neumíral
za
sebe
vůbec
neumí
na
sebe
na
sebe
vůbec
při
tom
byl
ten
kristus
vůbec
na
sebe
nemyslel
mír
ale
za
lidstvo
a
to
co
bylo
tam
ukázáno
v
kostce
to
se
děje
ustavičně
já
takhle
na
sebe
beru
tíhu
světa
a
to
si
cítil
co
to
jaká
ti
a
je
to
spasitelský
úkol
rozumíte.
No
a
od
teďka
tě
budu
nazývat
nositelem
krista
který
s
tou
s
kristus
kristus
kris
tyto
ne
takže
to
je
jeho
nové
jméno
tak
se
ho
nemenoval
ten
voják
vysloužili
ale
ke
křesťani
je
nazývají
kristovou
nositel
krista
protože
kristus
ho
naučil
co
je
to
nosit
krista
že
to
je
to
velice
těžká
záležitost
ale
málokterý
křesťan...
se
dal
tím
poučit
ke
sápal
se
potom
aby
nosil
aby
pomohl
ježíši
kristus
ne
s
jeho
břímě
a
nedělal
to
tím
způsobem
jak
to
navrhoval
ježíš
kristus
neboť
on
navrhoval
tady
mám
břemeno.
A
nes
teho
ale
řekl
to
břemeno
mé
je
lehké
a
snadné
že
ano
a
vono
nebylo
snadné
proti
křesťansky
světce
protože
oni
to
brali
svou
vlastní
syn
ho
kdežto
ježíš
kristus
to
ani
ne
slastně
silou
lidskou
totiž
myslím
nýbrž
silou
otcovou
a
jenom
chvilinku
to
nenesl
silou
o
co
když
se
cítím
ti
opuštěno
od
otce
tam
na
tom
kříži
ale
to
byla
chvilka
takže
on
dává
návod
k
tomu
jak
se
to
má
dělat
a
stát
režie
z
avily
to
pochopila
já
jsem
tam
mockrát
vykládal
tak
to
tady
nebudu
opakovat
ale
zaručeně
to
není
tak
těžké
jak
to
zažíval
ten
přítel
o
kterém
jsem
mluvil
a
není
to
ani
tak
těžké
pro
toho
mého
přítele
dalšího
dotoho
víra
je
jsem
mluvil
a
který
už
taková
utrpení
nemá
on
už
si
nějakým
obdobným
způsobem
byl
to
utrpení
v
útlém
mládí
no
to
už
je
za
ním
řekl
Řekl
prej
sem
někde
že
když
někdo
svůj
život
odevzdá
bohu
v
okamžiku
smrti
že
se
nemůže
dostat
nikam
jinam
než
do
ráje
a
že
pobyt
v
ráji
není
pobyt
v
nebi
to
znamená
bez
stavu
nebe
že
to
pobyt
v
nižším
stavu
duševním
ze
kterého
se
ještě
padá
nazpátek
nebylo
by
potom
lépe
aby
vůbec
takového
stavu
nedosáhl
aby
ani
v
okamžiku
smrti
se
tomu
bohu
neodevzdal
a
že
na
to
možná
člověk
lepší
ten
lépe
na
tom
ten
člověk
který
to
vůbec
to
ani
v
okamžiku
smrti
neudělá
já
bych
chtěl
toto
trošičku
poopravit
tento
názor
že
se
o
takhle
řekl
tak
jsem
zapomněl
na
jednu
věc.
Že
jsem
měl
na
mysli
toho
lotra
na
kříži
ano
asi
tak
nebo
v
té
kontinuitě
to
možná
té
souvislosti
to
bylo
možná
řečeno
že
ten
lotr
byl
opravdu
před
tím
lotrem
rozumíte
a
když
tedy
odevzdal
teď
ten
svůj
život
bohu
tak
já
si
nemyslím
že
to
udělal
tak
vznešeného
úmyslu
jako
to
dělá
jiný
člověk
který
třebas
také
v
okamžiku
smrti
jako
třebas
ten
přítel
o
tom
tady
mluvil
ten
rychlík
udělal
v
okamžiku
smrti
já
věřím
že
ten
před....to
udělá
až
v
okamžiku
smrti
spásy
dosáhl
a
ne
také
ale
nebeské
rozumíte
to
vínku
bych
chtěl
udělat
protože
on
nebyl
předtím
lotrem
ale
když
nebude
celý
vot
lotrem.
A
teď
mu
teče
do
bot
rozumíte
a
strašně
sebe
lituje
jako
tenhleten
na
kříži
z
té
pozice
roz
lítost
ně
jeho
člověka
který
sebe
vrcholně
milujícího
tedy
se
není
možno
dostat
až
do
nebo
svatý
je
možno
se
dostat
jenom
dočasné
úlevě
od
toho
utrpení
to
je
spravedlivé
no
chápejte
že
když
se
dostane
třebas
na
při
set
tisíc
let
do
té
úlevy
a
tak
je
to
odpočine
to
se
strženi
já
co
je
to
proti
věčnosti
je
to
hezké
je
takový
moment
vynese
tolik
blaha
ne.
Tolik
odpočinku
já
sem
vám
možná
říkal
při
té
příležitosti
a
to
bych
chtěl
rád
opakovat
aspoň
ne
zkratce
že
když
skončila
ta
bitvy
na
poli
puruša
a
ten
ardžuna
se
ptal
krišny
to
je
má
bará
tu
dál
uvedeno
to
to
dítě
už
není
se
ptal
krišny
a
co
co
tím
moji
nepřátelé
kteří
mě
nespravedlivě
napadli
a
ty
se
říkal
po
se
o
ně
podívat
a
oni
byli
všichni
v
ráji
a
my
děly
si
tam
a
on
říkal
ten
spravedlivý
tak
na
to
zdržování
ale
oni
si
mysleli
že
vedou
spravedlivý
boj
tak
to
je
s
ním
ji
dá
dělat
záleží
na
tom
co
si
o
tom
myslí
ten
lotr
taky
si
myslel
že
když
se
obrátí
že
je
hoden
toho
tak
co
se
s
tím
dá
dělat
hoden
nebyla
co
s
ním
zářila
musí
se
ho
nechat
odpočinout
lišíme
měl
a
ten
krišna
řekl
tomu
manželovi
no
ty
se
zdržujou
tady
jeho
a
ty
se
zažívat
nebudeš.
Protože
ty
budeš
uvědomělejší
satori
merta
a
samadhi
nirvána
má
své
gradace
je
to
stav
před
křížem
nebo
po
kříži
tak
to
nemohu
jedním
dechem
odpovědět
protože
si
musím
vědomi
toho
že
například
japonci
kteří
mají
pojem
satori
té
japonský
pojem
nikoliv
čínský
říkají
jedno
jediné
satori
stačí
k
tomu
aby
člověk
byl
osvobozen.
Ale
myslí
na
tu
samospásy
člověka
a
je
to
tedy
z
mého
hlediska
jenom
částečné
pochopení
pravdě
nebo
pravou
se
abych
to
řekl
vaši
takhle
oni
ale
se
řekla
no
tak
úplně
vy
se
tak
hloupí
a
z
jaké
já
je
vydávám
nýbrž
oni
říkají
stává
se
že
někdo
prožívá
za
satori
slabé
někdo
silné
to
silné
satori
to
už
zaručeně
stačí
na
ten
celý
život
po
slabé
petrova
opakovat
aby
dospělo
do
tého
toho
silného
faktor
se
to
slabé
a
si
neodolám
být
řekněme
že
to
rozdíl
mezi
samadhi
a
někdy
kalpa
samoty
asi
tak
ano
a
že
já
se
kdo
toho
někdy
kalpa
samadhi
a
řeknu
tohleto
měli
kalpa
samadhi
je
obdobné.
Smrti
ježíše
hrobě
přední
musí
trvat
co
nako
ta
smrt
ježíše
hrobě
je
teď
otázkou
co
potom
nikdy
kalpa
samadhi
se
s
tím
člověkem
děje
říkají
indové
že
po
nirvikalpa
samadhi
následuje
může
následovat
může
následovat
sahat
u
samadhi
to
znamená
přebývání
ve
spojení
s
bohem
za
běžného
vědomí
a
to
považoval
za
vrchol
možnosti
lidských
a
nebo
se
ten
člověk
vrací
do
běžného
života
z
velikým
poznáním
a
z
toho
rozděluje
lidem.
A
nepovažuje
od
té
doby
z
střed
svého
života
svůj
fyzický
život
nýbrž
něco
vyššího
v
něm
tak
že
se
dá
o
něm
říci
že
jenom
setrvačností
existuje
ještě
jeho
fyzické
tělo
ale
není
to
stav
který
je
naznačen
ježíšem
kristem
sesláním
ducha
svatého
nýbrž
je
to
stav
který
je
kristově
nauce
označen
po
zmrtvýchvstání.
Na
učednících
a
učedníci
ne
na
ježíši
kristu
tím
pokoj
su
dávám
vám
on
už
vlivem
toho
rozeznávání
tíhu
považuje
je
ve
stavu
pokoje
klidu
nevyučuje
něho
klidu
ze
kterého
nevychází
a
do
kterého
potom
na
konci
života
vchází
ovšem
promiňte
mně
já
to
ani
tohleten
se
tam
nepovažuju
ještě
za
vrcholný
a
za
dokonalé
osvobození.
Když
tedy
po
tomto
srovnávám
z
buddhou
ne
dva
na
m
tak
bych
řekl
tenhleten
člověk
se
snažil
všemi
lidskými
prostředky
dosáhnout
poznání
spojení
s
bohem
žádným
lidskými
prostředky
se
mu
to
nepodařilo
teprve
když
i
ty
nezaš
lidské
prostředky
vzdal
tak
zažíval
nirvánu.
Jak
my
jsme
o
tom
poučeni
historie
co
potom
dělal
šel
mezi
lidi
a
konečně
odstoupil
od
sebe
a
kázal
takzvanou
střední
cestu
cestu
vhodnou
pro
všechny
lidi
je
to
první
pokus
který
indové
předtím
nikdy
neudělali
kolektivní
vede
kdežto
indové
vůbec
do
dneška
kolektivně
nevedou
to
se
děje
jenom
učim
a
neřekli
ka
málo
místech
a
v
křesťanství
a
potom
některých
klášteřích
některých
společenství
malých
příspěvek
zenbuddhismu
to
číně
ano.
A
tak
bych
řekl
že
je
propastný
rozdíl
mezi
nirvánou
a
mezi
nirvikalpa
samadhi
ano
a
jestliže
ten
buddha
se
dostal
do
tohoto
stavu
ve
kterém
ta
jeho
etika
životní
už
nebyla
odložena
lidským
pohledem
na
něj
lidský
požehnáno
na
to
je
správné
a
nesprávné
nýbrž
božským
pohledem
tak
já
bych
ho
považoval
za
svobodné
ho
absolutně
svobodné
ho
a
opravdu
spaseného
který
za
spolu
spasitele
ježíšem
kristem
ano
jako
jim
sou
mnozí
ní
třebas
jako
třebas
se
ramakrišna
ne.
Tady
je
další
doplněk
dotazem.
Ten,
kdo
se
dostane
tedy
v
okamžiku
smrti
do
toho
ráje,
takže
si
nezasluhuje
nebe,
je
na
tom
přeci
jenom
hůř.
Že
si
tam
jenom
rochní,
že
ano,
zdržuje
se,
bahní
si
tam,
medí
si
tam,
jak
já
říkám.
Je
to
zdržovačka.
A
jak
k
tomu
přijde
nebo
jak
to,
já
vám,
anebo
jak
se
z
toho
dostane,
když
von
tam
zapomene
na
všechno,
všechny
strasti,
ono
je
mu
tam
dobře.
A
von
může
v
klidu
tam
meškat
a
to
je
škoda,
no.
I
na
tohleto
odpovídá
Ježíš
Kristus
v
podobenství
o
marnotratném
synu.
