Waveform view
86-09B
Loading wave form: 0%
Speed: ⊖ 100% ⊕
|
|
fast_rewind
play_arrow
fast_forward
|
Zoom: ⊖ 200 pps ⊕
|
A
že
ho
tak
já
se
v
tom
spisování
chováme
školsky
abychom
to
zpřístupnil
ale
v
tom
je
dna
chyba
ona
neexistuje
žádná
čistokrevná
cesta
poznání
ani
žádná
čistokrevná
cesta
víry
ale
když
se
tak
na
vás
dívám
na
všechny
tak
vyjdete
prvořadě
cestou
víry
a
na
cestě
víry
jsou
průvodní
zjevy
některé
protože
ani
které
jsou
zúžení
některých
je
tam
strašně
moc
ale
to
dlouhé
a
tíživé
některý
tam
strašně
málo
to
znamená
ta
poznání
ta
se
tam
s
užije
do
inspiraci
do
takovýho
entuziasmus
není
to
to
co
říká
ghos
aby
to
byla
supramentální
stav
trvalý.
A
to
to
končí
nejsem
brzo
kdežto
na
tohleto
je
na
té
cestě
poznání
tam
ten
člověk
je
možná
méně
poznají
nevěřící
protože
on
vírou
poznává
věci
který
se
bez
víry
poznat
vůbec
nedají
si
ště
můžeme
potom
vysvětlit
ale
ví
toto
co
ví
ví
vším
hledisko
než
to
já
jsem
od
toho
uklovala
věděli
jenom
konkrétně
co
teď
zařídit
proto
vám
to
dělá
tak
dobře
že
to
ste
to
je
konkrétní
pojetí
v
cesty
to
je
cesta
poznání
zcela
konkrétní
že
totiž
tam
na
této
stě
poznání
se
dělají
skoky
kdežto
tady
na
této
cestě
víry
se
skoky
nedělají.
Na
cestě
poznání
neexistujou
dlouhé
temné
noci
smyslů
mu
nebo
dlouhé
temnota
ducha
ale
za
to
prudká
krize
která
okamžitě
přejde
v
nějaké
poznání
tak
dejme
tomu
nebudu
to
konkrétní
to
toho
ale
chci
říci
proč
tomu
tak
je
protože
když
se
někdo
vinen
někdo
cestou
víry
tak
nikdy
se
nedá
dost
dobře
říci
do
jaké
míry
je
to
víra
naučená
a
vlaku
míra
zažít.
A
je
to
stejnou
měrou
za
žita
záležitost
jako
naučená
záležitost
a
ta
naučená
víra
není
pravou
vírou
proto
já
si
dneska
nedělám
žádnou
hlavu
z
toho
že
nám
berou
náboženství
protože
to
jsme
se
naučili
a
když
nám
nedají
příležitost
se
tomu
naučit
ve
školách
tak
je
potom
veta
ale
není
veta
po
té
druhé
víře
která
je
pochází
z
nitra
a
ta
se
přirozeně
dostavuje
u
každého
člověka
já
bych
to
řekl
například
chodí
ke
mně
bez
mého
přičinění
nějací
vysokoškoláci
jeden
za
druhým
tak
tam
chodí
prostě
nikdo
je
nez
ve
a
za
klepu
a
přijdou
co
se
nám
může
dělat
než
si
je
vyslechnout
a
voni
unizono
říkají
jen
bez
ohledu
na
druhého
víte.
To
vaše
pojednání
o
náboženství
je
trhu
jací
to
nás
nadchlo
ale
to
není
všecko
co
my
potřebujeme
my
potřebujeme
proud
který
by
nás
způsobil
žádnou
četbou
to
nemůžeme
získat
já
říkám
souhlasím
a
jak
to
chcete
získat
a
voni
mě
téměř
ni
říkají
my
plníme
katolický
kostele
chodím
na
mši
svatou
a
to
je
to
co
nám
vyhovuje
a
já
jsem
je
k
tomu
neměl
a
já
jsem
říkal
vůbec
ale
to
by
se
co
to
je
tam
je
svatá
nevíte
nevědí
že
by
se
mu
obětí
slovy
ne
tak
jsem
jim
to
všem
postupně
vysvětlil
každému
po
svém
ale
to
on
potřeboval
dneska
už
to
vědí
jsem
se
nedávno
setkal
jedný
paní
s
jedním
tím
knězem
který
je
tam
vydává
v
tom
svém
kostele
a
říkal
jsem
mu
prosím
vás.
Vy
tam
vy
dáváte
mladé
lidi
které
jste
předtím
nikdy
neviděl
ano
je
to
tak
tak
ty
přicházejí
vode
mě
ne
že
bych
je
tam
poslal
naopak
já
si
mi
taky
nic
neříkal
ale
oni
říkají
že
moje
učení
příliš
revoluční
a
že
to
pro
ně
není
že
tedy
potřebuju
v
z
růst
nějaký
soustavný
růst
vnitřní
na
to
že
jim
ten
kostel
poskytuje
tak
vás
o
jedno
prosím
se
něte
si
důstojný
pane
tady
vedle
mně
a
poslední
jak
já
jim
tu
mši
svatou
vykládám
abyste
jim
vykládal
stejně.
Já
mu
říkám
každýmu
já
nebudu
do
se
říkat
ale
každému
říkám
nechoďte
tedy
od
teďka
do
toho
kostela
proto
abyste
se
tam
aby
vám
tam
bylo
dobře
to
je
to
by
vám
začas
nebylo
už
dobře
to
by
pominulo
to
nebyl
trvalý
proud
ale
chodit
tam
proto
aby
se
tam
obětovali
buď
tam
obětí
která
se
věnuje
tomu
bohu
jo
a
teď
se
mi
to
krátce
vyrobilo
žil
jak
se
ta
obe
připravuje
při
tom
přestat
a
jak
se
odevzdává
jak
se
potom
přijímá
no
takže
takhle
jim
to
prosím
vás
říkejte
ne
jinak
oběť
se
svaté
oběť
člověka
a
ten
člověk
se
tam
neobětuju
kdybyste
připojit
k
oběti
ježíše
krista
kdyby
se
tam
sám
obětoval
nic
mě
nedokázal
von
se
maximálně
může
připojit
takhle
je
to
uče
on
se
tam
připojuje
k
oběti
kterou
tam
provádí
kristus
jo.
