Je
paradoxní,
když
se
řekne,
že
se
má
jít
od
sebe,
aby
sebe
člověk
poznal.
Protože
toto
moje
já,
to
je
nepravé
já
co
já
považuju
za
sebe,
to
nejsem
já
to
je
ta
celá
bída.
To
je
to
ne-já.
A
než
já
to
všechno
dám
dohromady,
to
ne-já
s
tím
já,
tak
to
bude
trvat.
A
proto
napřed
musím
od
toho
ne-já,
od
toho
nepravého
já
odstupovat.
Prosim.
tak
tím
je
tedy,
myslím
to
tam
bylo
slyšet,
nebo
to
mám
ještě
říct?
Co
se
myslí
tím,
že
jdeme
k
Bohu
jako
k
ničemu
jako
k
"nic",
že
ten
Duch
je
"nic".
A
my,
co
považujeme
za
něco,
nic
vlastně
není
a
tamto
nic,
co
považujeme
za
nic,
je
fakticky
všechno.
No,
něco
na
tom
je.
Já
tomu
nemohu
odporovat,
této
myšlence,
ale
já
bych
rád
to
ještě
z
hlubšího
hlediska
vysvětlil.
Ježíš
Kristus
se
o
tom
vyjádřil
tak,
že
on
je
úhelným
kamenem
a
že
ho
zavrhli
a
že
potom
nemohou
postavit
budovu
bez
toho
úhelného
kamene,
že
se
to
všechno
zřítí
a
že
to
nemá
základy
a
podobně.
My
jsme
totiž
postaveni
svou
existencí
na
tomhletom
"nic".
To
znamená
na
něčem,
co
bychom
nemohli
konkretizovat
jako
existenci.
Pro
nás
přeci
Bůh
neexistuje.
To
si
musíme
přiznat.
Já
aspoň
jako
beznaboh
si
to
můžu
přiznat.
Pro
mě
do
těch
sedmnácti
let
Bůh
neexistoval,
to
jsem
byl
hotový
beznaboh.
A
svou
silou
jsem
jím
pořád.
Jenom
mocí
boží
chápu
to
jinak.
Ale
ze
své
schopnosti
víry,
kterou
nemám,
bych
to
nepochopil.
Já
vás
obdivuju.
No
ale
jestliže
tomu
takhle
je,
že
ten
člověk
jde
k
něčemu,
co
neexistuje
na
žádné
úrovni,
nýbrž
co
ty
úrovně
jenom
řídí,
a
kdyby
to
existovalo
na
úrovni
kterékoliv,
tak
by
to
nemohlo
řídit,
tak
je
to
to
pravé
nic,
ke
kterému
se
jde.
Po
každé
úrovni
si
můžete
kráčet,
ať
je
to
sebevyšší.
Třetí
nebe
ať
je
to,
tak
po
ní
můžete
kráčet.
Se
tam
procházím
mezi...
může
mi
tam
být
dobře.
Ale
pravé
Tao
není
cesta,
po
které
se
dá
kráčet.
To
je,
to
je
to
pravé
nic.
Tam
až
vstoupíte,
do
toho
nic,
tak
si
uvědomíte
s
Lao'c-em,
Tao
je
při
všem.
Ale
do
ničeho
nezasahuje.
A
chceš-li
se
přiblížiti
k
tomu
Tao,
nerozlišuj
mezi
příjemným
a
nepříjemným.
Kdo
rozlišuje
mezi
příjemným
a
nepříjemným,
nemůže
se
přiblížiti
k
pravé
moudrosti.
No,
ono
se
tomu
lidově
říká
Slunce
boží
svítí
i
na
špinavou
kaluž,
ne?
Nerozlišuje.
Čistou
kaluž
od,
ne-
ne-
ne-
nesvítí
víc
do
té
čisté
kaluže,
než
do
té
špinavé,
že
ano.
A
v
tom
smyslu
je
to
nic.
Že
je
to
vrcholně
milosrdné.
Ale
tak
nerozlišeně
milosrdné,
že
už
to
z
lidského
hlediska
jako
milosrdenství
nemůžeme
poznávat.
To
je
tak
totálně
milující,
že
z
hlediska
lidského,
k,
z
hlediska
člověka,
který
je
zvyklý,
že
láska
někam
teče,
konkrétně
nějakým
korytem
k
něčemu,
k
něčemu
se
vzpíná,
tato
láska
to
není,
takže
my
to
jako
lásku
poznávat
nemůžeme.
My
i
tu
lásku
boží
poznáváme,
jakože
neexistuje,
že
to
nic.
A
zrovna
tak
je
to
s
tím
bytím
a
s
tím
poznáním
a
se
vším.
Tak
bych
to
takhle
chtěl
rozpitvat,
abyste
viděli,
co
je
to
nic.
To
je
všeobsažné.
To
je
vseo-
všeobsažné.
Na
pozadí
všeho
existující.
Ale
na
pozadí
všeho
existující.
To
znamená,
když
rozbijete
atom,
na
nejmenší
ještě
další
částky
a
ty
zase
na
než,
tak
Boha
nenajdete.
To
není
ještě,
to
je,
ten
není
v
něčem
existujícím.
Ten
není
tím
existujícím,
lépe
řečeno.
Ale
je
na
pozadí
toho.
On
to
všechno
udržuje,
On
to
všechno
udržuje
při
vědomí,
při
existenci,
podle
toho,
na
jaké
úrovni
se
to
vyskytuje,
ne?
Tak
k
tomuto
nic
jdeme,
takže
když
potom
se
dostaneme
do
toho
nic,
tak
je
to
pro
nás
ohromující
zkušenost,
protože
my
víme:
"Je
to
nic,
ale
tím
jenom
proto,
že
je
to
nic,
tak
je
to
všecko."
Já
se
nedivím,
že
někdo
je
takový
pantheista,
řekne,
tak
Bůh
je
všechno.
Je
to
nesprávný
postoj,
to
já
uznávám,
to
je
velice,
velice
zvrhlý
postoj.
On
není
všecko.