Že
on
tam
říká,
já
to
už
převedu
z
té
symboliky
do
skutečnejch
fakt.
Ten
Otec
nebeský
měl
dva
syny.
Jeden
v
té
vývojové
fázi
zůstal
v
ráji,
to
znamená,
zůstal
věren
tomu
Otci.
Zůstal
věren
tomu
Otci.
Kdežto
ten
druhý
šel
do
světa,
všechno
promarnil,
stal
se
marnotratným
a
když
mu
teklo
do
bot,
tak
se
vracel
nazpátek,
ano?
To
znamená
člověk
obyčejně
jenom
z
přinucení,
jenom
proto,
že
je
bída
v
krajině,
ve
které
žije,
se
dostává
k
vědomí,
že
patří
do
Otcova
domu.
A
tu
se
stává
tahleta
věc.
Že
když
jde
do
Otcova
domu,
že
to
nejde
udělat
jinak,
než
aby
tam
šel
přes
ten
ráj.
Takže
ho
tam
spatří
ten
syn,
který
v
tom
ráji
ještě
je
a
nikdy
se
marnotratným
ne-
nestal.
A
říká:
tenhleten
děvkař
a
tenhleten
chlípník,
a
já
nevím
co
všecko,
a
žráč,
který
všechno
promarnil,
najednou
je
tady
oslavován.
A
je
na
tom
líp
než
já.
Co
je
to
za
spravedlivost?
Tímhletím,
a
zlo-
zlobí
se
hrozně.
Tím
vychází
z
tohoto
klidu
a
já
si
myslím,
to
už
tam
není
dopovídáno,
že
zatouží
být
na
tom
taky
tak
dobře.
A
tak
mu
pak
nezbyde
nic
jiného
a
že,
než
že
vodtamtud
vypadne.
Čili
z
milosrdenství
těch,
kteří
přes
ráj
jdou
k
Bohu,
vypadávají
lidi
z
ráje.
Že
je
to
jinak
než
satan,
měl
to
s
mečem,
anděl
Michael
nebo
tak
nějak.
To
je
jiný
obraz,
který
ukazuje
spravedlivě
jinou
stránku
věci.
Ale
já
vám
ukazuju
tuto
stránku
věci,
která
je
přímo
zapsaná
v
Kristu,
že
ti,
kteří
jsou
spaseni
musí
přes
ráj
a
tam
jsou
okukováni
a
je
tam:
jaks
to
udělal,
že
si
jdeš
dál
než
já,
který
tady
sekám
dobrotu,
manvantáru
celou,
ne?
A
von
jim
to
vysvětlí:
nic
jiného
ti
nezbývá,
než
tu
poživačnost,
kterou
máš
k
dispozici
od
Otce,
ten
požitek,
to
blaho,
toho
se
všeho
vzdát.
To
celé
promarnit.
A
když
se
toho
vzdáš,
tam
je
to
řečeno
určitě
jako
promarnění,
toho
všeho
vzdáš,
tak
půjdeš
taky
se
mnou
do
toho
nebe.
A
ten
v
tom
ráji
říká:
no
ale
jak
já
to
mám
udělat?
Mně
je
tady
dobře,
za
prvé
a
za
druhé,
ale
já
uznávám,
že
ty
máš
pravdu.
Já
by
to
rád
udělal,
přestože
je
mi
tady
dobře.
On
říká:
nic
jiného
ti
nezbývá,
než
aby
ses
stal
člověkem.
A
pak
ti
třebas
opakovaně
život
ukáže,
jak
se
vzdávat
blaha.
Dokonale
ti
to
ukáže.
A
tato
ukázka
bude
ti
stačit
k
tomu,
aby
sis
vzpomněl
na
Otcův
dům,
abys
nakonec
do
něho
vešel.
Děkuju
ti
mockrát,
řekne
takový.
A
jde
do
toho
světa.
Že
tady
se
setkáte
s
člověkem,
který
byl
předtím
v
ráji,
tak
ho
okamžitě
poznáte.
Ono
ho
tady
vůbec
nic
nebaví
v
tomto
světě.
A
tak
dále
a
tak
dále.
Čili
já
jsem
vám
tady
prozradil
jednu
stránku
důvodů,
proč
je,
proč
jsme
lidmi,
že
jsme
všichni
byli
kdysi
v
ráji,
všichni.
Není
tady
člověka,
který
by
nebyl
předtím
v
ráji.
To
je
normální
průběh.
A
taky
nás
tam
někdo
popadl,
taky
nám
tam
někdo
řekl:
tak
toto
není
dokonalost,
rozumíte?
Taky
nás
tam
někdo
vyburcoval,
takže
to
není
tak
nemilosrdné,
jak
si
myslíme,
ale
kdyby
nebyli
lidé,
kteří
by
byli
spaseni
v
pravým
slova
smyslu,
tak
by
se
nikdo
z
ráje
nedostal.
Toto
je
další
smysl
lidského
život
a
toho,
ve
kterým
je
člověk
spasen.
Který
takhle
na
zpáteční
cestě
do
Otcova
domu
prochází
rájem,
toho
ani
nenapadne,
aby
zůstal
trčet
v
ráji.
Proč?
Protože
má
poznání,
to
znamená
tušení
napřed
té
velikosti
Otcova
domu,
které
se
mu
vrací
proto,
že
není
zastíněno
blahem
rajským,
rozumíte
mi?
A
proto
nemů-
velice
snadno
odolá
ráji.
Ovšem
když
se
mně
někdo
vyskytne,
že
si
na
ten
ráj
vzpomene,
já
ho
třískám.
Víte,
já
ho
odtamtud
dostávám,
já
ho
tedy
ženu.
A
von
se
marně
snaží
pochopit,
že
to
dělám,
když
to
bylo
tak
hezký.
Že
tady
se
ještě
může,
dokud
je
na
zemi,
se
může
v
ráji
zastavit.
To
se
může.
Ale
až
bude
jednou
spasen,
tak
už
to
nebezpečí
nehrozí,
že
by
se
v
ráji
usadil.
Buďte
bez
starosti.
To
už
je
na
hostině
u
Otce
a
z
té
hostiny
se
mu
nemůže
chtít
dolů,
že
to
je
hostina
jiného
druhu
než
rajská.
To
je
prostě
podílení
se
na
jeho
existenci
nejbližší.
To
znamená,
on
mu
dal
prsten,
že
ano?
Tak
to
tam
všechno,
krásný
šat
to
je,
jak
se,
jak
mohl
Ježíš
to
nějak
vylíčit
lidsky
no?
Ono
se
to
nedá
pozemsky
vylíčit.
Já
mu
to
nemám
za
zlý
to
takhle
lidsky
vylíčit.
Prosím,
jdeme
dál.
Když
tady
máte
už
vědomí
toho
podobenství
o
těch
balících,
které
se
nabalují
na
člověka
během
třebas
jeho
života
né?
A
kterému
v
Indii
říkají
převtělování,
když
už
máte
tento
pojem
hlavě
a
přiznáváte
si,
že
to
je
tak
nebo
by
tak
mohlo
být
tak
já
vám
pomohu
jím
obrazem
k
tomu
abyste
pochopili
jak
se
k
těm
balíkům
přicházím.
To
je
asi
takhle
člověk
ve
svém
životě
kde
se
narodil
napřed
měl
z
kteréhokoliv
balíku
strašně
málo
zaručeně
měl
genetický
zázracích
rodičů
vo
tom
nepochybujte
to
se
ale
nedá
ještě
nazvat
žádným
balíkem
to
je
prostě
genetický
záznam
po
rodičích
ale
teď
protože
musel
od
útlého
mládí
víceméně
se
vzdávat
svého
já
a
zároveň
musel
ho
nechat
nastat
obojí
proces
vedle
sebe
probíhal
tak
to
dopadá
tak
že.
Se
přibil
rozumíte
že
že
mě
růstem
toho
živého
organizmu
dospívání
živého
organizmu
vznikali
někde
vlaku
mezery
prázdnoty
prázdná
místa
tak
například
dejme
tomu
mém
případě
když
já
jsem
přišel
o
vědomí
tohoto
světa
v
těch
lékařských
zásahů
tak
v
té
chvíli
tam
vznikla
mezera
a
každé
takové
válku
je
něco
nepřirozeného
v
přírodě
tam
se
hrne
ten
přetlak
okolí
rozumíte
tak
si
to
představte
v
takhle
že
během
života
dete
kolem
dlouhého
zkazit
z
mnoha
vraty.
A
v
těch
nejbližších
vratech
ke
kterým
přistupujete
je
nejhlubší
boží
z
boží
také
nejlaskavější
které
můžete
okamžitě
používat
a
z
něho
se
těšit
takže
když
člověk
dospívá
tak
den
okolo
první
vraty
kde
si
veme
všechno
co
potřebuje
pro
tento
život
to
je
balík
který
není
původně
jeho
už
taky
vzal
v
minulosti
někde
rozumíte.
A
jestliže
ale
nezůstane
trčet
u
toho
balíku
než
ne
sedne
si
tam
představa
ta
a
nesmí
tam
to
do
dokud
to
všechno
nesmí
anebo
to
s
ní
a
už
zase
se
nově
tak
jde
o
dalším
vratim
rozumíte
je
aby
hladověl
to
je
důležité
dalším
latu
a
tam
už
je
jemnější
druh
potraviny
já
bych
to
přirovnal
k
tomu
po
podobenství
ramakrišny
který
říká
že
jeden
a
de
který
byl
požádán
o
to
aby
někomu
vysvětlil
jak
má
dosáhnout
nejvyššího
cíle
osvobození
radil.
Ti
do
tohoto
lesa
stále
dál
a
ten
člověk
šel
přišel
na
měděný
žiju
od
nes
jí
nazpátek
z
pracovali
a
viděl
hodně
peněz
ale
vzpomněl
si
že
ten
den
neříkal
zůstal
u
mě
né
žily
nýbrž
kdy
dále
do
toho
lesa
tak
šel
dál
a
přišel
na
tří
žiju
od
nes
jí
k
sobě
využil
tedy
a
vydělal
daleko
více
peněz
a
když
se
zase
říkal
když
to
všechno
z
toho
měl
vod
ně
co
bych
já
nemohu
nic
vy
ještě
víc
když
mě
neřekl
ji
za
tří
brno
žijou
žid
ale
do
lesa
šel
dále
do
lesa
přišel
na
za
tou
žiju
a
tak
to
šlo
dál
až
nako
například
na
satanovi
dříve
tito
indové
strašně
váží
satana
dříví
a
u
toho
se
spokojil
si
to
udělal
správně
nebo
ne
tak
už
bylo
lesa
než
šel
a
tak
je
to
vypadá
vyskytlo
někdo
jde
prudčeji
okolo
toho
sta
deště
není
spokojen
s
tím
co
jako
tam
má
ne
stále
jemnější
mu
dokonalejšímu
a
drahocennou
ne
a
tak
se
na
něj
nabaluje
všecko
to
co
není
původně
jeho
rozumíte.
A
nenabalujou
by
se
to
kdyby
nešel
vokolo
toho
každý
tě
kdyby
se
kdekoliv
usadil
a
říkal
do
toho
mám
dost
takhle
nesmí
myslet
nikdo
z
nás
zastavit
se
pořád
jít
dál
ale
kdyby
ten
člověk
ten
balík
z
toho
zkalíš
nevzal
a
kdyby
z
něho
neviděl
v
uvozovkách
všechno
co
se
z
něho
vytěžit
dál
v
tom
v
pravém
slova
smyslu
se
to
těžit
páně
jenom
sobecky
ale
kdybych
jím
nezrozuje
tím
požíváním
toho
balíku
tak
by
nedorostl
dalšího
balíku
a
tak
se
mě
stoho
já
mám
to
není
s
těmi
ka
že
já
jsem
třebas
potom
vyprázdnění
od
těch
lékařů
v
tom
třetím
roku
nebo
tak
nějak.