To
na
mě
zíral
trošičku
to
jasný
ale
říkal
to
válečné
tak
rušit
jsme
se
sjednotil
tím
knězem
plzni
tak
chtěl
jsem
jenom
tím
říci
že
citový
život
který
já
celkem
pomíjím
že
ří
přednáškách
ty
studenty
nemohli
nechat
stranou
oni
potřebovali
na
tu
strunu
citu
taky
aby
se
hrál
a
v
tom
kostele
se
hraje
na
tu
strunu
citu
že
to
je
si
tetě
pomíjející
tak
prosím
mi
radila
aby
na
toto
o
něco
jiného
ještě
vložili.
A
tak
je
to
s
tím
životem
ten
život
není
součást
citového
zážitku
jako
sebe
považuji
za
takového
nebo
za
ona
koho
to
je
citová
záležitost
prosím
vás
jak
se
hodnotím
to
není
fakt
to
je
soustu
soustava
citů
pocitů
citů
zdání
a
tak
dále
a
pravdivý
ch
nebo
méně
pravdivý
a
podobně
tohleto
sice
časem
pomine
ta
to
je
přechodné
stádium
ale
když
to
pomine
tak
bude
potom
velice
zlá
příchuť
na
jazyku
to
znamená
nechá
to
člověku
dobrý
dojem
co
to
právě
prožil
a
proto
bych
vám
všem
radil
abyste
disciplinovaně
mysleli.
Že
ta
by
na
té
cestě
disciplina
tak
důležitá
že
nikde
jinde
tak
důležitá
není
já
vám
jenom
řeknu
jaký
je
tady
rozdíl
mezi
mou
cestou
a
mezi
cestou
víry
když
na
cestě
víry
stejně
kdy
nevyslovím
a
uděláte
nějaký
hřích
prosím
vás
nevykonal
se
nic
nestalo
a
není
to
žádná
tragédie
protože
se
považujete
právem
za
hříšné
ti
svatí
řeší
sedmkrát
ten
ví
ten
to
dobře
tak
copak
já
obohý
hříšník
bych
nebyl
takový
ale.
Kdybych
já
na
té
cestě
poznání
poznal
jenom
maličkost
maličkost
maličkost
ne
takovou
nějakou
velkou
věc
kou
pří
třebas
nějakou
smyso
nebo
krále
nebo
vraždu
nebo
ale
maličkost
kterou
mám
vykonat
a
která
je
správná
by
byla
vykonána
a
já
ji
nevykládal
tu
maličkost
tak
to
pro
mě
nesmírná
ztráta
rozumíte
který
já
potřebuju
takovou
disciplinu
kterou
vy
patrně
na
cestě
víry
vůbec
nepotřebujete
my
si
za
řešíte
a
zase
na
to
zapomenete
třebas
nebo
se
tak
zpovědi
nevede
co
všechno
co
pro
mě
neexistuje
já
jsem
strašně
překvapil
toho
kněze
když
jsem
po
druhý
tam
přišel
po
té
generální
zpovědi
že
služka
zůstane
praně
to
nejde
řešit
jak
to
a
teďka
udělali
zcela
církev
ně
poslaná
eš
na
řešení
to
není
možný
mluvil
že
tam
budu
citem
tak
jako
teletem
se
vedle
tam
spojil
a
nebude
tabule
bavit
ale
vo
těch
věcech
samozřejmě
ne
nějakou
zábav
a.
Ty
si
tak
uvědomuju
že
kdybyste
měli
prokázat
tu
disciplínu
kterou
musím
prokazovat
já
maličkostech
této
kdo
se
osvědčí
v
malém
se
že
si
vlivem
že
by
se
to
nikdo
z
vás
nedokázal
a
teď
vás
teď
vám
viďte
hřebínek
který
jsem
si
kterým
lovit
až
chodím
já
taky
ne
protože
dycky
když
jsem
poznával
co
je
správné
dycky
ruku
v
ruce
s
tím
šlo
obrovská
po
obrovská
moc
realizací
která
mě
umožňoval
to
uskutečnit
v
tom
malé
velké
byl
nestačilo
ale
malinké
jsem
poznával
malinko
něco
za
jsem
poznával
a
taková
malá
moc
mě
přepadl
ovšem
malá
v
tom
smyslu
že
byla
daleko
mohutnějšímu
než
moje
osobní
chtění
takže
za
platila
protože
jsem
nedělal
svou
vlastní
vůli
přitom
celé
moje
já
do
pozadí
a
já
jsem
tu
chvíli
byl
vracím
náruči
boží
a
věděl
jsem
že
to
je
tak
to
to
nejlepší
nic
nesim
od
toho
nesliboval
to
se
dověděl
kam
to
půjde
ne
a
kdybych
to
vzal
jenom
už
za
ten
horní
konec.
Tak
to
potom
vyrostlo
až
do
toho
odevzdání
v
tom
koncentráku
tam
jsem
taky
si
nečekal
jsem
vůbec
že
se
to
nějak
lepší
že
jsem
já
se
z
toho
z
těch
drápů
já
se
s
martou
kdy
vedle
mě
zavraždil
a
říkal
počkej
teď
za
vraždím
tebe
ne
tak
to
přímo
řekl
tak
já
jsem
jenom
čekal
je
dobije
co
jsem
si
o
tom
mohla
nic
nezabít
moc
ne
se
buď
litovat
nebo
před
nebo
sebe
opustit
já
jsem
se
byl
opustil
a
to
nebyla
moje
schopnost
to
byl
ten
obrovský
trénink
který
začal
těmi
lékaři
a
potom
tím
postupným
odstupňovány
maličkostech.
