Waveform view

84-07B

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

dycky že ho máte smysl že z toho děje se musíme dostat do toho co se neděje co jest čili z toho co se stává do toho co jest čili setkat se se svou pravou nesmrtelnou podstatou to znamená dostat se s ní do styku tím že máme tam připravený příbytek od věčnosti abych tak řekl nějak u něho není to žádné splynutí ale je to vstup do příbytku u boha čili jestliže sobě dělá taková nějaká předsevzetí nějakým okamžiku životním a je li schopen tohoto způsobu myšlení a jeli se tem toho že zatím se pořád s ním něco dělo že se s nim pořád taky něco pořád bude dít a tak by měl zahrnout do svých rozhodnutích že tohoto děje použije k návratu do otcova domu. A co to je co v čem to pozůstává je to nějaký systém nějaké cvičení nebo něco takovýho nebo nějaká modlitba nikoliv ani to ani ono správně říkají číňani to po kterém se dá kráčet není pravé tao buď kdyby se kráčel tak už je to pohyb a to už se nevystihuje ten klid to je pochopitelné čili jediný program je navodit tenhleten klid pokud se to dá ovšem ten klid u toho boha je jiný klid než civění to je klid velice plodný velice. Dynamický tak řekl když z něho všechno může vycházet a vono tam u něho nic nebývá ježíš kristus to krásně ukázal a nám to ani nenapadne když se na to díváme nebo když vo tom slyšíme. ukázal v tom podobenství nebo v té události rozmnožení chlebu bylo bylo tam několik tisíc lidí a on z několika málo chlebů a rybiček rozmnožil potravu pro všechny to je schopnost toho klidu základního že z toho se pořád všechno rozvíjí ale nic tam v tom klidu nebývá rozumíte jako při tom rezonovány chlebů a ještě toho hodně zbývá pro ty ostatní co přijdou a tak dále není to uzavřená záležitost nikdy ne uzavřená záležitost. Takže vidíte co von ježíš kristus všechno prozrazoval těmi svými zázraky takzvanými měl na mysli zřejmě také ten hluboký smysl to těchto věcí takže když já tady říkám že ze navodit ten klid tak nemám na mysli jenom zastavit mysl jako třebas radí patandžali pravé soustředění je zastavení změn myslícího principu tohleto nevede k vědomí o bohu to tedy kdo se tohoto chopí a myslí si že dělá jógu zastavuje mysl tak nakonec jenom iv dříve nebo později začne civět protože nevydrží být vědomě nečinný to nelze takže já chtěl říci že v takovému mertu kdy člověk dělá rozhodnutí jak budoucnosti se přiblížit k tomuto bohu který je klidem Musí najít ve svém životě způsoby neříkám systém. se tam bude soustavně vracet jestliže cokoliv vyplynulo t boha všechno vyplývá z boha jak to co je stvořené pořád něho vyplývá tak to co poznáváme a naše poznání a naše láska všechno z něho pořád vyplývá tak taky logicky řečeno je možné aby to do něho zase se vrátilo jak vracet svoji existenci svou lásku své poznání bohu když platí pravda že nic vlastního nemáme že všechno je nám propůjčeno co můžeme bohu dát když všechno z něho pořád přijímáme jenom to je všechno jí ho to jenom půjdeme i vzdávat nemůžeme čili první co si musíme na to hnout pro budoucnost nic bohu svého nedával. Nýbrž jenom jeho připomínám že si musíte uvědomovat spravedlivost a správnost a pravdivost a hlubokou pravdivost toho podobenství o hřivnách rodný nám hřivny podobě tohoto života to není naše a těm do svým hospodařím nebo ne propadal a nenapadlo že by si z toho něco modli přetváření něte si nenapadlo je ať nám taky do buducnosti napadne něco si z toho přivlastnit nesli zatím přivlastňovali ale ať to budoucnosti už neděláme. Nýbrž ať to vědomě bereme jako hřivnu z rukou božích se kterou máme hospodařit čili ať to bereme zodpovědněji ten život to je to minimální