Ale
všecko
je
z-
ustavičně
z
něho.
Ale
má-li
být
z
něčeho
vš-
ustavičně
něco
jenom
z
toho
má
pocházet,
tak
ono
to
nemůže
být
tím
nebo
oním,
to
nemůže
být.
To
by
se,
to
by
potom
z
toho
něčeho
potom
vycházelo
se
a
Z
toho
druhého,
to
druhé
už
by
nemohlo,
to
je,
má
jinou
povahu,
z
toho
vycházet.
To
musí
být
opravdu
nic,
aby
z
toho
všechno
mohlo
vycházet.
Já
nevím,
to
asi
nesrozumitelné.
Je
to
srozumitelné?
Je
to
těžko
srozumitelné,
no
ale
je
to
tak.
Protože
Pán
Bůh
kdyby
se
měl
starat
o
věci,
které
řídí,
takhle
to
dopadlo.
Nemá
ani
ruce
ani
nohy,
a
tím,
že
všechno
řídí,
tak
to
vypadá,
jako
by
to
neřídil.
Jako
by
byl
nic.
Tím,
že
všechno
miluje,
tak
to
vypadá
jako
by
nic
nemiloval,
protože
kdo
miluje
vraha
i
toho,
kdo
je
vražděn,
tak
prosím
vás,
co
to
je?
Jaká
je
to
láska?
To
je
nelidská
láska.
Jako
by
ta
láska
neexistovala.
Jakto
že
tady
toho
vraha
nezastavíš,
jakto
že
mu
neroz-
nezastavíš
ruku?
Když
on
vraždí
Co
je
to
za
lásku?
Protože
jak
Ježíš
Kristus
řekl,
Každý
hřích
je
odpustitelný,
tedy
i
ta
vražda.
Že
to
není
hřích
proti
Duchu
svatému.
Jedině
hřích
proti
Duchu
svatému
odpustitelný
není.
To
znamená,
to
milosrdenství
boží
má
jenom
tuto
mez.
Jinou
ne.
Čili
z
našeho
hlediska
je
to
pořád
nic.
Jako
kdyby
neviděl
vraha.
Jako
kdyby
neviděl
vražděného.
Protože
to
je
všechno
odpustitelné.
Ano?
Ale
hřích
proti
Duchu
svatému
není
odpustitelný.
Co
to
znamená?
Že
když
se
toho
hříchu
dopustíte,
tak
si
to
musíte
odpykat.
A
to
je
ten
jediný
důvod,
ne
že
by
to
nebylo
odpustitelné
v
tom
smyslu,
že
se,
že
na
se
na
věky
zavržen
To
ne,
ale
musíte
si
to
odpykat.
A
proto
to
není
odpustitelné.
Kdežto
všechno
ostatní
může
být
odpustě-
odpuštěno.
Tak
například,
dejme
tomu,
Když
vstoupí
Ježíš
do
nějakého
domu,
a
vidí
tam
chromého,
a
řekne
mu:
"Odpouštějí
se
ti
hříchy,"
a
jsou
tam
náhodou
farizeové,
ne
náhodou,
on
potřeboval
v
této
společnosti
to
prohlásit,
oni
řeknou:
"hm,
tobě
se
to
říká,
jak
to
poznáme,
že
jsi
mu
odpustil
hříchy?
A
co
to
je
odpustit
hříchy?
Ten
člověk
si
to
ani
nepřeje,
abys,
abys
mu
odpustil
hříchy."
On
si
to
ani
nepřál.
On
k
tomu
ani
nebyl
připraven.
A
on
si
najednou
vzpomněl
mu
odpustit
hříchy,
to
znamená,
uvolnil
ho
pro
spásu.
Že
on
neměl
na
sobě
vinu,
on
byl
svobodný
vnitřně.
Tak
on
jim
eště
řekl:
"Tak
abyste
si
nemysleli,
že
to
je
méně,
když
já
odpustím
hříchy,
než
když
udělám
zázrak,
který
vy
chápete,
tak
ty
vezmi
svoje
lůžko
a
vstaň
a
choď."
A
on
chodil.
Nebyl
dále
chromý.
Pak
pochopili,
že
patrně
možná
i
odpustil
ty
hříchy.
Čili
tady
potvrdil,
to
co
řekl,
že
každý
hřích
je
odpustitelný.
Že
může,
a
to
tě
bude
velice
těšit,
najednou
všechno
odpustit.
Jo?
A
že
ten
člověk
najednou
může
být
svobodný
že?
A
jenom
protože
ten
Kristus
přišel.
A
že
potom
takový
malinký
zázraček
jako
aby
nebyl
chromý,
to
je
vedlejší,
že,
celkem,
to.
To
nehraje
žádnou
roli
vedle
tuhle
toho
velkého
činu.
No.
Tady
mi
někdo
z
vás
namítá,
že
patrně
záleží
při
tom
na
postoji
těch
lidí.
Že
když
ten
chromý
byl
ochoten
to
přijmout,
ne?
Tak
s
bylo
mu
odpuštěno,
kdyby
nebyl
býval
byl
ochoten,
tak
mu
odpuštěno
nemohlo
být.
Je.
Jsem
já
spustil.
Já
tady
nenechám,
dé
pa.
No,
A
tak
to
ne.
On
se
nikoho
neptal.
A
nepotřeboval
se
nikoho
ptát,
jestli
je
ochoten
nebo
není
ochoten.
Někdy
to
dělal
pro
ukázku.
Protože
chtěl
něco
ukázat,
aby
to
mohl
vysvětlit,
jak
chtěl
něco
ukazovat.
Ale
tady
mu
nešlo
o
ukázku
tuhletu,
nýbrž
mu
šlo
o
ukázku
moci
boží.
Ať
chceš
nebo
nechceš.
Moc
boží
se
na
tobě
může
takhle
projevit.
Zvláště,
když
jde
o
syna
božího,
o
Avatara,
ten
měl
tuto
moc.
Ten
ho
utáhl.
On
si
byl
jasně
vědom,
že
toho
chromého
utáhne.