Dospěl
do
balíku
dostat
se
okolo
v
každý
ty
do
k
nějakému
balíku
a
protože
u
mě
bylo
prázdno
mě
zbavili
kusu
mého
já
tak
jsem
se
toho
zmocnili
a
byl
jsem
z
toho
žil
do
sedmnácti
let
tam
jsem
taky
to
dodělal
ten
účinek
z
toho
nabyl
jsem
na
mě
někdo
jiný
jo
a
potom
přestaneme
těch
zase
nikdo
jiný
že
se
tam
se
ti
letech
se
na
mě
nabalil
žák
ježíšův
to
se
doby
jsem
učedníkem
páně
že
a
to
ještě
nestačilo
roku
padesátého
prvního
tohoto
století
se
nabalil
do
další
zase
mít
dále
a
já
si
myslím
že
by
to
měl
být
soustavný
proces
tohoto
navazování
a
že
by
si
ne
nikdo
neměl
myslet
že
převtělování
nějaká
hotová
záležitost
do
utěšování
to
probíhá
pokud
se
člověk
chová
slušně
a
to
slušné
je
nena
syst.
Nenásilně
pokud
není
uspokojen
na
žádném
bodu
cesty
tak
to
jde
pořád
dál
tady
se
skromnost
nevím
práci
tady
je
pokora
nesprávná
protože
jestliže
třebas
mě
vetkáno
do
vínku
na
určitém
stupni
touha
po
bohu
tak
abych
říkal
už
to
je
přeci
nemožné
ne
jdu
za
ní
a
hledím
ji
uskutečnit
přiblížení
se
k
tomu
bohu
odevzdáním
se
dokonalejším
a
tak
dále
jde
člověk
okolo
těch
různých
vrata
protože
pokračuji
v
tom
převádí
do
všeho
kulhá
né
jakou
tu
novou
ale
aspoň
toto
šiku
zřejmé
věci
a
něčeho
se
třebas
netkne
říká
si
že
toto
je
málo
pro
něho
nebo
že
by
tam
možná
dále
bylo
něco
lepšího
tak
ten
se
podobá
závod
ní
který
skáče
přes
překážku
stává
se
někdy
že
některý
závod
kterou
výšku
vynechá
se
kráčet
třebas
až
do
dvě
stě
třiceti
a
ještě
výše
vy
jste
se
ti
metrů
dneska
a
takový
závod
který
se
cítí
na
větě
třicet
ten
vynechá
třeba
výšku
dvě
stě
aby
se
neunavil
že.
Toto
je
v
možnostech
člověka
vybírat
si
do
určité
míry
ale
jestli
je
to
nedělá
zasvěcení
přeceňuje
se
tak
je
možné
že
zůstane
na
výš
se
dvě
stě
a
ostatní
se
dostane
na
bych
větě
třicet
protože
se
postupně
a
kupodivu
nebo
při
způsobovali
té
více
rozumíte
kdežto
on
který
se
nepřizpůsobíme
to
nepřekročil
tak
je
vždycky
riziko
když
tam
ten
výběr
určitý
jem
je.
Si
příliš
vybírat
a
příliš
byl
kdyby
jako
náročný
zase
to
jsem
pro
pokoru
nejsem
bylo
by
třeba
nikoliv
brát
cokoliv
ale
brát
to
přeci
jenom
z
rozmyslet
je
tedy
možnost
si
vybírat
je
člověk
často
stojí
na
roste
st
a
že
se
to
myslet
tak
nebo
ona
a
obyčejně
jedna
věc
je
mu
jasná
toto
by
bylo
rychlejší
tam
to
by
bylo
pomalej
a
věřte
mi
že
mnoho
lidí
si
říká
radši
bezpečně
pomaleji
než
se
rychle
a
nejistě
někteří
ale
víte
to
už
je
věc
individuality
která
musí
být
zachován
a
já
vám
řeknu.
Tady
už
je
těžký
výběr
protože
individualita
je
něco
co
rostl
strašně
dlouho
v
té
genetické
podstatě
mých
rodičů
to
má
málo
společného
s
tyto
balíky
to
je
balík
je
nechci
to
je
vnitř
jinýho
než
tenhleten
velitele
shora
ne
a
to
je
stodol
od
těch
rodičů
ta
už
já
si
těžko
mohu
vybírat
já
už
jsem
přibližně
takový
jako
mu
je
rodiče
nebo
jako
moji
předkové
já
ho
mám
sil
jak
na
věci
rozumíte
oni
věděli.
A
proto
je
moc
příbytků
u
pána
boha
rozumíte
není
tam
jenom
jeden
protože
pomoc
vlivem
toho
individuální
přístup
k
věcem
se
dostává
člověk
do
jiného
příbytku
rozumíte
tam
malý
svatý
nebo
ve
tý
svatý
jak
tak
se
ten
jiný
svatý
a
víte
té
báječné
zařízení
tohleto
protože
přestože
by
bylo
všechno
na
jedno
kopyto
né
oni
ani
ty
svatí
nejsou
ne
jednota
tak
se
vyskytne
vždycky
mezitím
svatými
někdo
který
je
schopen
vám
pomoci
protože
je
podobně
ukovat
jako
jste
vy
a
kdyby
byli
všichni
na
dokum
to
tak
vám
nikdo
nepomůže
že
vy
zaručeně
nejste
podle
nich
protože
je
už
to
někde
jinde
než
vy
ne
tak
že
on
procházel
vašim
způsobem
přístupu
tak
ono
to
v
něm
všechno
je
znamenalo
ona
může
pomoci
je
jiný
než
třebas
jiný
svatý.
Abych
to
neříkal
podruhé
tak
já
to
řeknu
najednou
astrální
tělo
je
poután
na
hmotné
těle
a
tak
dlouho
dokud
to
tělo
neřekl
to
věděli
dobře
egypťani
už
tedy
mumifikovaný
tělo
aby
přidržovat
astrálního
dvojníka
říkají
klá
při
tom
těle
a
dařilo
se
jim
to
po
tisíciletí
nemyslete
si
ale
když
nějaký
horo
se
tý
někde
horách
jeho
tělo
se
to
někde
porád
že
straší
po
těch
horách
a
že
tam
je
poután
tím
tělem
třebas
vámi
nebo
ho
já
mám
za
to
že
za
šest
neděl
načerpal
z
toho
těla
mrtvého
astrálního
nik
tolik
síly
a
že
ji
dočerpá.
Že
ji
do
saje
takže
déle
než
šest
neděl
se
nebude
zdržovat
přitom
těle
že
ale
nějaká
paní
straší
ve
věži
tři
sta
let
to
je
něco
jiného
například
tamto
tam
ta
dotyčná
pri
tady
řeč
kterou
byl
ten
ašota
vyšší
nechat
tam
straší
na
protože
tam
je
za
změna
to
tělo
je
za
seno
a
svým
způsobem
mumifikován
rozumíte
je
něco
jiného
takže
když
ji
ten
až
jenom
k
osvobodil
od
té
poutanosti
k
tomu
riskovat
né
tělo
to
byl
kožky
a
podařilo
se
mu
to
až
si
jan
za
čtrnáct
let.
Práce
no
tak
je
to
odpovězeno
prosím
vás
o
těch
poměrech
astrálním
těle
nemůžete
z
lidského
hlediska
mu
podat
správnou
zprávu
protože
z
toho
důvodu
ne
že
byste
to
nedokázal
třebas
nějak
obrazem
vylíčit
ale
soudu
se
ten
člověk
který
se
takhle
ptá
prozrazuje
že
pobyt
v
tomto
světě
von
považuje
za
pobyt
v
nějakém
místě
a
v
nějakém
čase
a
ne
za
stav
pokud
nepoznává
pobyt
v
tomto
světě
za
úroveň
stavu.
A
následkem
toho
také
teprve
jako
následek
toho
jako
pobyt
na
určitém
místě
a
v
určitém
čase
určitém
průběhu
času
tak
ho
marně
budete
o
daří
věcech
poučovat
ale
kdyby
ten
člověk
začal
před
aspoň
předpoklad
už
to
nemůže
e
chápat
když
to
nemůže
zažívat
že
toto
co
zažívá
jako
čas
a
prostor
za
styk
s
člověkem
nasazení
na
židli
tak
s
něják
nebo
pobývání
svém
domě
kdyby
to
začal
aspoň
předpokládat
že
to
je
stav
jeho
duše
tak
by
byl
přístupen
také
pochopení
tohoto
co
já
teď
řeknu
mimochodem
ještě
předešlu
ježíš
kristus
říkal.
Zvířata
mají
svá
doupata
ptáci
mají
svá
hnízda
ale
syn
člověka
při
tom
myslel
sebe
nemá
a
on
říkal
syn
člověka
že
se
to
má
tak
každým
člověk
tak
to
myslel
on
se
nespletlo
a
říkal
syn
boží
je
když
to
co
by
mluvil
jako
synu
božím
a
vím
o
synu
člověka
aby
řekl
těm
té
náš
situace
syn
člověka
nemá
kam
by
hlavy
sklonil
a
omylem
považujete
se
za
obyvatel
této
zemi
to
není
vaše
pravá
zevně
to
není
váš
otcovský
dům
sem
nepatří
je
tady
se
o
ohánět
ten
se
propůjčen
pro
ten
pro
tu
úroveň
vývojovou
kterou
prochází
pře
rozumíte
mi
když
takhle
vite
člověk
myslel
tak
by
už
potom
se
neptal
kde
ten
astrál
je
protože
to
je
jiný
stav.
To
zrovna
jako
tento
stav
se
nám
jeví
jako
povídá
určitém
místě
a
času
tak
vám
ten
stav
člověku
nepoznalým
tam
nepoznám
mu
se
jeví
tak
jako
povídali
té
časo
prostoru
ale
protože
je
to
jiná
frekvence
indie
jiný
jiná
úroveň
frekvence
záření
vůbec
jiný
druh
záření
než
tento
vesmír
to
určité
záření
všecko
je
to
se
stupeň
určité
záření
tak
je
to
jiné
záření
než
vesmírové
vůbec
jiné
záření
tohleto
co
máme
tady
před
sebou
tak
si
to
vzájemně
nepřekáží
rozumíte.
A
jestliže
on
se
ptá
třebas
když
se
tady
zbourá
barák
e
zvoral
ky
tam
v
tom
astrálu
ono
ta
otázka
není
tak
na
jiný
protože
ono
to
všecko
má
své
řek
bych
obdoby
tam
ale
jaké
obdoby
to
jsou
obdoby
dynamické
povahy
a
ne
statické
to
musím
vysvětlit
když
třebas
tam
někdo
přijde
do
toho
astrálního
světa
nepo
smrti
tak
se
chová
jako
člověk
tím
je
vyřízen
pro
plný
život
tam.
Protože
tam
se
žije
v
jiném
těle
které
má
jinou
funkci
než
tohleto
tělo
přeci
on
není
už
tam
vázán
na
tuhletu
naší
stravu
na
tenhleten
náš
duch
proto
dejme
tomu
jeho
nos
jeho
ústa
jeho
nohy
sou
a
funkční
když
se
tam
vidím
třebas
v
tom
stavu
člověka
poznalo
těch
věcí
tak
nemám
tělo
na
nepotřebuju
chodit
a
jsem
tam
kde
chci
být
nebo
kde
mně
někdo
potřebuje.
A
tak
se
může
stát
že
fakticky
se
přesto
úroveň
někomu
už
zjevit
to
se
může
stát
prosím
už
má
nějaké
takové
schopnosti
ale
co
tím
chci
říct
když
tam
člověk
vstoupí
a
ještě
se
cítí
člověkem
má
takzvané
te
lidské
tělo
ještě
k
dispozici
to
se
později
později
od
bourá
tak
musí
ještě
jíst
musí
si
to
šlapat
rozumíte
seco
musí
dělat
ale
postupně
mu
to
dochází
že
to
to
je
jenom
dožívání
jestli
tam
toho
života
jakmi
ho
dožije
dejme
tomu
do
šestnácti
let
maximálně
ho
dožije
pokud
nemá
mumifikovaný
toto
tělo
tak
to
trvá
maximálně
takhle
dlouho
tak
už
nepotřebuje
ne
chodit
tak
už
nepotřebuje
jíst
rozumíte
nýbrž
je
živ
v
jiným
způsobem.