když je mé něco propůjčeno tak s tím přeci nemohu jednat jako když je to moje ať to dopadne špatně nebo dobře tak jsem jenom moje zmařil ale tady když promrhá něco co mně bylo svěřeno tím způsobem jednej..jednej s tim jako s mým si přijdu pro vyúčtování. Tak v tom případě musím jednat jinak ne ze strachu ale pro tu moudrost která je v tom že opravdu tomu tak je já to s tím že to tak správně takhle ne jinak čili když to zjednoduším a řeknu z rukou božích všechno brát tak možná že to není tak sobotu mylné ale v podstatě to tak je já samozřejmě když jednou přijmu hřivny tento život z rukou božích tak si neuvědomuju že ho pořád beru to není tak jednorázová jako v tom podobenství tam se to nedá tak říct ne ale v životě lidském to vypadá tak že pořád beru hřivny který každým deset. Beru hřivnu-říkáme život od boha se všim co je na tom nabaleno jestli já musím novou zodpovědnosti a nově přistupovat ke každému okamžiku ano musím si jednat jako s prvním okamžikem kdybych s tímto okamžikem nejednal jako s prvním a říkal si já už jsem dosti udělal nebo tento okamžik nestojí za tolik abych s nim jednal jako s něčím novým a tak autem nebo naléhavým nebo tak nutným tak to by byla velká chyba tento moment přichází od boha právě teď přichází od boha a velí mě jednej sem mnou jako se z přesnou chybnou ode mě a ne jako se svou jestli předtím jednal se vším jako se s tím dobře to už se za tebou a to jsem neohlížej to bylo teď máš jiný názor na věc a začíná jednat jako s něčím co je od boha a to znamená aspoň když to ze začátku nebude líp to šup než kdyby to bylo tvoje protože nemáš zodpovědnost jenom vůči sobě kdyby že mám zodpovědnost vůči bohu a co je to zodpovědnost vůči bohu je zodpovědnost vůči prostředí ve kterým žiješ ať je to prostředí živé nebo mrtvé neboť to také pochází od boha a ono se to ode to všechno ve vzájemné styku o které my nemáme ani tušení takže když my s tím jednáme s tou svou částí kterou takzvanou svou kterou jsme získali vod boha nic vim životem tak jako že je to od boha tak ovlivňuje me dodá se jinak než že ovlivňuje me také ty okolní součásti toho toku času a prostoru který koná splyne tou svou dobře vybranou hřivnou já bych to řekl tím dovětkem k tomuto podobenství. Že ježíš kristus po totiž ten hospodář že se vrátil abys účtovat s těmi si učedníky tak ten kdo do dostal původně pět hřiven tomu bylo svěřeno pět měst třebas pět měst svěřeno pět měst to znamená rozšířil svoje panství rozšířil svojí moc člověk tímto způsobem když takhle jedná rozšiřuje svoji moc má kladný vliv na celé město bych tak řekl jestli má pět hřiven na pět měst to znamená dělá spasitelská činnost on se podílí na spasitelské a osvěcovací činnosti boží rozumíte a člověk bych do budoucnosti neměl myslet na sebe jenom než by měl myslet i na bližního neměl by kázat třebas ten jeho úkoly že by to o kolečka káže když na ní úkol ale tím že žije správně že bere z rukou božích tím káže. Já jsem například ve své rodině nikdy nedokázal do roku padesátjedna pardon že se padesát jedna nedokázal jsem je přesvědčit o tom že moje cesta je ta správná cesta o nic odporoval pochopitelně manželka zvlášť ale nepřekonal se k ní chodila se do toho kostela a tak dále normálně žila křesťanským životem ale konečně roku padesát jedna se přesvědčil najednou došla přesvědčení že ta moje cesta je lepší a že se musí přikročit že už nesmíš pro manžela nebo pro děti nýbrž pro já bych to řekl lidově který to všechno svěřil z lásky k tomu s ohledem na toho který to svěřil ti uče ty služebníci kterým byly svěřeny hřivny v tom podobenství ty musí mít nějaký poměr k tomu svému hospodáři