Jak
to
bylo
asi
jsem
to
pochopil
takhle,
já
to
budu
říkat
jinými
slovy.
Jak
jsem
to
pochopil,
protože
ono,
klást
otázku
je
těžší
než
odpovídat
vždycky.
A
já
ti
nemám
za
zlý,
že
tu
otázku
nekladeš
tak,
jak
se
na
ni
dá
odpovědět.
A
ta
otázka
by
podle
mého
názoru
měla
znít:
"Jak
je
to
možné,
že
svým
vstupem
na
kříž
Ježíš
spasil
svět?"
Je
to
tak?
"Přeci
my
dobře
víme
z
těch
výkladů,
který
nám
tady
pášeš,
že
žádný
čin,
který
někde
začíná,
a
někde
končí,
nemůže
mít
nekonečné
následky.
Žádný
hřích
nemůže
mít
nekonečné
následky,
že
nemůže
být
pro
nějaký
hřích,
třeba
největší,
někdo
trvale
zavržen.
Že
neuznáváš
trvalé
zavržení
v
pekle
a
tak
dál,
že
je
to
přechodný
stav,
že
po
takovým
hříchu
buď
máš
z
toho
nějaké
svědomí.
Najednou
nám
tady
řekneš,
že
Kristus
si
tady
vstoupí
na
kříž,
a
spasí
celý
svět.
To
je
přeci
slovo
do
pranice
a
v
tom
nemůže
být
ani
zrnko
pravdy.
To
nemá
opodstatnění.
Ano,
takhle
vyslovená
věc,
historizujícím
pohledem,
"tady
člověk
nějaký
vstoupil
na
kříž",
z
toho
vyplývá,
z
tohoto
pohledu
historizujícího
vyplývá,
že
to
není
možný.
A
taky
to
možné
není.
Ale
jestliže
je
pravda,
co
jsem
ti
dneska
říkal,
že
stav
tvůrčí,
kdy
je,
jsou
světy
tvořeny,
jo?
pořád
pokračuje,
ano?
říkal
jsem.
Tak
taky
s
tím
souvisí,
že
pořád
pokračuje
spasitelské
dílo
boží.
Neboť
kdyby
jenom
vytvářel,
tak
by
vypouštěl
ze
svého
domu
pořád
další
a
další
marnotratné
syny
do
toho
světa
a
ono
by
se
to
nevracelo.
On
taky
musí
být
tím,
na
koho
si
ten
marnotratný
syn
vzpomíná
a
tou
vzpomínkou
se
vrací
do
toho
otcova
domu.
A
on
mas-
on
musí
být
také
tou
vzpomínkou
To
znamená
tím
osvětitelem,
který
mu
říká:
"Tudy
se
jde."
A
to
všechno
je,
dělá
jeden
a
tentýž
Bůh
a
ono
si
to
vzájemně
protiřečí.
Na
jedné
straně
všechno
vypouští
do
dvojnosti,
a
trvá
to
někdy
strašně
dlouho,
než
se
ta
dvojnost
vůbec
ukuje.
Aby
byla
totálně
dvojná,
aby
si
tak
člověk
cítil
a
všechny
tvory,
tvoř-
tvorové
jako
absolutně
oddělený,
nejenom
od
Boha
ale
taky
mezi
sebou
vzájemně
a
vzájemně
se
mohli
klidně
vraždit
a
pronásledovat
a
tygr
žral
ty
méně
silné
a
a
tak
dále.
Oko
za
oko,
zub
za,
aby
tam
bylo
možno
uplatnit
zákonitosti
této
úrovně.
To
jsou
zákonitosti,
které
neplatí
na
jiné
úrovni.
Ale
na
naší
úrovni
to
platí,
na
té
úrovni
zvířecí
to
platí.
Oko
za
oko,
zub
za
zub.
Tak
aby
tohleto
bylo
možné,
tak
k
tomu
je
zapotřebí
jenom
aby
Bůh
se
zebe
vypouštěl
a
nechal
to
z
toho
monismu
přejít
do
toho
dualismu.
A
ale
to
by
se
mu
to
všechno
vzdalovalo.
Tomu
by
astronomové
říkali
"rozpínání
vesmíru".
Asi
tak.
To
máme
zrovna
takový
černý
díry,
že?
No
ale
ono
to
jde
také
nazpátek
zároveň
A
to
je
také
věčná
činnost
boží.
Čili
to
co
je
tam
historicky
znázorněno,
třeba
se
to
stalo,
že
on
vstoupil
na
kříž
a
že
tím
oznámil,
že
je
spasitelem
světa.
Ale
on
jím
odjakživa
byl.
Co
svět
světem
vládne,
co
vesmír
vesmírem
vládne,
musí
tady
být
síla
boží,
která
na
jedné
straně
tvoří
na
druhé
straně
tvoření
do
sebe
vrací.
Myslím,
že
správně
na
to
jdou
Indové,
kteří
znají
matku
Káli
a
matku
Durgu.
a
tatáž
bohy
která
všechno
vytváří
a
všechno
nazpátek
požírá
ovšem
v
tomto
obrazu
krásném
chybí
to
třetí
to
osvětitelský.
To
do
toho
těžko
indové
dorůstají
po
tolika
tisícícíletých
zkušenostech
pořád
nejde
o
dobře
pod
fousy
ale
ježíš
kristus
to
dost
jasně
řekl
a
ne
tak
jasně
aby
to
přestali
na
dva
tisíce
let
pochopili
to
je
že
oni
si
myslí
že
když
vstoupil
na
světce
spasil
svět
že
se
topili
tak
že
spasit
je
omyl
protože
ustavičně
za
všechnu
tvory
se
obětuje
neboť
on
musí
s
nimi
vstupovat
do
tohoto
světa
kdyby
je
opustil
tak
voni
vůbec
tady
neexistujou
ani
s
tím
méně
by
se
mohli
k
němu
vrátit.
on
se
ustavičně
dává
s
nimi
křižovat.