Z
jiného
druhu
záření
které
se
jinak
se
dává
než
primitivním
způsobem
povídání
nebo
propíjení
ano
on
se
spíš
vystavuje
tomu
záření
až
budete
číst
toho
můdyho
tak
se
dovíte
o
takzvaných
světelných
městech
jo
tak
von
si
jde
do
toho
světelné
ho
města
kde
e
když
jste
nějaké
záření
je
žluté
barvy
ale
není
o
snové
a
tam
se
mu
vystavuje
to
ozáření
nějakou
dobu
trvající
tam
ale
čas
probíhá
jinak
to
je
jedno
ale
my
tomu
mluvit
dycky
o
tom
mu
stačí
k
tomu
aby
z
toho
mohl
být
vzít
další
třebas
týden
zase
ky
řečeno
rozumíte
to
ten
teprv
ale
jinak.
Ale
von
si
tam
musí
znovu
pro
tu
dávku
jít
když
střeží
mimo
ten
chrám
mimo
to
město
citelné
a
když
potom
ale
se
dále
zjemňuje
protože
to
je
dynamický
růst
tam
ne
statický
neztratí
stav
nějaký
ten
stav
jediná
misku
jako
to
ten
stav
lidsky
je
taky
ne
misku
nejste
pořád
dětem
se
potom
dospělý
člověk
jsem
se
stal
se
a
tak
dále
to
je
taky
dynamické
záležitost
ne
statický
my
nejsme
ani
chvíli
tím
té
člověkem
pořád
se
někým
i
vy
řikání
přes
to
by
nás
mele
mě
a
tam
také
tak
jenomže
daleko
prudčeji
takže
tam
se
potom
stane
že
ten
člověk
nakonec
není
schopen
se
stýkat
s
lidmi
kteří
tam
teprve
přicházejí
ale
je
schopen
se
stýkat
s
lidmi
kteří
už
sou
tam
dávno.
Já
sem
si
toto
myslel
že
to
je
nějaký
zákon
moje
manželka
mi
provedu
není
tohleto
je
to
s
takové
jako
pružné
všecko
co
to
takle
jako
vykládám
ve
zkratce
tak
tak
to
úplně
není
ale
jenom
tak
zhruba
teď
to
musí
dělat
abych
to
rychle
dokončil
ne
abych
to
stačil
ale
jedno
jejich
z
té
že
pravý
život
tam
začíná
až
tehdy
kdy
do
zní
tenhleten
život
a
to
ten
života
doznívá
někdy
do
dlouho.
Takže
když
se
setkáte
třebas
nějaké
plytké
seanci
nebo
nějaký
ve
snu
tím
mrtvým
tak
a
vidíte
jako
člověka
tak
to
ještě
není
ten
pravý
člověk
tam
žití
a
ten
pravý
život
tamní
kde
už
se
nepotřebuje
mít
to
tělo
nýbrž
tělo
nové
v
jiné
funkci
a
ty
to
funkční
znaky
tohoto
lidského
těla
vy
tomu
nevyhovovalo
rozumíte
mi
neříkám
že
je
to
sebeklam
co
se
tam
zažíváte
ale
je
to
přetlumočení
vaše
přetlumočení
tam
nic
skutečnosti
na
vaše
chápání
čili
to
je
to
poznání
toho
života
tam
jenom
obrazné
a
jenom
vzdálené
lícem
jednou
řekl
by
sem
jednou
že
po
smrti
už
se
nedá
dál
pokračovat
na
cestě
poznání
že
tímto
končí
že
veškeré
poznání
my
sme
získat
tady
upozorňuju
vás
to
že
tohle
tahleta
pravda
kdy
jsem
měla
doplnit
že
totiž.
Když
je
dostane
třebas
na
astrální
úroveň
tak
může
tam
ji
úroveň
poznat
dokonaleji
než
když
já
jsem
na
úrovni
této
protože
pravé
poznání
není
nespočívá
v
tom
že
já
ovládám
dokonale
znalosti
týkají
se
astrální
úrovni
nýbrž
pravé
poznání
to
poznání
boha
a
to
se
netýká
žádné
úrovně
té
nad
všemi
gunami
a
nad
všemi
úrovněmi
a
odtamtud
hora
se
dá
potom
na
kteroukoliv
úroveň
naleznout
ano
takže
jestliže
já
dneska
třebas
nevím
kterak
se
určitý
mrtví
dověděl
o
nějakých
věcech
tak
to
nemění
nic
na
dokonalosti
poznání
který
je
kterého
člověk
schopen.
Bohu
získat
na
tomto
světě
to
se
po
smrti
nedá
získat
prosím
na
tom
trvám
ale
dá
se
získat
dokonalejší
poznání
úrovně
na
které
ten
člověk
po
smrti
žije
což
není
poznání
boha
zrovna
jako
člověk
dokonaleji
poznává
svět
když
je
dospělý
ježíši
ano
a
tam
v
tom
astrálu
také
člověk
je
nedospělý
a
jeden
a
tak
dále
rozumíte
mně
prosím
vás
to
vypadá
jako
rozporné
ale
není
to
skutečnosti
já
mám
na
mysli
po
poznání
nižší
a
poznání
vyššího
a
to
poznání
si
se
týká
všech
úrovní
dohromady
nit
byla
andělská
tak
by
to
úroveň
nižší
rozumíte
ale
poznání
boha
to
to
poznání
vyšším
ze
kterého
všechno
pochází.
A
my
se
musíme
nemám
velice
tím
příliš
držela
na
tom
světě
spokojit
s
tím
že
budeme
vědět
že
to
všechno
od
něho
pochází
a
jestliže
to
potřebujeme
tak
nám
také
se
dostane
vě
s
o
tom
kterak
to
odtamtud
pochází
ale
vono
je
celkem
zbytečné
to
nás
jenom
udržuje
takže
já
sice
nevím
kterak
nějaký
mrtvý
získal
nějaké
služby
které
tady
nikdy
neměl
které
jsou
navíc
opět
tomu
co
měl
tady
ale
nějak
mě
to
neplete
nemyslím
si
že
je
to
z
růst
duchovního
poznání
protože
znalost
samých
poměrů
nebo
podává
třebas
kým
forma
o
nějakém
člověk
který
než
je
tak
on
ty
informace
podává
ze
zápisu
který
je
o
tom
uložený
na
astrální
úrovni
ano
a
to
je
zápis
dynamický
když
člověk
zde
něco
žije
tak
opisujete
v
záznam
nadání
úrovni
rozumíte
mi
opisuju
a
tam.
Čili
nic
co
jste
tady
zažili
není
skryto
a
člověku
žijícími
na
astrální
úrovni
ale
to
není
žádné
poznání
promiňte
mně
to
je
jenom
pohled
hora
z
jiné
pozice
dolů
ano
ale
pořád
to
místní
pohled
technika
řekl
nebo
pohled
úrovně
nějaký
takový
já
ne
na
úrovni
ano
říkat
ano
my
mě
jakým
způsobem
narazí
svatí
víte
ten
způsob
rady
že
slyšíte
že
zaklepe
na
dveře
a
řekne
můžu
vstoupí
a
řekne
o
chuti
to
nebo
celo
nedělej
tamto
a
já
nevím
co
všechno
to
je
ten
nejprimitivnější
způsob
rady
způsob
rady
toho
svatého.
Je
obyčejně
a
není
proto
teďka
stojím
od
ano
nebito
že
nevíte
že
vám
pomáhá
rozumíte
a
von
vám
pomáhá
o
uspořádává
kolem
svá
vás
okolnosti
které
vám
umožňují
pro
pout
nějakou
situací
nebo
se
z
ní
dovědět
co
by
se
jinak
nedověděl
a
nevíte
ani
to
pomoc
toho
svatého
protože
on
o
to
nestojí
on
zatím
svoje
já
on
nestojí
o
tu
vaší
chvála
a
o
to
uznání
že
vám
pomohl
rozumíte
mi
já
považuju
za
nejlepší
a
nejdokonalejší
pomoc
světců
takovou
jakou
všichni
zažíváte
a
nevíte
on
a
musíte
jít
zažívat
protože
to
s
nejsou
už
bytosti
odděleni
od
nás
o
nás
ví
ona
svět
ano.
Že
v
tom
duchovním
světě
a
v
té
pomoci
z
duchovna
není
protekce
že
nemá
větší
protekci
někdo
před
někým
nýbrž
tam
jde
rozsvítí
světlo
tam
je
jeho
světlo
vidět
jestli
nerozvíjí
tak
tam
jde
není
pomoc
nedostává
protože
tam
není
ať
tam
je
a
pomoc
bude
mít
a
vědomě
ji
bude
mít
kdekoliv
se
osvítil
světlo
tam
se
měl
takovou
pomocí
jakou
vytýkají
te
a
daleko
dokonalejší
vode
mě
že
vám
ty
věci
lituju
protože
vy
mně
vidíte
a
já
vás
vidí
a
když
já
rozsvítí
nikde
světlo
tak
třebas
ještě
nico
nevidím
ale
voni
to
moje
světlo
vidí
a
přicházejí
k
němu
to
je
něco
obdobného
jako
když
se
narodil
ježíš
kristus
betlémě
bylo
vidět
v
zda
za
tou
hvězdou
ti
svatí
při
králové
šli
a
pomohli
tomu
ježíši
takhle
pomáhají
člověku
znovuzrozeném
na
nějaké
úrovni
třebas
nízké
třeba
se
týkající
jenom
betlému
toho
to
není
ska
poměrně
znovuzrození
když
je
v
tom
jordánu
a
vyšší
je
na
tom
kříži
a
a
tak
dále
ale
i
když
tohleto
zažije
tak
je
vidět
věc
zda
pro
ně
pro
ty
zasvěcence
a
oni
za
nic
du
a
nejdou
si
toho
člověka
to
všecko
samosebou
nějak
taky
stoiky
a
je
to
jenom
obrazné
ale
protože
vidí
tak
se
jimi
dveře
netroufáte.
A
pomáhají
na
každém
kroku
ve
že
nestačíte
říkat
dost
od
takové
maličkosti
bych
se
já
osobně
nestaral
dyť
mě
vztahem
budete
tou
péči
tak
to
padá
je
že
zkuste
je
rozsvítil
světlo
a
dával
dáte
mi
za
pravdu
že
to
takhle
je
ano
jak
to
myslím
rozsvítil
světlo
někde
jinde
než
tady.
Když
jsem
třebas
se
snažil
jednat
správně
ale
já
nebudu
mu
být
teďka
o
sobě
když
například
židovský
národ
se
snažil
jednat
podle
vůle
boží
a
nikoliv
podle
vlastní
to
znamená
dělat
to
co
jim
nebylo
příjemné
ale
to
co
bylo
nutné
nebo
to
co
bůh
považoval
za
správné
ne
bez
ohledu
na
to
že
ten
člověk
se
necítil
při
tom
dobře
že
mu
to
jako
nedělalo
dobře
ale
že
to
bylo
správné
tak
dorost
tak
rozsvítil
světlo
rozumíte
to
si
ho
zazářilo
v
betlémě
a
to
to
šlo
dál
tak
je
to
nebýt
svůj
to
je
rozsvěcování
světla.
