Waveform view
87-19B-(s1)
Loading wave form: 0%
Speed: ⊖ 100% ⊕
|
|
fast_rewind
play_arrow
fast_forward
|
Zoom: ⊖ 200 pps ⊕
|
A
ta
vzniká
v
okamžiku
smrti
nejde
je
v
okamžiku
smrti
u
každého
z
nás
mezera
kdy
nevíme
co
bude
dál
a
nesmíme
pani
kaši
musíme
jít
přijmout
jako
přirozenou
záležitost
ten
hospodář
si
bere
od
nás
hřivnu
kterýmu
ří
které
říkáme
život
pozemský
a
je
to
v
nejlepším
pořádku
protože
on
podle
svého
úsudku
jestliže
si
nenecháme
nic
pro
sebe
nám
odevzdá
daleko
více
než
co
s
mou
dali
ale
něco
jiného
za
jednu
hřivnu
jedno
město
něco
jiného
nevlní.
A
já
bych
teďka
si
promluvil
s
vámi
o
jednom
toku
který
nedávno
zemřel
dubna
byl
toho
umění
profesor
a
marně
jsem
se
s
ním
domlouvat
o
tom
jestliže
chce
umřít
a
on
věděl
že
umře
byl
tolik
lekne
tak
aby
to
mělo
nějaký
smysl
vůbec
ten
celýho
život
duchovní
smysl
že
musí
se
vzdát
všech
úkolů
na
tomto
světě
že
to
musí
opustit
a
von
vám
vopravdu
nedokázal
dříve
umřít
dokud
neopustil
všechno
co
chtěl
ještě
na
fakultě
udělat
teprve
čtrnáct
dní
před
smrtí
psal
tedy
nějaké
paní
tesař
ale
ne
tenhleten
nýbrž
ve
peru
máte
takovou
jednou
ještě
ten
sledu
vím
tak
to
není
alžběta
ta
je
jiná.
Tak
starý
že
už
na
to
že
mu
to
mockrát
psala
aby
se
toho
vzdal
v
těch
svých
úkolů
na
té
fakultě
že
už
to
udělá
a
to
byl
signál
k
tomu
že
smí
umřít
protože
takový
člověk
který
tak
dobře
žil
který
dělal
pro
bližního
co
mohl
zařizoval
pro
něho
lůžko
a
léčení
a
tak
dále
tak
to
prosím
vás
bylo
dobrá
věc
ale
kdyby
byl
v
tom
chtěl
pokračovat
přes
svou
míru
kterou
která
byla
pro
něho
únosná
tak
by
se
byl
dopustil
té
chyby
jako
já
kdybych
byl
se
zpěv
těm
lékařům
a
trval
na
tom
že
musím
při
tom
být
jakm
operujou
sem
musel
od
toho
odstoupit
kdyby
byl
neodstoupil
včas
tak
se
se
zbláznil
nebo
jsem
umřel
já
myslím
že
kdyby
mě
dneska
takhle
trápili
tak
že
já
bych
přitom
umřel
protože
to
jáčko
mám
pěkně
vyspělé
abych
se
toho
držel
dýl
než
je
v
nejde
že
ano
ale
tehdy
jsem
to
jáčko
měl
ve
zrodu
takže
sem
od
toho
poměrně
snadno
ustoupil
a
čtrnáctkrát
za
sebou
takže
já
jsem
měl
to
štěstí
proti
vám
že
já
sem
se
čtrnáctkrát
znovu
na
tomto
světě
narodil
že
já
jsem
od
něho
vlivem
těch
lékařů
odstoupil
od
toho
světa
no
a
tak
tenhleten
do
ten
pražský
univerzity.
Musel
odstoupit
od
svého
života
a
jak
se
odstoupil
tak
potom
umřel
a
ještě
tam
byla
při
jeho
nějaká
ošetřovat
ten
a
která
mu
pomohla
aby
přešel
bez
těžkostí
ne
takže
to
bylo
v
pořádku
ale
teprve
z
čtyři
dni
po
smrti
se
dostal
ke
vědomí
a
to
má
to
čtyři
dni
než
se
s
tím
vynadám
byla
taková
mezera
o
které
vám
říkám
že
tam
vždycky
mezera
musí
být
vy
se
krista
byla
mezera
tři
dni
to
byl
v
hrobě
ne
nestal
z
mrtvých
a
o
něho
taky
byla
mezera
čtyř
n
než
vstal
jako
se
o
to
se
bez
vědomosti
a
hlásil
telefon
em
oběma
ženám
v
plzni
jsem
vám
to
říkal
ne.