A
aby
se
potom
ho
v
té
věci
velké
na
kladu
se
nedá
najednou
udělat
ale
neštiťte
se
v
maličkostech
se
zlepšovat
nepodceňujte
to
například
takovéhle
slovní
na
údech
tělesný
nebo
tak
to
je
to
to
to
není
pro
mě
maličkost
to
je
pro
mě
velice
závažná
záležitost
a
protože
ona
prohlašuje
toho
člověka
za
neschopného
se
vzdát
sama
sebe
tak
to
jsem
chtěl
říct
na
cestě
vědce
opravdu
jedno
pouto
podruhý
nestoupá
než
to
na
cestě
poznání
se
najednou
člověk
rozpoutat
najednou
jo
z
se
v
maličkostech
ale
vono
se
s
tím
složena
jeho
osobnost
tou
chvílí
je
za
tim
moc
která
ho
sebere
která
ho
pro
sebe
získá
která
ho
vytrhne
z
tohoto
světa.
Tak
vy
byste
řekli
že
je
to
veliká
přednost
této
cesty
ale
já
si
daleko
protože
to
asi
proto
že
to
sami
dosahuju
cením
víru
líp
víc
než
toto
protože
tadyhle
sem
si
vědom
jedné
věci
že
já
za
to
vůbec
nemohu
se
sem
k
tomu
přetlak
etiku
svým
už
tam
u
těch
lékařů
než
to
vy
byste
za
to
mohli
kdybyste
mohli
mít
zásluhu
bych
tak
řekl
svou
vírou
byste
se
moh
zasloužit
něco
z
toho
jsem
trošičku
na
rozpacích
je
si
mluvím
správně
protože
se
v
tom
nevyznám
protože
to
taky
byl
svědkem
toho
jak
žádná
zásluha
ve
víře
nestačil
a
těm
do
se
tam
modlili
v
koncentráku
aby
ubíjen
tak
jako
tak
ne
no
ale
naopak
který
jsem
jako
nevěděl
o
žádný
násobnou
jsem
si
myslel
že
ten
život
zkrachl.
Tak
tím
že
jsem
se
ho
vzdal
jsem
tu
zásluh
a
byl
za
slu
se
nabývají
zvláštním
způsobem
ne
tak
řek
bych
okatě
že
by
člověk
šetřit
něco
za
něco
nýbrž
je
to
odevzdá
tak
aby
levice
nevěděl
co
dělá
pravice
já
to
říkal
ježíš
kristus
bez
ona
na
tu
kam
to
povede
nebo
extatika
povede
nebo
jestli
to
má
vůbec
nějaký
smysl
jenom
vím
že
to
správné
toto
nedělat
a
tam
to
dělat
tak
toto
nedělám
a
tam
to
dělám
ano.
A
tak
regulovat
ten
život
na
cestě
víry
je
asi
třeba
tímto
způsobem
vsouvat
bez
ohledu
na
sebe
protože
dokud
střed
malinko
zůstane
osobní
přitom
tak
je
protekční
cítí
svoji
ty
svoji
těžko
daleko
více
než
těžkosti
ne
jho
člověka
to
je
pochopitelné
protože
nezjevilo
kůži
ale
pak
si
musí
uvědomit
že
kůží
von
končí
co
je
to
pocit
oddělenosti
který
je
tím
nejhorším
břemenem
na
této
cestě
a
to
právě
třeba
že
to
bylo
nevědomé
na
té
cestě
poznání
když
to
nepřevážel
napíše
velké
poznání
jedno
to
přinášel
dycky
že
jsem
se
zbavoval
sám
sebe
aspoň
na
chvíli
ale
úplně
totálně
sebe
že
jsem
nebyl
svůj
že
jsem.
Byl
svůj
jenom
v
tom
smyslu
že
jsem
potom
svými
silami
musel
uskutečnit
to
co
čemu
jsem
měl
sílu
jako
asi
člověk
když
má
v
automobilu
benzín
tak
musí
pustit
motto
to
potom
je
už
jiná
věc
ale
ví
že
bez
toho
bezzubý
ten
otvor
nejel
ne
a
ten
mezi
nemá
ze
sebe
k
dispozici
jo
totiž
se
díváme
spatra
a
ne
se
takhle
spatra
dívají
i
athena
křesťanstvím
na
tu
mytologii
třebas
řecku
a
nebo
na
mytologii
převedou
by
by
lodi
indickou
slon
a
takový
že
co
se
na
to
nám
nejde.
A
jenomže
byla
v
tom
veliká
moudrost
a
já
se
pokusím
ve
zkratce
tu
moudrost
zachytit
já
jsem
tadyhle
konkrétní
moudrost
kterou
bychom
mohli
použít
každý
ten
já
jsem
tadyhle
v
tomhletom
spisu
teďka
použil
události
kterou
budu
teďka
rovnou
pitvali
protože
tam
je
budete
mít
celý
ste
já
budu
hned
vykládat
každý
slov
kát
hned
abych
je
pro
že
já
neztratí
už
nic
protože
už
jsem
to
jednou
tam
vykládal
takže
už
mě
to
půjde
kupředu
tam
je
řečeno
že
jako
mockrát
předtím
zvo
pán
bohů
na
olympu
byl
nevrní
své
manželce
hře.
Mimochodem
to
co
tam
bude
dále
řečeno
to
už
jsem
se
výklad
tomu
tam
je
vložen
systém
té
nevíry
bůh
kdyby
byl
věren
svému
božství
tak
nesestoupil
na
zen
podobě
ježíše
krista
třebas
a
podobě
každého
z
nás
neboť
vnitřní
jsme
chrámem
božím
zůstal
by
se
tam
bytě
na
nebíčka
v
tom
stavu
a
po
nás
by
se
neohlédlo
ale
to
že
se
vtělujete
a
se
v
těle
před
námi
ježíš
kristus
a
tak
dále
to
je
vlastně
vysvětleno
v
této
ře
obrazů
nevěru
toho
ze
a
té
hře.
