctým
rokem
si
neoděl
na
to
nebyl
ani
tečka
blaženosti
sem
zažíval
v
tom
bude
ho
říkal.
V
tom
bylo
nazírání
na
nebe
to
nebyla
žádná
blaženost
v
tom
byl
úděl
se
to
zastavilo
člověku
dech
ráj
by
člověku
dech
ne
zase
na
nebe
protože
jsem
se
dostal
v
té
houpačce
lidského
stvoření
až
nakonec
stvořeného
a
teď
to
bralo
rozběhnout
stranu
při
tom
malinkým
rozběhu
jsem
spatřil
už
pomine
o
co
pít
jsem
byl
teprve
začátku
toho
sou
tí
nazpět.
A
teď
se
podívejte
jak
mi
to
dokonce
ježíš
kristu
když
potom
se
vrátíte
marnotratný
syn
do
otcova
domu
a
ten
syn
který
zůstal
ten
stav
si
v
za
v
tom
ráji
se
vrací
spolek
kde
pracoval
tak
se
ptá
proč
je
tam
tak
ve
stalo
oni
říkají
no
vrátil
se
tvůj
bratřík
že
jo
který
se
ho
promarnil
ve
světě.
No
a
ta
ta
má
hroznou
radost
zabil
dobré
doby
če
a
o
bobovi
byli
toho
nají
šatů
ne
no
a
moc
si
tam
dávají
dobytí
k
té
pořádek
todleto
já
tady
pracuju
celou
tu
dobu
já
jsem
děvkám
a
nepromarnil
to
mění
od
toho
a
mě
nikdy
tereza
bil
a
žádný
prsten
a
žádnou
postavu
žádný
mana
nebyl
no
to
je
pořád
on
se
on
říká
že
ten
syn
který
se
vrátil
někde
jinde
on
že
má
jiné
postavení
že
on
je
nebi
že
on
není
v
tom
ráji
kde
se
ještě
mate
to
pravé
pro
nejbližší
spojení
s
bohem
neexistuje.
Ten
to
ten
není
na
ruce
ten
nejkrásnější
oděv
není
na
jeho
těle
rozumíte
a
já
vám
řeknu
kdybych
se
byl
v
tom
prvním
závoru
věčnosti
dověděl
orání
a
vzpomněl
si
na
ráji
tak
by
byl
ztracen
na
celý
život
a
že
v
tom
nebyla
ani
špetka
k
pomíjen
na
ráje
teprve
když
jsem
potom
zažíval
nějaké
následky
nějakého
toho
částí
tak
jsem
si
je
ráj
vědomovat
tak
proto
jsem
byl
zachránila
to
se
to
rozlišit
toto
není
ono
to
to
není
to
spojení
s
bohem.
Při
vás
promarnění
na
vyšším
stupni
už
nemůže
být
to
co
je
promarnění
na
stupni
mší
to
znamená
třeba
dejme
tomu
když
abraham
odchází
z
hořící
gomory
a
sodomy
a
ví
že
se
tam
nebude
moci
nikdy
vrátit
neboť
to
město
bude
obrácen
v
pokoru
neon
se
ani
neobrátí
ani
sem
neohlédlo
to
je
vzor
správného
promarnění
na
vyšším
stupni
on
odchází
ze
sebe
jo
toho
který
má
být
zavržen.
A
ani
se
po
sobě
neobrací
i
toto
je
jiná
forma
promarnění
takových
to
promarnění
eště
zase
na
vyšším
stupni
musí
být
celá
řada
jakmile
já
totiž
něco
z
toho
nepromarnil
tak
se
u
toho
zastavím
to
jsem
taky
dělal
všechno
všechny
chyby
jaké
si
kdyby
kristus
sem
udělal
takže
mohu
odpovědně
mluvit
za
člověka
který
umí
promarňoval
a
ne
promarňoval
a
držet
se
toho
ne
chtít
to
mít
všechny
ty
ty
chyby
se
dělal
že
vím
že
kdyby
se
udělal
to
chybu
jsem
to
chtěl
mít
tak
jsem
promarnil
další
postup
že
tam
zastavil
ale
to
nebylo
správné
promarnění.