jinak by jim to byl nevěřil já kdyby by mohli hospodařit s věc hřivnami když by jim nebylo nic do toho hospodáře ti museli mít kladný poměr k tomu hospodáři a ona si v té chvíli udělala daleko lepší kazí poměr hospodáři a říkala ano vy jste tady od boha si tady od boha já to beru od teďka vy jste tady pro mě od boha a já vás taky tu bohu povedu nebo když ne vám tu schopnost tak budu s vám jednat jako s někým do taky k bohu jde a ví nebo neví ať chce nebo nechce to je jedno já jsem přesvědčen na že to tam vede ne jakmile tohleto řekl a jakmile to rozhodnutí udělal já mě jde teďka o tom převedli vás já byste podobné rozhodnutí třebas udělali rozumíte mně při takových le příležitostech. Když toto rozhodnutí a okamžitě dostala vedení a jestliže to vedení nepromarnil to znamená byla ho poslušna tak tak..tak ji to vedlo po třicet let nebo-no po třicet let dál k té blažené smrti kterou prosím blažené smrti při tak těžké chorobě jako je rakovina při které se umírá ve strašný bolest tech jinak že ale ona-zemřela blaženou smrtí přesto že měla občas bolesti a tak dále se byla blažená z toho důvodu že se držela této devizi se hospodaří se životem který není její ano to přijala jako za správnou cestu můj život není mým její život nebyl jejím a od boha přichází k bohu se vrací. pochopte z toho podobenství o hřivnách jednu věc ne něco dělat nového zase hospodařit novým smyslem když třebas si se se hodinu modlili tak nemá smysl dělat rozhodnutí od teďka se budu modlit v je hodiny nesmysl. Ale dát v té modlitbě a všemu jednání nový smysl hlubší lepší já jsem tento do dosud jsem třebas dejme tomu tu a tu věc dělal pro sebe a teď chtěla aspoň s ohledem na toho učíte je že to boží a budu tedy s tím jednat nově. Nebudu z toho ustupovat pro sebe a tak mohl ježíš kristus ve chvíli kdy mluvil o spasených jednoznačně tvrdit dali jste mi píti dali jste mi jísti na čtyři ste mi žaláři nemocného a tak dále a proto dneska vstupujete na věč do věčné blaženosti mohl to tvrdit proto tak bezpečně že tito lidé to nedělali kvůli sobě nýbrž kvůli tomu kdo měl žízeň kvůli tomu kdo měl hlad do byl nemocen to byl žalářováni že ano a bez ohledu na sebe. A takhle máme možnost jednat se svým okolím toto rozhodnutí je nejlepší cestou není lepší cesty jedni kristus neukazoval lepší cesty to vůbec žádné jiné cesty neukázal než tento a nikoho na nikoho jiného neukázalo jako na spaseného než na takového člověka do takhle jedna někdo jiný není pro něho spasen ne ten kdo chce pro sebe spásu kdepak ten není mezi těmi spasenými tam není řečeno ty jsi chtěl pro sebe spásu tak proto si tady kdepák neměla takhle. Ale abych nebyl tak tvrdý jeho učedníci až asi na svatýho jana všichni mu přistupovali proto že věřil že bude končit tak že že bude nutno se nějak spasit z toho konce a šli za ním aby byli spaseni tedy a oni to neměl za zlé tímto sobectvím tímto sobectvím je chytl na tom sobectví budoval ale hned ze začátku mu ubíral naostro ten řekl tak teďka nebudete mysle jedna vlastní spásu kdyby zároveň taky zároveň taky budete myslet na pomoc bližnímu a vedl je k té pomoci bližního vede k tomu aby milovali sebe jako toho bližního aby jim záleželo stejnou měrou na vlastní spáse jako na dobru děláno pro toho bližního a jsem se mu to asi za tři roky tak podařilo víceméně deseti případech tak jsem mohl rozhodnout že je zbaví toho dělat něco pro sebe. A voni vedle toho že museli soustavně pomáhat bližnímu jenom v jedné věci dělat něco pro sebe že chtěli způs a s ní spásu že rodiny opustil tak tam už pro sme nedělali ale vlastní za to vlastní spásou šel tak se jim dal potupně popravit pěkně