Waveform view

prevzate-kotouc-76-06B

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

By se nedá nebo výsledek nebo doří že né vědomí ale nikoliv jenom smyslové vjemy ty sou vedlejší síto mohou zcela sobě a ježíš kristus právem řekl že nikdo nepřijde k otci než skrze něj protože tyto stavy nezpůsobuje nic smrtelného žádná smrtelná snaha snaha tedy smrtelného člověka ale protřelost nezpůsobí tyto stavy přímo nýbrž jenom na jejich okraj člověka dovede to je mnoho ale není to vůbec spojovací stav kam člověka dovede ježíš správně řekl že on jediný to znamená tento aspekt boha tato funkce boha má na starosti aby člověka převedla na druhou stranu to znamená to už nedělá člověk to dělá za něj bůh čili při tom je člověk absolutně trpný a když se do toho zase znovu plete svou činností tak má tak obrovskou moc. Že je zabrzdí bohu tuto možnost zabrzdí mu tuto vymoženost provést na člověku a upozorňuju vás na to že ten kdo by se jenom snažil že pro tu svoji snahu by mohl zabrzdit možno vstupu do boha do věčnosti musí uměl od té snahy také ustoupit ne nadlouho ale na tak dlouho ale hlavně tak intenzivně aby mu z ní pro tu chvíli nic konkrétního nezbylo. Aby mu moc byla jenom touha která stála za tou snahou to o to se nemusí starat kde stopa zůstala protože ta vždycky je silnější než se ta konkrétní činnost do té konkrétní činnosti člověk totiž musí svou aktivitou vstupovat kdežto do toho doznívání konkrétní činnosti vstupovat nesmí ta rozumová sama to je samovolná síla která přežívá jakoukoliv činnost neboť je zákulisím veškeré aktivní činnosti například jsme si to ukázali už v minulosti na víře naučená víra je aktivní činnost ale za ní stojí samovolná víra která je trpné povahy a. Není proto zbytečné naučenou víru mít i když samo o sobě to neužitečné samo o sobě protože dokud bychom se řídili jenom naučenou vírou tak to nemá spojovací účin my musíme umět od svoje víry také odstoupit ano jako od všeho naučeného a my se modlíme jakýmkoliv způsobem tak je to otázka paměti ať si to děláme sebe jednodušeji sebe tedy všední jí modlitba tak je to otázka paměti říkám toho boží to přeci otázka paměti a to jsou musím pamatovat já musím říkat když je to zvýšený zvýšený cit tak je to ska paměti protože já ten cit musím mít v paměti a tak dále čili to všecko. Paměť pokud je do něčeho zapletena to všecko nás pořád udržuje v prostoru a v času kdežto trpnost znamená opuštění všech těchto vymožeností kterými zde žijeme takže jestliže ještě opakuji jednou řekl ježíš že jedině kde se může jít to znamená jedině skrz tohoto projeveného boha se může přistoupit k bohu otci který je pořád toho stavu na nebesích to znamená neprojeven. Tak je pravdu protože tím řekl dokud se mi neodevzdáte dokud mě nebudete následovat dokud sebe nezapřete i v tom nejlepším slova smyslu to znamená když děláte dobře tak se musíte umět zapřít na chvíli se s tím přestat na chvíli tak já nemohu vás odvésti otci tam přímo v tom řečeno ale je tomu tak nutno rozumět protože my nejsme bohem a on říkal že ten se jde tak je to činnost kterou neděláme my čili při tom nesmíme být činní. Když tady ježíš řekl já jsem cesta i pravda i život tak byste řekli na tak vlastně každý krok na této cestě vlastně dělá on a nebo by se mohlo vysvětlit také že on označil cestu já zatím zůstanu té cesty napřed po které se dá kráčet a my jsme si vysvětlujíce si jeho život řekli že tomu tak je že je to cesta po které se dá kráčet ovšem je to cesta po které se dá kráčet způsobem který jsme si už detailně vysvětlili že je totiž. Kde se po té cestě a musíme vždycky dos dospět do stádia kdy vyčerpáme na určitém stupni všechny lidské možnosti a v tom momentu kdybychom chtěli dál tvými silami tak se z místa nehneme tady potom platí že on je cestou po které se kráčet nedá protože tady musí zakročit on. Aby nás převedl na další stupeň tedy se mu směl opřít o jeho sílu čili musíme zůstat trpní a zase potom to cesta dál po které se kráčet dá kdyby tomu tak třebas nebylo tak by nebylo možné aby on nechal své sotva řek bych narozené učedníky toto se ocitnuvší ve stavu učedníků dělat zázraky nebo křtít a podobně znamená dělat veliké skutky on zároveň působil v nich jako ta trpná síla která měla daleko větší moc než měli oni čili když se to takhle samo sebou vysvětlujeme tak my si dycky vy máte z toho dojem že dlouho děláme všechno sami a pak najednou že tady pán bůh a udělá nějakou změnu tohleto. Jak to ukázal ježíš kristus je řek bych schematická ukázka nemůže se to jinak ukázat ale tady o tom při tom případu jako třeba při různých podobenstvích třeba při těch hřivnách platí že on tu to podobenství nemohl říkat do nekonečna by nemohl říkat třeba a bylo by to neužitečné protože kdo už rozumí jednou z ducha tak už rozumí tomu celému nebo třeba říkat za jednu hřivnu stane jedno město za to město dostaneš jeden stát a takhle dále a potom třeba tohoto stavu