On
se
on
trpí
víc
že
a
tak
dále
a
von
když
dovoluje
aby
člověk
například
pochopil
že
jedna
a
jedna
sou
dvě
von
je
tím
osvětitelem
který
pomocí
jeho
se
schopni
toto
pochopit
a
takže
je
to
věčná
úloha
boží
která
byla
jednou
prozradila
a
byla
provaze
na
tom
kříži
a
jestli
si
křesťani
myslí
že
tím
že
uvěří
ve
spasitelský
úlohu
ježíše
krista
tak
první
si
jako
to
dělají
že
budou
spaseni
jsou
na
velkým
omylu
voni
se
musí
tomu
spasitelskému
úkolu
přidružit
oni
musí
se
jím
dát
vest
jak
on
říká
ho
musí
následovat
i
na
ten
kříž
i
do
toho
zmrtvýchvstání
i
v
tom
co
dělal
předtím
oni
ho
musí
celého
následovníci
sešit
nenese
obávat
mysli
mysleli
že
je
to
příliš
domýšlivý
naopak
tam
nemá
být
člověk
pokorný
tam
má
jít
za
tim
ježíšem.
Ti
učedníci
ani
tá
maří
magdalena
tak
hloupě
pokorný
abyste
těch
když
já
jsem
takhle
hříšná
co
bych
vůbec
k
němu
chodila
co
se
mnou
může
udělat
já
myslím
že
žádný
z
těch
učedníků
byl
tak
svatý
když
když
k
němu
přicházel
aby
si
mohl
říct
já
jsem
toho
hoden
i
když
pamatuji
si
při
té
příležitosti
co
se
stalo
té
studni
s
tou
cizoložnou
ženu
kterou
zákon
kázal
kamenovat.
A
ježíš
setkal
se
s
tou
ženou
před
studnou
dal
momentu
vý
chtěli
kamenovat
a
řeknu
a
ty
jsi
tady
to
je
východiska
kdy
se
mi
si
tr
zvlášť
dobře
zákon
zákon
praví
cizoložnou
ženu
je
kamenovati
a
on
si
ho
ano
proti
zato
mít
namítat
zákon
pravý
správně
ale
já
vám
něco
radí
budeme
to
dělat
ten
pořadí
začne
kamenovat
ten
kdo
je
bez
hříchu
vzdal
půlku
a
napsal
do
písku
méno
prvního
kdo
má
kamenovat
něku
pod
mu
všechny
znal
napsal
jeho
jméno
on
si
to
přece
přistoupil
vzal
kámen
a
von
toto
napsal
jeho
hřích.
A
on
říkal
on
na
nejenom
moje
méno
ale
von
záře
já
nemám
právo
hodit
kamenem
toho
pustil
nebo
ho
předal
dalšímu
přišel
další
ježíš
okamžitě
psán
jeho
jméno
do
písku
a
psal
k
tomu
jeho
hřích
pustil
kámen
předal
dalšímu
a
když
takle
všichni
si
předali
ten
kámen
a
nikdo
necháme
no
al
tak
ježíš
za
ten
kámen
a
říkal
podívej
se
na
mě
ne
žádný
hřích
já
přímou
tě
mohu
kamenovat
já
za
mnou
stojí
celý
zákon
protože
já
nemám
hřích
a
já
si
kamenovat
nebo.
Ty
neseš
a
já
věřím
že
nebyla
schopni
že
jesiže
nebyla
schopna
být
dále
nevěren
tou
chvílí
předal
sílu
té
své
nevinosti
kterou
vona
tobě
neměl
ro
tobě
měl
tak
takovýmto
způsobem
já
jsem
v
tom
okamžiku
třebas
toho
osvícení
tam
v
tom
koncentráku
viděl
si
to
událostí
která
se
ho
se
etak
jsem
to
viděl
eště
to
zamotalo
ale
to
bych
vám
slovo
si
kůže
pořádek
by
vám
to
vykládal
eště
srozumitelně
pro
to
by
bylo
strašně
zodpovědné
vůči
vůči
vám
vám
to
takhle
říct
on
to
stačí
takhle
a
proto
on
říkal
nese
a
nebudete
sou
zebe
také
svou
za
to
znamená
odpouštět
bezhlavě
každému
ale
neopustil
ale
neocitnete
neby
rodiče
chybující
těch
odsoudil
za
to
co
dělá
že
to
dělá
chyb
to
by
to
s
ním
těle
ten
vypadalo
ukázat
ano
pane
odstoupit
tak
Tedy
se
říká
že
síla
slova
božího
vybral
se
bůh
je
tak
silná
že
vyjadřuje
se
v
sobě
obsahuje
moc
uskutečnění
že
je
vlastně
už
skutkem
a
trošku
jako
na
pozadí
z
toho
stojí
výrok
ježíše
krista
který
říká
když
jste
už
v
duchu
ciziny
už
jste
si
založili
je
klas
svědek
odsuzuje
nebo
mu
ukazuje
na
sílu
lidské
myšlenky
se
potom
jeví
jako
provinění
když
je
špatná
a
samozřejmě
také
dobrá
myšlenka
zase
má
má
mít
takovýto
účinek
dobrý
ovšem
jak
ta
dobrá
tak
ta
zlá
nemá
absolutní
uče
protože
lidská
není
božská.
Takže
dejme
tomu
když
řeknete
že
mě
pěti
mužů
ke
samaritánce
úplně
kdyby
v
těla
život
věčný
tak
by
se
ho
měla
tak
si
dobře
všiměte
jaký
je
nedostatek
v
této
navíc
ježíšově
že
totiž
mu
říká
o
začátku
cesty
a
spoléhá
se
na
to
je
když
se
začne
správně
že
bude
také
třeba
za
pomoci
toho
ježíše
dále
správně
pokračovat
ale
chtěje
království
boží
hledejte
ho
především
a
uvidíte
že
vám
to
nepůjde.
Lhal
nikoliv
úkol
za
na
první
krok
však
on
tuto
řeč
kterou
nesmíte
oddělovat
od
jeho
ostatní
řeči
doplnil
přestane
doplnil
jinak
ukázka
mysle
nebo
života
a
jednak
příkazy
do
stené
následovat
do
ces
tří
ti
za
mnou
vezmi
svůj
kříž.