Správné
promarnění
které
vede
k
dalšímu
postupu
je
to
musíme
rozlišovat
je
takové
že
se
od
toho
od
vrátí
jako
by
to
nebylo
čili
je
to
promarněno
rozumíte
nebo
jak
se
v
tom
není
rozpor
ne
jestli
to
myslí
při
mam
že
už
v
tom
není
rozpor
pamatujete
si
na
to
čas
to
připomínáme
přirovnání
který
jmenoval
ramakrišna
že
ten
narada
šel
se
zeptat
ne
něco
někam
k
nějakýmu
světci
na
to
jak
se
spojit
s
bohem
během
jednoho
vtělení
a
šel
okolo
tanečníka
který
tam
choval
potom
list
na
tým
stromem
a
ten
se
ho
ptal.
Aby
prosím
tě
na
rady
i
tam
kde
ten
světec
si
stěl
všechno
do
té
jsem
to
taky
jak
dlouho
já
se
stěnu
muset
vtělovat
ne
a
já
vynechám
všechno
ostatní
stýkáme
jde
ani
něco
jiného
než
jak
jsem
to
jsem
ukazoval
před
tím
a
když
se
vracel
ten
narada
od
toho
světce
který
mu
prozradil
všechno
co
potřeboval
vědět
tak
mu
taky
o
tom
tanečníkovi
prozradil
že
tolikrát
se
ještě
chtěli
kolik
je
těch
listů
na
tom
stromě
to
byl
koš
list
na
tý
strom.
Ten
tanečník
se
podíval
a
ten
strom
a
říkal
je
je
to
je
milost
boží
že
já
jenom
za
tolik
těl
já
který
jsem
jenom
tam
co
o
za
tolik
vtělení
já
už
se
dostanu
k
pánu
bohu
a
začal
tančit
s
takovou
blaženosti
že
okamžitě
se
spojil
s
bohem
co
myslíš
spojeno
ta
blaženost
neodpovídají
to
je
otázka
jenom
tolik
že
nic
ká
spojila
ho
ta
blaženost
a
nebo
to
jeho
celoživotní
tam
co
mání.
Tam
chování
celoživotní
ho
spojilo
víc
než
ta
blaženost
to
tam
chování
celoživotní
ta
radost
pohybu
celoživotní
byla
pravým
základem
který
byl
potom
jenom
dovršeno
jistotou
že
k
tomu
bohu
taky
patří
že
mu
tak
má
tak
kdybychom
my
měli
jistotu
že
pak
jíme
bohu
tak
všechno
špatného
dobrého
ať
jsme
tancovat
nebo
plakal
všechno
by
se
na
našem
koně
ukázalo
být
kladem.
V
tom
poznání
boha
poznání
boha
nespočívá
v
tom
že
se
někdo
modlí
nebo
že
se
nedo
pustí
toho
nepřibližuje
příliš
mnoho
tomu
pomalu
jenom
pom
pomáhá
jenom
o
sat
určitou
překážku
místní
překážku
na
cestě
nějaký
para
jste
sty
ale
nic
víc
než
to
život
který
žijeme
a
umožňuje
odstranit
všecko
cesty
a
bude
žít
jakkoliv.
A
čím
plně
ji
byl
živ
tím
dokonaleji
odstraňuje
překážky
neříkám
jak
já
říkám
jenom
plněji
kdyby
tomu
tak
nebylo
bývalo
tak
by
byl
se
nemoh
milovat
na
prostitutkou
která
si
lehla
k
jeho
nohám
jejich
život
plně
žitý
jak
neříkám
připravil
dokonale
dokonale
podškrtávám
k
tomu
aby
to
dovršil
ježíš
kristus
svou
jistotou
já
jsem
to
království
který
si
dosud
svým
způsobem
života
nenajedl.