on se zmařil sám vědomě nikdo ho neopravil kdyby mu nedal k tomu vyvalí tak nebo dovolení tak se to nestalo a tím je zbavil té naděje na spásu tím je zbavil toho že už nedělali od té doby nemohli dělat o té doby pro sebe něco a pro bližního pro sebe už nemohli udělat nic protože i zkrachlo to jediné co je zajímalo spása. No a v tomto stádiu potom mohli přejít na seslání ducha svatého to už já tady nebudu dál předvádět protože to už není vaše záležitost o to se stane samovolně protože my mate to cestě když takhle jednáme správně proti své vlastní vůli na stě tak může mít ze začátku touhu po spáse nic nevadí ale zároveň musíme milovat bližního stejnou měrou ne víc sebe než toho bližního a stane se samo od sebe to že ztratíme tu víru jednoho dne v tu vlastní spásu. Ale nestra tíme možnost pomáhat bližnímu a jestliže přitom sami soudce bez naději eště budeme pomáhat tak to je ten moment toho překonání sama sebe totálního a neboť ježíš kristus ukázal o tom kříži že přestože umíral tak nezapomněl na matku na jana kteří přišli pod jeho kříž ne a tvůj syn. To znamená on ten okruh všech těch věcí na tomto světě všech ale dosti postavil mimo sebe už že ale nenechal ho roztrhaný nebyl ho spojil takže při všem tom dění které nám připadá jako ztráta naděje ztráta víry nesmíme přestat spojovat kruhy co k čemu patří pomáhat k tomu aby to k sobě patřilo to znamená milovat i za takových okolností to je ovšem hrdinné láska a ke které schopen teprve člověk se dostat ocitne na kříži bych tak řekl a z milosti boží ale to všechno přijde samo to se nemusíte starat zkrátka. Předsevzetí správné na takových rozhraní života by mělo vypadat tak že budu méně jednat pro sebe to znamená aspoň do té míry jenom pro sebe jak pro bližního neboť boha třebas nevidím tak bych měl předpokládat že to bůh který ke mně přichází v podobě bližního a jednat vůči němu se stavět nebo a tím zacházet tak jako s bohem. Podívejte se říkáte když to posloucháme tak se zdá že by se to dalo uskutečnit ale potom když přijde praxe těžká tvrdá tak je to těžší než jak se nám to zdálo v tom křesle při poslechnu ale je to možná proto těší že se nedovedete opřít o ten svůj minulý život jak jsem vás před chvilku o to žádal podívejte se zdali v tom podobenství o hřivnách by byl býval schopen nějaký ten služebník toho hospodáře hospodařit správně s těmi hřivnami kdyby byl se tou nenaučil dříve dokud hospodařil třebas jenom proto aby dostal plat aby za to něco měl. Aniž sme jednali tak abychom za to něco měli a tím se naučili k tomu způsob hospodaření teď jenom k tomu dáváme novou vizitku ne nový smysl a společným stejně a čím dokonale jsme se naučili třebas mokrá a lidi že ano třebas říkám to je v podstatě můj případ já sem lhář osten to taky loupežník že tak pokud jsem se dokonale naučit lhát a dokonale naučit doupata teď jakmile poznávám že mám jít za bohem a už nemám dal loučit a nemám dál a prohrávat tak já tyto schopnosti se kterými jsem zásadně něco dělal a dobře se mnoha dobře se mnou pil nikdy mě ani nezavřeli jak si všímáte tak já je použiju na cestě k bohu to je ramakrišna to skvěle řekl že při té že víc se dá čit zbavovat ty ta se dá vyloučit něco že a nějaký poklad a tu svíce hlavně rozví cenu nezasívat nedělat tečku za dosavadním život ať byl jakýkoliv vy jste maří magdaléna to byla prostitutka a jak to bezvadně člověk kristu ji obrátit. Daleko lépe než farizej který si o sobě myslel že byl dobrý a ještě a nebyl to si vona vo sobě my se nemohla nevezme si o sobě že jste byli dobrý ne važte takhle svůj život byl dobrý hodnoťte ho byl a naučil mě mnohým zkušenostem a je to život