Zapři
sama
sebe
tak
se
ne
dal
takže
tady
už
i
čte
to
jediný
výrok
který
je
o
začátku
věcí
nebo
všech
ostatních
pouček
nám
vykládá
něco
navíc
nestačí
chtít.
Ale
podle
toho
co
chci
se
taky
musím
zařídit
potutelně
takže
také
na
ten
výrok
že
dotazoval
žil
už
mysli
už
si
založil
ten
dívat
jako
něco
jako
na
zastrašující
výrok
nýbrž
on
tím
chtěl
říci
už
si
připoután
k
tomu
těm
tou
myšlenkou
světu
který
bychom
mohli
nazvat
cizoložnou
způsob
myšlení
že
ano
takovýto
citový
způsob
myšlení
je
taky
toho
druhu
že
když
něco
někomu
závidí
nějakou
pěknou
věc
tak
už
se
mu
to
okradl.
To
doznat
a
vůbec
si
netroufám
to
krát
ale
vnitřně
už
se
mu
to
ukrátil
dá
všechno
takle
rozvinout
protože
to
není
pravda
nějak
oddělená
jedna
o
druhé
ale
je
to
tak
velké
provinění
jako
že
mu
to
fakticky
pro
není
samotní
ale
když
budu
pořád
toužit
po
bohatství
které
nebudu
mít
tak
jsem
víc
spoután
tím
majetkem
kterým
nemám
jako
bych
byl
poután
majetkem
který
bych
měl
na
kterém
bych
nepil
a
prosím
vás
bethe
to
na
vědomí
že
tyhlety
výroky
musíte
brát
kontextu
s
tím
ostatním
co
on
taky
řekl
že
oddělovat
jeden
v
od
druhého
u
ježíše
krista
je
kacířství.
To
je
nesprávné
takže
když
mě
kdykoliv
poklad
takhle
otázku
pomyslet
sami
u
sebe
srovnal
jsem
si
to
s
ostatním
výroky
projevím
neprotiřečí
on
si
například
svými
činy
a
tím
výroky
a
tak
dále
když
si
budete
moci
klidně
říct
já
tomu
neopomíjím
já
nevím
jako
tam
do
toho
pasuje
tak
pak
se
zeptejte
třebas
mu
na
že
vám
to
někdo
odpoví
já
to
tady
někdo
duchaplně
vysvětluje
že
se
sporu
kuje
hřích
ten
velice
duchaplný
co
ismus
ovšem
už
pro
vás
na
tom
na
jeden
výrok
se
krista
který
se
to
zapomněli
dělejte
si
přátele
z
mamonu.
A
voni
vás
potom
přímou
mezi
sebe
a
budete
se
mít
prý
ma
a
to
vám
lidsky
tak
na
ježíšovy
to
si
a
k
čemu
je
to
měl
a
teď
mě
prominete
že
já
bolet
o
záhrobní
život
to
mi
ne
ten
on
měl
stoprocentní
pravdu
my
tady
spolu
jem
celý
život
s
lidmi
kteří
jdou
za
svým
maiorem
ono
není
jenom
bohatství
nýbrž
nic
něco
se
ho
nemohu
nic
něco
mít
svou
manželku
své
děti
svůj
domov
a
a
oni
si
ho
se
nestane
o
to
své
zaměstnání
svou
čest
před
lidmi
a
tak
dále
víte
že
je
to
to
on
všechno
opustil
že
napřed
ho
opustili
jeho
učedníci
potom
a
opustili
ho
bližší
přátelé
a
viděli
všichni
prostě
nakonec
opustil
šest
kterou
měl
před
nimi
z
těch
velkých
kup
který
dělal
to
všechno
toho
otce
dát
a
tak
se
odpoutal
od
toho
všeho
čemu
se
říká
svou
ze
širokém
lidskou
myslel
že
je
mám
on
ale
když
se
vám
nepodaří
dokonce
života
se
odpoutat
od
toho
že
chcete
utvářel
jenom
po
klidným
tenhleten
život
ani
víc.
Tak
nakonec
po
smrti
setkáte
se
všemi
období
mě
obdobným
způsobem
jednajícím
lidmi
a
v
tom
mamonu
se
jdete
je
když
se
tam
přijdu
tak
ty
mohutná
všechny
najednou
léku
oni
tam
zase
si
zakládají
domácnosti
zase
si
tam
učím
si
sebou
a
chodí
po
trhu
vybírej
si
toto
je
lepší
toto
je
horší
a
toto
je
zápor
německy
to
je
lepší
si
tam
říkají
že
ano
podle
amerika
eště
lepší
tam
taky
říkají
že
maje
se
jiný
ten
nový
japonský.
Dotáh
tuleten
má
on
by
to
taky
neska
a
je
to
takhle
tak
to
tam
tím
přijdete
vopu
tam
radíte
ale
to
ježíš
měl
pravdu
sedíte
dvou
živých
úkoly
považuje
přitom
vůbec
nepomyslel
ani
jiného
než
na
to
abyste
měli
to
nebo
ono
nebo
byste
anděli
tomu
nebo
onomu
no
krok
za
krokem
takle
kráčíte
k
prachsprosté
zvířecí
smrti
na
to
vás
upozornit
a
nejlepší
řeči
duchovní
a
četby
duchovní
plánech
ránu
a
nejlepší
modlitba
vás
neutrality
jí
na
dvou
židlích
nejlepším
případ
jedno
neue
druhé.
Takže
jenom
ten
chudý
vstupuje
do
království
nebeského
a
ten
chudý
to
je
chudý
duchem
neboť
jenom
toho
je
království
nebeské
tam
jsou
různá
blahoslavenství
a
jenom
tomu
dem
duchem
se
slibuje
království
nebeské
pro
ni
službu
třebas
skomírá
to
všecko
nebo
země
ale
k
tomuto
se
slibuje
to
krásně
bez
po
z
tohoto
voze
třebas
moderní
idei
to
že
Aby
se
lidi
nebouřili
za
to
že
jsou
chudí
a
že
je
ostatní
smí
drancovat
využívat
né
tady
totiž
jde
o
to
aby
člověk
byl
vnitřně
svobodný
aby
na
tom
nepil
jako
ten
zde
ven
nároku
co
ten
měl
boha
eště
víc
ten
džanaka
krále.