Že
podle
toho
co
ježíš
kristus
požadoval
o
čekat
který
chce
přijíti
do
království
božího
je
třeba
aby
splnil
ty
podmínky
jako
zapři
sama
sebe
vezmi
svůj
kříž
následuj
že
ale
upozorňuju
vás
na
jednu
věc
chcešli
kdo
za
mnou
přijíti
jenže
jsou
lidé
kteří
nechtějí
za
ním
přijít
ani
nevědí
že
by
mohli
za
ním
přijít
pro
ty
je
cesta
zavřená
není
toto
platí
pro
ni
tří
chtějí
přijíti
za
jí
chcešli
přijít
za
mnou
a
já
jsem
za
ním
nechtěl
přijít
a
nikdy
nebudu
chtít
za
ním
přijít
nikdy
ne
a
my
se
jsem
pro
to
prokletí
nejsem.
Protože
já
jsem
nešel
cestou
víry
vaší
náboženské
sem
do
toho
nutili
to
mně
bylo
proti
srsti
promiňte
mi
že
to
říkal
protože
to
ty
pojmy
ty
představy
o
bohu
neodpovídalo
k
tomu
co
jsem
považoval
vnitřně
za
správné
no
ale
dopadlo
to
za
tím
mohu
říct
správně
říkám
dobře
ale
správně
úměrně
tomu
co
jsem
zažil
jsem
vlastně
ten
život
také
promarnil
já
jsem
ho
v
okamžiku
toho
koncentráku
úplně
promarnil
a
čili
protoho
v
té
obecnější
předpis
pro
toho
normálního
člověka
který
si
nevzpomíná
na
otcovský
dům
který
ji
nakonec
vepři
pro
toho
je
tento
obecnější
předpis
marnotratného
daleko
účelnější
a
může
stát
vedle
toho
a
nepotírejte
se
tam
s
tím
předpisem
kdy
věřící
přeje
jo
chcešli
kdo
za
mnou
přijít
to
mně
bylo
vždycky
cizí
já
jsem
nechtěl.
Na
jedné
fakultě
kterou
ké
žák
se
ptá
toho
teologa
to
tam
učí
jak
k
tomu
přijde
takový
černoši
v
africe
ke
kterému
se
nikdy
nedostal
hlad
o
tom
že
existoval
spasitel
a
že
taky
pro
něho
zemřel
na
kříži
a
ten
nebude
spasen
a
ten
teolog
mu
řekl
správně
teď
co
mi
odpovíte
je
rozhodující
pro
váš
postup
teologii
odpovíte
opatrně
dávejte
dobře
pozor
čím
si
myslíte
že
vy
budete
spasen
čím
a
on
řekl
po
malinkém
rozmýšlení
z
milosti
boží
a
to
si
myslíte
že
ten
černoušek
nemá
milost
boží
sednout.
My
byste
staneme
mi
příliš
dáme
na
to
pojmenování
ježíš
u
to
není
tam
pojmenování
jsem
znamená
na
věčnosti
jestli
v
ní
tomu
říkají
tak
a
podruhý
ona
a
někde
to
že
to
není
tak
je
to
pořád
na
jedno
kopyto
zavlečen
splní
ty
podmínky
buď
promarní
anebo
když
si
přeje
jít
za
tím
ježíšem
tak
musí
zapřít
sama
sebe
vývoj
kříž
a
následovat
krista
prosím
jinak
to
nejde
prosím
teďka
můžeme
je
to
je
ovšem
asi
ještě
třetí
kategorie
lidí
kteří
jsou
charakteristika
to
počítal
ježíš
kristus
že
je
musel
chápe
tady
zval
těmi
zákoníky
a
farizeji
kteří
nechtěli
sami
vstoupit
ačkoliv
by
je
teologicky
vzdělání.