který se mnou jde jako moje vědo už do budoucnosti a já na něm budu nový hrad hrad božího nitra že ano a to bude vono tak prosím vás nic nového nýbrž jinak tak na to jít ano když říkám nově jinak tak tím nechci říct všechno ostatní potřít všechny metody potřít. Já bych si vzpomněl rád na slova ježíše krista který řekl petrovi byl si rybářem a lovil si ryby využít této své zkušenosti že si lovil ryby pro sebe a pro svou rodinu budeš lovit duše neudělal z něho nic jiného než rybář ale nebeského a tak ať jsme čímkoliv třebas lupičem tak on zná musí dělat lupičem nebeského vezměte si okolností boží násilí trpí a svým dobýváno proč bychom nemohl vysloví taky opice pohy klidně i pro lupič je cesta k bohu připravena protože jim kristus neříkal silu piš nechoď ne pojďte ke mně všichni a já vás občerstvím. Ne nechtěl napřed na něj víru nebo tak by by šli tak by to bylo v pořádku je kdyby za ním šli ovšem to znamená zapřít se jestliže někdo lupič tak ne si nesmí dále hloubi se zapřít a těch zkušeností toho lupičem musí použít jinde jinak ne tak třeba se nám se naučil bezvadně lhát a používám to teďka prohlášení pravdy že ano já jsem opravdu naučil bezvadně lhát. Říkám to otázku jestli to možné že ti svatí kteří měli správný vztah věčnosti daleko správnější než my ne svatí měli tak velké utrpení až do smrti a to je nepříkladné že to by mnoho lidí odradilo taky mnoho ji odradilo řekne já nechci být taky za ty držely nechtěl tolik trpět no tak je to správné ten názor že měli lepší představu o věčném životě a víc po něm toužil než my a to bylo podstatou jejich svatosti že už se nedovedli jinak chovat než jako lidé kteří míří k vědomě k bohu ale sane pokud trpěli pokud netrpěli tak to nebude ty ale pokud trpěli co nedovedli nedovedli nesedět na dvou židlích. Kdybych se modlil tři a dvacet hodin za den a to bych nevydržel že musím taky spát a jednu hodinu se nemodlil tak sedím na dvou židlích je tam život modlitby a život světský jednu hodinu když se krmím nebo tak nějak málokdo z nich a ty kdo to pochopili tak to už netrpěli málo dost z nich pochopil že celý život pochází od boha pořád z něho pyšní věřil na báni tento stvořil a potom od toho vod utekl tak to není. Že když voni myslí teď tu schopni třebas myslet na boha nebo nic k bohu tak je to síla boží která jim to umožňuje a kdybych chvilinku přestala plynou tak by neměl nejmenší tou po bohu a vůbec nemě neměl ší zdání o tom co mají dělat toto jim chybělo tato do myšlená emanační teorie že všechno od boha pořád pochází všechno ne jednou po šlo že šest dní něco tvořil a pak si lehl na obe ne a odpočíval to ne šest dní tvůrčích pořád probíhá kde odpočinku také probíhá a božího a kdyby tento den odpočinku probíhal kdyby tam nebyl ten odpočinku to toho klidu ten moment klidu tak by se do něho vůbec nemůžeme vrátit. Ale že ten klid tady je tak my máme možnost projít všemi šesti dny stvořeného znovu si to rekapitulovat a projít do toho klidu prosím to neříkám jenom tak jestli bych to vymyslel ale když bychom se poradili z lékaři z biologii tak bych vám řekli v lidském mateřském těle probíhá. Vývoj toho zárodku který přesahuje třebas milióny let ano se tam ten zárodek jeví na potřeba napřed jako buňka potom se dělí a jak to všechno postupovalo potom je jako živočich mužský a potom jako pozemský a až se z toho člověk nakonec takže my jsme třebas miliony je prodělali za devět měsíců mateřském těle miliony jsme tam prošli tou vývojovou cestou a na nás se teďka chce abychom v této vývojové cestě organicky pokračovali abychom v tom lidském v tom stádiu lidského vývoje nebo v té epizoda. I člověka to ději