A
ti
řekové
totiž
potřebovali
aby
se
jim
ti
bohové
v
tom
vyprávění
projevil
jako
chybující
lidé
měli
potřebu
k
tomu
bohu
se
přiblížit
lidsky
né
jako
my
k
něčemu
strašně
vznešenému
to
bych
řekl
že
jestli
to
vydrželo
a
on
to
několik
století
vydrželo
to
byla
veliká
přednost
jejich
náboženství
čili
já
budu
to
ještě
mít
příležitost
vysvětlit
dál
byl
nevěren
a
když
se
té
léto
to
jeho
melete
mělo
na
rodit
tě.
Tak
ji
uli
malinký
ostrov
délos
a
to
byl
ostrov
zvláštního
druhu
aby
ho
totiž
ta
her
a
nemohla
najít
to
byl
ostrov
plný
žádný
ostrov
exist
moři
nebyl
rodný
ale
délos
nebyl
při
pevně
k
mozkem
dnu
ten
si
plul
takže
nebylo
možno
vyčinit
bude
přebývat
a
on
si
ho
ten
se
už
umí
sil
aspoň
na
tu
chvíli
mezi
dvěma
velkými
ostrov
aby
se
to
jako
z
kryl
a
tam
ta
léto
toho
velik
porodila
a
ten
my
a
apolona.
Já
bych
byl
rád
kdybyste
hned
od
této
chvíle
pochopili
že
to
opakování
genese
může
a
že
stvořil
je
jo
a
takže
je
to
balík
pro
všechny
pro
muže
i
pro
ženy
já
teďka
přeskočím
tu
historii
trošku
dál
to
je
let
se
tedy
narodil
tady
je
dítěte
děti
a
on
ten
a
poloze
artemis
žili
potom
skrytě
tam
na
tom
stroje
dolu
vyvinulo
se
z
toho
už
v
šest
ten
století
před
naším
letopočtem
putování
na
ostrov
délos
a
teď
se
podívejte
se
mnou
na
ostrov
délos
co
tam
ještě
my
dneska
shledáváme
na
tom
stromě
chrám
a
po
onu
ze
šestého
století
před
kristem
a
sloup
řadí
a
na
každém
sloupu
je
lev
zadal
vů
jeden
za
druhým
když
my
se
tím
zvířat
jeden
jako
druhý
velice
tíhl
je
s
tíhl
vo
vé
jsou
ta
se
se
na
to
díval
ne
obrázku.
A
když
někdo
přišel
na
tu
pouť
do
dolu
tak
musel
sloup
tím
těch
nervů
procházet
musel
si
jednoho
zval
nalézt
se
s
ním
ztotožnit
můj
lev
to
sem
já
se
svým
zvířete
musel
k
tomu
bohu
jít
ne
bez
toho
zvířete
my
křesťani
sme
takový
že
si
říkám
ne
dokud
máme
na
ně
zubu
jaký
spíše
ta
volám
to
vodí
vadí
než
to
ty
tak
moudří
že
věděl
že
takový
člověk
vůbec
neexistuje
že
tady
musí
k
tomu
bohu
jít
tak
jak
je
a
bez
rezervou
já
jsem
měl
to
štěstí
že
jsem
nevěděl
že
tomu
bohu
a
že
jsem
jako
dítě
k
němu
šel
takhle
bez
rezervu
protože
se
ukázalo
straně
a
ne
nehledal
jsem
svoji
vlastní
vůli
tak
to
vlastně
bylo
tohleto
zase
svýho
v
protože
jsem
musel
potom
lidských
schopností
použít
ke
každému
kroku
abych
to
uskutečnil
ano
tam
potom
když
se
dostali
do
toho
oponovat
chrámu
tak
byli
podle
míry
jak
jakou
uznali
ty
kněží
zasvěcení
jo
ale
pro
mě
je
důležité
to
že
ten
člověk
tam
šel
celý.
Se
obrovská
moudrost
ne
svými
ctnostmi
nýbrž
hned
mohl
jít
z
fleku
ono
se
tam
opravil
narodí
a
hned
šel
s
slovu
poradím
takový
jaký
je
copak
můžeme
před
bohem
něco
skrývat
jací
jsme
nebo
nejsme
jak
se
cítíme
nebo
se
cítíme
na
tom
vůbec
nezažil
cítíme
nebo
necítíme
my
jsme
a
sme
jeho
mocí
bez
jeho
existence
bychom
mi
neexistovali
bez
jeho
lásku
bychom
my
nemilovali
bez
jeho
poznání
bychom
my
nepoznávali
a
takže
deme
toho
silou
deme
jeho
mocí
jo
jeho
existencí
tohleto
byla
obrovská
moudrost
oni
nebyly
hloupý
řekové
oni
toho
pána
boha
přiblížili
tomu
člověku
tak
na
dosah
ruky
že
ho
konkrétně
milovat
jako
jsem
měl
je
člověk.
A
to
právě
to
důležité
li
takhle
křesťani
to
neko
nedokážeme
že
danou
umíme
až
ztratíme
řek
bych
les
úplně
své
bytosti
to
nemá
cenu
tak
jsem
to
nemá
dělat
když
kristus
vůbec
nepropagoval
to
se
pochopili
vše
krista
on
ten
taktně
a
proti
dělal
první
první
zázrak
rozmnožení
vína
ne
prosím
vás
co
této
sme
za
sme
v
řecku
ale
já
vám
to
ještě
odpovídám
ten
kult
apolona
a
to
je
artemis
se
potom
roznesli
po
celém
řecku
a
jeho
poslední
fázi
postihuje
v
malé
asii
v
městě
eses
dneska
ráno
neska
nesto
ne
včera
ráno
promiňte
mně
jsem
hledal
ten
skýtá
do
kterého
si
malovat
ale
obrázek
a.