Ale
který
si
ani
si
věděla
hledala
protože
my
si
neuvědomujeme
že
sme
ho
hledali
že
shledali
i
v
té
nejmenší
blaženosti
i
v
tom
nejmenším
poznání
jedna
a
jedna
jsou
dvě
že
to
bylo
hledání
boha
že
to
že
jsme
vůbec
lidmi
že
to
je
veliká
cesta
za
bohem
ze
které
není
vyhnutí
že
to
je
tažení
boží
které
platí
na
všechny
bez
rozdílu
na
malé
velké
boha
té
chudé
a
zdravé
a
nemocné
a
všichni
tohleto
máme
v
chci
svém
to
je
dědictví
který
jsme
si
odnesli
po
otci
nemůžeme
zapomenout
úplně
nevíme
co
děláme
jediná
chyba
je
v
tom
že
jsme
nevědomí
že
nevíme
co
děláme
ale
já
to
prozrazuju
my
jdeme
k
bohu
všichni
když
o
tom
nevíme.
A
tak
se
potom
najednou
podivíte
kdy
já
jsem
nic
nedělá
já
jsem
tě
pane
bože
nikdy
neviděl
já
sem
ti
nikdy
nedal
na
ji
napít
že
jsem
tě
nenavštívili
a
najednou
ty
mě
tady
pasuje
tomu
né
a
věřte
mi
ten
život
není
možný
vést
jestli
jste
si
nemoh
vydržet
vůbec
se
sebou
spravedlivě
není
možný
vést
tak
aby
člověk
nevyvedlo
něco
dobrého
mně
se
líbí
to
co
říká
jedna
taková
průvodce
česká
když
se
halíře
borský
jinak
takhle
veliký
sprosťárna
boží
a
co
ho
tady
co
si
dobrého
udělal
a
on
přeci
jenom
se
nebono
vopravdu.
Tak
může
být
přijat
říkal
svatý
ne
asi
tak
nějak
je
to
s
tím
svým
životem
spravedlivě
žít
se
snažit
to
je
daleko
důležitější
než
vykonat
nějaký
specifický
úkon
když
pro
mě
dneska
promiňte
mi
já
jsem
v
té
fázi
vývojové
život
znamená
víc
než
pouhá
modlitba
život
by
se
už
dneska
v
té
fázi
ve
které
se
měl
by
stát
modlitbou
a
stává
se
ji
i
u
člověka
který
o
tom
neví
že
tomu
tak
je
když
je
spravedlivým
životem
například
pan
benža
opravdovým
životem
jeho
život
byl
modlitbou
opravdu
vys
toho
znali
kteří
opravdu
modlitbou
a
voni
to
všechny
v
jeho
pracovat
na
jeho
pracovní
ty
věděli
co
nemá
a
nerušili
od
té
modlitby
nechali
o.
Já
jsem
byl
sám
svědkem
toho
jak
se
na
něho
oso
pil
nějaký
člověk
je
ho
taky
znáte
a
on
ho
odmítl
takovým
způsobem
to
na
cení
že
ten
dotyčný
mě
to
potom
vykládá
říkal
já
jsem
byl
vyřízen
já
sem
mu
nemohl
být
krátí
vyčítat
protože
jsem
věděl
že
to
člověk
spravedlivý
a
že
prostě
všechno
nezmůže
je
to
si
s
tím
životem
jak
tak
se
na
to
nenahlíží
jenom
si
myslím
že
přeci
jenom
by
bylo
dobré
kdyby
člověk
toho
život
života
dovedl
ty
světle
okamžiky
které
von
osobně
považuje
za
světle
za
bližší
bohu
než
to
ostatní
kdyby
je
dovedl
využít
k
odchodu
k
bohu.
No
jako
dejme
tomu
ten
tanečník
tamto
a
celý
život
ale
nikdy
toho
nevyužil
k
odchodu
u
boha
tentokrát
narozdíl
od
toho
předešlého
takzvaní
teď
dělá
nic
jiného
než
zase
tam
choval
ale
z
radostí
že
nabyl
jistotu
o
milosti
boží
o
jeho
dobré
vůli
rána
se
o
to
proniknout
do
tajemství
boží
činnosti
stane
tajemstvím
do
té
doby
pokud
na
to
rozumově
půjdeme
z
toho
důvodu
že
bůh
je
stvořitelem
spasitelem
a
osvětitelem.