člověk šli dál a přešli z a ten děj dostali se za děj zase k tomu zdroji abychom z časoprostoru přešli do bezčasovosti to se dá za život strhnout a na vocas právě podal tam dost jako by si správný a toto ty světci přestože věřili na jediný život přestání nevěděli že celý život pochází od boha a tedy celým životem taky musí jít kdyby něco malinko vynechali z toho života tak sedí na dvou židlích a to je to co ježíš kristus má nejvíc za zlý každém člověku neseďte na dvou židlích bylo pán nelze sloužit vy nemůžete dělat světskou věc a zve duchovních věc to nejde pá život musí být duchovní anebo světský no tak ale jedn z tom buď studený anebo horký ale byla prostředek nějaký to ne to nejde se nikam člověk nedohrabe rozumíte mně čili toto jim vlivem tradice kterou uctivě uznával jak která byla chybná kterou žádný svatý neukrad nýbrž nešikové. Kterou kterým způsobem který takovým že to pozměnila učení ježíše krista tak oni se toho drželi že věřil ji že že to byli dobří lidé nebo vědomí nebo mudrci kteří to před do plnili tak ježíše krista otočil doplnili špatně a voni tím hrozně trpěli čili nevědomost hříchu nečiní neměli ale strašně tímto rozumíte vědomostí se hrozně trpí a od toho se nedá osvobodit ani svatý rozumíte mi to tačil mít dojem že ta poučenost je tedy tím hlavním co chybělo není to pravda. Být poučený to je viveka které mít schopnost jak to je a proč to tak je porozumět věci to je velice vzdálená záležitost od vairagia od uskutečnění toho co jsme použili jestliže více toho víme tak máme větší zodpovědnost jako když máme více hřiven takže je nebezpečí a reálné že čím to budeme vědět a čím méně toho použijeme anebo nebe schopni tak tím víc se přibližujeme k tomu člověku z podobenství o hřivnách který zakopal s jinou a ty konce sou ještě horší než u toho svatýho který jenom trpěl ale budete mě uveden do temnot vnějších to znamená je zase hloupý na se jim čemu nerozumím když toho nepoužil tak je mu to vzato i s tím poznáním které by z toho mohlo pocházet rozumíte mně kdežto k tomu svatýmu nebylo nic vzato ten jenom z nevědomosti trpěl ano ale nebylo mu nic za to protože on toho chtěl používat jak k tomu rozuměl tak to používal ne. To se běžně dobře upřímně všestranně stoprocentně lidsky jak mu to šlo že že si myslel je život světský toho se musím vzdát když o duchovní tomu se musím věnovat co je světského před bohem kdyby takhle byl ježíš kristus myslel tak se neuvalil maří magdalény tak se neudělal toho hlas tou na a sukničkář matouše toho celník co by se byl neuvalil a on toho matouše a to z nejlepších svých učedníků že. No řeknu tohleto dovětkem že já myslím tím viveka tím ve ka nemyslím poznání s k nich nebo studiem nýbrž poznání živé takové jako jsem dostal to oni věku co je správné a co je nesprávné asi tak jo když člověk ví co je správné tak mám k tomu taky takovýmto způsobem řek bych nad lidským když ví co je správné když ku to rozum neřekl ano to je správné například dejme tomu tomu svatému petrovi neřekl rozum že vedle něho si chodí syn boží to mu řekl duch když mu to takhle řekne tomu člověku ten duch že s seznámí s podstatou věci tak je to závazné a jestliže on. Nějakým způsobem třebas lenivosti tišinou to vyhlazeni ost neboť si říká už jsem starý nebo už sem neschopný tak nějak nebo já jsem nemožno já jsem na to slabý abychom abych to uskutečňoval to znamená to si to sebe přeceňuje v tomto případě když se člověk takhle přeceňuje mysli myslí že podceňuje že člověk takle přesune tak podceňuje při tom tu moc boží která by v něm lap lovit že ano a tam může za něho udělat všecko když se o ní umí opřít. A s ní to dělá tak je