Při
jsem
tam
na
mi
tu
neroste
na
popředí
střední
ho
středem
ří
tole
přežít
na
to
mám
takovou
hadu
příručka
německy
otevřel
jsem
si
tu
při
a
najdu
tam
eses
os
a
o
tom
ses
dlouhé
pojednání
tohoto
druhu
podle
tradice
v
eses
přišla
panna
maria
k
tomu
nanebevzetí
jo
tam
byla
vzata
na
nebe
v
tom
eses
žil
také
svatý
lukáš
to
se
zůs
že
svatý
jan.
No
tak
to
je
možná
tradice
která
není
pravdivá
v
tom
eses
byl
největší
chrám
artemis
a
té
mé
on
se
to
jmenovalo
nebo
tak
nějak
byl
považoval
za
sedmý
div
světa
jeden
ze
sedmi
div
světa
k
tomu
se
být
pořád
chrám
ten
chrám
mimochodem
ne
rozboří
křesťani
to
jim
by
potíže
s
tím
nýbrž
nějací
a
jistí
nade
který
tam
v
padli
dokud
větě
padesát
šest
nebo
ve
se
šedesát
pět
našeho
letopočtu
nevím
přesně
ale
teď
protože
ta
tradice
o
tom
nanebevzetí
panny
marie
o
tom
je
jim
pobytu
v
efemerních
a
málo
do
ji
věřil.
Tak
ta
žena
míry
chová
která
žila
mezi
sedmnáct
let
padesát
až
osmnáct
se
dvacet
pět
tak
nějak
já
přesně
nevím
na
rozhraní
těch
dvou
století
žila
si
vyžádala
od
svého
duchovního
vedení
aby
ji
v
tom
udělal
jasno
a
toto
vedení
duchovní
udělal
jasno
tato
vy
a
namaluje
si
plány
aby
mohli
najít
dneska
lidi
veta
pána
maria
žila
a
ona
si
namaloval
přeci
uchy
eště
jeden
pokoj
studánka
a
to
je
straně
a.
A
voni
to
podle
toho
nerostu
vedle
nedaleko
toho
byl
ještě
hrob
svatýho
lukáše
přesně
to
umístit
ten
duch
který
to
litoval
a
mysli
ten
chrámy
artemis
to
ten
byl
úplně
rozborem
tak
se
taky
nevěděli
kde
je
směr
nasměroval
všechno
takže
se
mohl
to
najít
přesně
a
voni
to
podle
toho
našli
takže
my
víme
že
pod
tím
domem
tý
panny
marie
byla
studánka
jak
to
tam
v
tom
její
zevní
bylo
no
takové
vám
detaily
ona
se
taky
dověděla
že
svatý
pavel.
Roku
asi
padesát
šest
padesáti
nebo
padesát
šest
našeho
letopočtu
tam
byl
kázat
ježíše
krista
a
byl
to
hrozný
debakl
v
tom
v
kterou
protože
to
bylo
velice
bohatém
město
kteří
obchodovat
ze
středem
a
ze
zlatém
a
on
byl
proti
tomu
bohatství
on
tam
kázal
proti
tomu
bohatství
prostě
ho
vyhnali
a
koukal
do
je
tesař
nechal
díru
že
ano
ale
efekt
napsal
dopis
jak
on
dobře
známo
na
ně
a
si
dodatečně
ještě
přečtu
co
jim
potom
tyhlety
kteří
ho
tam
vyhnali
co
jim
asi
píše
to
v
něm
dneska
to
začíná
zajímat
když
tak
a
ten
mario
že
to
je
víc
to
je
normální
příručka
německá
ne
nějak
nábožensky
založená
ale
tam
jsou
všechna
tam
místa
krásně
popsána
a
tohleto
je
tam
takhle
detailně
popsáno
neska
ty
věci
všechny
jsou
vychováni
všecky
a
všechno
se
potvrdil
u
tý
meditace
mrcho.
A
tam
už
v
tom
efekt
ta
artemis
nebyla
pannou
bohyní
bohyní
lou
a
tak
dále
nýbrž
byla
matkou
živitelce
stojící
na
měsíci
a
šlape
jíco
na
na
hlavu
a
přesně
odtamtud
se
dostala
ta
tradice
na
křesťanství
takže
to
je
vysoce
zajímavá
záležitost
tam
taky
vznikl
v
té
oblasti
kukla
toho
možná
nic
neříká
taky
máš
řecká
boha
to
tady
se
nebudu
dávat
šířit
a
taky
to
byla
taková
ale
podobná
postava
tam
má
ožení
jejich
ale
já
jsem
to
chtěl
říct
jenom
že
ti
křesťani
neříkám
že
si
vypůjčit
tu
artemis
ale
jak
dovedli
organicky
postavit
křesťanství
na
té
starší
pře
křesťanské
tradici
to
je
mistr
né
tedy.
Ona
ta
to
víte
vůbec
svýho
životopis
jinak
než
takhle
co
vám
řeknu
protože
já
jsem
se
tam
dostal
do
těch
sil
nikoliv
nějakou
výpravou
lidi
se
dostal
jako
na
moři
v
tomto
životě
to
nevyšlo
náboj
praví
k
na
růsti
která
dělala
kapat
po
po
všech
možných
přístav
ech
střední
já
jsem
se
dostal
na
tou
lodí
do
zaři
hradu
dobrotu
ještě
před
tím
adama
beru
fanda
ale
na
pilně
za
se
nepodíval
ty
poli
a
ži.
A
ještě
tam
jedno
konstanty
mála
a
vesele
na
marseji
a
přes
na
poli
a
myslím
kou
ženu
nazpátek
dali
zase
eště
se
samo
někam
taky
viděl
a
všechno
v
tak
zmoci
athéně
jenom
z
moře
jenom
tak
se
mu
sem
takle
příčilo
to
že
jsem
mistrovi
to
vůbec
nic
naopak
jsem
měl
ještě
t
a
neměl
jsem
ani
pas.