A
všechny
tyto
druhy
naprosto
rozdílné
činnosti
provádí
zároveň
takže
zároveň
dovoluje
marto
em
ty
aby
odešel
z
jeho
domu
a
dává
mu
ještě
celýho
podíl
tu
čím
podíl
dává
mu
možnost
aby
to
promrhal
lite
protože
je
si
vědom
toho
ať
to
promrhá
šli
jak
chceš
tím
že
to
promrhá
splní
základní
podmínku
návratu
nemůže
že
vode
mě
odejít
ty
si
se
mnou
spojen
tím
podle
ode
mě
který
máš
kapse
jiným
způsobem
než
vy
myšle
zase
který
to
třebas
už
promrhal
ale
ty
si
se
mnou
spojen
spojuje
spojen
aktivně
ne
trpně.
Toto
provádí
bůh
pustině
sami
si
tady
vyváděl
jsme
ateisti
nedáme
na
pána
boha
a
my
se
vraždíme
já
nevím
co
všechno
děláme
nebo
se
milujeme
to
je
jedno
ale
můžeme
si
dělat
chceme
protože
vyčlenil
zároveň
svoji
vůli
v
podobě
těch
prachu
to
máme
v
kabeli
ze
své
vlastní
vůle
a
my
si
s
tou
vůlí
můžeme
dělat
co
chceme
dokud
mě
hospodaříme
pro
sebe
můžeme
být
jisti
že
ten
bohu
nevracíme
máme
lito
odpovědi
sebou
a
že
to
promarníme
jednoho
dne
ale
zároveň
tentýž
bůh
nás
tahne
k
sobě
nebo
způsobuje
celém
vesmíru
že
vývoje
nic
nezůstává
nezmění
všechno
se
mění
všechno
je
vývoj
to
už
na
jich
ateisti
todleto
i
a
měli
by
to
znát
ovšem
křesťané
bohužel
se
k
tomu
ještě
nedopracovali
tak
úplně
chtěli
něco
petrifikovat
zkamenit
aby
to
bylo
věčně
platné
nebo
to
není
možné.
Takže
zároveň
jak
nás
pouští
z
domova
tak
zároveň
nás
táhne
k
sobě
jak
tam
v
tom
porovnání
nebo
podobenství
je
řečeno
že
ona
pře
vodejde
a
potom
přejít
do
se
vrátit
se
nazpátek
to
je
jenom
podobenství
to
je
jenom
analýza
jedné
a
téže
činnosti
upozorňuju
vás
na
to
analytické
vyjádření
něčeho
syntetické
ale
zároveň
s
tím
tažení
božím
které
působí
všude
jinak
podle
toho
co
má
k
dispozici
na
čem
se
může
produkovat
sane
s
tímto
tažení
působí
eště
třetí
prvek
činnosti
boží
a
to
je
osvětlí
dejme
tomu
my
jsme
zkrátil
svatém
století
velice
umře
nic
v
tom
smyslu
do
vší
s
ky
po
našem
po
naší
úrovni
ne
do
hloubky
ne
do
výšky
ale
do
šířky
tím
si
omezuje
schopnosti
nahoru
a
ne
toužíme
protože
sme
pokušení
do
to
jediná
skutečnost
čím
je
máme
možnost
se
rozvinout
tím
méně
vidíme
hranice
k
té
své
klece
a
těm
dojem
větší
svobody
ne
nepravé
svobodě
a
a
strávím
se
v
tom.
To
je
začátek
osvětitelský
činnosti
které
lito
dneska
mocně
na
sobě
zažívá
a
není
mu
to
znamená
jenom
ke
prospěchu
a
na
druhé
straně
je
tady
ocitl
hezká
činnost
kterou
zažívají
třebas
mystici
kde
zažívají
poznání
nějaké
a
existenci
boží
a
podobně
a
to
je
vyšší
fáze
téže
sienská
cesty
a
tyto
všechny
tři
činnosti
působí
zároveň
podle
toho
jaké
podmínky
momentálně
ten
tvor
který
je
nositelem
toho
boha
který
vystihuje
podmínky
nastěhuje
že
ho
vystihne
podmínky
pro
poznání
získává
ho
po
podmínky
pro
vidění
nazírání
na
boha
vsáván
to
nazírání
podmínky
pro
života
to
i
v
tomto
světě
získává
to
z
téhož
pramene
pro
ji
prolomit
řekl.