Neplnit
svoji
vůli
říká
správně
angelus
schilesius
silesius
šefr
po
ní
který
spis
kdybys
měl
jenom
maličko
z
vlastní
vůle
neprojdu
dostalo
tví
nebeského
to
znamená
postupně
se
tam
vůle
vlastní
c
zaměňoval
vůli
boží
a
tu
musím
ctít
a
tím
rozsvěcuje
světlo
na
jiné
úrovni
než
na
lidské
pokud
s
tím
jenom
svoji
vůli
o
z
té
víty
způsoben
že
sem
starostlivý
tak
potom
nemoc
světlo
někde
jinde
proto
ježíš
kristus
nejvíc
zazlíval
svým
učedníkům
že
se
starali
ze
se
strachoval
a
tak
dále
takže
když
já
jsem
vám
říkal
že
jsem
koncentráku
neměl
strašně
měsíců
a
nestaral
sem
se
doby
lou
zbytečné
tak
to
to
to
světlo
někde
svítilo
a
ta
pomoc
odněkud
přicházela
já
jsem
za
ní
přeci
přímo
nemohl
ne.
To
má
to
význam
vybrat
nějakého
svatého
aby
mohlo
o
pomoc
má
to
význam
co
že
si
někoho
vybrat
protože
tam
neexistuje
oddělenost
jednoho
svatého
podléhá
když
se
neztratíte
nastavovat
voni
to
byli
zabořen
rozumíte
a
oni
vám
předal
jí
totéž
udělali
dávno
v
indii
na
naší
úrovni
že
jeden
mistr
předává
toho
žáka
druhému
jakmile
pozná
že
tam
už
ho
nemohu
nemůže
dál
vést
a
on
ví
o
tom
druhém
a
už
mu
dá
i
adresu
tam
mají
tam
on
tam
de
a
tam
najdete
ho
druhého
a
tak
to
vidíme
v
životě
ježíše
krista
budete
tam
a
tam
poznat
tam
člověka
který
nese
džbán
jděte
za
ním
a
tak
dále
a
on
to
všechno
tak
bylo
viďte
takhle
voni
vědí
o
věc
ale
na
sen
právo
mě
hlava
krví
ale
kr
miluje.
A
rozkoktala
adama
ale
oni
prorokem
a
proto
nakonec
ale.
A
tam
nemá
to
je
ani
o
několik
a
já
vám
celá
evropa
jako
k
měl
omámení
a
von
ano
nohama
a
tak
to
ba
ano
a
je
to
vším
by
vám
chtěl
říci
alenko
že
to
že
vás
karel
nemiluje
to
je
fakt
protože
koho
von
to
nemiluje
on
neue
toho
člověka
který
skomírá
a
který
musí
umřít
trní
ale
hmotný
člověk.
Který
musí
umřít
to
je
já
které
se
má
rádo
ano
něco
jiného
než
hmotný
člověk
a
tohoto
on
nemá
rád
a
proti
tomu
s
vámi
bojuje
ano
tak
takhle
se
hleďte
takhle
se
na
na
tu
nelásky
toho
karla
které
ne
jaká
nenávist
ačkoli
je
to
krutým
způsobem
krutosti
vůči
člověku
který
se
má
rád
ale
každý
z
nás
jak
ten
karel
tak
tak
vy
se
máte
svým
způsobem
rádi
a
kdyby
tomu
tak
nebylo
tak
bychom
už
byli
u
pána
boha
bychom
byli
v
nebi
ale
jelikož
tam
ani
já
ani
vy
nejste
tak
je
vidět
že
platí
ježíšova
života
na
věš
veta
že
nebudešli
nenávidět
sám
sebe
kromě
toho
ti
bližní
že
ho
to
tam
všechno
nešlo
ta
protekční
láska
všechno
musí
odpadnout
nebude
nenávidět
sám
sebe
ne
nebudeš
mít
společenství
se
mnou
asi
v
tom
smyslu.
Se
mohla
o
nový
dokonce
o
nenávisti
k
sobě
prosím
vás
to
je
slovo
které
je
velice
řízné
a
nesmíme
to
takhle
brát
jako
že
byste
člověk
s
týrali
tím
způsobem
že
by
se
mučil
ne
to
ne
nenávidět
je
správný
rozlišovat
to
je
správný
způsob
nenávisti
rozlišuji
toto
je
moje
já
které
musí
být
odbouráno
a
toto
je
vůle
boží
učit
se
schopnosti
rezervaci
rozlišovací
a
ten
se
učíme
poslušností
vůči
bohu
a
nenávidění
poslušnosti
sobě
jo
to
je
ta
pravá
nenávist
to
není
tam
ten
dualismus
pořád
hraje
svou
roli
se
jim
způsobem
jak
miluju
boha
tak
nenávidím
sebe
aspoň
tak
a
tím
si
se
dostaneš
do
rovnováhy
tam
existuje
nějaká
harmonie
dualismu
a
tohleto
by
jste
si
měla
jít
na
vědomí
protože
tam
je
to
potom
dál
rozváděno
jakým
způsobem
tento
dualismus
by
měl
kapat
a
co
je
vám
protivné
na
sobě
a
co
na
sobě
je
třeba
opravit
protože
je
chápejte
jednu
věc
ta
vaše
choroba
je
příležitost
k
nápravě
další
věcí
ne
k
nějaké
fyzické
smrti
na
to
máme
dosa.
Máme
na
to
do
času
v
tom
případě
když
se
ochotni
se
dát
napravit
tou
chorobou
v
tom
vnitřním
v
čem
se
napravit
máme
jestli
uvědomuju
na
sobě
že
kdybych
se
byl
nedal
napravit
v
tom
co
se
na
mně
chtělo
abych
napravil
třebas
nějaký
nebezpečný
života
třebas
v
tom
koncentráku
tak
bych
byl
neuspěl
tak
bych
tam
byl
zahynul
třebas
já
jsem
zavrhl
tedy
v
tom
koncentráku
svůj
předešlý
život
jako
špatný
když
to
byla
relativní
jenom
pravda
a
nebyl
špatný
ale
tehdy
jsem
to
jako
špatný
viděl
ale
přesto
jsem
neztratil
touhu
žít
dobrým
životem.
Tak
toto
mě
zachránilo
momentu
kdy
mě
ten
esesman
chtěl
zabít
že
toto
dobro
mě
toto
touha
po
dobru
mě
převedl
na
na
druhý
břeh
k
tomu
pánu
oživen
absolutní
dobro
on
je
jediný
dobrý
on
není
relativně
dobrý
on
nežije
nějaký
relativní
pravda
nebo
nebo
něco
takového
podobného
čili
dneska
se
od
vás
chce
abyste
dále
pokročila
na
cestě
od
jedněch
relativního
práv
k
vyšším
zatímco
zase
relativním
pravdám
ale
širšího
rozsahu
čili
já
to
řeknu
jenom
terminologii
kterou
jsme
spolu
vo
tom
mluvili
abyste
rozšířila
svoje
vědomí.
Každá
choroba
když
je
dobře
strávený
tak
rozšíří
vědomí
člověka
já
už
se
přesvědčil
na
své
dceři
která
asi
v
jednom
a
půl
roku
možná
že
ve
dvou
nevím
se
ocitla
v
nemocnicí
prostředí
protože
byla
popálenina
ne
to
páně
vyššího
stupně
jak
vyrostla
za
ten
týden
toho
pobytu
mimo
domov
a
do
dneška
z
toho
tehdejšího
růstu
žije
je
jiná
než
například
ta
druhá
moje
dcera
než
ten
syn
a
to
z
toho
důvodu
že
prožila
vnitřním
přerodu.
Tady
nejde
o
nějaké
vžívání
v
hrobě
nýbrž
o
vnitřní
převod
který
je
navozování
kolikrát
násilí
to
že
to
podobrém
nešlo
uvědomujete
si
možná
že
jsem
to
po
dobrém
nešlo
ty
všechny
okolnosti
v
čem
to
podobném
nešlo
sou
tam
potom
v
tom
dalším
snu
v
tom
dovětků
už
je
dovětek
k
tomu
karel
mě
nemá
rád
k
té
dovětek
k
tomu
v
čem
se
máte
napravit
já
vy
vás
ale
prosil
se
to
neska
nebude
možnost
vám
to
vysvětlit
kdybyste
mě
zase
ten
sen
napsala
jo.
Tak
jak
se
se
ho
teďka
diktovala
nebo
par
manžel
ho
opsal
a
měl
ho
dal
k
dispozici
abych
já
mohl
rozborem
daleko
detailněji
provést
i
tu
praktickou
stránku
věci
pro
do
co
to
třetí
dubna
osmdesát
tři
tak
podívejte
se
já
jsem
vám
říkal
něco
o
svých
zkušenostech
manželkou
po
její
smrti
a
protože
teďka
si
čtete
při
ani
ta
co
se
ale
to
co
teďka
zase
budu
říkat
to
tě
si
ste
si
nepřešli
to
až
to
další
kapitola
o
smyslech
supramentální.
To
tam
ještě
neni
to
teprv
já
teďka
překládám
a
tak
já
mám
chci
k
tomu
něco
dovětkem
říct
i
protože
ne
čáku
napíšu
komentář
to
bude
ještě
strašně
dlouho
trvat
protože
já
teď
musím
si
toho
všiml
ordinace
znovu
přečíst
a
znovu
jeho
opravit
poletovat
jak
to
čtu
po
má
je
to
jenom
vytáh
a
strašně
kostela
těch
svatý
a
já
to
potřebuji
dostat
nějaké
češtiny
a
a
tak
bych
chtěl
říct
tohleto
přesvědčil
jsem
se
že
šli
aby
na
má
malá
pravdu
že
lidská
duše
má
také
své
smysly
a
dokument
tenhleten
když
ta
manželka
nedavno
to
se
vám
možná
o
říkat
nevím
v
noci
mě
řekla.
Teď
ti
předvedu
proč
se
nám
tady
na
onom
světě
nestýská
my
si
můžeme
předvést
cokoliv
našeho
bývalého
života
jako
když
je
to
dneska
a
můžeme
být
při
tom
pozorovateli
tohleto
už
do
dávám
nezávislými
tedy
tou
teďka
dávám
to
znamená
přestože
to
vidíme
tak
nás
to
nepoutá
aby
se
to
ti
dám
jako
nabrat
jako
na
krásný
smíme
můžete
s
tím
kdykoliv
potěšit
příklad
ukázala
mě
náš
obe
s
dětmi
za
jejich
útlého
mládí
někde
na
vrcholu
baráku
to
je
takových
rusi
tam
ve
vyslovit
horách
a
tam
jsem
se
na
díval
na
scénu
s
ní
ona
stále
mě
a
my
dva
ne
se
dívají
na
scénu
našeho
mládí
že
ona
a
já
jsme
si
hrál
s
dětmi.
A
ta
se
na
probíhala
ty
mě
pomalinku
hrál
jsme
si
všechno
co
se
říkal
tam
bylo
slyšet
vidět
bylo
všecko
všechny
prostě
mysli
tancovat
ale
teď
mně
řekněte
jaký
my
smysly
jsme
se
na
to
dívali
když
my
jsme
tam
viděli
jednak
sebe
a
věděli
jsme
se
jsme
to
my
a
jednak
se
byli
vedle
toho
jako
bytosti
bez
těla
ona
stá
vedle
mě
a
nebyla
vidět
jenom
se
pojímal
jakými
smysly
za
celé
týmiž
na
kterým
se
s
tím
al
na
tu
scénu
ale
já
jsem
tento
kraj
jsem
se
díval
na
ni
tak
jsem
neviděl
nic
jenom
jsem
věděl
že
je
vedle
mě
ano
o
podíváte
se
taky
na
sebe
a
taky
jsem
nebyl
nebyl
vidět
ale
věděl
jsem
že
jsem
to
já
že
to
pravé
já
které
se
díváte
to
pozoruje
je
to
které
není
nemá
tělo
rozumíte
mně
které
jenom
tím
individualizovaná
vědomím
a
toto
individualita
je
vědomí
se
díval
na
scénu
z
minulosti
a
načež
tedy
tomu
komentář
ještě
to
znamená
že
v
době
než
ta
manželka
umřela.