velice blízká vairagia k tomu viveka a viveka může být tedy opravy prokletím to schopnost něco poznávat vyšším způsobem prokletím pro člověka když to neuskutečňujete to být velice známé nejenom vod tý vairagia ale vůbec od veškerého pokroku lidé kteří pochopili mnoho věcí a neuskutečnil ty způsobili hrozné z matky na celém světě vy jste šedá eminence a jiným to pochopila mnoho věcí ale neuskutečnil nebo skutečně a nepravým způsobem po svém vložila toho svou vlastní vůli a to je chyba ma se vzdát sebe francouzka si myslel že odtamtud. Zde spása světa že ne vod boha předtím totéž udělala abych nemluvil proti že de eminence předtím totéž udělal třebas svatý bernard kde je vody to pořád druhou válku křížovou musím to byl vynes největších extatiků evropských a von se dopustil této veliké chyby svou viveka takhle špatně použil tady v křižovat napsáno miluje li kdo kohokoliv na světě více než boha nemůže dojít až k ukřižování všeho lidského. Tak nejsnáze ozvalo vysvětlit pochopitelně z těch událostí okolo smrti vše krista když ten svatý petr miloval sebe víc než ježíše tak se se vyhnul tomu že ho taky neli ne a neuchovalo ježíšem tomu se vyhnul když mu tam ta dědečka řekla a zdalipak ty se taky nechodil s tím ježíšem víte tak jak si na povědomí a už by ho byli chytli odpoutá takle zapřel že jsem měl radši než toho ježíše. A zakokrhal koho dřív než koho zakokrhá třikrát mě zapřeš tohle ten koho to je lidský rozum než mu to na rozum přijde že dělá chybně tak kolikrát to dlouho trvá vám přitem sebe lásce se nerad z rozumem kdyby se radil tak moh hlavní krevní řekl děláš špatně rozum není špatné světlo jenom to je velice dobré semeno m že člověk se má tak dalece rád že rozum taky vod bývá že si myslím že to špatný rádce někdy v něčem protože mu radí něco co co mu není přilepí jemné tomu člověku a to je příklad přímo přiklad jenomže řekněte si ale dobře. Že každý se ne ocitneme tváří v tvář umělec byli si kristu abychom mohl takle zapřel v se leta ke snadno přesvědčit o tom že sem máme radši než jeho ale ono je to trošičku jemnější tohleto záležitost tíž pochopitelná než běžně jak sebe mám rád snadno člověk nepochopí takhle tady by to pochopil ten petr to pochopil zase se se měl radši než toho ježíše to je jasný a my máme toho boha rádi jít a ne sebe a to už je tíž pochopitelné. My ho nemáme rádi tak konkrétně jako sebe to znamená jinak mi ho třebas máme rádi moc né ale i to způsobuje že se s ním nemůžeme setkat a že nemůžeme přejít přes ten kříž a že se nemůžeme do tomu věčnosti já uchy při této příležitosti uvádím příklad ze široký básně o i v finance na tady dělá manžela bitvě s nějakými těmi méně nebo tak nějak a byla sama doma a její manžel byl stokilometrů taky ho metrů pryč a najednou její manžel tam vstupuje. A a říká a on to byl zes který pokoušel bůh který pokoušel říká ten zes tak manželko už je tady máš máš země radost a ona říká manželi si to ty mi to jasné ale já nevím proč ale tím nemám sto bez tu radost nemá sebe to potěšení jako když jsem se s tebou stýkala dříve dokud si nebyl v té bitvě ne že bych se chtěla podezřívat že se nějak převažuje nebo tak nebo že mě nemáš rád když si vážil tak daleko cestu z té bitvy až jsem tak zaručeně mě chtěl se ukázat že na mě myslíš ale a se u řekl dost to je to co vás lidi oddaluje od nás bohy. Vy nás nemilujete tak konkrétně jako milujete sebe že ano my musíme konkrétně milovat boha to znamená proto na myš kristus ukázal cokoliv učiníte nejmenšímu z bratřích mých městem učinili z té ta konkrétní této kokr milování boha musíme konkrétně prokazovat že tady jsme nejenom pro sebe jestli jenom