A
dokonce
jiným
bránili
a
to
tuhleti
bývají
bez
věku
bránili
aby
vstoupil
měli
klíč
ruce
ale
bránili
jiným
aby
vstoupili
jaký
klíč
v
ruce
mají
ti
co
se
brání
a
co
nechtějí
svůj
život
lidský
to
je
ten
klid
tomu
věčnému
životu
žene
jiného
klíče
není
přátelé
to
je
obecný
klíč
který
platí
pro
každého
tak
do
této
kategorie
spadá
dneska
daleko
větší
počet
lidí
než
tehdy
těch
farizeů
a
proto
musel
tak
řek
bych
nemírně
a
přísně
ježíš
kristus
se
postavit
proti
jejich
způsobu
jednání
a
protože
oni
dělali
velikou
neplech
tím
jak
bránil
jiný
oni
nesmím
brání
ať
to
nechal
pro
sebe
tedy
ale
nesmí
mým
bránit
že
ano
a
ovšem
von
proti
nim
bojoval
ještě
z
jiných
důvodů
a
to
hlavně
proto
že
on
hlásil
takzvanou
existenční
cestu
kterou
oni
znali
ale
kterou
už
dávno
nešli
a
kdybych
byl
někdo
chtěl
tou
cestou
jít
a
ježíš
kristus
ukázal
jak
se
jí
má
jít
tak
mu
v
tom
bránili
v
těl
ho
dokonce
zabít.
Za
to
že
chtěl
tuto
cestu
obnovit
exist
cesta
kdybych
to
měl
definovat
aby
říkal
cesta
k
bohu
celým
životem
do
všech
podrobností
celým
životem
interní
ho
zabito
nazval
ho
a
tak
jestliže
tímto
způsobem
oni
bránili
a
sami
nescházel
tak
se
rozešli
s
ježíšem
ale
tvrdě
protože
on
říkal
to
co
zažil
eliáš
že
v
těle
vstoupil
na
nebe
a
předtím
melchisedech
a
a
to
není
výjimka
a
vy
musíte
toto
obnovit
ale
vy
to
přeci
už
dneska
devět
století
kdo
nedokázal
to
není
možné
já
jsem
říkal
a
von
říkal
já
to
dokážu.
To
já
to
musím
dokázat
první
celí
to
já
nedokážu
tak
pod
by
to
měl
potom
o
dokazovat
někdo
po
mně
se
voře
to
znamená
z
ničem
tělo
a
on
to
nazval
symbolicky
z
boty
tento
chrám
kdy
jsme
chrámem
božím
a
já
ho
za
tři
dni
postavim
a
to
se
stalo
hlavní
argument
ten
se
stalo
hlavní
rovnat
při
soudu
nad
ježíšem
že
mu
tam
vyčítali
chtěl
boži
jeruza
ský
chrám
my
jsme
ho
čtyřicet
šest
let
stavěli
a
von
říkal
že
když
ho
z
boží
že
jo
za
tři
dni
postavy
ono
chtěl
boži
a
tedy
to
se
mu
ste
rouhal
takovou
od
soudili
klidně
jako
roucha
a
hotovo
že.
Ale
on
se
právem
s
nimi
rozkmotřil
že
ta
cesta
je
živá
a
pro
každého
existující
jestliže
já
celým
životem
nejdu
k
tomu
bohu
a
té
cesta
existenční
když
něco
si
nechávám
pro
sebe
tak
se
podobám
tomu
služebník
který
si
uštípl
z
té
hřivny
se
živ
ten
život
je
hřivnou
nechat
si
část
té
hřivny
pro
sebe
to
by
dopadl
při
tom
až
ten
hospodář
přijde
a
ten
přijde
nejdéle
v
okamžiku
smrti
že
ano
z
účtovat.
A
ke
mně
přišel
už
v
předškolním
věku
účtovat
že
ano
a
potom
v
sedmnácti
letech
a
potom
šest
na
letec
a
potom
ještě
později
čili
já
jsem
takový
padlo
že
mě
musí
přicházet
občas
připomenout
novým
a
novým
soudem
že
ano
abych
nezapomněl
když
to
von
třebas
bude
tak
při
okamžik
smrti
se
výtečný
ale
já
nejsem
nože
jsem
vždycky
byl
nulová
na
každém
tom
prahu
už
při
těch
operacích
sem
nebyl
ničím
čtrnáctkrát
za
sebou
sem
nebyl
ničím
se
nehlásil
k
sobě
jako
k
něčemu
co
mělo
nějaký
význam.