Tak
samovolným
způsobem
ne
z
vlastní
iniciativy
ani
z
mé
iniciativy
se
dostala
do
stavu
kde
byla
nezávislá
na
tomto
těle
tehdy
nezávisle
na
tom
světě
protože
já
když
stát
se
na
dech
když
byla
naděje
že
ře
tak
jsem
pomocí
pranického
dechu
ten
de
v
obnovil
neměl
jsem
touhu
ji
učinit
nezávislou
na
těle
nebo
získat
pro
ni
nějaké
zkušenosti
nýbrž
dostat
nazpátek
do
tohoto
světa
to
byl
můj
úmysl
nevěděl
jsem
co
dělám
to
vlastně
sem
dělal
také
něco
jiného
než
co
jsem
chtěl
čili
to
co
se
stalo
obla
samovolné
to
to
bylo
z
mé
strany
samovolné
jako
se
stane
té
manželky
která
vo
tom
vůbec
nevěděl
protože
byla
agónie
ne
v
té
bolesti
kterou
zažíval
a
se
opakovalo
nesčetněkrát
potřebou
dobu
tří
neděl
takže
ona
už
nabyla
vědomí
tam
toho
světa
kde
nebyla
závislá
na
tomhletom
těle
a
říkala
no
tam
jsem
existovala
a
nebyla
jsem
tímto
tělem
setkal
jsem
se
bytostmi
které
tam
žijou
že
svatí
a
tak
dále
to
ne
už
pro
líčit
to
je
vedlejší
svatá
dobře
byla
tam
jako
doma
a
když
potom
se
vrátila
spatra
taky
to
chybělo
že
to
nevidí
a
že
se
to
nepociťuje
to
nevnímá
a
říkal
mně
to
chybí
A
říkal
já
se
smrti
nebojím
protože
já
vím
že
existuje
život
na
po
smrti
takže
na
sebe
tímto
dostala
do
stavu
nezávislou
na
těle
tadyhle
právě
v
tom
upraven
ta
vezmu
on
říká
si
ale
bindo
že
člověk
je
nezávislý
na
těle
že
má
daleko
širší
možnosti
než
být
uzavřen
v
těle
a
že
to
se
projeví
vědomě
když
se
ten
ta
nad
mysl
on
říká
supramentální
se
oživí.
Tak
to
jsem
se
přesvědčil
že
je
tomu
tak
je
ona
mě
ale
manželka
ještě
dala
k
dispozici
dokument
s
přítomnosti
na
řekl
a
teď
ti
předvedu
přítomnost
aby
věděl
že
to
není
nějaká
jenom
představa
kterou
si
promítám
nýbrž
že
je
to
skutečnost
kterou
já
zažívám
a
že
jsem
svobodnější
než
jsem
byla
tady
tak
já
ti
převedu
naše
dvě
celý
dneska
opadla
obličej
mé
celým
mladší
při
stačila
mně
ho
na
deset
centimetrů
ke
k
mému
obličej
přičemž
já
jsem
ji
neviděl
já
sem
jenom
věděl
že
my
ten
obyčejní
trpně
ji
nebylo
vidět
vůbec.
A
přestože
je
mi
to
obličej
a
říkám
je
všimni
se
ho
dobře
aby
si
mohl
si
prověřit
na
tom
obyčejně
kterých
se
nevšímáš
normálně
já
si
tedy
všiml
toho
obyčejně
přesně
nějakých
stupínku
na
kri
se
nikdy
na
nepodíval
a
druhé
na
na
se
nevěřil
za
celou
tu
píky
tam
byly
ne
na
říká
prostě
je
tak
pohlíží
se
říkám
no
protože
jsem
se
a
tak
dále
dneska
přesvědčil
o
tomhletom
a
ona
mně
sebeza
moji
dceru
pražský
takže
ona
vzápětí
hned
byla
tady
někde
v
praze
a
tady
si
popadl
celou
a
zase
mě
ji
předvedla
jaká
je
to
schopnost
té
je
neznámo
prostě
ten
ta
duše
se
pohybuje
bez
ohledu
na
čas
a
bez
prospro
sto
když
totiž
se
ptali
nedávno
kalhoty
který
mě
v
plzni
přednášku.
Já
jsem
ty
lidi
poslal
aby
se
ptali
já
sem
tam
sám
nešel
za
se
na
to
neměl
čas
ale
aby
se
tady
jakou
rychlost
máme
ty
on
a
on
odpověděl
je
bez
rychlost
a
dokumentoval
to
hned
tím
způsobem
že
řekl
americkému
byli
v
tomto
učení
a
vyslali
zprávu
do
na
tento
svět
a
koukalo
se
to
na
přesný
hodinách
a
žádná
vteřina
nebyla
v
roznesli
vteřina
rozdíl
žádná
vteřina
v
tom
vyslán
a
v
tom
jak
to
jsem
to
šlo
čili
to
nevyžaduje
osm
kteří
nebo
kolik
toho
se
to
zapotřebí
než
se
to
dostalo
lichotí
třebas
světla
ne
jsem
z
toho
měsíce
sem
dech
osm
který
je
tam
nebylo
to
je
to
několikrát
a
vždycky
to
takhle
dopadlo
že
je
to
bezčasový
přednost
čili
duše
dětská
je
něco
jiného
než
co
je
vázáno
na
čas
a
naprosto
a
je
to
tedy
v
pravém
slova
smyslu
duch
který
je
za
časem
a
za
prostorem
je
tedy
svobodný
a
není
ve
vězení.
A
já
se
divím
že
manželka
se
tak
brzo
vo
tom
přesvědčuje
a
je
to
asi
tím
že
právě
v
době
než
zemřela
měla
možnost
už
jako
do
toho
vejít
jinak
nedo
představě
kdy
člověk
jako
úmyslně
do
toho
chtěl
vstoupit
do
tohoto
stavu
svobody
tak
by
se
mu
to
asi
nepodařilo
protože
tam
nebyl
úmysl
ani
z
mé
strany
ani
z
jejich
strany
a
nevěděla
co
se
s
ní
bude
dít
a
já
jsem
taky
nechtěl
toto
dokázat
nýbrž
mně
šlo
o
něco
úplně
jiného
dei
na
tomto
světě
to
jsem
ji
nepodařilo
ale
to
nevadí
podařený
si
v
jiné
věci
a
daleko
důležitější
a
kromě
toho
se
mám
chtěl
říct
jaký
ona
udělala
pokrok
že
v
dobách
po
své
smrti
jsem
jí
musel
v
těle
samozřejmě
nějakém
letec
ukazovat
té
dceři
abychom
ji
utišil
to
víte
s
tím
autem
matek
a
už
teďka
vedu
to
bylo
rok
a
měsíc
spojit
smrti.
Už
mě
přitáhl
mág
du
do
bytu
kterou
nikdy
neviděla
nikdy
neviděla
a
něj
předat
tak
že
když
se
se
setkal
s
tou
magdaleny
v
ko
byli
sch
ko
v
těch
věc
v
těch
okolní
ach
přišla
je
sestrou
a
já
jsem
ji
doznal
vod
tý
sestry
oni
si
samo
sebou
nejsou
podobný
ale
kdybych
ně
byla
nepřevedl
na
také
věděl
která
je
ano
a
říkal
to
je
marná
on
říká
ano
ta
danuška
mě
dobře
předvedla.
Já
jsem
ji
neřekl
jaké
to
ne
teď
si
ale
představte
jaké
schopnosti
tam
se
projevuje
u
těch
o
těch
lidí
že
tu
manu
mě
přitáhl
do
bytu
ale
faktický
tam
musela
přitáhnout
ona
si
sedla
nadal
uč
ti
proti
té
knihovně
a
vytáhla
si
jdete
tisku
já
jsem
samozřejmě
nevěděl
kterou
on
se
podívali
na
oba
lev
tom
snu
neměl
ten
čas
na
tom
já
jsem
klepali
s
manželkou
kuchyni
nevede
jí
místnosti
a
to
pro
mě
bylo
důležitější
do
do
věcem
o
té
magii
nějaké
klepy
a
já
jsem
tedy.
Teď
tu
martiš
přišla
k
nám
do
bytu
posadil
na
ten
nauč
proti
té
knihovně
na
se
sebe
a
tutéž
knížku
podle
oboru
jsem
to
poznal
dá
tak
kriste
tak
a
tak
jsem
říkal
tu
tisku
máte
podruhý
v
ruce
jednou
se
měla
ve
snu
a
říkal
co
tak
jsem
to
potom
vysvětlil
ne
takže
proto
se
také
oni
mají
schopnosti
a
potom
manželka
mně
říkala
klepy
ne
protože
vás
ten
krev
například
po
té
sestře
rozvedený
svým
dítě
sem
no
to
přeci
podivuhodné
se
potom
za
dva
dni
dověděl
o
vás
dvanácti
ho
ledna
se
mi
to
stalo
až
to
nás
tý
o
se
přišla
byste
mi
to
potvrdila.
Ale
neshoduje
se
tam
a
to
je
zajímavé
že
má
bratr
že
měla
bratra
svém
tak
o
tom
namátkou
míra
žádného
bratra
nemá
je
sem
se
jí
ptal
neměla
a
nemá
to
si
musím
prosit
jak
jsem
mohl
v
tomhletom
ta
manželka
splést
si
v
té
podivuhodné
oni
se
li
nejsou
nepovedou
tyhlety
bytosti
té
jisté
ale
je
to
ten
nezrodila
a
jinak
ty
klepe
které
říkala
o
té
ta
matka
prozradila
dá
poslouchám
kte
si
pozor
tak
jsme
to
přerušil
ne
teď
jsem
ale
to
je
magik
ty
ostatní
klepe
a
oni
se
všechny
shodovat
to
bylo
zajímavý
to
stáří
otce
to
straší
matky
to
na
všechno
věděla
tedy
je
a
ještě
jiné
klepete
jsem
neřekl
protože
se
to
týká
jenom
její
rodiny
tam
mluvila
vona
klepaří
na
vlastně
o
rodině
nic
víc
ale
bez
tak
je
zajímavé
že
tyhlety
lidi.
Jsou
tam
na
onom
světě
daleko
svobodnější
než
byli
tady
ale
ne
všichni
jsou
tam
li
kteří
jsou
tam
vázáni
na
tělo
tato
vazba
na
tělo
že
musí
mít
tělo
a
pořád
tělo
musí
krmit
a
existovala
u
manželky
ještě
po
smrti
že
ona
se
šla
domu
najíst
že
ona
se
domu
uklízet
ano
a
marně
samozřejmě
protože
já
jsem
říkal
co
tady
uklízí
to
je
duše
astrálu
ale
mně
to
neuklidíš
že
jsem
to
potom
uklidil
tady
ve
hmotě
tak
bylo
upřen
i
tam
řeka
ano
už
je
to
v
pořádku
a
celý
se
toho
jídla
to
ještě
byla
schopna
naše
ji
do
jíst
kdežto
teď
už
není
schopna
še
ji
do
jíst
a
jiné
jídlo
že
ano
které
jiné
povahy.
A
tak
že
se
tam
totiž
dorůstá
do
určité
svobody
chtěl
bych
ale
udělat
nějaké
meze
tady
člověk
ve
svým
těle
je
transformátor
schopný
převést
lidské
vědomí
na
kteroukoliv
úroveň
i
nad
všechny
úrovně
na
to
univerzální
transformátor
kdežto
ona
ta
manželka
má
transformátor
který
může
provádět
jenom
zdola
nahoru
ve
v
jejich
úrovni
nýbrž
že
je
to
řekněme
že
je
to
astrální
a
potom
odtamtud
směrem
tou
tyto
dvě
možnosti
máme
odtamtud
nahoru
to
nejde
to
je
ten
rozdíl
takže
já
když
tam
vlez
já
tam
du
hora
a
ona
po
tomto
že
bříšku
zhora
nemůže
se
mnou
se
jít
tam
i
ještě
najdu
tam
není
až
se
dostanu
na
a
takovou
rovní
nebo
na
je
tak
tam
se
s
ní
se
tam
tak
já
si
mohu
tak
přibližně
říct
kde
ona
je
jo
asi
tak.