Protože
i
k
tomu
že
já
umím
jedna
a
jedna
jsou
dvě
počítat
potřebuju
osvícení
duchem
svatým
to
si
neuvědomujeme
ale
je
to
minimální
osvícení
svatým
no
to
neumí
obyčejné
zvíře
ale
na
té
úrovni
na
které
jsme
už
nám
to
jde
takhle
to
počítat
protože
už
máme
přístup
k
tomuto
druhu
poznání
víře
třebas
ten
přístupné
má
teď
jsem
v
tom
prosím
vás
vyznáte
co
co
to
vlastně
pán
bůh
dělá
jestliže
někdo
dělá
zároveň
pohyb
jedním
směrem
a
zavedl
pohyb
pět
jako
by
ho
nekonal
ani
tam
ani
zpět
a
proto
se
nám
zdá
že
nic
nedělá
a
proto
říká
správně
laoce
že
to
to
nic
nedělá
a
při
tom
při
všem
je.
A
ve
všem
je
že
to
snadně
kolik
pokory
námitky
rovnováze
musím
asi
ten
ta
zajít
se
asi
ta
na
to
že
rovnováha
na
každém
stupni
budete
stávat
jiné
složky
jinak
užitá
jiné
intenzitě
ne
a
jiné
složky
taky
jinak
užitek
ne
intenzitě
to
znamená
že
já
nemohu
mámeli
zachovat
tak
toho
jenom
ského
rovnou
znamená
asi
rovnováhu
která
má
být
mít
trvalý
charakter
a
má
nemám
mně
opustit
opuštění
určitého
stupně
mám
mě
doprovázet
pořád
dál
a
má
za
mezi
krizím
protože
je
to
rovnováha
tak
musím
znát
především
prostředky
které
k
sobě
patří.
A
já
vám
řeknu
bych
si
to
první
podmínka
není
to
podmínky
všechny
potom
nemusím
nic
samosebou
používat
disciplínu
kterou
to
používám
ale
tu
znalost
těch
prostředků
by
člověk
měl
už
ovládat
protože
to
je
dáno
sedi
sem
ježíšova
života
nesmím
ale
nikdy
by
si
života
jako
tady
křesťani
nebo
z
ježíše
krista
jenom
to
co
řekl
a
ne
straně
nebo
jenom
to
co
udělal.
To
už
sjednává
nerovnováhu
já
musím
dycky
dohromady
sloučit
já
musím
synteticky
zacházet
s
tím
text
nového
zákona
a
musím
sloučit
jeho
čin
v
jeho
slovem
a
nejenom
čin
z
jeho
slovem
to
co
předcházelo
s
tím
co
následoval
to
znamená
já
musím
to
propojil
časově
a
místně
to
místě
se
dělo
něco
a
to
musím
to
říkalo
a
kromě
toho
to
místní
spojitost
závislost
a
kromě
toho
něco
se
vyvíjelo
od
doby
kdy
vodešli
někde
z
babylónie
vodněkud
tam
v
asýrie
pardon
a
přišli
do
palestiny
se
něco
dělo
aby
to
se
taky
něco
říkalo
ne
tak
toto
všechno
by
se
dalo
z
vážit
a
kdyby
se
to
vážil
tak
se
zjistí
dynamické
rovnováha
to
znamená
to
řeknu
konkrétněji
jestliže
třeba
ve
starém
zákoně
se
chtělo
od
člověka
stylizuje
život
a
za
to
budeš
od
boha
chráněn
bude
určitou
ochranu
vzdáleně
budeš
to
vyskakovali
budeš
pracovat
tím
k
tomu
že
se
u
vás
narodí
mesiáš.