Když
jsem
to
nechtěl
ani
krmit
tak
to
mělo
žádný
význam
pochopitelně
sedmnácti
letech
se
taky
nehlásil
k
sobě
by
by
zase
umřel
by
neměl
matku
býval
která
mě
musela
osm
i
krmit
tehdy
a
vše
zanech
se
zase
se
k
sobě
nehlásil
ale
tam
už
to
se
diskusi
stalo
na
nové
vyšší
úrovni
takže
tam
už
jsem
byl
živen
bohem
byla
jsem
od
něho
všechno
co
se
tam
se
mnou
dělo
sem
bral
z
jeho
rukou
a
ne
z
rukou
těch
kteří
i
ten
chléb
tam
podávali
a
do
dneška
nemoci
že
já
vás
tady
beru
z
vaší
vůle
vy
sem
nese
vlastní
vůle
ale
já
vás
jako
takové
neberu
že
vás
beru
z
vůle
boží
pro
mě
se
tady
zástupkyní
zástupkyně
my
a
zástup
ci
vůle
boží.
A
takhle
vás
byl
uprostřed
kdybychom
těm
to
tady
to
říkáme
vysvětlit
že
tady
nejsou
z
vlastní
vůle
tak
ji
budete
trvat
život
protože
oni
jsem
přeci
dobré
vůle
přišli
oni
si
myslí
že
jim
tady
nějak
bude
pomoženo
třebas
malinkou
ale
aspoň
něco
oni
si
myslí
o
mě
že
já
jsem
schopen
jim
nějak
pomoci
prosím
se
vlastně
mýlí
a
na
tom
nezáleží
to
omylu
když
je
to
šťastný
byl
tak
je
to
v
pořádku
ale
neberme
jim
tuhletu
víru.
A
neříkej
neřekneme
jim
že
tady
vůbec
jejich
vůle
nepůsobila
že
voni
by
totiž
na
tu
vůli
předčasně
kašlat
a
to
je
chyba
oni
se
dneska
osobní
vůle
jak
tady
tý
sou
musí
držet
za
nesmí
život
mezeru
mezera
mezi
zastavením
vlastní
vůle
a
nedostaví
m
se
vůle
boží
vědomě
se
nedostaví
vším
tak
vůle
boží
musí
pronikat
vším
už
tak
to
i
vo
tom
ví
a
o
tom
ví
nebo
neví
ať
o
tom
nevědí
nebo
vědí
to
je
jedno
já
musí
působit
ale
nechme
každého
tam
kde
je
protože
už
proto
že
já
bych
příště
přišel
o
posluchače
že
ano
tak.
Že
to
doby
jedním
z
hlavním
předpokladu
mé
řeči
je
abych
směl
vůbec
mluvit
je
že
musím
vědět
že
celý
život
je
prostředkem
kterým
se
mohu
jedině
kterým
se
mohu
dostat
k
bohu
čili
i
ty
myšlenky
oni
se
a
bakterií
moje
moji
snahu
nebo
tak
nějak
nebo
mě
povyšuji
to
už
je
jedno
co
to
dělají
i
i
deptal
třebas
i
ty
sou
velice
užitečné
jo
jestliže
někdo
a
to
nejste
sama.
Ne
neumí
nebo
nedokáže
se
stát
ničím
dokud
není
zdeptáno
dojmem
že
není
k
ničemu
tak
neudělal
ani
krok
já
už
jako
nemusím
být
tímto
způsobem
deptám
protože
já
už
vím
že
nic
nedokážu
nic
ale
absolutně
nic
ani
zdvihnout
jedno
slovo
který
tady
říkám
nejsem
schopen
a
proto
taky
může
trošičku
aspoň
kromě
pán
bůh
promluvit
a
kdyby
byl
malinko
schopen
malinko
jenom
třeba
sebe
méně
schopen
tak
už
on
musí
do
postupnou
ústraní
to
je
úžasná
moc
kterou
sděluje
člověku
že
ustupuje
před
jeho
osobní
vůlí
neboť
oni
vyčlenil
ze
své
vlastní
vůle
co
je
obrovská
moc
ta
ho
odstavte
jeho
vůli
na
vedlejší
kolej
proč
protože
za
tím
ta
vůle
naše
osobní
má
nějakou
platnost
že
to
není
proti
pánu
bohu
nýbrž
to
je
vtělo
jeho
s
účelu
nebo
jeho
smyslu
nebo
v
jeho
intenzity
já
nevím
jak
to
říkám
česky
jeho
záměrech
je
to
aby
se
to
tak
dělo
čili
tedy
ho
záměr
tak
na
to
se
lidi
vite
zoufale
nebuďte
s
tím
zkušený.