sluneční takhle na to nemohl jít ale ve skutečnosti je to soustavná činnost boží v nás která má trpnou povaha povahu je to soustavné působení boží které probíhá souběžně s naší činnosti. Takže dejme tomu během soustředění můžete tisíckrát přecházet do té trpnosti během několika krátkých chvil to znamená během třeba nějaké hodiny nebo tak mockrát můžete přecházet do té trpnosti a jestli to neděláte tak se proviňujete že se do ste svého čili neodstupujete od svého vlastnit jakým už si znemožňujete další postup když řekl já jsem cesta tak řekl já jsem cesta i taková cesta po které se kráčet dá i po které já vás vedu to znamená po které vy sami nekráčíte ano a zrovna tak že ke jsem já jsem pravda tak je to i pravda kterou jak vidíte můžeme zčásti pochopit. Ale nedělejte si iluze že byste ji pochopili tak že by že by to bylo dostačující totiž toto pochopení které my si rozumem tady přednášíme a zprostředkujeme který ji pochopení které by nás poutalo to nás jenom třeba překvapuje na na chvilinku nadchne ale museli bychom si je pořád předvádět aby nás znovu a znovu nadchlo a nakonec by to všechno otupělo kdežto poznání které on najednou. Ne postupně poskytuje člověku ve velkém kvantu hlavně ve velké hloubce to poznání ohromující svou hloubkou a převádějící člověka do jiného způsobu chápání věcí takže takové poznání je světlem pro toho člověka trvalým které neuhasíná které se pamětně nemusí obnovovat to se obnovuje jenom tím stavem který se postupně prohlubuje když nám takže ještě by to mohl říct znovu to nezáleží že také pravda kterou on hlásal do určité stránky je dostupná i rozumu i našim citům našemu chápání a tak po do stránce je to cesta po které se dá kráčet. Ale ta pravda kterou najednou vidíme zčista jasna ze všech stran takže ji nemůžeme vůbec lidsky vyjádřit je to že bych jít bychom slovy bychom ji vyjadřovali dycky jenom z jedné strany tato pravda takhle viděná ze všech stran najednou inspirovaně do nás vložená nebo vlitá který je cesta po které my jsme nekráčeli a nikdy kráčet nebudeme že ta je tady najednou zdánlivě bez našeho přičinění my jsme se jenom k tomu disponovali proto říkám zdánlivě dispozice tady byla ale nic víc každý krok do této pravdy musel za nás udělat bůh a toto jež platí o našem životě život který tady žijeme od narození až k smrti ježíš ho nazval smrtí tak jako tak ale řekněme že je to život. Abychom si umožnili vůbec náš výklad tak tento život je velice málo z toho co pravým životem věčným je takže tento život má pro nás málo bodů které by nás přenášely nebo bych které by nás které by nás způsobovaly překotný růst ve vědomí my musíme tvrdě jak to je řečeno po pádu z ráje dobývat svůj chléb i po stránce intelektuální i po stránce citů my dorůstáme pomalinku postupně do nějakého pochopení nebo do plnosti života. A kdo se odumíráme a tak to jde až k hrobu ale tento život který do nás vkládá bůh to život ke kterému se tímto životem když ho žijeme tak jak jsme se naučili od ježíše z nadstavby jeho života z té symboliky jeho života když tímto způsobem jdeme následujeme ježíše tak na nás najednou spadá nebo jsme podílníky vyššího způsobu života. Který je mnohanásobkem tohoto života který žijeme který nám otevírá široké obzory jak poznání tak lásky tak všeho ostatního ale především nás zbavuje postupně pocitu oddělenosti a to samo o sobě je poznatek který bych bývá ze života žitého duchovně který je tak ohromující a který vede k tolika novým vlastnostem že můžeme říct že z člověka dělá vlastně boha nebo věčnou bytost protože člověk už nežije v sobě jenom a jenom pro sebe nýbrž je pro ty ostatní a nakonec když to dobře dopadne stejnou měrou jako pro sebe neboť víc od člověka ani ježíš kristus nechtěl. Ušli jsme tady kus společné cesty a že jako cestě že ten kousek který jsme tady ušli se podobal cestě učedníků do emauz přednes mi všichni jsme byli těmito učedníky to byly vykládal proč všechno se muselo stát proč se musel narodit v betlémě proč musel vstoupit do jordánu po smysl zemřít na kříži odešel vstát z mrtvých nedělal k sobě nýbrž kvůli nám. Svatí kteří ho následovali nám říkali tam říkají že to dělá pořád kvůli nám že ustavičně kvůli nám se rodí v nás vstupuje do jordánu na kříž vstává z mrtvých a my si musíme jenom přát abychom byli svědky toho že se jsme slyšeli co jsme viděli končí tím že se pro ně před našimi tvářemi že ho poznáme v tom všem dění které se kolem nás tady odehrává že je to on který nás proměňuje že on tou cestou po které bychom sami nedokázali jít ani krok k tomu udělat se snažit prosím abyste. V této cesty nesestupovali šli ustavičně do emauz a věřili že ten ježíš promění se před vámi tak abyste ho poznali v těch svých krocích a taky promění vaše nitra abyste se s ním podíleli na věčném životě. ~~Není mínění.~~ ~~Nemíním mým mínění.~~ ~~Nevím.~~ ~~Mnohými.~~ ~~Může.~~ ~~Není.~~ ~~Nic.~~

Edit utterance

Text view • Help