Asi
te
blízce
budeš
chráněn
vzdáleně
vyžehlit
si
to
u
pána
boha
a
se
sebe
spasitele
a
tohleto
je
vysvětleno
takhle
jestliže
člověk
jenom
stylizuje
život
nemá
líc
ke
budoucnosti
naději
aby
se
v
něm
zrodil
kristus
ale
má
naději
ochrany
to
znamená
on
do
té
míry
oživí
automatismus
dvě
ušité
na
káže
jejím
chráněn
když
na
něj
dá
pilně
neposlechne
jako
se
stalo
životy
národě
tak
ochrana
se
koná
to
je
řek
bych.
Rovnováha
na
tom
není
ničím
stupni
následování
jo
a
teď
ta
rovnováha
se
na
dalším
stupni
musí
zjednat
znovu
já
to
říkám
školsky
no
to
má
nějaké
přechody
to
tady
nebudu
větší
to
by
mistra
znovu
ale
novými
prostředky
jakými
prostředky
se
jednání
že
vydá
další
stupeň
nová
rozhodnutím
panny
marie
nastoupit
nabízena
podmínky
vám
se
například
nabízí
zrodit
ze
sebe
krista
kam
sem
a
ona
pana
maria
které
se
to
nabízelo
na
to
přistoupila
přistoupila
a
to
způsobem
té
druhá
stránka
věci
že
rezignovala
na
dosavadní
způsob
života
meze.
To
znamená
člověk
musí
si
se
smířit
s
tím
že
to
bude
mít
dopad
na
jeho
společenský
styk
na
jeho
vztahy
k
ostatnímu
okolí
že
se
změní
ne
a
musí
na
to
jít
s
určitou
bezohlednost
vůči
sobě
čili
ta
rovnováha
vyžaduje
určitou
sebe
ztrátu
s
tím
mrtví
sama
sebe
opuštění
sama
sebe
bez
ohledu
vůči
sobě
musí
dát
přednost
tomu
že
ten
ježíš
kristus
se
má
brantona
může
zrodit
tak
to
je
rovnováha
na
druhém
stupni
bych
tak
řekl
e
a
pak
je
to
tam
postupně
a
to
už
jsem
mockrát
vykládal
vykládáno
dál.
Například
nemůže
se
s
tím
ježíšem
který
se
narodí
jednat
jako
dospělým
člověkem
musí
se
chránit
ochrana
na
jedné
straně
toho
věčného
které
se
v
nás
stojí
a
jeho
krmení
na
straně
druhé
sobě
věci
je
taková
rovnováha
která
se
vyžaduje
na
tomto
stupni
a
to
více
méně
plus
poslušnost
vychází
do
třicátého
roku
a
pak
to
zase
dál
to
považovat
že
u
boha
činnost
stvořitelské.
Činnost
spasitelská
a
činnost
se
a
sí
proběhl
současně
kdy
člověk
ani
bohem
a
člověk
ze
své
hloubky
postavení
do
nahoru
k
tomu
bohu
abych
tak
mluvil
symbolicky
a
musí
vědět
jaké
hloubce
je
musí
se
o
šacovali
bych
tak
řekl
musí
vědět
které
hloubky
drak
míry
se
může
ocitnout
na
povrchu
třebas
a
ještě
výše
víte
dobře
že
kdyby
se
potopen
jednou
vnořil
tak
znamená
jeho
smrt
ne
my
se
také
nemůžeme
najednou
vynořit
z
té
hloubky
ve
které
jsme
musem
užívat
jiných
prostředků
tam
v
té
hloubce
to
de
komplex
ne
postupně
my
my
jsme
pod
učim
taem
toho
stvořeného
žijeme
všichni
musíme
z
toho
tlaku
přijít
do
jiné
atmosféru
a
to
znamená
probíhá
činnost.
Boží
pořád
pro
jediná
najednou
ale
my
se
chápeme
různý
různých
bohem
nařízen
ch
prostředků
vybírám
z
toho
kopni
a
toho
celku
všech
těch
prostředků
nám
nabízena
ty
které
právě
jsou
vhodné
pro
náš
postup
tak
například
kdybych
se
všim
jenom
rozhodnutí
tak
rozhodnutí
které
udělala
panna
maria
je
jiné
rozhodnutí
než
které
udělal
svatý
josef
pannu
marii
odejít
do
egypta.