To
je
jobovu
cesta
pán
bůh
dal
pán
bůh
vzal
no
a
tak
když
to
všechno
bral
tak
je
to
v
nejlepším
pořádku
a
že
jednoho
dne
budete
vědět
že
vůbec
nic
nemáte
panečku
já
vám
řeknu
hned
to
využít
a
začněte
se
tomu
pánu
bohu
do
náruče
neboť
nebo
se
prostě
odevzdejte
mu
tak
já
jsem
se
jenom
v
tom
stravu
odevzdal
jsem
se
nevrhla
nikam
v
tom
nebyl
pohyb
my
totiž
děláme
jednu
velikou
chybu
že
ty
to
myšlenky
jsou
pohybem
a
bůh
je
něčím
co
není
v
pohybu
to
pevná
skála
ze
které
všechno
pohybové
pořád
vzniká
a
dokud
já
se
nestanou
nepohyblivý
tak
se
s
tou
s
tím
nepohyblivý
nesetkám
jenom
rovné
s
rovným
se
setkává
a
já
mám
schopnost
nepohyblivý
cesta
takže
buďte
ráda
že
sou
tak
děje
ano.
Když
si
třebas
myslíte
že
vám
který
se
to
nedaří
to
co
já
tady
hlásám
že
vás
to
určuju
do
situace
nebo
postavu
je
do
situace
ve
kterém
nejste
pravopočestně
kráčím
nýbrž
jenom
nějakém
nějakým
podhoubím
pro
to
kteří
budou
po
nás
kráčet
není
pravda
to
jste
ještě
tedy
když
tím
podhoubím
víte
to
já
s
tím
nesouhlasím
já
jsem
nikdy
tím
polohu
nebyl
lékaři
už
předchozí
ku
dokázali
ne
já
že
sem
nebyl
ničím
to
dokázali
měl
znali
smysl
tohoto
života
jsem
přestal
být
život
člo
života
schopným
člověkem
a
matka
mě
který
k
tomu
dostal
nazpátek
čtrnáctkrát
za
sebou
čili
já
už
vím
co
to
je
být
podhoubím
a
nebýt
vůbec
ničím
od
toho
předškolního
věku
a
když
jsem
potom
vlivem
toho
co
začátku
začal
občas
poznávat
co
je
správné
a
ne
z
vlastní
vůle
a
ne
z
vlastního
rozumu
nebo
z
vlastního
citu
nýbrž
věděl
jsem
to
z
toho
pramene
do
kterého
mě
nutili
lékaři
to
znamená
z
věčného
života
neboť
to
vědomí
které
my
zanechali
je
věčného
původu.
Tak
já
jsem
při
tom
když
jsem
opustil
sama
sebe
svou
vůli
tak
jsem
už
nikdy
netoužil
celé
k
ní
zase
vrátit
já
jsem
se
k
ní
nevracel
tím
že
se
vyprázdnil
a
to
je
rozdíl
od
toho
zlatého
klíče
a
nedělal
jsem
šest
man
svý
nýbrž
sem
se
prostě
vyprázdnil
a
tím
se
stalo
že
jsem
najednou
pociťoval
vůli
boží
anebo
jeho
sílu
která
mě
přemohla
znovu
jako
ty
lékaři
mě
přemohla
napřed
pozemsky
tak
ten
pán
bůh
ne
přemáhat
potom
nad
pozemsky
bych
tak
řekl.
A
nejzajímavější
na
tom
je
že
jsem
do
sedmnácti
let
nepoznával
že
je
to
bůh
který
mě
přemáhá
já
jsem
do
sedmnácti
let
nevěřil
tak
byl
veliký
omyl
to
byl
on
který
mě
přemáhá
ale
jak
ten
omyl
byl
správný
ptože
kdybych
si
byl
vědom
toho
že
jsem
osoboval
pánem
bohem
odpuštěním
že
ano
tak
bych
se
byl
k
tomuto
životu
do
sedmnácti
let
stavěl
kladně
já
bych
byl
ten
práh
těch
prvních
my
sedmnácti
let
nedokázal
přeskočit
ale
když
jsem
to
omylem
považoval
za
něco
nesprávného
protože
jsem
žil
bez
boha
s
mou
nepotřeboval
tak
nebo
měl
jsem
pocit
ho
nepotřebuju
ačkoli
sem
ho
poznat
potřeboval
psovité
to
nevěděl.