A
pověstný
tím
bohatým
tvorem
a
nic
ho
to
nepoutalo
ale
rasa
říkal
já
vám
přátelé
co
se
nedoporučuje
to
strašně
těžké
sedím
nepoutá
když
si
řešte
já
to
budu
mít
a
nebudu
tím
poutá
nakonec
se
ukáže
s
tím
poután
z
té
ale
já
mám
ukázku
dobrou
u
dětí
dítě
si
hračkou
hraje
ale
kdybyste
ji
tu
hračku
hračkou
vzali
okamžiku
když
se
uspí
do
hry
tak
by
plakalo
ale
za
chvíli
ani
neví
že
mu
berete
protože
on
tu
hračku
sám
opustil
a
dívejte
se
takhle
aspoň
na
věci
tohoto
světa
do
to
hračky
které
vám
ta
příroda
směřuje
do
vašich
oku
a
hraje
si
s
nimi
i
opravdovosti
dítěte
když
si
začne
hrát
tak
neví
o
svém
okolí
jenom
si
hraje
ale
není
to
víc
že
hra
je
to
hra
lásky
přátelé
to
není
sedění
na
dvou
žilích
totiž
si
momentálně
hraje
ale
za
chvilinku
o
najdete
u
jiné
hračky
se
kterou
si
zase
takhle
vašeho
vezmete
tamtu
kterou
vám
předtím
nechtěl
o
půjčit.
A
on
vám
mi
pučí
bezostyšně
a
bez
páše
protože
už
voni
neví
pro
tu
novou
hračku
kterou
má
takhle
to
dopadá
milosrdně
našem
životě
že
pořád
si
hraje
mezi
něčím
jiným
a
zapomínat
minulé
hračky
tak
je
to
přírodně
krásně
zařízeno
že
naše
zapomnětlivost.
Způsobuje
že
přeci
jenom
to
ní
tak
pevné
a
že
jsme
možnost
se
z
těchto
poutat.
A
to
přestože
ho
bujeme
těmto
poutu
nám
slibuje
že
to
potom
po
smrti
nebude
tak
zlé
že
třeba
sebe
a
těžko
smiřovat
že
už
nemůžeme
ukáže
ty
svoje
potřeby
které
jsme
tady
měli
a
které
přežívat
protože
jsou
třebas
jemnější
než
samotné
věci
které
jsem
měl
velice
pochopitelně
ty
myšlenky
o
nich
jsou
jemnější
a
přežívat
ale
směřujeme
se
tím
časem
a
mohl
potom
se
o
to
žiju
před
pozdě
protože
nemáme
o
časová
to
tech
by
na
to
pravil
bohu
se
na
tom
jedině
zlého
to
řeknu
jemu
slovem
od
projít.
Od
zastaví
toho
čtvrtého
nor
tisíc
devět
set
osmdesát
čtyři
staly
z
toho
levice
thomase
buňka
vedu
za
já
a
protože
my
si
že
pro
lékaři
je
to
velice
významná
knížka
ne
tak
já
opakuju
jenom
jednu
maličkost
toho
protože
není
možno
to
za
považuje
to
bychom
dneska
tady
museli
přestat
a
to
začnu
o
těch
mravence
ano
protože
to
je
velice
důležitá
záležitost
kterou
bych
si
měl
každý
lékař
uvědomí
léčí
pacienty.
Že
totiž
Není
jediné
tělo
které
je
ohraničeno
kůží
jsou
taky
jiná
těla
která
nemají
kůži
za
určitých
okolností
mravenci
dokáží
ze
sebe
ze
všech
údů
mraveniště
udělat
jedno
jediné
a
zase
jím
nejsou
tím
jediným
tělem
tou
po
svém
každý
si
dělá
tu
svou
osobní
práci
jsou
obyčejnými
mravenci
normálními
mravenci
zkušenosti
a
schopnostmi.
Tady
totiž
on
naráží
já
potom
později
člověk
k
tomu
ještě
vrátím
na
velice
důležitou
věc
automatismus
dvě
který
tady
výborný
ráček
který
on
už
vlastně
objevil
a
mluví
o
tom
tímto
způsobem
stane
se
najednou
že
jako
když
všechny
má
velice
no
a
moje
a
oni
zanechají
své
normální
práce
a
začnou
stavět
mraveniště
každý
tam
kde
je.
A
všichni
v
takovém
soudu
na
na
mysli
tamty
především
africe
protože
tyto
dovedou
takovým
nebo
ji
máme
lidské
to
je
to
tak
skvělým
způsobem
že
naší
mravenci
to
proti
tomu
okovy
břídilové
a
postaví
mraveniště
až
čtyř
metr
přišel
jsou
tam
klepy
je
tam
věren
je
tam
odpad
lkal
všechno
je
tam
zařízeno
staví
to
ze
všech
stran
jako
když
se
staví
jeden
jediný
člověk
ví
jde
od
druhým
jo
a
postaví
mraveniště
která
je
který
je
dokonalý
městem
se
vším
indickým
zařízení
a
tak
von
říká
ať
nikdo
nepovídá
že
tady
za
tím
nestojí
nějaká
inteligence
společné
se
najednou
v
nik
vzbudí
a
začne
jednat
a
která
zase
si
déle
hnout
když
už
z
toho
není
zapotřebí.
a
která
to
všechno
kontroluje
všechno
to
seřizuje
protože
nikdo
z
těch
mravenců
není
schopen
ani
dva
nebo
tři
nebo
dohromady
nejsou
schopni
něco
takového
vyrobit
ale
když
jejich
ty
tisíce
tak
udělají
takovou
stavu
na
kterou
se
po
zastavujeme
protože
má
všechny
náležitosti
moderní
stavby
a
tam
v
těch
kopec
do
oni
žijou
to
musí
být
dobře
věta
musí
tam
být
pro
kována
všechno
oni
na
všechno
počítali
ano
a
jakmile
to
mraveniště.