A
maminka
vo
tom
nevěděla
protože
já
jsem
jako
byl
na
podkarpatské
rusi
je
že
tam
se
na
hranici
zvrhl
to
ruka
že
řekli
tady
nepotřebujete
vůbec
se
vám
pas
co
vám
za
to
dá
to
že
vás
pustím
tak
stačilo
jedna
korun
a
československa
a
balík
chci
glat
já
jsem
se
z
toho
po
se
třemi
ovšem
že
jsem
vo
pas
ne
pasu
vono
to
našich
tam
na
sebe
a
ty
lidi
m
ale
jinak
já
jsem
s
těmi
na
moři
neřadil
takže
on
mě
měli
strašně
rádi
že
jsem
hlídal
očistou
v
asi
stal
ne
než
do
přístavu
a
ne
na
ty
pramene
se
nedostal
že
on
o
tom
pude
bohem
věcech
já
se
ale
bez
podal
tři
měsíce
ten
pojez
potřebovat
zevním
moci
to
darmo
má
to
skvělý
to
mín.
Takže
takhle
se
dostalo
syna
kus
taky
na
cvičil
na
té
zpáteční
cestě
a
tam
jsem
vstoupil
do
té
toho
chrámu
tý
artemis
anebo
afrodité
já
nevím
jak
to
panny
marie
já
nevím
jaké
je
to
chrám
panny
marie
a
je
to
starořecké
chrám
to
je
jasně
vidět
vystoupí
a
se
vším
no
a
tam
jsem
se
díval
na
tu
oblečen
a
ten
my
nebo
byste
chtěli
když
mě
ty
husy
poprvně
dostali
do
toho
svého
tranzu
tomu
říkáme
oni
spí
na
tom
břehu
a
já
jsem
tam
vstoupil
do
toho
žlutého
světla
s
nimi
tak
jsem
je
tam
neviděl
tělesně
věděl
jsem
ty
husy
tam
jsem
byl
tam
stal
do
musí
se
mnou
a
chovali
se
zajímavý
způsobem
že
totiž
tam
bylo
víc
husí
jiných
stát
a
oni
proti
neurčili
jako
se
normálně
dělá
nýbrž
tam
byly
bratři
sestry
všichni
na
čtení
úrovni
a
když
jsem
z
toho
a
teď
dělali
to
dobře
pozor
že
se
toho
vyšel
z
toho
stavu
někdy
dříve
husy
někdy
později.
Tak
jsem
si
zjistil
tento
vnitřní
stav
měl
vliv
na
události
které
potom
stavu
v
zevním
světě
existovaly
já
jsem
za
tím
co
ty
husy
vyšli
odtamtud
zase
aby
normální
husy
já
jsem
vodtamtud
nevyšel
jako
ten
který
tam
vešel
nikdy
ne
nýbrž
já
jsem
vyšel
trošku
změnili
já
jsem
věděl
například
něco
o
společenství
s
přírodou
které
jsem
předtím
neznal
čili
vy
se
to
vnitřního
stavu
a
to
byli
to
byli
posly
daleko
rychlejší
než
normální
že
že
jsem
například
začal
pociťovat.
Jako
st
věci
kterou
chuťový
pociťovat
jsem
začal
a
naše
kámen
pociťovat
ko
v
pociťovat
papír
pociťovat
a
právo
taky
pocit
samo
sebou
to
nikdy
nešlo
to
jíst
ale
pociťoval
jsem
jako
dobro
nebo
špatnou
a
to
je
tedy
vám
řeknu
důkaz
pro
mě
první
přidáš
lepší
že
zjistilo
stavu
vznikl
zevní
stav
ano
zevní
poznání
nebo
zevní
událost
já
jsem
potom
vlivem
toho
reagovalo
jinak
na
věci
a
husy
reagovalo
taky
jinak
na
mě
já
jsem
předtím
neměl
k
nim
ten
poměr.
Jako
člověka
který
by
musí
v
něčem
radit
nebo
v
něčem
vést
ale
vod
tý
doby
jsem
se
stal
řek
bych
jejím
takovým
partnerem
který
vy
něco
víc
než
oni
protože
oni
nesrostlo
tím
ale
já
jsem
tím
velice
vzrostl
oni
to
poznali
na
mě
tak
tak
že
je
zvolili
za
vůdce
stáda
ne
takže
mě
doslova
poslouchali
sme
šli
dost
na
to
tu
patu
nikdy
neoponovali
ve
všem
ně
poslechl
horší
to
bylo
s
tím
žitém
to
mě
nepřeje
nenese
tedy
je
chuť
na
žili
to
tak.
Když
například
bych
dneska
vykládal
nebo
kdyby
neska
čili
troufali
v
otce
vyložit
na
počátku
bylo
slovo
úplně
jiným
způsobem
než
jsem
to
vysvětlil
třebas
já
u
svatýho
jana
jo
a
to
na
počátku
bylo
slovo
znamená
je
ustavičný
počátek
něčeho
a
na
tom
ustavičném
počátku
je
to
slovo
je
ustavičný
konec
všeho
je
ustavičné
udržování
všeho
to
je
ustavičný
proces
tady
zvyk
jenom
nový
problém
který
já
neřešim
a
nemíří
ačkoliv
pro
mě
ale
absolutně
vyřešen
proč
to
vzniklo
že
a
jsou
tady
dvě
dvě
ty
dvě
tedy.