Tak
jsem
mohl
se
od
toho
světa
do
sedmnácti
let
obra
obrátit
já
jsem
mohl
považovat
sebe
do
té
doby
za
nic
a
protože
jsem
se
považoval
najednou
za
nic
proto
měl
pán
bůh
schopnost
mě
přepadnout
se
svou
skutečností
není
jiného
důvodu
proč
by
to
nebo
jiné
možnosti
jak
by
to
udělal
on
může
jenom
za
tím
jenom
tehdy
udělat
když
budete
ničím
a
budete
přitom
živým
organismem
pochopitelně
takže
já
doufám
že
po
těchto
řeče
mnohých
od
této
věci
mnozí
z
vás
až
se
s
vámi
setkám.
Tak
to
dopadne
to
že
svatý
vůbec
se
setkám
protože
já
mám
čtyři
lidi
kteří
byli
se
mnou
konce
pět
no
dneska
už
jsou
jenom
dva
si
zemřeli
kteří
prostě
se
se
mnou
nikdy
potom
co
v
tom
koncentráku
našli
toho
boha
už
netoužili
setkat
to
je
můj
ideál
aby
to
bylo
s
vámi
jak
jak
mě
honíte
přes
palubu
jaký
to
v
nejlepším
pořádku
proto
že
se
setkali
s
pánem
bohem
a
já
jsem
pouhý
kvasí
a
ne
kována
takže
tyhlety
lidi
dejme
tomu
mě
nepotřebujou
protože
mají
toho
boha
mají
ho
k
dispozici
z
žijou
z
něho
a
to
je
důvod
proč
já
vám
ty
věci
pořád
říká
vy
se
k
tomuto
dopracoval
a
opravdu
nevím
že
byla
něco
ještě
mělo
jako
rozumově
chybě
vyu
asi
víte
všechno
co
k
tomu
je
zapotřebí
já
mám
dojem
že
víte
že
víte
čili
vo
o
ještě
no
a
bylo
všech
řečeno
taky
je
skutečný.
On
prosím
časem
to
když
například
dejme
tomu
někdo
já
nevím
spiritistické
vím
jenom
osobě
se
stýká
s
mrtvými
a
jedná
s
nimi
jako
se
sobě
rovným
tak
jak
to
dopadalo
v
okamžiku
smrti
s
kým
se
to
tam
stýkáš
člověče
tam
se
stýkám
zrovna
jenom
s
tím
co
tady
my
na
tomto
světě
mylně
považujeme
za
sebe
já
když
se
kdybych
se
kdybych
se
s
vámi
stýkal
jak
vás
tady
vidím.
Jenom
s
těmi
tak
se
nestýkám
s
vámi
nýbrž
jenom
s
tím
co
považujeme
běžně
za
za
vás
to
nejste
vy
vy
jste
nesmrtelná
podstata
a
já
se
stýkám
zdánlivě
s
vámi
jako
z
obalem
té
podstaty
ale
věčnosti
se
stýkám
s
u
vás
tou
nesmrtelnou
podstatu
kdybyste
náhodou
někdo
cítili
někdy
až
vode
mě
vodejdete
nějaké
povznesení
mysli
tak
to
bylo
způsobeno
tím
že
se
stýkal
nebo
snažil
jsem
se
stýkat
s
vaší
vnitřní
podstatou
a
posilovali
jsem
ten
martou
malinkou
jiskru
ve
vás
aby
se
rozdmychá
ne.
Ale
kdyby
se
stýkal
jenom
s
vámi
třebas
budu
jmenovat
to
se
klidně
jako
z
výroku
se
svou
žádnou
že
ano
tak
bych
tý
velice
křivdil
protože
já
už
nemám
povinnost
k
ní
co
by
žákyni
a
nemá
taky
povinnost
ně
poslouchat
a
že
je
tady
je
tak
já
vím
že
tady
z
vůle
boží
je
školy
si
myslí
že
je
tady
kvůli
tomu
že
si
to
přál
to
mě
nemáte
já
vím
že
si
to
přála
myslí
že
si
to
přál
ale
to
není
rozhodující
co
si
myslí
že
totiž
z
těchto
omylů
správný
ch
například
taky
tady
spolu
sme
jsou
samý
správné
omyly
že
by
se
si
sem
přišli
z
vlastní
vůle
to
je
správný
omyl
správný
omyl
ale
sou
si
a
jsem
poslal
pán
bůh.