Už
přestává
být
řecké
tak
ho
odpouštějí
a
vrhal
se
na
stavbu
dalšího
mraveniště
to
mimochodem
připomíná
že
tuhletu
schopnost
měli
zřejmě
také
aztekové
když
zanechali
město
krásně
vystaven
a
v
jeruza
by
na
mohla
o
tom
říct
hodně
tam
nejsou
stopy
po
nějakém
násilí
oni
opouštěl
hotové
město
a
postavili
ho
daleko
odtud
jiné
jako
když
se
staví
novém
hlavy
ještě
on
říká
mraveniště
promiňte
já
budu
možná
mluvit
víc
než
to
říká
on
protože
já
to
zrovna
se
zmatení
který
to
toto
totéž
také
říkal
už
před
padesáti
šedesáti
lety
už
je
asi
sedmdesát
let
stará
záležitost
ale
jsem
rád
že
von
to
znovu
jako
lékař
objevil
protože
protože
a
udělal
z
toho
lékařské
závěry.
A
teďka
říká
tedy
je
tady
taková
nějaká
inteligence.
Tak
ona
to
patrně
není
jenom
inteligence
mravenci
u
všech
společenských
tvorů
se
objevuje
totéž
včel
a
u
jiných
že
totiž
jakmile
se
dají
dohromady
tak
vytváří
jedno
jediné
tělo
jako
by
to
bylo
jedno
tělo
a
pracují
společně
na
stejné
díly
jako
by
jedno
druhé
přesně
věděli
mimochodem
protože
mám
z
mravenci
zkušenosti
z
mládí
tak
by
řekl
oni
se
stále
sebe
do
týkají
jak
se
potkají
oni
nejdou
okolo
sebe
slepě
jako
hodí
okolo
sebe
lidé
ale
oni
se
do
týkají
a
zdržujou
se
tím
ale
oni
sebe
dotknou
né
těmi
předními....sou
to
tykadla
nebo
já
nevim
co
to
je
nožky
a
zase
do
dál
oni
si
tím
jist
je
to
mravenec
téhož
mraveniště
tak
to
říká
on
ale
ten
to
pravda
oni
navazují
fujidickou
pásku
kterou
my
řikáme
v
okltismu
raport
ten
raport
si
pořád
posílí
jak
udržují
takže
když
je
zapotřebí
aby
se
stavěl
mravní
ště
tak
se
po
této
svůj
dycky
pásce
dá
impuls
a
oni
všichni
začnou
stavět
rozumíte
to
tam
není
do
řečeno
ale
to
já
bych
chtěl
říct
že
tomu
rozumím
z
toho
momentu
já
jsem
tomu
dřív
tak
nerozuměl
já
jsem
ty
mravence
hodně
pozoroval
ale
kdy
jsem
tam
v
tom
koncentráku
se
zbavil
toho
svýho
života
tak
jsem
věděl
také
jak
to
je
že
čím
složitější
organismus
a
člověk
je
soutěž
než
plave
méně
specializovanými
organismus
je
to
to
je
obecněji
eto
specializace
ale
obecnější
specializace
než
u
mravence
tam
už
stačí
dvou
nebo
tří
a
říká
ježíš
kristus
já
jsem
uprostřed
nich
tam
kde
se
setkají
dva
nebo
tři
nejméně
mém
já
jsem
uprostřed
vás
tak
nějak
to
říkám.
To
znamená
on
prozrazuje
my
to
mě
to
poprvně
řekl
tam
v
tom
koncentráku
že
u
člověka
stačí
aby
se
spolčila
dva
nebo
tři
a
tato
inteligence
vyšší
kterou
která
je
nepostradatelná
a
k
tomu
říkám
pomocník
pro
člověka
v
té
o
to
automatismu
dvě
se
probudí
a
začne
jednat
tak
víte
že
to
je
rozumnější
než
normální
nej
rozumnější
jednání
nejenom
to
ona
předčí
člověka
po
všech
stránkách
a
jakmile
se
zase
rozejdou
ty
dva
samozřejmě
tak
zase
už
to
všechno
ode
je
dostali
kolejí
já
to
říkám
proto
že
lidský
organismus
je
takovým
to
norm
lorem
jak
jsem
ji
řeči
už
víte
v
čase
sem
to
opakoval
který
představuje
vlastně
schopnost
transformovat
všechny
vesmírové
síly
takže
já
v
tom
vesmíru
vlastně
mohu
všecko
a
jenom
v
rámci
té
klece
ranci
mou
stavět
mraveniště
ale
já
mohu
mít
ta
nebes
míru
třebas
vem
tenhleten
inteligence
kdyby
ji
nebylo
tak
tam
lítam
nemyslel
ty
si
ty
technice
a
ti
nic
jí
věří
a
ty
věci
všechny
ostatní
jobově
že
na
to
přišli
jenom
rozumem
nevěřím
tomu.
Dneska
týmové
práce
já
jsem
se
na
ni
zblízka
díval
jednak
ve
školou
se
sem
to
musel
překládat
a
jednak
ve
školství
tam
toho
b-to
bylo
ubohé
ale
v
té
škodovce
to
klapalo
totiž
jak
se
ty
lidé
jí
dohromady
ne
že
každý
něco
ví
navíc
to
je
pravda
ale
oni
ají
novou
kvalitu
která
v
tom
by
nebyla
kdyby
každý
pracoval
sám
do
o
tuto
novou
kvalitu
může
jít
i
v
lékařství
to
on
tam
nedoříkávám
nová
kvalita
znamená
uzdravení
člověka
tam
totiž
ježíš
kristus
jasně
ukazuje
na
všech
stránkách
toho
svýho
zázračnýho
tříletýho
života
nemohl
k
tomu
zázraku
být
sám.