Totiž
tady
mám
takovou
námitku
že
to
dál
platná
miskou
že
ti
egypťani
říkají
že
tak
sedmdesát
dní
nebo
tak
je
možnost
se
stýkat
s
tím
člověkem
když
není
mumifikován
tak
dál
už
to
nejde
protože
ta
jeho
duše
odejde
a
bloudí
někde
je
oni
se
dá
nestarají
o
tu
duši
té
pro
ně
stala
ztracen
věc
rozumí
takže
od
nich
nemáme
vůbec
žádné
informace
co
je
potom
dál
oni
prostě
měli
systém
ve
kterém
tu
lidskou
duši
poutalo
na
tělo
pořád
to
tělo
přikrmovali
tímto
zářením
slunečním
a
takže
tímto
poutem
drželi
tu
duši
při
tom
těle
Jestliže
ale
proti
sedmdesáti
dnech
nebo
tak
nějak
kolem
toho
se
vypotřebuje
toto
záření
musí
se
najít
zdroj
nějaký
jiný
to
už
říkám
nikoliv
z
jejich
názoru
nýbrže
zkušenosti
který
které
jsem
nabyl
ne
si
si
najít
zdroj
jiný
jiného
záření
to
je
to
záření
o
kterém
mluví
třebas
můdy
u
těch
svých
pacient
ech
když
mluví
o
světelných
městech
ano
tam
je
nějaké
záření
které
nazývá
září
vě
žluté
ne
nikoliv
ale
od
sloni
vě
a
toto
tato
města
tedy
světelný
jak
on
to
menuje.
To
zná
z
předškolního
věku
vlivem
styku
se
zvířaty
neboť
zvířata
do
tohoto
světa
dovedou
vstupovat
to
není
nic
vysokého
takové
a
taková
husa
když
spí
na
břehu
řeky
tak
je
v
tomto
světelné
městě
protože
pro
mě
tam
akupunkturu
dostali
tak
já
jsem
tam
byl
s
nimi
ne
a
tam
v
tom
městě
nejsou
si
tam
v
tom
městě
nejsou
lidé
tam
ani
ty
husy
ani
ty
lidé
nemají
těla
ale
jsou
tam
a
proto
jim
je
tam
lépe
než
ten
na
tom
světě
takže
já
když
třebas
dneska
ještě
po
tolika
letech
přijdu
do
toho
chrámu
jak
bych
to
řekl
já
to
spíš
mě
považuju
za
chrám
je
to
místo
kde
intenzivní
žluté
záření
ano
že
já
tam
přijdu
tak
já
nejenom
mám
dojem
já
mám
jistotu
že
je
tam
moc
bytosti
že
chrám
je
nabytým
lidmi
ale
já
ani
pohyb.
Nepostřehuje
těch
lidí
ani
jejich
chtěla
když
říkám
ani
pohyb
tak
tam
bych
trošku
rezervou
o
tom
mluvil
protože
jakýsi
pohyb
já
tam
vnímám
ale
ne
tělesný
jako
by
někdo
tam
přicházel
a
někdo
odcházel
kdo
když
přichází
nemá
tělo
ale
když
odchází
taky
nemá
tělo
a
když
odchází
a
zase
nemá
to
tak
tak
přeci
jenom
je
na
tom
líp
než
když
tam
vešel
asi
tak
protože
já
si
odtamtud
vodejdu
tak
mi
moc
dobře
ano
já
si
tam
tu
pro
nějaké
záření
které
já
dneska
potřebuji
například
pro
styk
s
tou
manželkou
a
vlivem
tohoto
záření
které
já
tam
nabydu
a
které
je
na
úrovni
vyšší
než
na
které
ona
je
se
mohu
s
ní
snadno
zhora
stýkat
to
říkám
že
já
to
do
toho
a
ano.
Já
si
jdu
pro
nějakou
tu
dávku
do
toho
chrámu
žlutého
a
teď
když
se
vstoupím
dolů
tak
je
mi
tam
snadno
s
nimi
komunikovat
protože
prostě
mám
k
tomu
sílu
mám
tomu
sílu
uvědomovací
čili
já
bych
tak
řekl
vědomou
co
a
u
jeho
mocí
síla
té
individualizovaná
vědomí
které
má
charakter
záření.
Které
člověk
do
sebe
třeba
nebo
které
duše
do
sebe
v
třeba
takže
když
třebas
záření
vyšší
třeba
tak
má
to
charakter
vidění
vyšších
světů
nebo
styk
vyššími
světy
když
například
já
teďka
trošičku
přeskočím
přestanu
ste
těmi
za
obyčejnými
mrtvými
a
začnu
s
těmi
svatými
mrtvými
ne
tak
kdybych
se
tě
a
říkal
stýkat
dejme
tomu
se
za
tou
terezii
z
avily
tak
mě
nestačí
si
zajít
do
světelné
ho
svět
nějakýho
chrámu
nabrat
tam
nějaké
záření
a
teď
se
představit
té
svaté
terezii
z
bych
ji
neviděl
že
bych
ji
nevnímal
vůbec
by
mně
to
nebylo
k
ničemu
že
jsem
tam
byl
já
potřebuju
z
větší
výši
s
větší
výšky
se
dostat
na
její
úroveň
protože
ona
je
na
větší
výsle.
Že
já
to
řeknu
teďka
technicky
abyste
věděli
že
to
taky
věc
technická
ale
ne
jenom
věc
technická
to
se
všechno
děje
samovolně
ne
že
bych
chtěl
se
svatou
terezií
stýkat
je
tak
samovolně
jako
s
tou
manželkou
jak
jsem
řekl
stejně
samovolně
když
se
mám
stýkat
s
tou
svatou
terezií
tak
to
musí
dopadnout
tak
že
já
předtím
nesmím
být
tělesný
absolutně
musím
být
netělesným
to
znamená
všechny
tělesné
funkce
musím
zastavit
prosím
vás
i
takové
funkce
které
představují
pohyb
molekulárního
nit
protože
o
takhle
mele
těch
atomech
těch
já
dech
to
všechno
se
musí
zastavit.
Kdyby
se
to
nezastavil
tak
mě
to
brání
v
tom
styku
s
tou
svatou
terezií
protože
on
už
se
to
takového
nemá
já
jsem
mohu
setkat
s
tou
svatou
jenom
na
té
úrovni
na
které
ona
je
to
je
to
neštěstí
těch
svatých
že
oni
tady
nemohl
nemohou
ani
pěknou
protože
nemají
tomu
ty
schopnosti
transformační
oni
by
se
museli
znovu
vtělit
aby
to
dokázali
takže
svatý
po
smrti
nemůže
dělat
to
co
dělal
zde
na
zemi
a
proto
používá
jak
říká
aurobindo
ghos
jiných
chtěl
aby
se
mohl
s
tímto
světem
spojit
než
umřel
tak
on
prozradil.
Že
na
sebe
bere
jiné
tělo
ovšem
tělo
v
uvozovkách
ve
kterém
bude
moci
se
stýkat
s
kterýmkoliv
tělem
v
komu
ne
kteroukoliv
vědomou
bytostí
v
kostel
svědkem
toho
že
to
tak
dělá
ovšem
upozorňuju
vás
na
to
že
abych
se
s
tím
šli
ale
bodem
setkal
abych
ho
slyšel
v
uvozovkách
klíče
já
vám
neslyším
abych
věděl
o
něm
co
vode
mě
chce
jak
to
má
předložit
protože
on
si
například
dneska
představuje
to
říkat
jinak
než
jak
je
to
v
tom
originálu
on
už
tam
přišel
na
zkušenosti
které
tady
neměl
stykem
daleko
svobodnější
než
jaký
měl
tady
na
světě
takže
on
s
něčím
nesouhlasí
co
tam
napsal
je
na
tom
to
nejsem
mají.
A
ovšem
jemně
není
v
tom
základní
chyba
je
to
on
mluvil
jenom
relativní
pravdou
a
dneska
chce
mluvit
absolutní
pravdou
se
mnou
jenomže
já
to
musím
převést
do
relativní
řeči
a
zase
z
toho
musí
udělat
nějakou
polopravda
nedá
se
to
ji
na
dělat
ale
to
už
je
jiná
věc
chtěl
jsem
ještě
se
vrátit
k
tomu
k
té
svaté
terezii
když
se
který
stýkám
nebo
bych
mise
měl
stýkat
s
to
to
do
terezii
tak
musím
být
ve
stavu
od
tělesté
nesmím
být
závislý
na
tělo
musí
být
absolutně
svobodný
ano
a
jak
v
tomto
stavu
svobody
se
mohu
s
ní
setkat
s
jejím
vědomím
to
znamená
mohu
vědět
co
vrá
chce
vode
mě
ono
se
řekne
stoupání
myslí
na
nemyslí
na
mě
to
vědomě
předává
obsahem
svého
vědomí
to
není
ono
to
není
myšlenka
mluveno
ano
že
já
si
to
musím
převést
do
české
řeči.
Ale
bez
tak
je
zajímavé
jak
rozumí
při
tom
v
té
češtině
jak
pochopí
například
ten
žil
aurobinda
se
to
špatně
přeložil
jakmile
vrátí
já
musím
nanovo
ono
to
neodpovídá
tomu
duchu
toho
co
on
chtěl
říct
co
já
přeložím
ne
vám
to
vrací
vaší
třebas
pětkrát
to
vrací
až
tam
dostanu
do
toho
toho
aspoň
přibližně
toho
ducha
který
za
tím
má
být
a
tak
je
to
i
s
tou
tou
svatou
terezii
oni
mají
určitou
představu
o
tom
o
té
pravdě
absolutní
její
že
když
se
převede
do
konkrétní
nějaké
pravdy
se
to
stane
pravda
relativní
ale
za
snaží
se
aby
se
mu
nejvíc
přiblížil
a
to
absolutní
pravdě
a
to
je
taková
a
proti
matce
která
nikdy
nevede
naplno
ne
ale
přece
jenom
nějaká
to
je.
A
teď
ještě
praktičtěji
tedy
to
je
třeba
k
tomu
nějaký
čas
nikoliv
k
tomuto
styku
není
třeba
vůbec
času
k
tomuto
styku
je
třeba
jenom
zaujetí
jenom
zastavení
této
mysli
ovšem
k
tomu
je
třeba
nějaká
zkušenost
jak
se
obejít
bez
této
mysli
a
my
při
tom
jasné
vědomí
no
a
to
se
mně
stalo
dejme
tomu
také
v
tom
koncentráku
že
jsem
měl
vědomí
ne
ale
neměl
jsem
myšlenku
konkrétní
myšlenku
protože
jenom
tak
si
představuju
a
teď
vás
vlivu
z
nějakého
bludu
je
mi
líto
že
se
podle
dneska
neměl
jsem
k
tomu
příležitost
a
neodvážil
jsem
se
k
tomu.
Já
to
čím
se
přesvědčil
o
jedné
věci
že
když
jsem
tam
najednou
bezčasovým
způsobem
pochopil
například
říkám
slovo
například
podtrhávat
toho
například
celé
učení
ježíše
krista
celou
symbolikou
jeho
života
bez
nároku
časového
že
to
najednou
přeje
mnou
bylo
tak
přeci
musím
vědět
že
se
to
neučil
že
jsem
to
ne
načerpal
s
nich
nebo
z
postupného
zvládá
ní
to
nebylo
postupné
ovládání
věci
nýbrž
to
bylo
zjevení
proto
já
říkám
že
celé
náboženství
je
postavena
zjevení
ale
tak
taky
bych
měl
vědět
já
hlupák
co
si
mohu
slibovat
od
takhle
toho
výkladu
který
tady
dělám
kdekoliv
jinde
i
tady
že
není
možno
tímto
výkladem
sdělit
mi
nikomu
to
co
se
zjevením
dá
sdělit
je
rozdíl
mezi
výkladem
a
mezi
zjevením
tady
ten
výklad
potřebuje
čas
to
pořád
nějak
časoprostorové
probíhá
a
tím
je
to
postaveno
neříkám
na
hlavu
ale
na
takovou
nízkou
úroveň
toho.