měrou třebas víc to on nechce tady říkám že nesmlouval víc sebe než ne ale když by to bylo stejně nedal nevadí jo a bylo by lépe kdybychom miloval toho boha ví samozřejmě kdybychom zapomněli na sebe aspoň v té chvíli ten bližní potřebuje pomoct tak musíme zapomenout je na sebe že ano v tom případě výjimečné abychom vůbec tu pomoc mohli udělat že by řekli co co kdybych si přitom pořád myslel na sebe tak bych třebas neprovedl protože jsem se vystavuje třebas nějakým unesení přitom ne. To tak na to musím zapomenout a musím za tím bližním jít a ne mu pomáhat no a to je ta konkrétní to je ten konkrétní vztah k bohu zapomenout na sebe a pomáhat přitom jako bych já ničím nebyl při tom dyť my spějeme k tomu abychom byli ničím jenom nic se setká s nic přirozenosti boží že je jak říkal eckhart a při této lásce bližního bez ohledu na sebe to znamená naprosto nezainteresované ne kšeftařská že ano tam se stýkáme konkrétně s bohem a proto pro takového člověka je připraveno spása rozumíte mi tak jsem to myslel a říkám tady jsem říká v té křižovatce stě tohleto můj dali ježíši než mi není nic se nejí než setkání s tebou ať sem ochoten pro ně učinit vše ať jsem ochoten vydat ze sebe vše vzdát se všech citů a všech vztahů ke stvořenému. To je velice těžko pochopitelné já chápu že je to správné ale takhle to říct to bych toho to sem utratil radí střelil protože tomu rozumět ale já jsem si uvědomoval při té své cestě že jde opravdu o to vzdání se člověka nebo jeho mysli nebo jeho vůle záži se všeho stvořeného a toho co je mu nejbližší jeho vlastního já kolikrát já nevím je co nemám třebas přesně spočtěno a já říkám dycky čtnáct krát že jsem utekl z toho kdy si mě pán bůh bral za cenu že už já nebudu. Já jsem si říkal to ne já chci být ale já jsem si neuvědomoval že mě ubírá o to stvořené abych se mohl dostat k tomu nestvořenému to tam to poznání o člověku chybí v tomto momentu takže já jsem s hrůzou utíkal z těch vil kde si mě bůh bral k sobě to bylo že z roku třicet třicet let předtím koncentrace protože von centrem když si mě konečně vzal k sobě už před koncentrákem tak. Sám jsem to nedokázal nýbrž ve společnosti s jiným člověkem o kterém jsem si myslel že mě k tomu dopomohla ano čili zase to nebylo úplné vzdání se všeho stvořeného protože se opíral o stvořeného člověka že se opírat jenom o boha a proto tuhletu toto vnitřní poznání které jsem tím získal to jsem vám mockrát ty to nebudu tady opakovat leda potom mimo pásku sem musel potom zopakovat ještě jednou bez utečte mimo modlitbu to jsem provedl v modlitbě a potom mimo modlitbu teprve poprvně v koncentráku kdy jsem se vzdal vlastního života konkrétně dal vlastního života to znamená všeho stvořeného co ještě zbývá šedá vlastního života ne všeho stvořeného čili je to úplně pravda jenom že to potřebuje takovým nějaké vysvětlení. Tak se divím tomu auto že byl toto schopen napsat bez podívej se v celku to všechno sem ti řekl je vít ka aby se člověk zaplétá do času a prostoru jiným způsobem než dosud aby věděl že je pohybovou částí toho co tady bylo jmenováno že ji klidu části že tedy musí být v pohybu ale že má ten pohyb řídit tedy. Vrátit se od nařízeno pohybu k řízené pohybu a jestliže vím že většina pohyb ve mně existující se řídit nedá pak je taky nutné vědět například v pohyb a tomu ve mně nebo tak po něm tak musím také vědět že když se začne řídit to co je vrcholem duševní činnosti že to ovlivňuje i ty pod vědomé činnosti i to normálně neviditelný pohybový všechno co v člověku je a to jsem ti chtěl říct že tam má souvislost jedno s druhým a že se nesmí podcenil.

Edit utterance

Text view • Help