Že
k
tomu
potřeboval
toho
pacienta
nutně
kdybyste
ten
pacient
byl
nepřipravil
k
němu
tím
způsobem
jak
on
věděl
že
se
má
připojit
tak
tak
by
se
to
bylo
nepodařilo
ten
zázrak
by
se
byl
nekonal
on
totiž
nejde
o
zázrak
on
jde
ono
jde
od
tuhletu
inteligenci
která
je
základem
všeho
jenomže
oni
nevíme
a
neumíme
ji
vyburcovat
protože
takhle
nevhodné
já
teďka
řeknu
ještě
to
opak
o
ježíši
kristu
abyste
věděli
že
se
tak
té
schodem
jak
on
si
to
představit
jak
on
si
věděl
že
se
má
pacient
em
hodnot
žijte
za
ním
člověk
nebo
dva
slepci
a
říkají
pane
my
nejsme
za
tebou
se
jí
ptá
co
chtějí
vědom
toho
bych
snad
vyléčil
naší
slepoty.
A
on
A
on
říká
vy
mně
věříte
ano
my
tě
věříme
tak
já
vás
vyléčí
přejede
se
tedy
uzdraví
ze
slepoty
znovu
strohá
opakovat
ne
oni
to
vod
říkají
a
co
to
je
on
se
chopí
jejich
vůle
jejich
vůle
a
tou
působí
na
tu
inteligenci
tak
kterou
jsem
nedá
na
tu
supramentální
nedá
působit
osobní
vůlí.
Nýbrž
vzdání
se
vůle
oni
donutil
abyste
vzdali
vůle
voni
si
přáli
před
tím
být
uzdraveni
ale
teď
když
už
to
dali
do
rukou
ježíšovi
tak
si
to
nemusí
psát
protože
pro
jeho
rukou
rozumíte
dobře
už
to
není
jejich
záležito
to
to
kdyby
lékař
věděl
jakmile
je
to
záležitost
z
toho
ježíše
house
tím
výhrady
protože
má
to
o
třetího
má
tu
inteligenci
má
k
dispozici
to
je
rozdíl
oproti
nám
že
ano
ale
prosím
to
se
člověk
může
taky
na
temnou
at
na
tohleto
protože
to
je
to
dvojí
základna
pro
porozumět
věcí
teoretické
základna
je
ve
vědomí
a
praktická
základna
je
ve
vůli
takže
je
třebas
vládnout
lety
dvě
základny
teoretickou
si
řekneme
a
praktickou
to
si
neřekneme
to
musíte
každý
dělat
sám
tu
teoretickou
se
to
se
dá--úplně
praxe
se
tím
nenaučí
člověk
to
si
musí
sám
sám
se
musí
do
toho
dostat
čili
teď
je
by
se
to
u
zavřel
abych
vám
řekl
tam
se
modlíme.
Otče
náš
jenž
jsi
na
nebesích
posvěť
se
jméno
tvé
přijď
království
tvé
promiňte
že
zdánlivě
s
cestě
na
to
ne
já
bych
se
tím
tutéž
že
jsem
teďka
vysvětloval
abyste
věděli
že
v
tomhletom
řádu
který
je
tam
stanoven
je
obsažen
i
návod
jak
ho
použít
přeci
ježíš
kristus
všude
říkal
hledejte
především
království
boží
a
najednou
když
tam
ten
řád
uvádí
poslo
takové
posloupnosti
jako
to
má
být
předřazuje
před
to
hledání
království
božího
přijď
království
tvé
buď-né
buď
vůle
tvá
on
tam
dává
posvěť
se
jméno
tvé
při
království
tvé
buď
vůle
tvá
tes
takhle
to
že
za
sebou
ne
to
úžasný
recept
tedy.
Já
jsem
si
ani
netroufal
to
dřív
říct
dokud
jsem
si
nebyl
vědom
že
dneska
je
už
věda
na
pokraji
toho
porozumění
těmto
věcem
ten
komu
se
to
snad
smí
prozradit
protože
tam
modlíme
otče
náš
především
ne
otče
můj
část
to
modlitby
mám
s
může
spousta
sebe
ne
ne
to
by
bylo
špatné
protože
ježíš
kristus
jasně
rozlišoval
od
se
fyziologický
ho
hmotného
fyzického
a
otce
nebeského
to
znamená
tvůrce
všeho
tehdy
za
jeho
dob
a
a
on
mluví-mluvil
k
tehdejším
lidem
toho
boha
považovali
za
tvůrce.
ovšem
dělali
tu
chybu
tu
von
ovšem
se
nedopouštěl
tý
chyby
to
bylo
vidět
z
jeho
jednání
dělali
tu
chybu
že
si
mysleli
že
pánbuh
to
stvořil
a
vodešel
vod
toho
kdežto
pán
bůh
pořád
tvoří
von
je
tvůrcem
to
je
jako
je
v
existenci
já
jsem
taky
je
vůdce
ne
se
tvůrcem
stává
nějaké
tvoření
se
ničím
nestává
tím
že
von
najednou
začal
tvořit
z
čista
jasna
on
soustavně
věčně
tvoří
a
kdybych
vinu
přestal
tvořit
tak
se
to
všechno
se
si
takou
památka
karet
upozorňuju
vás
na
to
takže
když
on
říká
napřed
před
tím
přijď
království
tvé
posvěť
se
jméno
tvé
tak
teďka
můžeme
svý
klidně
vysvětlit
co
je
to
posvětit
se
jméno
tvé
protože
je
rozumíme
co
voni
mysleli
potí
otče
náš
tvůrce
tvůrčí
činnost
čili
jestliže
nejsi
tvůrčím
způsobem
činný
napřed
chtít
aby
se
vrátilo
království
boží
a
toto
je
rozpracované
to
téma
zapři
sama
sebe
a
následujeme
Protože
to
je
vlastně
to
nejvyšší
tvůrčí
úsilí,
když
člověk
sebezapírá.
Mně
při
tomhletom
říkali,
jak
plní
ale
říkal
mně.