A
než
udělal
řekněme
ježíš
když
vzdal
se
své
rodiny
v
zeti
letech
a
odešel
k
jordánu
a
jiné
rozhodnutí
když
se
vzdal
svý
učedníků
a
šel
na
kříž
to
všechno
dělal
dobrovolně
tam
tam
už
zmařil
svůj
život
dobrovolně
o
to
řekl
von
dal
sílu
jidášovi
k
tomu
aby
to
mohl
provést
že
ano
čili
nám
ukazoval
že
to
musí
že
by
to
měl
člověk
já
dobrovolně
tohleto
všecko
že
by
měl
správně
volit
prostředky
vybírat
z
těch
nesčíslných
prostředků
který
nám
na
nabízí
všem
ho
pro
boží
temnost
vševědoucnost
ty
které
náleží
na
ten
tomu
našemu
po.
A
to
tak
asi
vedení
je
i
není
co
sou
záležitostí
v
tom
smyslu
že
nějakou
chvíli
mně
třebas
to
osvícení
přepadne
je
to
bezčasová
záležitost
ale
tu
chvíli
mě
přepadlo
tak
je
to
se
svá
záležito
třebas
to
sedmnácti
letech
všem
ně
to
přepadlo
sedmnácti
letech
to
byla
časová
záležitost
probíhala
bezčasově
rohu
tato
možnost
není
vzata
pochopitelně
aby
se
s
mohl
čas
ne
a
aby
se
to
bylo
betlémě
ale
upozorňuju
tě
na
to
že
když
přeskočí
takový
stupeň
ten
základní
tak
to
má
neblahé
následky
na
těch
vyšších
já
bych
to
chci
mají
veliký
zkušenosti
a
ne
křesťani
totiž
vědí
jak
jsem
napsal
setká
n
to
že
to.
Že
se
boha
pozvat
člověka
bez
oživení
jak
který
nervech
sedí
se
kterým
říkají
čakramy
nové
a
obešli
sebe
z
toho
a
ne
že
to
mělo
ten
neblahý
následek
že
dívali
veliké
krize
můžeš
třebas
oživit
soustředěním
do
nitra
se
hezčí
to
všechno
co
je
pod
tím
o
co
bychom
mu
mohli
a
sebe
narození
klade
jo
ale
tím
způsobíš
veliké
utrpení
narozdíl
od
toho
inda
ten
toto
se
zase
z.
Asi
ne
to
voni
když
ho
podporujou
nestačili
zdola
a
to
se
nikdy
nezavřel
tak
a
nikdy
nepomine
poznání
z
toho
pocházející
kdy
nepomine
a
oni
plynule
mohou
na
té
základní
já
to
mysle
základy
nemůžeme
dál
jít
može
nemáme
trvale
otevřený
tato
protože
jsme
ho
protože
může
být
udržován
jenom
proudem
hadí
síly
dosahuji
zdola
do
toho
do
té
anahaty
pozorovat
tu
ano
jak
čím
to
já
nevím
čím
to
dělají
indové
no
soustředění
ale
my
ji
nepodporuje
protože
o
tom
jednak
nevíme
že
je
to
máme
dělat
neumíme
to
že
to
dělat
taky
a
potom
se
za
třetí
my.
To
nevíme
co
je
to
vlastně
znovu
to
není
vody
se
to
souzeni
ducha
se
to
pořád
tak
nevěděli
co
se
dojde
vysílila
takže
my
tam
veme
na
této
emoce
platí
na
uvolněné
červ
na
devatenáct
set
sedmdesát
osm.
Aby
se
modlitba
dostala
z
úrovně
hmotné
časoprostorové
na
úroveň
boží
která
není
časoprostorová
co
proto
udělat
člověk
totiž
je
tvorem
který
je
tvorem
na
je
stvořeným
a
člověk
má
v
sobě
také
něco
nestvořeného
a
touto
nestvořenou
část
je
součástí
boha
to
je
to
o
čem
ježíš
kristus
řekl
bohové
jste.