A
čím
víc
přestoupíte
na
tuhletu
myšlenku
tím
sys
toho
víc
vezmete
a
kdybyste
tomu
ještě
přidali
že
byste
mě
vůbec
nechtěli
slyšet
že
bych
byl
pro
vás
měm
jim
člověkem
tak
byste
mohli
slyšet
pána
boha
ale
jestliže
jsem
pro
vás
mluvícím
je
jsem
to
já
který
vám
to
říkám
tak
si
velice
ubíráte
na
účinnosti
toho
co
slyšíte
a
teď
když
já
se
stýkám
třebas
mrtvolu
svou
manželkou
vidím
i
třebas
tělesně
tak
tím
se
to
stýkám
já
se
stýkám
jako
s
vámi
jenom
že
má
jiný
tělo
na
tom
nezáleží
jenom
s
tou
povrchní
tělesností
se
stýkám
né
s
tím
vnitřním
já
čili
já
opravdu
vím
že
to
není
ona
se
kterou
se
stýkám
jako
toto
nejste
vy
se
kterými
já
se
stýkám
rozumíte
mně
zrovna
tak
pro
mě
nejste
reálný
tím
že
já
vás
vidím
pro
mě
jste
reálným
tím
že
ste.
Věčné
bytosti
to
je
ta
realita
a
proto
si
vás
vážím
a
můžete
mě
nadávat
můžete
mně
lichotí
můžete
mě
blahořečím
citem
mě
střílet
jako
mě
chtěl
ten
esesman
třebas
zabít
na
věci
to
nemění
vůbec
nic
protože
já
jsem
tehdy
poprvně
viděl
člověka
poprvně
v
životě
viděl
člověka
jako
posla
božího
pro
mě
jste
vzácný
posly
božími
prosím
tě
to
platí
o
tobě
si
pro
mě
je
vzácný
poslem
božím
marii
neponižujete
vnitřně
si
tou
tuhletím
proto
ježíš
kristus
mohl
říci
bohové
jste
opakuji
podmínky
správné
smrti.
Obecně
naps
obecně
pro
věřícího
nábožensky
kri
pro
nábožensky
nevěřícího
obecně
kdyby
třebas
nábožensky
věřící
začne
odtamtud
a
to
budu
říkat
to
obecným
kdyby
nábožensky
věří
v
okamžiku
smrti
toužil
po
o
to
spáse
nebo
už
před
smrtí
už
mu
jako
když
má
jazyk
na
vésti
nebo
tak
něco
podobného
nebo
smrt
na
jazyku
jak
se
tomu
říká
kdyby
toužil
po
osobní
spáse
tak
by
se
mu
nutně
stalo
to
co
se
stalo
svatý
terezii
z
lidi
té
malé
ježíškovi
tady
těmi
růži
mi
francouzsky
radovati.
To
byla
mladici
která
přijedete
zemřela
že
na
tu
beru
a
ona
říká
ve
své
je
jiný
duše
bíle
že
byla
opuštěn
všemi
svatými
i
pánem
bohem
všem
kristem
protože
si
přála
spásu
a
to
ji
museli
opustit
protože
toto
přání
ruší
přání
boží
neboť
jestli
já
si
myslím
že
já
si
přeju
víc
spasen
tak
jsem
v
omylu
který
je
správný
během
života
ale
v
okamžiku
smrti
už
ne
co
je
někdy
správné
dost
dlouho
potom
přestává
být
správným
každý
prostředek
má
svoji
platnost
určitou
a
po
ní
vyprchal
ta
platnost
tak
okamžiku
smrti
tato
platnost
už
není
když
chci
být
spasen
okamžiku
smrti
tak
opravdu
musím
být
opuštěn
i
vlastním
bohem.
A
když
jsem
kristem
a
všemi
svatými
a
nikdo
mi
nemůže
pomoci
ale
ta
svatá
terezie
z
lidi
říká
ale
jedna
mně
neopustila
panna
maria
a
proč
ji
neopustila
panna
maria
protože
ona
když
chtěla
být
spasena
tak
a
byla
ještě
naživu
na
tomto
světě
tak
nemohla
by
opuštěná
svou
nesmrtelnou
duší
a
symbolem
ten
se
duše
panna
maria
kdyby
byla
panna
maria
opustila
vdechl
naposled
to
nebylo
možné
čili
pamatujte
si
že.