Že
tam
nahoře
tou
na
tím
co
já
tady
říkám
ovšem
terno
já
uvozovkách
protože
voni
vědí
že
se
to
na
dělat
nedá
že
to
že
já
samo
sebou
já
nemám
o
velkou
temení
kdybych
měl
velkou
který
geny
tak
bych
to
možná
daleko
lépe
je
řekl
ale
mně
schází
český
slovní
především
a
za
druhé
inteligence
nějaká
jsem
primitiv
ale
to
nevadí
zkrátka
a
dobře
neumím
to
jinak
ale
si
vás
upozornit
a
to
je
to
co
to
je
ta
rána
do
do
vašich
srdci
je
nedělejte
si
naděje
jaké
že
tímto
poučováním
vás
někam
dovedu
já
vás
jenom
po
zbudovat
jenom
pohlazení
na
cestu
víc
si
od
toho
neslibujte
říkám
to
dospě
viďte
ale
je
tomu
tak
to
pravé
je
se
dosahuje
jenom
zjevením
a
to
zjevení
se
dosahuje
jestliže
se
vyprázdním
od
sama
sebe.
A
jestliže
vnitřně
umřu
a
do
jaké
míry
vnitřně
umřel
na
se
a
úplně
umřít
nedá
hned
najednou
do
takové
míry
to
zjevení
tady
je
neboť
to
je
to
co
jsem
v
mládí
outlém
překládal
v
tom
vysokém
klášteře
ne
kde
stálo
asi
to
sem
tam
to
bylo
v
krátkou
karta
se
musí
mít
jednou
po
moci
ten
na
to
podívat
a
tu
větu
že
tam
šel
před
toho
představeného
toho
kláštera
a
překládal
jsem
z
latiny
všechno
co
tam
bylo
napsáno
vinu
dva
přátele
kteří
neměli
zasebou
tisku
školu
to
jsem
byl
ve
čtvrté
gymnáziu
ale
velice
řízný
o
těká
toho
udělat
tehdy
a
tak
jsem
to
překlad
a
on
mně
říkal
tady
lety.
A
tam
bylo
já
to
neřekl
latinsky
na
to
dlouze
řeknu
česky
to
byla
krátká
nízká
leta
velice
šikovně
jestliže
si
myslíš
že
z
těchto
knížek
na
čerpá
moudrost
tak
si
na
velkém
omylu
moudrost
ne
na
čerpá
moudrost
jest
ta
jest
a
protože
jest
nemůže
nastat
nemůže
nemůže
se
jí
nějak
zmocňoval
když
si
tam
jde
o
na
jest
ne
tak
je
ti
dáno
na
ní
se
podílet
ale
když
se
k
ní
tlačí
ne
samovolně
když
jsem
s
chtěním
tak
se
poslali
poznalý
nestane
já
jsem
přeložil
totomu
knězi
asi.
Moudrost
těchto
nich
není
všechno
je
to
nic
proti
moudrosti
která
je
nebo
proti
poznání
které
jest
on
říkal
dobře
a
tady
na
druhé
straně
a
tam
bylo
myslíli
si
že
miluješ
bližního
a
že
si
láskyplný
člověk
a
že
mu
ješ
boha
tak
dole
dále
tak
to
se
mýlíš
to
ještě
není
ta
pravá
láska
to
je
jenom
vzdálený
zvu
k
té
pravé
lásky
pravá
láska
jest
a
dokud
vstou
láskou
nejsi.
Tak
nemiluješ
a
až
budeš
s
touto
láskou
tak
bude
vědět
že
už
nemiluješ
ty
nýbrž
ta
láska
v
tobě
miluje
a
to
jsem
se
o
tom
přečte
teprve
za
mnoho
let
potom
později
v
tom
koncentráku
že
ten
bůh
ve
je
pět
měsíců
miloval
jenom
se
konečně
přesvědčen
se
nikdy
nemiloval
a
jiný
milovat
nebudu
pokud
on
nebudeme
mně
milovat
utá
ne
na
možnost
aby
mě
miloval
a
tohleto
se
mu
přeložil
tímto
způsobem
láska
k
bohu
a
k
bližnímu
je
správná
ale
je
pouhým
odleskem
lásky
která
je
to
asi
tak.
No
a
to
mě
pochválil
a
říkal
beru
tě
do
svýho
kláštera
já
jsem
tam
ne
nestaví
pane
stany
pane
já
za
prvé
nevěřím
na
pán
bohu
to
je
nemožný
nevěřím
v
na
boha
a
tak
já
jsem
jim
nemohl
být
ne
a
potom
nemám
touhu
být
do
v
klášteře
to
pro
nevěřícího
to
nemá
cenu
on
říkal
lituju
velice
protože
no
ho
mi
toho
řek
vínem
někdo
z
vás
nebudu
jmenovat
aby
to
nebylo
poskvrněn
jméno
vaše
netvrdil
já
tu.
Tvoje
spisy
ale
já
si
je
přebírám
já
například
vím
že
nebo
věřím
že
ty
jsi
vždycky
věřil
i
když
tvrdí
lidem
sedmnácti
lety
nevěřil
tomu
jsem
nikdy
nevěřil
já
jsem
se
samo
sebou
dušoval
že
jsem
opravdu
nevěřil
protože
jsem
zažil
tuhletu
scénu
maminka
i
babička
mě
nutily
k
té
víře
a
já
jsem
ji
oponoval
říkal
jsem
na
vašeho
pána
boha
já
nemohu
věřit
protože
ten
neexistuje.
A
řekli
jak
to
víš
já
jsem
říkal
protože
by
to
na
vás
muselo
být
vidět
ale
dál
když
jsem
měl
po
těch
třech
a
půl
letech
schopnost
rozeznávat
své
správné
a
co
je
nesprávné
tak
když
mně
radili
věřit
tak
jsem
poznával
že
mě
radí
špatně.
A
tak
jsem
tedy
nevěřil
protože
jednu
jistotu
jsem
měl
že
ten
kdo
mě
to
radí
že
mě
radí
správně
nikdy
neradil
křivě
já
jsem
nikdy
nevěděl
co
je
správné
ale
chtěl
jsem
já
svoje
tu
touhu
se
měl
jednat
správně
ale
nikdy
se
nevěděl
co
je
správné
že
se
musel
všech
lidí
ptát
co
je
správné
ale
moh
jsem
se
bezpečně
ptát
kohokoliv
člověka
zro
nebo
dobrého
to
bylo
jedno
jakmile
se
mi
to
dostalo
k
sluchu
tak
já
jsem
okamžitě
rozlišoval
co
mě
radí
správně
a
co
mě
lidi
nesprávně
prosím
vás
když
jsem
se
řídil
tím
kdo
mě
radil
správně.
Koho
jsem
to
poslouchal
pro
člověka
nebo
pána
boha
pána
boha
je
já
jsem
si
a
jsem
si
neuvědomoval
že
je
to
pán
bůh
který
mi
radí
se
kterým
mám
spojení
a
který
mě
vede
a
že
mu
věřím
že
mu
nabeton
věřím
že
jsem
ji
že
mu
jedná
správně
a
kdyby
mně
byli
řekli
někdo
je
to
takový
se
nedal
člověk
toto
je
přeci
bůh
který
tě
ladí
ne
dyť
si
z
ani
jednou
se
nespletlo
ten
pán
bůh
to
ti
radí
a
vždycky
tě
poradil
správně
ty
správně
rozeznal
to
je
co
se
má
a
co
se
nemá
jak
je
to
může
když
to
nebylo
ani
v
ateismu
ani
v
té
víře
tvých
příbuzných
babičky
ale
maminky
a
tak
dále
ani
v
jednom
ani
v
tom
tím
pokorný
strýce
budou
ho
vy
po
nebylo
jak
je
to
možné
by
toto
bylo
odněkud
z
nějaké
zdrojové
pravdy
čili
ty
si
této
pravdě
věřil
ty
jsi
věřil
pro
to
že
opakované
způsobem
sedět
do
tvrz
že
je
to
pravda
to
byla
víra
na
nastavované.
Nastavované
novými
a
novými
stále
se
opakují
mi
důkazy
to
je
asi
ten
způsob
vedení
jaký
měli
na
vyšší
úrovni
když
chodili
osobně
s
pánem
ježíšem
jeho
učedníci
že
totiž
od
ustavičně
před
nimi
dělal
zázraky
a
je
nechal
dát
zázraky
aby
znovu
a
znovu
uvěřili
aby
posilovali
svoji
víru
tu
chvíli
vypsat
tyto
zázraky
dělat
jak
jsou
platí
a
byl
bezmocný
přestali
věřit
že
ano
čili
tímto
způsobem
navozovaný
víra
důkazy
zvnějška
tímto
způsobem
musí
být
pořád
doplňovat
ustavičně
oživovat
novými
a
novými
důkazy
tímto
primitivním
způsobem
jsem
byl
veden
do
těch
sedmnácti
let
chápete
to
a
přestože
jsem
nevěděl
že
je
to
pán
bůh
nevěděl
jsem.
Tak
byl
to
on
a
jestliže
dneska
bych
měl
správně
mluvit
tak
bych
říkal
já
jsem
na
něho
věřil
že
jsem
neměl
o
něm
žádnou
představu
lidskou
a
byl
bych
přísahal
že
o
pánu
bohu
nic
nevím
protože
pana
ba
mě
se
stalo
jako
by
to
ne
a
tak
jsem
to
nechápal
já
jsem
to
chápal
jako
něco
co
má
pravdu
a
co
mně
správně
a
dělal
co
to
je
to
to
jsem
nevěděl
rozumíte
mi
dobře
takže.
Protože
člověk
nemůže
poznávat
dokonale
nýbrž
k
absolutní
poznání
se
může
nekonečně
jenom
přibližovat
to
je
ta
asi
to
ta
ne
my
matematiky
tam
ovládám
že
jo
tak
je
to
tomu
tak
že
jestliže
stojí
mezi
bohem
a
člověkem
lidská
představa
o
bohu
lidská
stav
boha
to
je
to
je
to
čemu
se
říká
víra
to
je
lidská
k
té
prostě
vědomí
obavu
pomocí
nebo
prostřednictvím
představy
o
bohu
tak
takováto
víra
nás
drží
v
šachu
tak
daleko
od
pravé
podstaty
boží
že
dost
smrti
nejdelší
budeme
ho
chápat
lidsky.
A
má
to
ten
neblahý
následek
že
nejsme
schopni
pravého
poznání
že
všechny
pravdy
které
se
přes
toto
tuto
lidskou
představu
k
nás
nám
třetí
že
to
jsou
představy
oba
nené
lidstvím
zabarvena
li
jsm
jako
by
lidství
bylo
nějakým
středem
vesmíru
a
je
to
transformována
a
lidskou
představu
o
boha
oboru
všech
ho
vlastnostech
o
jeho
působení
ale
ne
všem
ovšem
možné
to
se
dá
obec
na
něm
najít
a
nic
z
toho
není
on
coo
není
od
ale
na
každém
stupni
na
kterém
se
při
toleto
představivosti
člověk
ocitne.
Je
to
relativní
pravda
dokonale
užitečná
pro
ten
stupeň
a
nutná
aby
se
přes
ní
člověk
podal
protože
když
je
závislý
na
představě
o
bohu
tak
musí
nějak
se
s
tou
představu
vypořádat
musí
zjevovala
až
do
takové
jemnosti
kde
ji
může
nakonec
opustit
a
když
se
tomu
nedostane
nedostane
no
a
když
tomu
dostane
tak
je
to
dobré
ale
většina
křesťanských
soustře
tomu
opuštění
představy
o
bohu
nedostala
no
a
to
mělo
za
následek
že
nikdy
to
jejich
poznání
nedospěl
do
úrovně
jejich
ostatních
stavů
sat
a
ananda.