A
při
modlitbě
se
musí
opřít
právě
o
tuto
část
o
které
ježíš
kristus
řekl
bohové
jste
to
je
taky
m
obecně
přinese
z
toho
se
nedá
nic
pochopit
jak
to
udělat
když
jsem
se
na
tomto
světě
narodil
tak
jsem
začal
být
poměr
k
tomuto
světu
to
znamená
vyvinul
jsem
vlastnosti
které
mě
umožňují
žít
v
tomto
světě
mě
mě
co
nabývat
je
to
ztrácet
a
stýkat
se
s
tímto
světem
ale
nevyvinul
jsem
vlastnosti
které
mně
dovolí
stýkat
s
něčím
co
je
mimo
tento
čas
a
prostor.
A
tak
tyto
vlastnosti
které
mě
umožňují
stýkat
se
s
tím
co
je
mimo
čas
a
prostor
té
bůh
teprve
musím
vyvinout
já
jsem
posledně
navazuji
na
to
řekl
že
k
tomu
je
třeba
abychom
měli
správného
ducha
modlitby
a
správné
ducha
činnosti
to
jsem
neřekl
samozřejmě
všechno
protože
člověk
máli
vyvinout
tohoto
správné
ducha
činnosti
a
klamné
ducha
čin
modlitby
musí
něco
na
sobě
udělat
nějakou
opravu.
A
ta
oprava
o
kterém
se
vyjádřil
že
kristus
zapři
sama
sebe
vezmi
svůj
kříž
a
následuj
mě
se
si
za
mnou
přijíti
ta
spočívá
v
tom
že
do
jaké
míry
člověk
ztratí
toho
člověka
který
vnímá
tento
svět
a
je
zaměřen
na
tento
svět
do
takové
míry
je
schopen
oživit
tobě
toho
člověka
který
je
božím
který
je
nestvořeným
dostane
ho
navrch
tento
člověk
nestvořený
od
boha
pocházející
přímo
s
bohem
už
vnitřně
spojený
ten
není
vůbec
nikomu
patrný
protože
překrýt
tím
člověkem
který
se
stýká
s
tímto
světem.
Čili
jestliže
má
být
modlitba
učinná
má
spojovat
s
bohem
tak
vždycky
musí
být
v
sobě
smí
slově
prvek
sebezápor
to
je
první
věc
do
jaké
míry
se
člověk
zapře
sama
sebe
do
takové
míry
se
spojí
s
bohem
on
si
tam
musí
udělat
k
sobě
místo
pro
toho
pána
boha
i
pro
tu
jeho
vůli
si
musí
udělat
místo
jestliže
si
třebas
člověk
modlí
staň
se
vůle
tvá
ale
přeje
si
svou
vlastní
fakticky
byl
by
hrozně
nechtěla
stím
vyspal
vůle
boží
která
by
na
odpovídala
vůli
toho
člověka
tak
to
není
místo
pro
pána
boha
v
té
duši.
V
té
duši
musí
být
tak
velké
místo
pro
pána
boha
jaké
tam
ukázal
že
má
být
to
místo
ježíš
kristus
v
té
modlitbě
otčenáš
jaké
místo
si
tam
člověk
má
udělat
v
té
duši
v
té
vidět
těch
pralo
otčenáše
při
králi
to
je
buď
vůle
tvá
posvěť
se
jméno
tvé
tak
dále
ty
první
ve
všechny
věci
které
dělání
místa
duši
pro
toho
boha
proč
tam
nej
ze
začátku
chléb
náš
vezdejší
jich
tam
ne
a
tak
dále
odpusť
nám
naše
viny
to
ze
začátku
není
začátku
je
dělání
sta
pro
boha
duši
a
to
je
možné
jedině
tehdy
to
místo
dělat
když
předchází
to
otče
náš
jakmile
by
nepředcházelo
nepřekážet
stav
který
já
lidsky
už
mohu
mít
k
bohu
otci
tak
i
to
místo
bychom
tam
nevytvořili.
Text view •
Help