Nábožensky
věřící
člověk
by
měl
v
okamžiku
smrti
nebo
před
ním
včas
rezignovat
na
osobní
spásu
měl
by
si
přestat
přát
pro
sebe
té
spásy
proč
protože
by
se
měl
správně
považovat
za
ne
hodného
to
je
spásy
jelikož
tu
spásu
si
přeje
za
něho
bůh
dávno
než
on
si
přál
jestli
ten
člověk
si
přeje
s
osobní
spásu
není
to
nic
špatného
ale
neví
že
je
to
přání
boží
a
že
von
z
toho
tu
to
svoje
malinké
přání
kosti
bere
že
on
odnímám
tomu
přání
božímu
něco
co
si
sám
přivlastňuje
a
cokoliv
já
si
na
tomto
světě
přivlastňuje
i
když
je
to
spása
kterou
si
přeje
bůh
pro
mě
tak
i
to
mě
drží.
Na
zdi
a
nedovolujeme
správně
zemřít
já
musím
okamžiku
smrti
být
prost
toho
přání
které
spáse
dojít
víte
tady
se
nedovedu
dost
do
cenit
na
svým
životě
co
na
mě
vyvedli
lékaři
že
totiž
já
jsem
si
nikdy
nemohl
vlivem
toho
že
umrtvil
a
že
se
v
tom
potom
pokračoval
že
jsem
si
nemohl
nikdy
spásy
přát
ale
co
jsem
si
přál
je
si
přál
když
jsem
potom
věděl
že
bůh
existuje
od
sedmnácti
let
ho
milovat
milovat
ho
nadevše
a
to
byl
stejný
omyl
jak
jakého
se
dopouštíte
třeba
světci
i
v
okamžiku
smrti
když
říkají
kde
je
moje
láska
k
bohu
a
tak
dále
a
tak
to
tak
jaká
je
v
tom
chyba
že
totiž
když
jsem
v
koncentráku
já
se
mu
vlastní
zkušenosti
jednadvacátého
listopadu
tři
dni
po
začátku
koncentrák
a
tam
velel
sedmnáctý
ho
jednadvacátýho
se
mi
to
stalo
listopadu
třicet
devět
se
dostal
do
stavu
ve
kterém
jsem
přestal
lpět
na
svém
životě
a
já
jsem
ten
život
odevzdal.
Tak
jsem
najednou
poznával
proč
se
mi
nepodařilo
ačkoliv
jsem
se
o
tom
modlil
devět
let
milovat
boha
že
to
bylo
šťastné
že
se
mi
to
nepodařilo
mít
dojem
že
boha
miluju
protože
je
to
bůh
který
mě
miluje
a
jestli
já
si
myslím
že
miluju
tak
já
jenom
mu
odebírám
tuto
jeho
vlastnost
že
on
mě
miluje
já
si
ji
přivlastnili
a
když
si
ji
přivazuje
tak
to
mě
přidržuje
při
tomto
světě
a
dovolíme
to
spáse
do
jít
rozumíte
mně
čili
to
toto
jsem
měl
snazší
umírání
vnitřní
než
svatá
terezie
to
se
musím
vytáhnout
protože
zlata
terezie
si
myslela
já
jsem
ti
dala
bože
všecko
já
jsem
celý
svůj
život
obětovala
za
tebe
já
už
ti
nemám
co
dát
no
tak
co
teď
nosil
ji
v
prostěradle
aby
mohl
se
dostat
do
kostela
převtěleného
k
tomu
svatýmu
přijímání
přijít
a
ten
kristus
ji
řekl
terezko.
Nikdy
si
mě
nic
nedala
já
to
opakuji
promiňte
a
jsou
si
po
sice
protože
to
je
všechno
propůjčeno
tobě
aby
s
tím
hospodařil
a
teď
když
z
toho
už
nic
nemáš
si
před
smrtí
neboť
má
zánět
nervů
a
na
to
zemřeš
jako
si
myslí
že
zemřeš
tak
to
je
blahoslaveným
okamžik
protože
ty
chápeš
že
já
jsem
to
který
ti
dávám
existenci
nemohl
aby
se
existovat
beze
mě
že
já
jsem
to.
Text view •
Help