Vy
existence
jedna
boží
a
jedna
hmoty
že
to
tady
tyto
dvě
věci
to
se
za
tím
se
hádám
hloupě
se
napřed
to
se
potom
že
jo
to
nesmyslné
ale
to
je
naprosto
nesmysl
ale
trošku
větší
smysl
má
to
zjistit
si
jestli
nebyla
tady
věčná
hmota
a
jestli
bůh
jako
další
věčnost
nepůsobí
uvnitř
té
to
druhé
věčnosti
nebo
na
ní
nebo
skrz
ní
nebo
tak
nějak
to
se
to
já
neodpovídám
toto
protože
ne
že
bych
to
nedovedl
zodpovědět
ale
kdybyste
mi
to
časem
za
zavrhli
zase
protože
kdybych
to
byl
rozumově
vysvětlil.
Tak
byste
řekli
tak
to
mě
to
pro
tu
chvíli
stačilo
ale
nechci
by
to
nestačí
protože
rozumně
na
to
by
byl
nikdy
nestačil
já
bych
si
byl
nikdy
nedovolil
rozumně
vysvětlit
pro
tu
jsme
na
tom
světě
proč
je
tady
tolik
utrpení
pro
to
je
takový
tvrdý
zákon
dualismu
proč
tam
vůbec
něco
stvořil
to
to
jsem
předtím
nikdy
s
tím
neděle
a
tak
jsem
si
s
tím
vůbec
ne
zabýval
pochopitelně
ale
tam
najednou
jsem
to
věděl
proč
je
to
a
zjistil
jsem
si
to
řeknu
jednou
větou.
Zdůvodnění
absolutně
nesmyslné
ale
tak
absolutně
nesmyslné
že
to
do
žádného
rozumu
nevejde
a
proto
že
se
to
do
rozumu
nevejde
je
zárukou
toho
že
je
to
věčné
že
je
to
věčná
pravda
a
že
mě
osvobozuje
to
bude
na
z
nejvíc
osvobozující
ch
práv
ne
se
dověděl
proč
to
všechno
je
že
to
rozum
nepřijat
nesto
taky
nepřijme
a
nikdy
to
předtím
nepřijal
ale
já
vím
jak
to
je
že
to
nevím
rozumem
jo
tak
sem
se
smysl
že
do
toho
vysvětlovat
nebudu
ale
odpovídat
otázku
jak
to
že
jsem
tady
povstat
když
jsem
tedy
skončil
za
že
jsem
konec
světa
a
tak
to
je
asi
tím
že.
Nejsem
i
med
lambertíny
které
bylo
třináct
let
když
to
zažila
to
přijetí
boha
a
už
předtím
nemohla
pochopit
jak
to
že
lidé
kteří
přijímají
pána
boha
v
té
ho
sty
že
tady
ještě
dále
existujou
jak
jakým
páně
nebo
proč
to
nemá
smysl
že
to
jednou
v
bohu
a
s
bohem
tak
proč
by
tady
byly
tutéž
otázku
měl
jenomže
svatá
nebo
blahoslavená
jmenovány
jakmile
přijal
tu
hostii
tak
okamžitě
umřela
vlivem
toho
že
je
neměla
organismu
se
ještě
tak
vyspělý
aby
to
vydržel
eště
jeden
příklad
to
fakty
tři
děti
to
viděli
ne
ten
nejmladší
umřel
ihned
ten
prostředník
umřel
za
čas
za
dva
nebo
na
roky
a
ta
dospělá
jediná
to
vydržela
ta
ruce.
Protože
brát
dospělá
a
já
jsem
přežil
ten
konec
světa
proto
že
jsem
dospělý
to
přežil
živý
organismus
ale
moje
já
to
nepřežil
to
já
tam
zemřelo
to
oddělené
ten
pocit
odděleného
já
tam
zemřel
vysvětlím
vám
jak
tam
zemřel
je
to
jak
to
vím
že
tam
zemřel
protože
když
jsem
potom
vodešel
z
toho
apelplatzu
kde
se
toto
stalo
tak
najednou
jsem
zjistil
že
sem
v
každém
tvoru
kam
na
mířím
svoji
pozornost
do
kolem
to
pozornost
taky
pochází
od
boha
a
to
je
jedno
na
mezi
tam
pozornost
a
už
jsem
v
tom
člověku
už
jsem
tím
člověkem
už
vím
co
si
myslí
a
jaké
jsou
příčiny
jeho
utrpení
v
tom
koncentráku
tak
jsem
to
řekl
tomu
doktorovi
jiřímu
došelovi
ne
duše
bohu
že
neska
po
smrti
a
on
to
nemůže
dokázat
ale
stáňa
byl
ještě
při
tom
vim
to
osobně
dokázal
tím
tvou
jo
se
já
jsem
svatě
tu
otázku
předložil
tomu
došelovi
aby
to
znovu
zopakoval
co
zažíval
a
on
říká
no
já
jsem
zažil
že
ty
všecko
o
mně
když
to
protože
jsem
zjistil
ten
tě
to
nikdo
nemohl
říct
a
nijak
se
s
tím
nic
vyvolal
někomu
a
ote
se
neznal
k
té
mu
se
hodně
toho
řekl
ale
přeci
tolik
ne
co
jsme
řekl
ty
tak
já
ti
věřím
že
si
spojen
s
bohem
a
že
tedy
k
tebe
promluvil
bůh
a
koho
bych
měl
poslouchat
jiného
než
pána
boha
tak
to
poslouchám
tak
jestliže
já
jsem
takhle.
Miloval
třeba
si
jiří
ho
došela
protože
ho
miloval
bůh
tak
jsem
vám
viděl
že
neměl
já
jaká
je
moje
láska
ta
ne
nepronikl
do
člověka
ta
ho
nezíská
tak
ho
neobrátí
naruby
jako
toho
došel
a
to
vobrátilo
naruby
úplně
ubránil
že
ska
se
stal
mnou
věřící
člověk
no
totiž
poznávající
člověk
ve
ram
udělal
té
ty
pokroky
co
já
za
devět
let
a
za
těžkých
podmínek
ale
to
není
to
hlavní
já
jsem
taky
neexistoval
protože
to
nebylo
jenomže
od
utekl
přerovná
esesman
a
já
mám
tisíc
dvě
stě
svědky
na
to
že
sem
chodil
před
nastavení
strojní
puškou.
Bloku
do
bylo
nikdy
se
na
mě
nevystřelila
a
vy
střed
se
na
každého
jiného
takže
byli
jsme
svědky
toho
že
tam
vždy
chtěl
sebrat
nějaký
kousek
brambory
ze
země
aby
zastřeno
že
se
v
kazil
po
zemi
se
praze
a
mezi
byl
vidět
z
té
věže
být
každý
samosebou
tak
ho
nestřelil
a
mě
nestřelil
protože
mě
neviděli
jak
jsem
existoval
v
bohu
jako
že
všichni
takže
já
jsem
ani
neexistoval
pro
toho
kdo
mě
neměl
vidět
ale
existoval
jsem
pro
toho
domě
měl
vidět
pro
to
jsem
existoval
takovým
způsobem
do
dneška
existuje
moje
zevní
přirozenost
pro
toho
kdo
je
má
vidět
se
vidět
jo.
Mám
tady
dotaz
jak
to
vím
já
to
řeknu
prostě
než
tak
ohledu
plně
jako
ty
že
to
s
kým
jsem
se
nebo
ten
zkus
se
setkal
v
sedmnácti
letech
to
byl
bůh
a
kdo
to
tedy
byl
a
jak
jsem
to
poznal
a
tak
já
to
řeknu
výrazněji
než
ty
víš
protože
říkal
svatý
jan
boha
nikdo
neviděl
a
jak
ty
víš
když
se
ho
neviděl
tedy
taky
že
je
to
pán
bůh
a
jakýsi
poměr
k
němu
syna
chystal
pro
ostatní
život
tím
je
ve
ním
si
tě
dostal
sedmnácti
letech
aby
se
potom
ho
přiznával
jako
boha
vůbec.
Tak
upozorňuju
vás
že
musím
něco
předeslat
než
odpovím
do
to
otázku
ale
nechci
se
z
ní
vinou
kdybyste
jako
považovali
to
za
vyzván
se
tak
mě
při
držte
při
věci
abych
odpověděl
k
opravdu
na
to
co
se
tady
mě
ptá
antonín
já
jsem
byl
před
tím
a
tím
musíte
bohužel
věřit
člověkem
absolutně
nevěřícím
na
boha
a
to
se
mi
sedmnácti
lety
a
to
to
ne
z
vlastní
iniciativy
ale
z
iniciativy
lidí
kteří
mě
učili
boha
milovat
bohu
se
utíkat
a
boha
znát.
Prvním
kdo
se
mně
to
snažil
vštípit
byla
moje
babička
by
to
všichni
víte
ale
pokud
to
nevíte
tak
to
ještě
opakuje
protože
já
se
potřebuju
dostat
k
věci
přes
tu
historii
všechno
má
totiž
svůj
vývoj
nic
najednou
z
nebe
nespadne
jako
mě
se
zdálo
že
to
nebe
spadlo
v
těch
sedmnácti
letech
to
je
omyl
to
zebe
spad
já
musím
říct
proč
se
to
vy
mimo
l
takhle
v
tento
projev
boží
a
ne
nějaký
jiný
to
se
stalo
tím
že
já
nemaje
představu
o
bohu
žádnou
a
nesnažte
se
tu
představu
nevadila
ty
přechodníky
jí
si
vytvořit
že
se
nebyl
člověkem
věřícím
přelití
musí
být
tvořit
představu
já
jsem
neměl
tu
potřebu
cíp
že
se
nesnažil
tedy.
Tak
se
představa
nemohla
najednou
v
sedmnácti
letech
objevit
a
taky
to
představa
nebyla
nebylo
dobyl
to
tvar
nebyl
to
vizuálním
ani
ani
světlo
to
nebylo
tak
jak
jsem
se
k
tomu
dostal
z
se
mu
tím
že
promiňte
mně
že
lékaři
mě
čtrnáctkrát
operovali
si
vědomí
a
při
tom
si
nevšimli
že
o
samostatný
vědomí.
Od
smyslového
vstupu
toho
vědomí
do
lidského
organizmu
a
od
rozumového
vstupu
z
toho
organismu
od
obojího
mě
o
samostatně
všechno
on
osamostatnil
vědomí
od
těch
vstupů
od
těch
vstupů
pokud
se
rozumový
výstup
dán
nazvat
vstupem
protože
já
ho
nazývám
výstupy
ale
vono
fakticky
když
rozum
to
zpracovává
to
to
napřed
bylo
ve
smyslech
tak
to
dopadne
tak
že
to
ne
vystupuje
nýbrž
to
vstupuje
do
té
oblasti
kde
to
vzniklo
vrací
se
to
do
oblasti
smysly
vnímat
temné
to
znamená
až
na
něco
vnímám
třebas
tady
vás
a
rozumově
to
pracuji
a
řeknu
si
rozumově
zpracovány
toto
jsou
moji
přátelé
promiňte
mně
jo
třebas
to
nepřátele
ale
já
to
takhle
jednodušším
jo
toto
jsou
moje
přál
moji
přátele.
Tak
tím
jsem
způsobil
výstup
smyslového
vjemu
ale
kam
tam
jsem
s
ním
šel
zase
do
tohoto
světa
čili
já
jsem
uzavírá
takzvaný
malý
okruh
já
tomu
říkám
uzavírá
ní
malého
okruhu
ze
světa
smys
smyslového
nebo
smyslových
vjemů
to
ke
mně
přišlo
tady
mám
přátele
to
bude
smyslových
vem
a
prošel
zpracování
rozumovým
a
vrátil
se
k
vám
ejhle
přátele
a
dál
to
nešlo
kdežto
oni
ty
lékaři
tento
okruh
takzvaný
malý
porušili
oni
zamezil
především
vstupu.
Text view •
Help